Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Dopady pandemie na hudební život jsou děsivé, říká světoznámý klavírista Brendel

Koronavirus: Počet obětí v Česku překonal 12 tisíc, rizikový index PES klesl

Celkový počet zemřelých s onemocněním covid-19 přesáhl v Česku 12.000. Podle aktuálních dat na webu ministerstva zdravotnictví zemřelo s koronavirem 12.070 lidí. V neděli laboratoře v Česku odhalily 6220 nových případů, což je zhruba o 1250 více než v sobotu. Z téměř 15.000 testů bylo 41,9 procenta pozitivních.

Index PES v Praze klesl o pět bodů, přibylo 841 nakažených

Epidemické skóre PES v Praze dnes kleslo po třech dnech z 90 na 85 bodů. Hlavní město ale nadále zůstává v pátém, tedy nejvyšším stupni rizika. V neděli přibylo v metropoli 841 potvrzených případů nemoci covid-19. Bylo to o 250 víc než před týdnem, kdy ale mohly statistiku ovlivnit nižší počty testů na nový typ koronaviru v období vánočních svátků.

Návrh: USA by mohly podávat jen půl dávky vakcíny, urychlilo by to očkování

Americká vláda by mohla povolit podávání jen poloviny dávky vakcíny od společnosti Moderna. Cílem je urychlit tempo očkování obyvatelstva a zvýšit počet oočkovaných lidí. Návrh dnes uvedl v televizním vystoupení šéf týmu pro podporu vývoje a distribuce vakcíny Bílého domu Moncef Slaoui, píše agentura Reuters. Rychlost očkování je zatím výrazně pomalejší, než očekávala americká vláda.

Řecko ohlásilo první případy nakažlivější mutace koronaviru

Nakažlivější mutace koronaviru, která se šíří v Británii, byla nově zaznamenána i v Řecku. Oznámilo to tamní ministerstvo zdravotnictví.

Do školy jdou jen prvňáci a druháci, ostatní žáci se opět učí na dálku

Do lavic se dnes po prodloužených vánočních prázdninách vrátí jen žáci prvních a druhých tříd základních škol, znovu se otevřou ještě mateřské a speciální školy. Zbytek žáků a studentů se kvůli šíření epidemie koronaviru bude opět učit distančně. V Praze a dalších městech se obnoví provoz škol pro děti zdravotníků a dalších profesí potřebných pro zvládnutí nákazy.

Stovky lidí v Argentině pociťují po ruské vakcíně vedlejší účinky

Argentina zaznamenala u zhruba jednoho procenta lidí oočkovaných ruskou vakcínou Sputnik V vedlejší účinky. Informoval o tom o víkendu tamní tisk. Nežádoucí účinky se projevily u 317 lidí, ruskou očkovací látku v Argentině dostalo přes 32.000 lidí. Podle ministerstva zdravotnictví ale vážnost vedlejších účinků nevybočuje ve srovnání s jinými druhy očkování.

Rezervační systém na očkování startuje 15. ledna. Od února se spustí pro všechny

Na očkování proti covidu-19 se mohou od 15. ledna registrovat lidé nad 80 let věku. Od 1. února se pak budou moci hlásit všichni obyvatelé Česka. Očkovací termín dostanou podle různých kritérií. Hlavním bude věk, ale také zdravotní stav nebo zaměstnání. V televizi Prima a CNN Prima News to dnes řekl předseda vlády Andrej Babiš (ANO).

V sobotu bylo pozitivních 40 procent testů. Plošné očkování začne v únoru

Rizikový index protiepidemického systému PES zůstává třetí den za sebou na dosud nejvyšší úrovni, a to na 90 bodech ze sta. V nejvyšším pátém stupni pohotovosti, který mimo jiné znamená komunitní šíření nákazy koronavirem, je pátý den v řadě. V nejvyšším stupni jsou také dál všechny kraje. Nejhorší situace je v Královéhradeckém kraji, kde je skóre PES na 94 bodech.

Němečtí politici žádají o prodloužení celostátní karantény

Němečtí politici vyzývají k prodloužení celostátní karantény, jejíž platnost je stanovena do 10. ledna. Bavorský premiér Markus Söder dnes podpořil prodloužení omezení do konce ledna, nad termínem není ale podle informací německého tisku shoda.

Zeman se nechá naočkovat proti koronaviru v druhé polovině ledna

Prezident Miloš Zeman se nechá očkovat v druhé polovině ledna proti koronaviru. Využije vakcínu, která bude v té době k dispozici. Po dnešním novoročním obědě s prezidentem to novinářům řekl premiér Andrej Babiš (ANO). S prezidentem probrali epidemickou i ekonomickou situaci. Babiš řekl, že v polovině ledna se v Lánech sejde poradní tým prezidenta za jeho účasti a ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO).

Johnson vyzval rodiče, aby v pondělí poslali děti do školy

Britský premiér Boris Johnson dnes v rozhovoru pro BBC vzkázal rodičům v Anglii, aby své potomky v pondělí poslali do škol, považuje je za bezpečné a vzdělání pro děti to znamená obrovský přínos. Většina základních škol v Anglii se v pondělí po vánočních prázdninách otevře, zavřené ovšem zůstanou školy v Londýně a v některých oblastech na jihovýchodě země. Jde o regiony, kde rychle šíří nová varianta koronaviru.

Anglický úřad pro veřejné zdraví nedoporučuje kombinovat vakcíny

Anglický úřad pro veřejné zdraví (PHE) nedoporučuje kombinovat dvě vakcíny proti koronaviru, které budou v Británii v nejbližších dnech dostupné. V prosinci zdravotníci začali s očkováním přípravkem od firem Pfizer a BioNTech, příští týden začne distribuce vakcíny vyvinuté na Oxfordské univerzitě ve spolupráci s firmou AstraZeneca.

V sobotu přibylo 4957 případů koronaviru

V sobotu přibylo v Česku 4957 potvrzených případů nákazy koronavirem. Je to zhruba o 1500 nakažených víc než první den v roce. Oproti minulé sobotě je nárůst vyšší asi o 1900 případů. V pátek 1. ledna a sobotu 26. prosince byly ale státní svátky a méně se testovalo.

Reprodukční číslo se zhoršuje. Nadpoloviční většina testovaných je pozitivní

Rizikový index protiepidemického systému PES se druhý den drží na 90 bodech, dosud na nejvyšší úrovni. V nejvyšším pátém stupni pohotovosti, který mimo jiné znamená komunitní šíření nákazy koronavirem, zůstává čtvrtý den za sebou. Podle webu ministerstva zdravotnictví přibylo za pátek 3441 nakažených, bylo ale provedeno jen 6 553 testů.

Británie hlásí pátým dnem přes 50.000 nově nakažených koronavirem

Svaz britských učitelů vyzval vládu premiéra Borise Johnsona, aby prodloužila výuku na dálku nejméně o dva týdny. Británie pátým dnem hlásí dalších více než 50.000 případů nákazy novým koronavirem za 24 hodin a podle statistiky Univerzity Johnse Hopkinse se v počtu úmrtí dostala před Itálii, uvedla dnes agentura AP.

Šéf týmu MotoGP Gresini je kvůli koronaviru v umělém spánku

Bývalý mistr světa silničních motocyklů a současný šéf týmu MotoGP Fausto Gresini musel být v závěru roku kvůli komplikacím způsobeným covidem-19 uveden do umělého spánku.

Největší problém vakcín? Je jich málo, tvrdí Evropská komise

Eurokomisařka pro zdravotnictví Stella Kyriakidisová dnes hájila postup Evropské unie při získávání vakcín proti covidu-19. Řekla, že jádrem problému není nedostatečný počet objednávek, ale malé výrobní kapacity firem.

Britská policie rozdává pokuty lidem za účast na večírcích

Britští policisté pokutovali 20 účastníků večírku pořádaného v rozporu s protiepidemickými opatřeními v restauraci na severu Londýna. Policie provedla zátah na základě oznámení o vstupu mnoha lidí do podniku, informoval dnes britský tisk.

Vatikán začne s očkováním v polovině ledna. Papež vakcínu označil za světlo naděje

Vatikán začne s očkováním proti novému koronaviru zřejmě v druhém lednovém týdnu. S odvoláním na vatikánské úřady o tom dnes informovala agentura AFP. Dodávka vakcíny by měla stačit na pokrytí celé potřeby Svatého stolce.