Kvůli epidemii se zvažuje posunutí sčítání lidu, je nutná změna zákona

Ministerstvo zdravotnictví posoudí, zda by nebylo vhodné posunout sčítání lidu, které se má konat od 27. března do 11. května. Ústřední krizový štáb se po dnešním jednání se zástupci Českého statistického úřadu (ČSÚ) zeptá na riziko ministerstva zdravotnictví, řekl po zasedání štábu jeho šéf Jan Hamáček (ČSSD).

Po odpovědi ministerstva by vydal štáb doporučení k případnému přesunu sčítání, které se koná jednou za deset let, na jiný termín. Podle nynějších pravidel je možné lhůty pro sčítání posunout až o 30 dnů, vyplynulo z vyjádření ČSÚ. Úřad předpokládá vysoký zájem o on-line vyplňování formulářů.

Hamáček uvedl, že sčítání letos sice počítá s on-line fází, která by měla začít od 27. března a skončit 9. dubna, v dubnu a květnu je ale v plánu sčítání v terénu, kterého se má zúčastnit 11.000 komisařů. "Jsme na začátku, zjišťujeme, zda není rizikem," uvedl Hamáček. Dodal, že rozhodnutí bude na odbornících. Počítá s konferencí mezi zástupci České pošty, jejíž zaměstnanci se mají na sčítání podílet, a ministerstvem zdravotnictví. Posun termínu by si podle vicepremiéra vyžádal změnu zákona.

Statistici podle ředitele úřadu Marka Rojíčka pečlivě sledují aktuální vývoj, situaci průběžně vyhodnocují a jsou v kontaktu s odborníky z ministerstva zdravotnictví, aby mohli reagovat. "Podstatný bude vývoj epidemické situace během jara. Ze zákona můžeme lhůty pro sčítání posunout až o 30 dnů. Věřím, že k tomu nebude muset dojít a pomůže k tomu i široké zapojení lidí do online sčítání," uvedl Rojíček v tiskové zprávě.

Cílem sčítání je získat přesná a aktuální data, která slouží k efektivnějšímu plánování mnoha aspektů veřejného života včetně vzdělávání, zdravotní a sociální péče či integrovaného záchranného systému. Letos se má uskutečnit prostřednictvím webových stránek, mobilní aplikace a tradiční metodou sčítacích komisařů. Kromě toho by mělo být možné formulář vyplnit na 800 vybraných poštách nebo ho odeslat úřadu poštou. Výsledky by měly být známy na přelomu let 2021 a 2022.

Podle odhadu ČSÚ z loňského srpna by při sčítání mohlo až 60 procent lidí využít možnost vyplnit formulář přes internet. Vzhledem k současné situaci úřad předpokládá, že zájem bude větší. Důraz na online formu bude klást i při komunikační kampani celého projektu. V Česku loni internet aktivně využívalo 81 procent obyvatel starších 16 let. Internet využívá také 40 procent osob nad 65 let, uvedl ČSÚ. Při posledním sčítání v roce 2011 tuto možnost využila jen asi čtvrtina lidí. Pošta má mít na starosti tisk, distribuci a zpracování papírových formulářů. Rozpočet projektu je 2,1 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun.

Prostřednictvím formulářů budou statistici zjišťovat jména a příjmení lidí, druh a číslo dokladu jejich totožnosti, datum narození a pohlaví, místo pobytu, národnost, mateřský jazyk, dosažené vzdělání, počet dětí, povolání nebo dojíždění do zaměstnání. Statistici budou zjišťovat také způsob bydlení, velikost bytu, připojení na plyn a vodovod, způsob vytápění nebo složení domácnosti, tedy seznam osob v bytě a vztahy mezi nimi. Nadále budou moci lidé dobrovolně uvádět i to, zda se hlásí k nějaké náboženské víře.

Poprvé bylo sčítání lidu na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Zatím poslední bylo před desíti lety, kdy se dotazníky daly vyplňovat přes internet poprvé.

Související

Ilustrační foto

Českem se šíří respirační nemoci. Experti radí lidem, jak se zachovat

V Česku se nadále šíří akutní respirační infekce. Nemocnost v minulém týdnu činila 1361 infikovaných na sto tisíc obyvatel. Jde o mírný vzestup o necelá tři procenta, informoval Státní zdravotní ústav (SZÚ). U chřipce podobných onemocnění se za stejné období aktuální nemocnost zvýšila o 10 %. 

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Sčítání lidu Jan Hamáček ministerstvo zdravotnictví

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 36 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 6 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Hypersonická zbraň nové generace? Naše raketa dosahuje rychlosti Mach 10, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že nová experimentální balistická raketa Oreshnik dosahuje rychlosti Mach 10, což odpovídá desetinásobku rychlosti zvuku, přibližně 3 kilometrům za sekundu. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy