Sasko žádá od pendlerů jeden test týdně, studenti mají výjimku

Nejméně 500 euro (13.000 korun) pokuty od dnešního dne hrozí zahraničním pendlerům dojíždějícím za prací do Saska, kteří se jednou týdně nenechají otestovat na koronavirus. Nové opatření se týká i přeshraničních studentů, ale saská vláda ho vůči nim prozatím ze sociálních důvodů nebude uplatňovat. Výjimku mají i školáci a děti chodící do školky. Saští zaměstnavatelé, které ČTK oslovila, chtějí českým zaměstnancům testování proplácet, pokud to bude třeba.

Povinnost testů Sasko přeneslo na pendlery, případně na zaměstnavatele. Po vlně kritiky od zaměstnanců, firem i odborů a hospodářských svazů se Sasko rozhodlo přispívat zaměstnavatelům částkou deset eur (260 korun) za test. To je zhruba třetina komerční ceny rychlotestu. Pokud si ale firmy nechají například u Německého červeného kříže vyškolit vlastního odběrového zaměstnance, tak jim dotace náklady na nákup testu plně pokryje.

Sasko původně žádalo dva testy týdně, nakonec ale po jednání se zástupci zaměstnavatelů a s představiteli Česka a Polska požadavek snížilo na jeden test týdně.

Pro zaměstnavatele, pokud neprovádí testy přímo na pracovišti, mohou náklady činit i několik tisíc eur měsíčně. Mnozí zaměstnavatelé se totiž obávají, že pokud by na rozbory pendlerům nepřispívali, tak by do práce dojíždět přestali, neboť by se jim to nevyplatilo.

Prakticky žádný problém s novým modelem nemají nemocnice, které především v pohraničí spoléhají na české a polské zaměstnance. Nemocnice uvedly, že své zahraniční pracovníky testovaly pravidelně již dříve. Žitavská klinika, která leží na pomezí s Českem a Polskem, řekla ČTK, že rozbory považuje za benefit, který českým a polským zdravotníkům ráda nabízí.

Stejné vyjádření poskytla také mluvčí drážďanské městské kliniky Viviane Piffczyková. Ta ČTK řekla, že klinika zaměstnává 28 lidí z Česka a Polska, z nichž ale velká část v Německu i bydlí. Ti z nich, kteří přes hranice jezdí, mají test od kliniky v rámci saského nařízení zaručený. "Náklady na testy nese klinika," uvedla.

Piffczyková rovněž uvedla, že všechny své zaměstnance, kteří pracují v rizikovém prostředí, pravidelně testuje, i když nevykazují žádné příznaky infekce. "A těch zmíněných 28 zaměstnanců na takových odděleních působí," dodala.

Zaměstnavatelé z nezdravotnických odvětví upozorňují, že testování je pro ně finanční zátěž. Často také poukazují na to, že saský požadavek není ve shodě s právem Evropské unie. To je případ i výrobce vzduchotechniky ULT z Lobavy, která leží zhruba deset kilometrů od hranic s Českem i Polskem a která zaměstnává vícero zahraničních pracovníků.

"Povinnost testů je podle nás v rozporu s unijním právem. Je to nespravedlivé opatření, jehož smysl nechápeme," řekl ČTK šéf společnosti ULT Stefan Jakschik. Tato firma byla jednou z několika, která se snažila i s pomocí německé Obchodní a hospodářské komory (IHK) přinutit saskou vládu, aby podmínky testování přehodnotila. I přes značné výhrady ale ULT bude testy pendlerům proplácet, z vyjádření Jakschika ovšem vyplývá, že se tak stane spíše z donucení. "Pokud budou naši zaměstnanci nuceni se nechat testovat, budeme muset náklady převzít," dodal.

Čeští zaměstnanci, kteří do Saska za prací dojíždějí a kteří mají vedle německého i české zdravotní pojištění, mohou využívat bezplatné rozbory v rámci českého celostátního testování. Sasko se zavázalo, že tyto rychlotesty uzná.

Mnohem větší obavy ale u pendlerů a firem vyvolává nové celoněmecké opatření, které by u zemí označených jako obzvláště rizikové přeshraniční značně zkomplikovalo dojíždění. Německo totiž vedle rizikových regionů, což jsou všechny s více než 50 novými případy na 100.000 obyvatel za sedm dní, zavedlo ještě kategorii vysoce riziková oblast. To je taková, kde se vyskytují zmutované varianty koronaviru považované za nebezpečné, nebo kde je více než 200 nových případů na 100.000 obyvatel během sedmi dní.

Česko limit v počtu nových případů výrazně překračuje, ale Německo ho nadále hodnotí jen jako rizikové a ne vysoce rizikové. Pokud by Berlín zařazení přehodnotil, není vyloučeno zastavení přeshraničního dojíždění. Saská pobočka odborů DGB vychází z toho, že by v takovém případě museli pendleři podstupovat testy každých 48 hodin. Pro Sasko jsou ale zahraniční pracovníci důležití, především pak ve zdravotnictví, jak řekl ČTK saský premiér Michael Kretschmer. Proto Sasko vyjednává se spolkovou vládou, jak při černém scénáři vývoje českým pendlerům výjimku zachovat.

