Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vleky se snad otevřou po 22. lednu, doufá Havlíček. Provozovatelé dostanou náhrady

Pandemie koronaviru má už přes 1,9 milionu obětí, Zeman varuje Klause

Nový typ koronaviru se objevil počátkem prosince 2019 v Číně, šířit se začal z jedenáctimilionového města Wu-chan ve středočínské provincii Chu-pej (některé výzkumy ovšem hovoří o tom, že virus se objevil ještě dříve). Vir vyvolává onemocnění covid-19 s příznaky chřipky (horečku, kašel, problémy s dýcháním). Pouze u některých pacientů vede k rozvoji virového zápalu plic, který může vyústit až v selhání dýchání.

V Rakousku přibylo 1651 nakažených, pětkrát méně než v Česku

Rakousko zaznamenalo za uplynulých 24 hodin dalších 1651 případů koronavirové nákazy a 36 zemřelých. Nakažených tak přibylo pětkrát méně než v ČR, která má jen zhruba o milion více obyvatel. Údaje dnes zveřejnila agentura APA s odkazem na čísla ministerstev zdravotnictví a vnitra.

Pracovní povinnost je nedobrovolná. Studenti nemají danit příjmy, tvrdí právník

Pracovní povinnost v době koronavirové pandemie byla citelným zásahem do základních práv studentů, za omezení jim náležela peněžní náhrada. Takový příjem je podle proděkana brněnské právnické fakulty Michala Radvana osvobozený od daně. Nemá být hrazeno ani sociální a zdravotní pojištění, uvedl specialista na daňové právo Radvan v dnešní tiskové zprávě Masarykovy univerzity.

Zeman: Hůlka měl "svaté právo" vrátit vyznamenání, Landa říká hlouposti

Prezident Miloš Zeman dnes uvedl, že zpěvák Daniel Hůlka měl "svaté právo" vrátit státní vyznamenání. Nedávné výroky zpěváka Daniela Landy ve Sněmovně označil za hloupost. Odpůrcům vládních opatření a očkování Zeman vzkázal, ať se nediví, když při epidemii zemřou. Řekl to dnes v rozhovoru pro server Blesk.cz.

Do hospody s negativním testem? Upravené tabulky PES by mohly být od 22. ledna

Upravené tabulky opatření k protiepidemickému systému PES, které by některé kulturní a sportovní akce nebo ubytování umožnily s negativním testem, by podle vicepremiéra Karla Havlíčka (za ANO) mohly být ideálně platné od 22. ledna. Nyní se připomínkují, řekl dnes Havlíček v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.

Pane Babiši, nic nezvládáte. Lidovci chtějí, aby ČR kvůli epidemii požádala okolní státy o pomoc

Premiér Andrej Babiš (ANO) míní, že teď není důvod, aby stát žádal v zahraničí o pomoc s covidovými pacienty. Řekl to dnes ČTK v reakci na výzvu lidovců. Opoziční KDU-ČSL ho vyzvala, aby kvůli nárůstu počtu pacientů s koronavirem okamžitě požádal okolní státy o pomoc. Podle KDU-ČSL je situace v řadě krajů už kritická a vláda by ji měla urgentně řešit. Strana to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Index PES zůstává na 87 bodech, jeden ukazatel se zlepšil

Rizikový index protiepidemického systému PES zůstal k dnešku na 87 bodech. Tři ze čtyř sledovaných kritérií se mírně zhoršily, naopak jeden ukazatel se mírně zlepšil. Dvanáctý den se tak skóre, podle kterého se v Česku řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, drží na pátém, nejvyšším stupni pohotovosti. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví. Pátý stupeň znamená mimo jiné komunitní šíření nákazy.

Největší české krematorium na stránkách světových novin. Nezvládá nápor nebožtíků

Největší české krematorium najdete v Ostravě a v těchto dnech – bohužel – i na stránkách světových novin. Kritická situace, kdy zařízení nestíhá zpopelnit všechny zesnulé, zaujala i deníky v USA. Podle hygieniků jde ovšem o lokální problém Moravskoslezského kraje.

Exekuce, delší nouzový stav, pokuty pro firmy. Sněmovnu čeká náročné rokovaní

Sněmovna rozhodne na příští řádné schůzi o pokutách firmám za porušení protikoronavirových omezení nebo o uzákonění chráněného účtu pro dlužníky v exekuci. Obě předlohy vrátili dolní komoře senátoři. Poslanci budou s největší pravděpodobností projednávat také další prodloužení nouzového stavu.

Počet obětí koronaviru v Česku přesáhl 13 tisíc, přibylo 8406 nakažených

Testy v sobotu v Česku potvrdily 8406 nových případů nákazy koronavirem, což je v tomto týdnu nejméně, ale zhruba o 3400 více než minulou sobotu. Od březnového počátku epidemie se nemocí covid-19 prokazatelně nakazilo 831.165 lidí, přibližně tři čtvrtiny se již uzdravily. Aktivních případů nákazy je 160.546.

V Chebu lékaři selektují pacienty, kteří dostanou péči. Vláda musí jednat, zní z mnoha stran

Rekordní denní nárůsty nakažených se zákonitě musí projevit i v nemocnicích, které mnohde čelí velkému náporu již nyní. V Chebu musí lékaři selektovat pacienty, kteří dostanou adekvátní péči. Nejen od nich zaznívají výzvy směrem k vládě, aby začala jednat.

The Guardian: Žena zabitá v Kapitolu zastávala konspirační teorie

Koncem prosince zvolená americká viceprezidentka Kamala Harrisová napsala na twitteru o plánech prvních sto dní vlády prezidenta Joe Bidena. Slíbila "zajistit, že Američané začnou nosit roušky, rozdělí se 100 miliónů dávek očkovací látky a žáci se bezpečně vrátí do škol". Mezi tisíci reakcí byl i naštvaný tweet od 35leté bývalé příslušnice vojenského letectva ze San Diega, napsal dnes list The Guardian.

Komentář

Komentář lékaře: Proč jsme nejlepší na světě v přenosu koronaviru?

KOMENTÁŘ VLADISLAVA CHVÁLY - Už jste se nad tím zamysleli? Proč zrovna Češi, takový malý nárůdek uprostřed Evropy, šikovný a muzikantský (Co Čech to muzikant!), má zdaleka největší přírůstky infikovaných koronavirem! Že by to byla náhoda? Skoro 18 tisíc denně, to nemá nikdo! Co to o nás vypovídá? Jak si to vysvětlit? Podle toho, co se na nás valí z médií, všechno je zavřené, děti doma, školy, divadla, kina, stadiony, bazény, sjezdovky, knihovny, dokonce i galerie, kde ani tak nikdo nebyl, všechno zavřené. Lidé venku v rouškách. Zdravotníci v pohotovosti, nemocnice plné nemocných. Vláda maká, sám premiér se pustil do očkování. Proč to nefunguje zrovna tady v Čechách?

Írán a Kuba spolupracují na vakcíně proti koronaviru, Chameneí vypustil zavádějící tweet

Írán, jehož nejvyšší duchovní ajatolláh Alí Chameneí v pátek zakázal místní vládě dovážet vakcíny proti covidu-19 z Británie a USA, bude testovat očkovací látku vyvinutou kubánskými vědci. Havana podle agentury Reuters oznámila, že s Teheránem podepsala dohodu o spolupráci.

Papež František důrazně podpořil očkování, Británie má již přes 80 tisíc obětí koronaviru

Británie eviduje už více než 80.000 mrtvých s nemocí covid-19, za poslední čtyři dny bylo obětí pokaždé více než 1000. Itálie naočkovala již přes půl milionu obyvatel, příští týden si ve Vatikánu hodlá nechat aplikovat vakcínu i papež František.

Úřady v USA vyšetřují smrt lékaře po očkování proti koronaviru

Americké úřady vyšetřují smrt floridského lékaře, který zemřel zhruba dva týdny po očkování vakcínou společností Pfizer proti nemoci covid-19 způsobované koronavirovou nákazou. Uvedla to televize ABC na svém webu. Zatím není jasné, zda smrt souvisí s očkováním, upozornil list USA Today.

Ministerstvo vysvětluje: Nemocnice mohou návštěvy povolit, ale nemusí

Návštěvy v nemocnicích, které je od pondělí znovu možné povolit, vládou přijaté krizové opatření nemocnicím umožňuje, ale nenařizuje. Na dotaz ČTK to dnes uvedla mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbora Peterová. Znovuzavedení návštěv v nemocnicích, byť za přísnějších podmínek, kritizoval předseda Asociace krajů ČR a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). O zrušení žádal ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) a premiéra Andreje Babiše (ANO).

Ambulantní lékaři chtějí být v první vlně očkování proti koronaviru, Blatnému napsali dopis

Ambulantní lékaři chtějí být v první vlně očkování proti covidu-19. V otevřeném dopise, který má ČTK k dispozici, oslovili ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO). Podle současné verze vakcinační strategie mají přednost zdravotníci pečující přímo o nakažené na covidových odděleních a senioři nad 80 let. Na některých očkovacích místech s očkováním širších skupin lékařů už začali. Televize Prima v pátek uvedla, že ministr pokynem jejich vakcinaci zastavil. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové ale žádný takový pokyn vydán nebyl.

Česko je zamořené koronavirem, britská královna se nechala očkovat

Kvůli vysokému výskytu koronavirových infekcí v České republice a na Slovensku obnovuje Rakousko od páteční půlnoci kontroly na hranicích s oběma zeměmi a nahazuje jimi dosavadní mobilní kontroly ve vnitrozemí.