Strategie očkování: Jehly ze zásob nemocnic, později od EU

Materiál pro očkování proti covidu-19 si podle strategie očkování měly především zajistit nemocnice. Vyplývá to z verze národní vakcinační strategie zveřejněné k 22. prosinci. Podle mluvčí ministerstva zdravotnictví Barbory Peterové je standardní, že materiál si nakupují očkující subjekty samy. Další miliony stříkaček a jehel mají přijít ze společné objednávky Evropské unie, dodávka z Číny zatím nedorazila. Objednávka Správy státních hmotných rezerv (SSHR) má dorazit na konci ledna.

Server iRozhlas.cz v úterý uvedl, že některé nemocnice by nemusely mít materiálu dostatek.

"Spotřební materiál určený k provedení očkování si nakupují standardně poskytovatelé, kteří provádějí očkování, a to z běžné distribuce. Stát připravuje rezervy pro případ, že by byl na trhu akutní nedostatek materiálu, který by bránil provádění očkování," sdělila mluvčí.

Pro některé nemocnice tak materiál není problém. "Nebyli jsme informováni o tom, že bychom měli dostávat materiál k očkování od dodavatele vakcíny, takže jsme se už v polovině prosince předzásobili podle pokynů ministerstva," řekl v České televizi ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Petr Arenberger. Podle něj jde o speciální malé injekce, kterých nemocnice běžně tolik nepoužívá, další se ale dají doobjednávat.

"V první řadě jsou poskytovatelé zdravotní péče vyzýváni k zabezpečení dostatečných zásob jehel, stříkaček a dalšího materiálu vlastními mechanismy, tedy od svých standardních dodavatelů," píše se ve strategii. Kvůli situaci na trhu a celosvětové poptávce ale může podle strategie hrozit, že na trhu především na jaře nebude materiálu dostatek.

Kvůli tomu se ministerstvo zdravotnictví zapojilo do společné objednávky Evropské komise. Už 22. prosince bylo ve strategii napsáno, že "podpis smlouvy lze očekávat v řádu dní, k dodání prvních dodávek jehel a stříkaček by pak mělo dojít v řádu několika týdnů". Česko prostřednictvím komise objednalo osm milionů stříkaček s pevnou jehlou, 12 milionů stříkaček a 12 milionů jehel. "Takto získané zboží bude následně předáno distributorům očkovacích látek tak, aby mohlo být distribuováno přímo s dodávkami vakcín," píše se ve strategii.

Podle Peterové tendry EU začaly loni v létě a Česko se zapojilo od samého začátku. "V rámci jednoho jsme objednali dva miliony jehel a stříkaček od vítěze, čínské společnosti. Dalších 12 milionů jehel od bulharského výrobce objednáváme v těchto dnech," sdělila mluvčí.

Třetí možností, se kterou strategie počítá, jsou zásoby ze Státní správy hmotných rezerv (SSHR) v případě, že by došlo k výpadku ostatních dodávek. Byla pověřena nákupem asi šesti milionů stříkaček a stejného počtu jehel, které by pokryly zhruba 50 procent odhadované potřeby. Nakoupí také 800.000 stříkaček a jehel pro natažení roztoku na rozpouštění očkovací látky a 160.000 desetimililitrových balení tohoto fyziologického roztoku. Roztok podle SSHR dorazí ve čtvrtek, jehly a stříkačky na konci ledna.

Hamáček: Nedostatek materiálu pro očkování v ČR nehrozí

Podle verze očkovací strategie z 22. prosince Česko očekávalo 357.875 vakcín v lednu a 670.750 v únoru. Vláda dnes bude schvalovat aktualizovanou verzi, je ale zřejmé, že počty se budou lišit. Z 80.000 vakcín, které měla v lednu dodat firma Moderna, dorazí první měsíc jen 20.000, nyní to je prvních 8400. Naopak více dávek, tedy i více potřebného materiálu, bude od firmy Pfizer, která povolila z jedné lahvičky s pěti dávkami očkovat až šest lidí, protože látky v nich je pro to dostatek. Nemocnice potřebuje jednu stříkačku na naředění vakcíny fyziologickým roztokem a poté jednu další pro každého očkovaného. Ministerstvo vnitra ČTK sdělilo, že Hamáček při výpočtu stavu zásob vycházel z informací, které na jednání ÚKŠ představila ministerstva průmyslu a zdravotnictví.

Stát podle Hamáčka loni objednal zásoby materiálu nutného k očkování proti covidu-19 v objemu poloviny předpokládané spotřeby. První dodávky by měly dorazit na přelomu ledna a února. "Než naskočí rezervy státu, aktuálně v celé ČR je 689.000 injekčních stříkaček pro aplikaci a 793.000 jehel," uvedl. Stříkaček pro ředění je téměř 1,4 milionu, jehel pro ředění 680.000 a rozpouštědel je k dispozici osm milionů balení, doplnil.

Česká republika má zdravotnického materiálu pro očkování dostatek❗ Menší zásoby některých krajů vyřeší na základě dnešního jednání Ústředního krizového štábu zápůjčky z fakultnich nemocnic.Další informace z jednání #ÚKŠ zde ➡️ https://t.co/1nUDmaCzp1 pic.twitter.com/dYU9oV6D7n

— Ministerstvo vnitra (@vnitro) January 13, 2021

Olomoucký kraj má podle Hamáčka zásobu injekčních stříkaček na šest dní, v případě Moravskoslezského či Plzeňského kraje jsou to čtyři dny. "To jsou případy, kde to budeme muset velmi rychle vyřešit zápůjčkou z fakultních nemocnic," uvedl. Logistiku a přepravu zajistí ministerstvo zdravotnictví. Ve fakultních nemocnicích je k dispozici 350.000 kusů. "Takže to řešení formou zápůjčky možné je," uvedl.

Nemocnice v Prostějově, Přerově, Šternberku a Jeseníku v Olomouckém kraji mají podle mluvčí Radky Miloševské zásoby injekčních stříkaček a jehel na několik týdnů dopředu. Vystačit by měly nejméně do konce února. Také ostatní nemocnice, které ČTK oslovila, se většinou zásobily samy. Například Fakultní nemocnice Královské Vinohrady podle ředitele Petra Arenbergera bude mít vlastní zásoby nejméně do března.

Přes nerovnoměrné lokální rozložení ale v Česku jako celku zásoby na nejbližší týdny a měsíce jsou, doplnil Hamáček. "U injekčních stříkaček pro aplikace je to zásoba na 65 dní vzhledem k předpokládané spotřebě," řekl ministr vnitra.

ÚKŠ podle Hamáčka řešil i situaci ohledně ochranných prostředků proti covidu-19. "Došlo na naše slova, kdy na podzim ÚKŠ z mé iniciativy doporučil navýšit zásoby rukavic. Ukazuje se, že na trhu začínají chybět," uvedl. Díky včasnému zajištění dodávek ČR mít problém nebude. "Ve skladu a v dodávkách máme zásoby na přibližně čtyři měsíce," uvedl. U dalších pomůcek na trhu takové problémy nejsou. "Držíme (zásobu na) dvouměsíční spotřebu," doplnil.

Související

Hantavirus

Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?

Oficiální zprávy o nákaze hantavirem, která se rozšířila z výletní lodi MV Hondius, se v posledních dnech nesou v duchu uklidňování veřejnosti. Představitelé vlád i zdravotnických organizací opakovaně zdůrazňují, že situace je pod kontrolou a není důvod k panice. Někteří odborníci však podle CNN varují, že příliš sebevědomá rétorika, kterou označují za úmyslné šíření klidu, může mít opačný účinek a prohloubit úzkost ve společnosti, která má stále v živé paměti pandemii covidu-19.
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit

Vědci aktuálně sledují novou větev rodiny Omicron, která dostala přezdívku Cikáda, přičemž tato varianta odborně označená jako BA.3.2 vykazuje neobvyklý vzorec chování a zdá se, že se zaměřuje především na děti. Přestože virus neustále mutuje, odborníci uklidňují, že tato verze nezpůsobuje těžší průběh onemocnění u dětí ani u dospělých. Její přezdívka vychází z vlastností hmyzu, který se dokáže na dlouhou dobu stáhnout do ústraní a poté se nečekaně vynořit po letech strávených pod zemí.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) očkování Zdravotnictví nemocnice EU (Evropská unie) Česká republika Správa státních hmotných rezerv (SSHR) Jan Hamáček

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy