Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Japonská vláda zváží na výzvu prefektur opětný stav nouze

Řecko posiluje omezující opatření. Zakáže i objednávky po telefonu

V Řecku vstoupí v neděli ráno v platnost rozsáhlé zostření omezujících opatření s cílem zbrzdit šíření koronavirové nákazy. Končí tak řada uvolnění, která byla přijata kvůli vánočním svátkům a silvestru. Zpřísnění mají zatím trvat do 11. ledna. Podle agentury DPA to dnes řekl mluvčí vlády Stelios Petsas.

Vietnam hlásí první případ nakažlivější varianty koronaviru

Vietnamští hygienici evidují první případ nakažlivější varianty viru SARS-CoV-2, která se v posledních týdnech rychle šíří v Británii. Dnes o tom informuje agentura Reuters. Nakazila se 44letá žena, která se do Vietnamu vrátila právě z Británie.

U zdravotníka v USA se prokázal koronavirus po očkování. Vědec vysvětlil proč

U zdravotníka v Kalifornii se prokázala nákaza koronavirem více než týden poté, co obdržel první dávku vakcíny od americké farmaceutické společnosti Pfizer. Informoval o tom lokální kanál televize ABC News. Podle odborníka na infekční choroby a výrobce vakcíny však tělo potřebuje na vytvoření ochrany více času, píše agentura Reuters.

Česko je na tom nejhůře za celou dobu epidemie. PES je na 90

Česko do nového roku vstupuje s indexem rizika koronavirové epidemie na dosud nejvyšší úrovni. K dnešku stoupl na 90 bodů ze sta a zůstává v nejvyšším pátém stupni pohotovosti, který mimo jiné znamená komunitní šíření nákazy.

Babiš se v novoročním projevu omluvil. Finanční ztráty prý doženeme

Rok 2021 začíná podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neutěšeně, Česku se zatím nepodařilo zkrotit epidemii koronaviru. Uvedl to v novoročním projevu, který odvysílaly hlavní televizní stanice.

Spojené státy mají celkem přes 20 milionů nakažených koronavirem

Ve Spojených státech počet případů koronavirové nákazy překonal 20 milionů. Vyplývá to ze statistik americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU). Milion nakažených přibyl v nejhůře postižené zemi světa za čtyři dny. Na USA tak připadá skoro čtvrtina celosvětové bilance infikovaných, kterých je nyní bezmála 84 milionů.

Státní zástupce odmítl stíhat Babiše a Vojtěcha za řešení pandemie

Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1 odložilo trestní oznámení na premiéra Andreje Babiše (ANO) či bývalého ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) kvůli jejich postupu v boji s pandemií koronaviru. Napsal to dnes server Neovlivní.cz.

Nepřítelem nejsou lidé s jiným názorem, ale virus, řekla v projevu Čaputová

Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová ve svém novoročním projevu přrohlásila, že nepřítelem nejsou lidé s opačnými názory nebo opatření proti šíření nákazy, ale koronavirus. Rok 2020 považuje za výjimečný a asi nejtěžší, jaký pamatuje.

Francie v některých regionech prodloužila noční zákaz vycházení

Francie kvůli zhoršující se epidemické situaci v některých regionech prodloužila zákaz nočního vycházení. Zpřísnění se týká 15 ze 101 departementů zejména na východě a také na jihu země, kde budou smět lidé opouštět domovy po 18:00 jen v naléhavých případech, oznámil mluvčí vlády Gabriel Attal. Ve zbytku Francie začíná noční zákaz vycházení ve 20:00.

Británie už naočkovala milion lidí, mutace koronaviru se šíří

V Británii už počet lidí naočkovaných proti covidu-19 první dávkou vakcíny firem Pfizer a BioNTech překročil jeden milion a v pondělí by měla nově začít vakcinace látkou vyvinutou ve spolupráci Oxfordské univerzity a společnosti AstraZeneca.

V Kopřivnici nezrušili ohňostroj. Totální fiasko, davy lidí, tlačí se na sebe, hlásí z místa novinář

Město Kopřivnice ležící v okrese Nový Jičín se rozhodlo jít proti současným opatřením a navzdory kritické situace nezrušilo novoroční ohňostroj. Editor České televize Michal Polášek ale z místa hlásí, že se celá situace zvrtla ve fiasko, kdy se na sebe tlačí davy lidí, navíc bez roušek.

Filipíny zakážou kvůli nakažlivější mutaci koronaviru cesty z USA

Filipíny zakážou vstup do země cizincům cestujícím ze Spojených států. Uvedl to mluvčí prezidenta Rodriga Duterteho s tím, že zákaz začne platit v neděli 3. ledna. Opatření podle agentury Reuters následuje poté, co nakažlivější mutaci koronaviru zaznamenal nově i americký stát Florida.

Izrael naočkoval proti koronaviru milion lidí za necelé dva týdny

Izrael už ohlásil milion očkovaných proti koronaviru. Podařilo se mu to díky rekordnímu tempu vakcinace necelé dva týdny po zahájení kampaně. Miliontým očkovaným je obyvatel palestinského města Umm al-Fahm, informovala dnes agentura DPA.

Vondráček: Koronavirus prohloubil rozdělení společnosti, lidé si našli záminku útočit

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) vyzval ve svém novoročním projevu občany k tomu, aby se nechali očkovat proti covidu. Vyjádřil i soustrast lidem, jejichž bližní v důsledku epidemie zemřeli. Ve svém projevu také řekl, že epidemie přinesla novou štěpící linii ve společnosti a prohloubila její rozdělení. Zaráží ho, že boj s virem společnost nestmelil. Obává se, že blížící se volební kampaně přinesou spolu s epidemií další štěpení a vlnu nenávisti.

Belgie kvůli koronaviru posiluje kontrolu hranic

Belgická policie ode dneška zpřísnila kontroly na hranicích, aby zajistila, že lidé vracející se ze zahraničí budou dodržovat opatření proti šíření koronaviru. Na svých internetových stránkách o tom informuje německý deník Kölnische Rundschau. Lidé přijíždějící z takzvané červené zóny, kam patří většina evropských zemí, včetně Česka, musejí do karantény.

Slovensko hlásí rekordní počet úmrtí koronavirových pacientů

Na Slovensku za poslední den zemřelo 112 pacientů nakažených koronavirem, což je nejvíce od začátku nynější pandemie. Země, která má ve srovnání s Českem přibližně poloviční počet obyvatel, hlásí 4965 nových případů nákazy z PCR testů. Pozitivních bylo více než 30 procent odebraných vzorků. České laboratoře poslední den loňského roku odhalily 13.274 nových případů koronaviru, přičemž pozitivní byla rekordní polovina testů.

Na Silvestra přes 13 tisíc nově nakažených, zhruba polovina testovaných

Česko do nového roku vstupuje s indexem rizika koronavirové epidemie na dosud nejvyšší úrovni. K dnešku stoupl na 90 bodů ze sta a zůstává v nejvyšším pátém stupni pohotovosti, který mimo jiné znamená komunitní šíření nákazy. Za čtvrtek testy odhalily 13 274 pozitivních lidí, tedy zhruba polovinu z 26 547 testovaných.

Odvrácená strana boje s pandemií: sebevražd rázně přibývá, varuje profesorka

NÁZOR - Dle některých ukazatelů zvládá Japonsko pandemii koronaviru relativně dobře, přiznává profesorka Michiko Uedaová v komentáři pro server Washington Post. Expertka na sebevraždy z tokijské Univerzity Waseda poukazuje, že ve srovnání s dalšími velkými zeměmi sice ostrovní stát hlásí méně nakažených, hospitalizovaných a mrtvých, ale čelí jiné krizi - alarmujícímu nárůstu sebevražd, jejichž počet převyšuje tamní oběti nemoci covid-19.

Nemocnice zastavují neakutní péči. Počet nakažených v Česku i ve světě prudce roste

Nemocnice nesmí ode dneška přijímat pacienty na plánované zákroky, které je možné odložit. Musí také navyšovat kapacity pro pacienty s covidem-19. Ministerstvo zdravotnictví kvůli zhoršující se epidemické situaci a rostoucímu počtu hospitalizovaných s koronavirem také nařídilo poskytovatelům následné a dlouhodobé péče uvolňovat lůžka, aby bylo možné pacienty z akutních lůžek předkládat na oddělení následné péče. V Česku i poslední den roku pokračuje očkování proti covidu, dnes se přidají další kraje.