Související

Olaf Scholz a Friedrich Merz

"Jak může někdo být tak hloupý?" "Nežijete na téhle planetě." Scholz a Merz se střetli v ostré debatě o migraci, ekonomice a Trumpovi

S blížícími se volbami v Německu došlo v neděli večer k bouřlivé televizní debatě mezi německým kancléřem Olafem Scholzem a konzervativním kandidátem na kancléře Friedrichem Merzem. Oba politici se dostali do ostrého střetu ohledně migrace, ekonomiky a přístupu k americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, přičemž diskuse odhalila hluboké rozdíly v jejich postojích.

Více souvisejících

Německo Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 hodinami

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Bylo to jen otázkou času. Feyenoord se na dobro rozloučil s koučem Brianem Priskem

O tom, že bývalý kouč pražské Sparty Brian Priske nemá ve Feyenoordu Rotterdam na růžích ustláno, už se psalo hned poté, co do nizozemského klubu před startem sezóny přišel. Svoji popularitu si u fanoušků nikterak nevylepšil svými pozápasovými kolečky s hráči, se kterými byl nucen skončit, jakkoli tím byl známý v době, kdy působil na pražské Letné. Na toto působení, kdy s pražskou Spartou dvakrát získal ligový titul a jeden pohárový triumf k tomu, ale v Rotterdamu nenavázal a jeho vrtkavé angažmá ve Feyenoordu tak nyní dopsalo poslední tečku.

včera

včera

včera

včera

Věda, ilustrační fotografie

První slavné vědkyně. Které ženy se zapsaly do historie?

Na 11. února připadá Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Zatímco dnes je již poměrně běžnou záležitostí, že se ženy na poli vědy pohybují, ještě v nedávné minulosti byly vědkyně spíše výjimkou. Které ženy se zapsaly do historie svým prvenstvím ve vědních oborech?

včera

Vladimir Putin a Donald Trump

Trump oznámil, že si telefonoval s Putinem. Kreml to potvrdil

Americký prezident Donald Trump potvrdil, že mluvil s ruským protějškem Vladimirem Putinem.  Informoval o tom ve středu v příspěvku na sociální síti Truth Social. Hlavním tématem hovoru, který trval déle než hodinu, byla probíhající válka na Ukrajině. Trump zopakoval, že ji chce ukončit. 

včera

Martin Erat, foto: Sean Russell

Bývalý hokejista Martin Erat odmítá obvinění, že řídil v opilosti

V úterý přišla z USA zpráva o tom, že měl bývalý český hokejový reprezentant Martin Erat po několika autonehodách ujet, až ho stejně nakonec zatkla policie. Z vazby se měl pak dostat Erat na základě vyplacené třicetitisícové kauce (v dolarech). Uvedl to server wkrn.com s tím, že Erat má čelit několika obviněním kvůli této divoké jízdě v modré Tesle. Nyní se však držitel olympijského bronzu z Turína a stříbra (2006) a bronzu (2012) z MS proti nim ozval. Současný kouč žákovských týmů v Nashvillu odmítá, že by jel začátkem února pod vlivem alkoholu.

včera

včera

včera

včera

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml poprvé zareagoval na Zelenského návrh na výměnu území s Ruskem

Rusko nebude v případných jednáních s Ukrajinou jednat o územní výměně, řekl ve středu na brífinku mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jeho komentář byl reakcí na prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který navrhl vyměnit část ruské Kurské oblasti, kterou v současnosti ovládají ukrajinské síly, za ukrajinské území anektované Moskvou.

včera

Donald Trump

Trump ohlásil nová cla a vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb

Bývalý americký prezident Donald Trump opět rozvířil ekonomickou debatu ve Spojených státech, když na své sociální síti Truth Social oznámil plán zavést nová cla a zároveň vyzval k výraznému snížení úrokových sazeb. Podle něj by tyto kroky měly jít „ruku v ruce“ a pomoci oživit americkou ekonomiku, uvedl The Guardian.

včera

včera

Donald Trump

Trumpův třetí mandát? Ústava USA mu do cesty staví téměř nepřekonatelné překážky

Ústava Spojených států teoreticky nabízí možnost, jak by se Donald Trump mohl po vykonání dvou mandátů vrátit k moci, i když ne nutně jako prezident. Nejpravděpodobnější cestou by bylo dosazení loajálního spojence do Bílého domu, který by mu zajistil vliv v zákulisí. Pokud by však chtěl sám kandidovat potřetí, musí prosadit změnu Ústavy – což je proces natolik složitý, že se rovná politické utopii.

včera

včera

včera

včera

Pád Scholze se blíží. Jak sledovat volby v Německu a co vše o nich potřebujete vědět?

Německo, nejlidnatější země Evropské unie a třetí největší ekonomika světa, se připravuje na předčasné parlamentní volby, které se uskuteční 23. února. Volby mají potenciál výrazně změnit směřování země, zejména pokud jde o migrační politiku a průmyslové priority.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy