Koronavirus zdaleka nepřinesl jen zdravotní krizi, varují experti

V Británii například v měsících po prvním celostátním lockdownu v březnu 2020 bylo 9,6 milionu zaměstnanců na nucené dovolené a mezi srpnem a listopadem bylo zaznamenáno rekordních 370 tisíc výpovědí, poukazují Deville a Florissonová. Doplňují, že 45 % osob, které měly v únoru zaměstnání, přišlo v prvních měsících krize o příjmy a počet lidí, kteří čerpají sociální podporu, se do listopadu zdvojnásobil na 5,7 milionu.

"Nyní na počátku nového roku, čelí osobní a domácí finance nové nejistotě," pokračují autoři komentáře. Připomínají, že v Británii, podobně jako v dalších zemích se počet nových případů nemoci covid-19 téměř vymkl kontrole a domácnosti i firmy se musí potýkat s praktickými a finančními dopady nových lockdownů.

Dopady v nadcházejících letech

Vzhledem k této situaci a pochybnostem, jak rychle povedou očkovací programy k definitivnímu konci restrikcí, se finanční problémy mnohých dále zhorší, očekávají akademici. Konstatují, že vládní iniciativy některým lidem poskytují úlevu, ale nastavená kritéria mnohé osoby vylučují, navíc podpora malých podnikatelů a živnostníků není rovnoměrná.

Situace je pro mnohé obtížná již nyní, ale plný dopad nezaměstnanosti, propouštění, ztráty příjmů a nárůstu osobního zadlužení se pravděpodobně ukáže až za několik let, obávají se Deville a Florissonová. Varují, že závažnost dopadů na finance domácností zřejmě dále poroste.

Již dnes stoupá zadlužení domácností a jen v Británii se odhaduje, že výše nových půjček a dluhů v důsledku koronavirové krize dosahuje 10,3 miliardy liber (téměř 300 miliard korun, pozn. redaktora), přičemž počet lidí, kteří nedokázali v rozmezí března a srpna platit včas účty, stoupl na 6 milionů, poukazují odborníci. Odkazují na aktuální výzkum think tanku Work Foundation, který ukazuje značné dopady této finanční krize na psychickou pohodu, které jsou nejsilnější u lidí s nejnižšími platy.   

Poučení z finanční krize z roku 2008

Pokud predikujeme, jak se bude aktuální finanční krize vyvíjet, lze se poučit z posledního velkého finančního šoku, který zasáhl nejen Británii v důsledku globální finanční krize z roku 2008, soudí autoři komentáře. Připomínají, že tehdy se objevilo osobní předlužení coby nový důležitý předmět regulační agendy.

Zvláštní pozornost začala být směřována na psychickou a finanční pohodu dlužníků, upozorňují Florissonová a Deville. Vysvětlují, že v Británii byla hlavní veřejnou reakcí transformace Úřadu finančních služeb ve Finanční řídící úřad, jelikož první uvedená instituce byla široce považována za spoluviníka mnohých selhání bankovního sektoru z roku 2008.

Odpouštění půjček

Jedním z hlavních cíl Finančního řídícího úřadu bylo usměrňování dluhů a snaha odstranit část nejhorších dopadů jejich vymáhání na psychickou pohodu dlužníků, uvádějí experti. Nastiňují, že to zahrnovalo i požadavek, aby věřitelé přistupovali odlišně k ohroženým osobám, především těm s psychickými potížemi, a zároveň ukončili snahy o splacení dluhů u jedinců, kteří nejsou v takovém psychickém stavu, aby se o svých dluzích dokázali racionálně finančně rozhodovat.

Došlo také k pokusům přimět věřitele, aby více vyhodnocovali, zda si žadatelé mohou úvěr dovolit, včetně prověření skutečné role úvěrových registrů, upozorňují sociolog a politická analytička. Podotýkají, že tyto snahy odrážejí přesvědčení regulačních úřadů, že přínosnější je postupná reforma, nikoliv komplexní transformace úvěrového sektoru.

"S ohledem na dopady na duševní zdraví ale pokračující finanční nejistota způsobuje, že takový reformní přístup k finanční regulaci může být ukončen," pokračují autoři komentáře. Poukazují, že v mnoha zemích se již v politické diskuzi objevují náznaky, že stávající krize by mohla proměnit debatu o přístupu úřadů k dluhům - především v USA se otázka odpuštění studentských půjček přesunula z relativně okrajových, aktivistických kruhů do možné politické agendy nastupující Bidenovy administrativy.

Vzhledem k závažnosti nové finanční krize, jejíž dopady se vrství na nevyřešené problémy krize předchozí, bude podle odborníků důležité, zda se podobné iniciativy projeví i jinde ve světě, nebo bude pokračovat pozvolný přístup ke změnám v regulaci úvěrového byznysu, který charakterizoval předchozí roky.

Výzkum Work Foundation rovněž zjistil, že například současný britský sociální systém vykazuje hluboké chyby a nedokáže poskytnout adekvátní finanční ochranu domácností před šoky, upozorňují Deville a Florissonová. Očekávají, že vzhledem k počtu lidí, kteří přišli o práci, a výzvám, které přinesou další měsíce, se britská vláda může ocitnout pod obnoveným tlakem na celkovou reformu sociálního systému.

Okamžitou reakcí, která by mohla situaci zlepšit, je podle odborníků například opuštění plánu omezit klíčové sociální dávky o 20 liber týdně (necelých 600 korun, pozn. redaktora), počínaje dubnem 2021. Přesto si hloubka krize možná vyžádá dalekosáhlejší změny, včetně přehodnocení celkové míry podpory a okruhu osob, kterým je určena, stejně jako podmínek pro její čerpání, soudí autoři komentáře. Apelují, aby se především zajistilo, že sociální dávky budou do budoucna pouze jedním z prvků širší záchranné sítě pro lidi v nejistotě.