Získají nakažení koronavirem dlouhodobou imunitu? Profesorka je optimistická

NÁZOR - Miliony lidí po celém světě se nakazily virem SARS-CoV-2, který působí nemoc covid-19, konstatuje expertka na biomedicínu Sheena Cruickshanková v komentáři pro server The Conversation. Profesorka z Manchesterské univerzity poukazuje, že jednotlivé státy nyní zahajují masivní očkovací kampaně, které mají dostat virus pod kontrolu a chránit nejzranitelnější občany.

Jednou z největších otázek zůstává, zda očkování či nákaza koronavirem poskytují trvalejší ochranu proti nemoci covid-19, vyzdvihuje odbornice. Za dobrou zprávu považuje, že imunologie začíná alespoň naznačovat jasnější fakta.

"Abychom pochopili, je-li imunita možná - a proč to je vůbec zpochybňováno -, je důležité vzít v potaz povahu (viru) SARS-CoV-2," pokračuje profesorka. Vysvětluje, že jde o beta koronavirus, přičemž mnohé beta koronaviry již mezi lidmi široce obíhají, jejich nejznámější formou je běžné nachlazení.

Imunita proti nachlazení není dlouhodobá, což vede mnohé vědce k otázce, zda je možná dlouhodobější imunita vůči viru SARS-CoV-2, nastiňuje autorka komentáře. Upozorňuje, že studie jiných blízkých beta koronavirů, které způsobují nemoci SARS a MERS, ale poskytují záblesk naděje, protože v případě těchto virů je imunita trvalejší a je možné, že to platí i o viru působícím nemoc covid-19.

Školená ochrana

První imunitní buňky, které reagují na infekci, útočí na cizí látky a pokoušejí se infekci dostat pod kontrolu a omezit škody, uvádí Cruickshanková. Dodává, že imunitní buňky, které reagují později a jsou zodpovědné za imunitu, se nazývají B a T lymfocyty, přičemž potřebují čas, aby se naučily identifikovat hrozbu, které čelí, ale jakmile tuto schopnost získají, dokážou virus rychle detekovat a ničit.

T a B lymfocyty při boji s nákazou spolupracují, ale ve skutečnosti mají velmi odlišné funkce, které jim umožňují poradit si s širokou paletou hrozeb, konstatuje odbornice. Vysvětluje, že B lymfocyty vytvářejí protilátky, které neutralizují infekci, zatímco T lymfocyty se dějí na pomocné a cytotoxické - právě ony přímo zabíjejí viry a jimi infikované buňky, zatímco první uvedené podporují B lymfocyty a cytotoxické T lymfocyty, přičemž souborně se označují jako efektorové buňky.

"Studie nyní ukázaly klíčovou roli, kterou hrají tyto efektorové buňky v boji s covidem-19," pokračuje profesorka. Poukazuje, že pokud je infekce zničena, uvedené buňky zahynou, aby nepůsobily rozsáhlé škody organismu.

Část efektorových buněk ale přežije a předběžný výzkum, který musí teprve projít vědeckým recenzním řízením, zaznamenal jejich přítomnost v lidském těle i šest měsíců po nákaze virem SARS-CoV-2, konstatuje expertka. Doplňuje, že stejně tak byly i u osob, které prodělaly lehkou formu covidu-19, zaznamenány protilátky až devět měsíců poté, avšak postupně jich v těle ubývá, tudíž jednou definitivně zmizí.

Zapamatované nebezpečí

Uvedená zjištění vzbuzují podle autorky komentáře optimismus ohledně ochrany před opětovnou nákazou. "Co se ale stane pokud, nebo až nakonec hladina efektorových lymfocytů opadne?" táže se Cruickshanková. Odpovídá, že lidský imunitní systém zná další "trik", který nás dlouhodobě chrání i v takovém případě - jakmile se lymfocyty naučí poradit si s virem, část buněk si to pamatuje pro budoucnost a tyto paměťové buňky dokážou rychle zasáhnout, objeví-li se hrozba znovu.  

Paměťové buňky jsou mimořádně silný nástroj lidského imunitního systému a přežívají velmi dlouho, v případě spalniček nejméně 60 let po očkování, v případě španělské chřipky dokonce 90 let po pandemii, vyzdvihuje vědkyně. Upozorňuje, že pokud máme posoudit možnost dlouhodobé imunity proti covidu-19, nelze brát v potaz pouze efektorové buňky, ale všechny typy paměťových buněk - B lymfocyty i oba typy T lymfocytů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Je výhoda, že paměťové buňky lze zjistit díky specifické struktuře a proteinům na jejich povrchu, což vědcům umožňuje odlišit je od efektorových buněk, nastiňuje profesorka. Připomíná, že covid-19 se šíří již rok, a tak výzkumníci mají možnost učinit velké skoky v pochopení paměťové reakce na tuto nemoc.

Ukazuje se, že paměťové T lymfocyty jsou přítomné v těle i v rozmezí šesti až devíti měsíců po nákaze a poslední předběžné, zatím nerecenzované studie objevily i paměťové B lymfocyty, deklaruje autorka komentáře. Doplňuje, že jsou prováděny též studie, zda setkání s virem poskytuje ochranu, přičemž výzkum z průběhu druhé vlny v Británii ukazuje, že zdravotníci vystavení dříve koronaviru byli buď zcela imunní, či u nich opětovná nákaza probíhala asymptomaticky.

"Takové pozorovací studie dávají skutečnou naději ohledně trvalosti a potenciálu ochranné imunity," píše Cruickshanková. Přiznává však, že o imunitě vůči covidu-19 máme stále co zjišťovat, byť výzkum postupuje rychle a posiluje naši šanci virus porazit. Lidský imunitní systém je mimořádně silný a vědecké studie ukazující trvalou imunitní reakci i devět měsíců po nákaze jsou důvodem k oslavě, soudí expertka. Tvrdí, že nám dávají jistotu, že existuje skutečná šance "vyhrát válku s covidem-19", třeba za pomoci očkování.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) věda Velká Británie

Aktuálně se děje

před 36 minutami

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy