Anglická mutace koronaviru budí stále větší obavy. Francie a Německo zpřísňují opatření

Francie bude muset zpřísnit opatření, aby zabránila rychlému šíření nové mutace koronaviru, která se poprvé na konci loňského roku objevila na jihu Anglie. Rádiu Franceinfo to dnes řekl hlavní zdravotní poradce francouzské vlády Jean-François Delfraissy. V Británii je nová, nakažlivější mutace viru SARS-CoV-2 již dominantní. Řada nemocnic v zemi je na pokraji kapacit a uvažuje se o překládání pacientů do hotelů.

Anglická mutace je nyní podle Delfraissyho zodpovědná asi za procento případů koronavirové nákazy ve Francii. Není podle něj už ale možné jejímu šíření zabránit, nutné je však šíření novými opatření zpomalit. Například školy podle Delfraissyho ale teď není nutné zavírat.

Podle agentury Reuters bude prezident Emmanuel Macron o dalším zpřísnění restrikcí jednat s ministry na dnešním zasedání vlády. Ve čtvrtek se má premiér Jean Castex k současné epidemické situaci vyjádřit na tiskové konferenci.

Ve Francii, která má 67 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem prokázala už u více než 2,8 milionu lidí. S covidem-19 jich přes 68.800 zemřelo. Naočkovat se od konce prosince podařilo zhruba 190.000 lidí.

Novou mutaci koronaviru, která se šíří už v několika desítkách zemí světa, poprvé odhalili vědci na jihu Anglie v závěru loňského roku. Nová varianta je podle nich až o 70 procent nakažlivější, než dosavadní formy viru.

V Británii je tato nová mutace podle místních úřadů dominantní už ve většině regionů. I kvůli ní nyní stoupají počty nakažených a hospitalizovaných. Nemocnice jsou v řadě britských regionů na pokraji kapacit. Například londýnská King's College Hospital uzavřela dohody s majiteli okolních hotelů, do kterých chce v případě potřeby překládat pacienty. Převážně by mělo jít o lidi, kteří mohou nemocnici opustit, jsou ale bez domova, kde by se mohli zcela zotavit.

Britský ministr zdravotnictví Matt Hancock dnes připustil, že vláda uvažuje o možnosti umístění pacientů do hotelů, aby ulevila přetíženým nemocnicím. Zdůraznil ale, že by se jednalo výhradně o pacienty, kteří již "nepotřebují plnou nemocniční péči, ale ještě nejsou ve stavu, aby se mohli vrátit domů".

V Británii, která má zhruba 67 milionů obyvatel, se nákaza koronavirem od počátku epidemie prokázala u více než 3,1 milionu lidí. S covidem-19 jich zemřelo přes 83.000. Naočkovat se od počátku prosince v zemi podařilo první dávkou 2,4 milionu lidí a druhou dávkou 412.000.

Německo zpřísňuje podmínky cest z vysoce rizikových oblastí

Německo bude od čtvrtka požadovat negativní koronavirový test od osob přijíždějících z epidemicky vysoce rizikových zahraničních oblastí, kterou je i Česká republika, a také z regionů s výskytem zmutovaného koronaviru. Dnes příslušné nařízení schválila německá vláda. Za vysoce rizikovou oblast považuje Německo regiony s více než 200 novými případy na 100.000 obyvatel za sedmidenní období. Nadále platí při cestách z rizikových oblastí plošná povinná desetidenní karanténa, kterou lze po pěti dnech ukončit dalším negativním testem.

Pokud je země hodnocena jako riziková a ne vysoce riziková, tedy když se počet nových případů na 100.000 obyvatel během sedmi dní pohybuje v rozmezí 50 až 199, postačí test vyhotovený do 48 hodin po příjezdu do Německa. Při příjezdu do Německa je ale nehledě na vstupní test povinná karanténa, ze které ovšem platí výjimky pro pendlery či pro tranzit.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn považuje nové zpřísnění podmínek za nezbytné. "Zahraniční cesty do rizikových oblastí nejsou kvůli pandemii vhodné. Kdo se jich ale ani tak nehodlá vzdát, musí se pro příště při návratu nechat otestovat," řekl Spahn, který upozornil i na hrozbu v podobě zmutovaného koronaviru. "Mutace viru jsou dalším nebezpečím pro naše zdraví. Jejich rozšíření v Německu musíme co nejvíce zabránit," zdůraznil.

Vedle povinnosti nechat se otestovat musí lidé při cestách z rizikových oblastí vyplnit příjezdový formulář. Pokud do Německa lidé vstupují ze zemí mimo unijního schengenského prostoru bez vnitřních hranic, musí mít při příjezdu potvrzení o tom, že formulář vyplnili.

Schválené vládní opatření rovněž požaduje po mobilních operátorech, aby počínaje 1. březnem zákazníky po přihlášení do německých sítí informovali v textové zprávě o aktuální epidemické situace v zemi a o platných karanténních předpisech.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Francie Velká Británie Matt Hancock (britský politik) Německo

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 33 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy