Sasko žádá od pendlerů jeden test týdně, studenti mají výjimku

Povinnost testů Sasko přeneslo na pendlery, případně na zaměstnavatele. Po vlně kritiky od zaměstnanců, firem i odborů a hospodářských svazů se Sasko rozhodlo přispívat zaměstnavatelům částkou deset eur (260 korun) za test. To je zhruba třetina komerční ceny rychlotestu. Pokud si ale firmy nechají například u Německého červeného kříže vyškolit vlastního odběrového zaměstnance, tak jim dotace náklady na nákup testu plně pokryje.

Sasko původně žádalo dva testy týdně, nakonec ale po jednání se zástupci zaměstnavatelů a s představiteli Česka a Polska požadavek snížilo na jeden test týdně.

Pro zaměstnavatele, pokud neprovádí testy přímo na pracovišti, mohou náklady činit i několik tisíc eur měsíčně. Mnozí zaměstnavatelé se totiž obávají, že pokud by na rozbory pendlerům nepřispívali, tak by do práce dojíždět přestali, neboť by se jim to nevyplatilo.

Prakticky žádný problém s novým modelem nemají nemocnice, které především v pohraničí spoléhají na české a polské zaměstnance. Nemocnice uvedly, že své zahraniční pracovníky testovaly pravidelně již dříve. Žitavská klinika, která leží na pomezí s Českem a Polskem, řekla ČTK, že rozbory považuje za benefit, který českým a polským zdravotníkům ráda nabízí.

Stejné vyjádření poskytla také mluvčí drážďanské městské kliniky Viviane Piffczyková. Ta ČTK řekla, že klinika zaměstnává 28 lidí z Česka a Polska, z nichž ale velká část v Německu i bydlí. Ti z nich, kteří přes hranice jezdí, mají test od kliniky v rámci saského nařízení zaručený. "Náklady na testy nese klinika," uvedla.

Piffczyková rovněž uvedla, že všechny své zaměstnance, kteří pracují v rizikovém prostředí, pravidelně testuje, i když nevykazují žádné příznaky infekce. "A těch zmíněných 28 zaměstnanců na takových odděleních působí," dodala.

Zaměstnavatelé z nezdravotnických odvětví upozorňují, že testování je pro ně finanční zátěž. Často také poukazují na to, že saský požadavek není ve shodě s právem Evropské unie. To je případ i výrobce vzduchotechniky ULT z Lobavy, která leží zhruba deset kilometrů od hranic s Českem i Polskem a která zaměstnává vícero zahraničních pracovníků.

"Povinnost testů je podle nás v rozporu s unijním právem. Je to nespravedlivé opatření, jehož smysl nechápeme," řekl ČTK šéf společnosti ULT Stefan Jakschik. Tato firma byla jednou z několika, která se snažila i s pomocí německé Obchodní a hospodářské komory (IHK) přinutit saskou vládu, aby podmínky testování přehodnotila. I přes značné výhrady ale ULT bude testy pendlerům proplácet, z vyjádření Jakschika ovšem vyplývá, že se tak stane spíše z donucení. "Pokud budou naši zaměstnanci nuceni se nechat testovat, budeme muset náklady převzít," dodal.

Čeští zaměstnanci, kteří do Saska za prací dojíždějí a kteří mají vedle německého i české zdravotní pojištění, mohou využívat bezplatné rozbory v rámci českého celostátního testování. Sasko se zavázalo, že tyto rychlotesty uzná.

Mnohem větší obavy ale u pendlerů a firem vyvolává nové celoněmecké opatření, které by u zemí označených jako obzvláště rizikové přeshraniční značně zkomplikovalo dojíždění. Německo totiž vedle rizikových regionů, což jsou všechny s více než 50 novými případy na 100.000 obyvatel za sedm dní, zavedlo ještě kategorii vysoce riziková oblast. To je taková, kde se vyskytují zmutované varianty koronaviru považované za nebezpečné, nebo kde je více než 200 nových případů na 100.000 obyvatel během sedmi dní.

Česko limit v počtu nových případů výrazně překračuje, ale Německo ho nadále hodnotí jen jako rizikové a ne vysoce rizikové. Pokud by Berlín zařazení přehodnotil, není vyloučeno zastavení přeshraničního dojíždění. Saská pobočka odborů DGB vychází z toho, že by v takovém případě museli pendleři podstupovat testy každých 48 hodin. Pro Sasko jsou ale zahraniční pracovníci důležití, především pak ve zdravotnictví, jak řekl ČTK saský premiér Michael Kretschmer. Proto Sasko vyjednává se spolkovou vládou, jak při černém scénáři vývoje českým pendlerům výjimku zachovat.