ROZHOVOR | Registrace si musíme otestovat. Denně naočkujeme až 500 lidí, říká hejtman Grolich

Na pomoc od státu nečeká. Hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich se svým týmem už spustil očkování na Brněnském výstavišti. Organizaci si pochvaluje. „Od pondělí se nám podařilo náš program ještě vylepšit a později budeme vše ještě s odborníky konzultovat. Podle vypracované analýzy nastavíme systém pro naše okresní očkovací centra.“ Během probíhajícího týdne by měla být vakcína na výstavišti aplikována více jak dvoutisícovce lidí. „Během pondělí látku dostalo prvních tři sta lidí a od úterý každý den očkujeme přes pět set zájemců.“

Lidovecký šestatřicetiletý politik se domnívá, že v Jihomoravském kraji podle aktuálních čísel dochází k postupnému překlonění křivky do klesající úrovně v souvislosti s počtem dalších nakažených. „Doufám, že se nejedná o jednorázovou statistiku, ale o dlouhodobý trvalý trend, který bude pokračovat.“ Jako důkaz lepšícího se stavu argumentuje, že tamní fakultní nemocnice už v menších počtech vypomáhaly s přijetím nakažených pacientů ze Zlínského kraje. „Kapacity tedy máme, a proto osobně věřím, že v Jihomoravském kraji máme nejhorší za sebou.“

Sám přiznává, že hlavní problém, který kraj trápí, se týká lůžek, u nichž musí být připojený plicní ventilátor. „Zde se už dostáváme na limit. U infikovaných, kteří potřebují techniku, je potíž v tom, že na oddělení stráví delší dobu. Jde o dlouhodobější hospitalizaci, a tak počet lidí s vážným průběhem nebude během následujících tří týdnů rapidně ubývat, a to ani v případě, že se stav bude lepšit.“

Bývalý advokát se nedomnívá, že by vláda měla omezovat práva těm, kteří odmítnou očkování. „Určitě by z její strany neměli být limitováni, protože očkování je dobrovolnou akcí. Kabinet by naopak měl fungovat tak, aby lidé měli motivaci se dát očkovat. A forma zákazů či trestů žádnou motivaci nepřinese.“

Zastupitel v rozhovoru pro EuroZprávy.cz srovnává práci starosty v obci Velatice, kde dříve působil, s funkcí hejtmana Jihomoravského kraje. „V nové pozici se mohu spolehnout na sedm set lidí, které úřad zaměstnává, zatímco jako starosta malé obce jsem byl odkázán jen sám na sebe.“ Jan Grolich rovněž zmiňuje, že při vážných i klíčových jednáních využívá zkušenosti, které načerpal jako stand-up komik. „Občas se mně daří vážnou situaci odlehčit a při klíčových jednáních mám tendenci aktuální stav glosovat.“

ABSENCE STŘÍKAČEK A JEHEL U VAKCÍN SE MUSÍ ŘEŠIT

Pane hejtmane Grolichu, jaká je v Jihomoravském kraji současná situace ohledně kapacity lůžek v souvislosti s hospitalizovanými na covid-19 v tamních nemocnicích?

Podle aktuálních čísel jsme připraveni na kapacitu až 1200 lůžek a nyní se nacházíme pod tisícovou hranicí.  Hlavní problém, který kraj trápí, se týká lůžek, u nichž musí být připojený plicní ventilátor. Zde se už dostáváme na limit. U infikovaných, kteří potřebují techniku, je potíž v tom, že na oddělení stráví delší dobu. Jde o dlouhodobější hospitalizaci, a tak počet lidí s vážným průběhem nebude během následujících tří týdnů rapidně ubývat, a to ani v případě, že se stav bude lepšit. Naštěstí podle středečních čísel dochází k postupnému překlonění křivky do klesající úrovně v souvislosti s počtem dalších nakažených pacientů. Doufám, že se nejedná o jednorázovou statistiku, ale o dlouhodobý trvalý trend, který bude pokračovat.

V jaké jihomoravské nemocnici je nyní nejhorší stav?

Jelikož se situace neustále v zařízeních mění, tak nemohu momentálně říci, která konkrétní nemocnice je ve velkých obtížích. Nejvíce pacientů je samozřejmě ve fakultních nemocnicích, které pochopitelně mají dostatečné rezervy. Jiná situace panuje v menších nemocnicích, které mají k dispozici dva anebo tři ventilátory, a tak se rychle zaplňují. Podstatné je, že nemocnice mezi sebou spolupracují. Pokud se tedy někde kapacita naplní, jsme schopní infikované transportovat do fakultních nemocnic, které už v menších počtech vypomáhaly s přijetím nakažených pacientů ze Zlínského kraje. Kapacity tedy máme, a proto osobně věřím, že v Jihomoravském kraji máme nejhorší za sebou.

Přesto se zeptám, zda jste nezaznamenal, že by například v některých menších nemocnicích vyhlásili stop stav s příjmem dalších nakažených?

Situace se opravdu vyvíjí z hodiny na hodinu. Ale je naprosto nemožné, aby kterákoli nemocnice jen tak zavřela své dveře. A proto je vzájemná komunikace mezi jednotlivými zařízeními klíčová. V případě, že některé z nich nahlásí plnou kapacitu intenzivních lůžek, obratem kontaktují hlavně fakultní nemocnice, kam se pacienti převážejí, pokud má některá z menších nemocnic kapacitní potíže.

Co říkáte na realitu, že k vakcínám nejsou přibaleny stříkačky a injekční jehly? Jedná se pro nemocnice o velký problém anebo mají zásoby? Materiál pro očkování proti covidu-19 si podle strategie očkování měly především zajistit nemocnice. Vyplývá to z verze národní vakcinační strategie zveřejněné k 22. prosinci. Další miliony stříkaček a jehel mají přijít ze společné objednávky Evropské unie, dodávka z Číny zatím nedorazila.

Zatím na hejtmanství nedisponujeme informacemi, že by zdravotním zařízením zmiňované pomůcky došly. Ale samozřejmě se otázka ohledně stříkaček a injekčních jehel musí vyřešit do doby, než přijde velké množství vakcín, a předpokládám, že se zmíněný problém na centrální úrovni vyřeší. V Jihomoravském kraji proto počítáme s nákupem malé zásoby pro určité překlenovací období, kdyby dodávky s potřebným materiálem stále nebyly k dispozici.

KRAJE MAJÍ SVÁ SPECIFIKA, JEDNOTNÁ LINIE NENÍ MOŽNÁ

Jaký je váš názor na vládní očkovací strategii? Máte vůči kabinetu jako hejtman nějaké výtky?

Osobně nechci nic státu vytýkat, ale vše chci postavit jinak. Celou situaci vnímám tak, že nyní máme tři limity ze strany státu. Jedním z nich je počet vakcín, který jako kraj neovlivníme. Druhým je centrální registrační systém, v němž se bude řešit, jak rezervovat termíny a zadávat o lidech požadující informace i vše vykazovat. Jedná se o centrální věc, kterou můžeme připomínkovat, ale nejsme schopni systém ovlivnit. Zatím jsme neměli příležitost si jej takzvaně osahat z pohledu očkovacího centra. To znamená nahrát do něj i kapacity nemocničních očkovacích center, které do systému stát nezahrnul. Vůbec tedy nevíme, jak bude fungovat, a to je další limit. Není to náš režim, a tak zmíněné nedostatky neovlivníme. A třetím problémem, který jste už zmínil, je počet injekčních jehel a stříkaček. Všechno ostatní ale vnímám tak, že jako kraj máme volnou ruku a vše nastavíme tak, abychom byli schopní tisíce lidí odbavit.

Co všechno konkrétně potřebujete otestovat?

Teď jako krajská nemocnice potřebujeme vyzkoušet, zda se do systému vůbec můžeme přihlásit, abychom v něm byli vidět. Doposud se tak neděje, neregistrujeme se v něm. Rovněž musíme otestovat, jakým způsobem se do režimu zadává naše volná kapacita. A to, že například v úterý máme kapacitu sta lidí od tolika do tolika hodin. Stále však netušíme, jak vše bude fungovat, vůbec nevíme, jak se k nám registrovaní lidé vklíní na případné uvolněné termíny. Z naší strany bohužel nikdo neví, jak systém bude fungovat. Zatím jsme obdrželi tři vstupy, abychom si nanečisto vyzkoušeli registraci ze strany uživatele. Ale to pro nás není zase až tak podstatné. Primární je pro nás pohled do druhé strany systému, a to nám ještě nebylo umožněno.

Vy už jste začali očkovat na Brněnském výstavišti. Jste s organizací spokojený?

V gesci má vše převážně fakultní nemocnice Brno. Na výstavišti jsem se byl podívat v pondělí a už první pracovní den očkování fungovalo velice dobře. Během dvou dnů tamní systém dále zdokonalujeme a už nyní je režim oproti pondělku částečně vylepšený. Pro nás je podstatné, že očkování běží a současný program se osvědčuje. Navíc na výstaviště ještě posíláme odborníky, s nimiž problematiku budeme konzultovat a vyhodnocovat. Podle vypracované analýzy nastavíme systém pro naše okresní očkovací centra.

Kolik lidí plánujete na výstavišti do týdne naočkovat?

Během probíhajícího týdne by měla být vakcína aplikována více jak dvoutisícovce lidí. V pondělí látku dostalo prvních tři sta lidí a od úterý každý den očkujeme přes pět set zájemců.

Mám pocit, že nebýt vás hejtmanů, tak se očkování v republice nerozběhne. Například předseda Asociace krajů České republiky Martin Kuba, jihočeský hejtman, je velice aktivní. Rovněž ani vy nezůstáváte pozadu…

Očkování je postaveno na krajích. V některých státech, jako například Velká Británie, postavili strategii na očkovacích centrech, v Německu v nich už vše běží a u nás strategie stojí na hejtmanech.

Spolupracujete jako hejtmani vzájemně mezi sebou?

Minimálně jednou týdně spolu všichni komunikujeme. Ve spojení jsme i formou videokonference, které se účastní zástupci ministerstva zdravotnictví, občas na ní vystoupí i pan premiér Babiš. Kromě samostatných videokonferencí pro nás jsme v denním kontaktu přes WhatsApp, přes nějž si píšeme různé informace či nějaké poznatky. I přes pravidelný a častý kontakt nejde očekávat, že se vymyslí jednotný systém pro všechny kraje. Každý kraj má totiž svoje specifika a podle nich se k dané problematice musí postavit. Například je nutné si uvědomit, že ne každý kraj má fakultní nemocnici, my kupříkladu disponujeme dvěma. Rovněž úplně jinou pozici má třeba Středočeský kraj, který je obklopen Prahou, a to mu pomáhá. A tak kvůli zmíněným specifikům se nejde řídit jednotným systémem, abychom podle něho jeli a nastavili všude stejnou linii.

STAROSTA ŘEŠÍ VŠE SÁM, NYNÍ MU POMÁHÁ SEDM SET LIDÍ

Zajímá mě váš názor jako absolventa Právnické fakulty Masarykovy univerzity, zda by lidé, kteří odmítnou očkování, měli mít kvůli vyššímu riziku přenosu nákazy koronaviru menší práva než ti, kteří si vakcínu nechají aplikovat? Mám tím na mysli, jestli by jim měl být omezován přístup do restaurací, na sportovní či kulturní akce.

Určitě by ze strany vlády neměli být limitováni, protože očkování je dobrovolnou akcí. Kabinet by naopak měl fungovat tak, aby lidé měli motivaci se dát očkovat. A forma zákazů či trestů žádnou motivaci nepřinese.

Než jste se loni na podzim stal nejmladším hejtmanem, byl jste starostou obce Velatice, která má 790 obyvatel. Nyní šéfujete Jihomoravskému kraji, v němž žije 1,19 milionu lidí. Jaký je mezi oběma funkcemi rozdíl a co vás v nové pozici nejvíce překvapilo?

Na rovinu řeknu, že mě nic nezarazilo, neboť jsem věděl, do čeho jdu. Být hejtmanem je úplně jiná práce než vykonávat post starosty. Nyní mám zcela odlišný druh práce. Je to obdobné, jako když změníte svoje zaměstnání a jdete do jiného oboru. Každopádně největší změnou je, že nyní sedím na úřadě, který má přes sedm set zaměstnanců, a já se na oněch sedm set lidí mohu kdykoli a s čímkoli obrátit. Na obci, kde jsem starostoval, si člověk s veškerou agendou musí poradit sám a je odkázán pouze na sebe. Na hejtmanství mám lidi, kteří věci zprocesují, a moje hlava tak může řešit následně mnohem více věcí naráz, než starosta, jenž každou problematiku musí řešit od A až do Zet sám. Tady, když něco rozhodnu, tak tým vše zpracuje a já potom už dokumenty zkontroluji, zda jsou v pořádku, a signifikuji je. Když to shrnu, na hejtmanství žádný úkol není na jednom člověku, ale o vše se dělí sedm set lidí.

Pomáhá vám v nové pozici, že jste byl v minulosti i stand–up komikem? Je možné váš herecký talent v něčem nyní uplatnit, například ve vážných situacích?

Jde spíše o rétoriku, neboť si troufnu říci, že jsem obecně komunikativní typ, a proto jsem se dostal ke stand-upu. Musím ale říci, že se mně občas daří vážnou situaci odlehčit a při klíčových jednáních mám tendenci aktuální stav glosovat.