Česko dostane v příštích týdnech méně vakcíny

Česko dostane v příštích třech týdnech od firmy Pfizer/BioNTech méně vakcíny. Původně plánovaný počet dávek očkovací látky by se měl dorovnat do poloviny února, pak by se měl zvýšit. Po jednání se zástupci firmy to dnes novinářům řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Plat vakcíny a lahviček by podle něj mělo přijít asi o pětinu méně. Při používání šesti dávek místo původních pěti by se ale měl zachovat plánovaný počet naočkovaných.

Firma v polovině ledna dočasně dodávky v celé EU omezila kvůli navýšení výrobních kapacit. Šéf České vakcinologické společnosti a vedoucí jedné z poradních skupin ministerstva Roman Chlíbek ještě před ministrovým vystoupením napsal na twitteru, že společnost přislíbila v příštím týdnu dodávky obnovit ve stoprocentním rozsahu. Své vyjádření později smazal. Podle Blatného společnost dodrží dodávky ve sto procentech, ale díky tomu, že se nově počítá šest dávek z lahvičky místo původních pěti.

"Teď je povinné používat šest dávek z lahvičky. A tudíž i když zůstane zachovaný počet dávek, tak počet lahviček se vlastně o 20 procent snížil. Snížený počet plat v jednotlivých dodávkách se týká zhruba příštích tří týdnů," uvedl Blatný. Dodal, že smlouvy na vakcínu jsou na počet dávek, ne plat s lahvičkami.

Podle ministra je několik krajů, které v příštích týdnech dostanou plat s vakcínou méně. Počet dávek by měl ale odpovídat tomu, co očekávaly. "Bude na nás, abychom zajistili spravedlivé přerozdělení uvnitř země. Není to jednoduché. Sám jsem z toho docela nespokojený," uvedl šéf resortu zdravotnictví.

Blatný řekl, že firma snížila dodávky plat mezi jednotlivými místy nerovnoměrně. Některé regiony přišly podle ministra až o polovinu plánovaných dávek. "Byly to kraje, které měly plánovaný vyšší počet dávek," dodal Blatný. Připomněl, že některé regiony začaly očkovat dřív a dostaly očkovací látku podle "svých kapacit", ne podle počtu obyvatel. Teď musí dostat vakcínu na poskytnutí druhé dávky. "Dále už budeme distribuovat jednotlivé vakcíny podle počtu obyvatel, aby se srovnal počet očkovaných v krajích na počet jejich obyvatel," přiblížil Blatný.

První informace o omezení dodávek se objevily minulý pátek. Původně výrobce avizoval, že se do normálu množství materiálu vrátí po 15. únoru. Mluvčí firmy Tomáš Sazima ČTK ve středu sdělil, že ve druhém čtvrtletí pak budou dávky podstatně vyšší než původně domluvené a za celý rok dodá společnost do EU místo 300 milionů dávek dvojnásobek.

Blatný uvedl, že Česko původně objednalo čtyři miliony dávek. Postupně přiobjednalo dalších osm milionů. Ty měly podle ministra přijít až ve druhé polovině roku. Po změně výroby by měly dorazit do letních prázdnin.

Zatím není jasné, kolik dávek by mělo být k dispozici. Podle pokynů ke strategii očkování, které schválila vláda, mělo Česko v dubnu, květnu i červnu dostat po 900.000 dávkách od firmy Pfizer/BioNTech. Toto množství by po přenastavení produkce mělo být vyšší. Další statisíce dávek by měly být k dispozici od dalších výrobců. Blatný se neobává toho, že by ČR nestíhala očkovat.

Související

Vláda ČR

Poslední rozhodnutí Fialovy vlády. Týkají se očkování či sociálních služeb

Vláda Petra Fialy v demisi se ve středu sešla ke své poslední pravidelné schůzi. Projednala a schválila například novou národní očkovací strategii a novou strategii rozvoje sociálních služeb, rozhodla také o povolení používání přípravků s obsahem psychotropní látky psilocybinu v odůvodněných případech léčby psychických onemocnění a několik legislativních změn. Zabývala se také jedenácti kontrolními nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu.
Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

očkování Jan Blatný Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy