Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

V Británii utahují šrouby, Anglie a Skotsko se od úterý plošně uzavřou

V Česku bylo dosud naočkováno pouhých 15 tisíc lidí

Proti koronaviru bylo v ČR očkováno asi 15.000 lidí, řekl v České televizi (ČT) bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Centrální informační systém, který má data shromažďovat, zatím podle premiérova poradce nefunguje. Ministerstvo zdravotnictví data nezveřejnilo, představit je chce v úterý.

Očkování ve Francii vázne. Macronova vláda čelí kritice, europoslanec hovoří o fiasku

Ve Francii dnes ještě zesílila kritika za údajně pomalé tempo očkování proti koronaviru. Podle agentury AFP ministr zdravotnictví Olivier Véran na dnešní tiskové konferenci uvedl, že vakcínu dostaly tisíce lidí a systém bude stále rychlejší. Sousední země ovšem již očkovaly desítky tisíc osob.

Uzavřené provozovny dostanou 400 Kč za pracovníka a den, oznámil Havlíček

Všechny provozovny uzavřené kvůli epidemii nového koronaviru budou mít nárok na dotaci na každého pracovníka 400 korun za den. Schválila to dnes vláda, uvedl na twitteru ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Vláda tak rozšířila dříve schválený program COVID gastro určený pro stravovací zařízení s alokací 2,5 miliardy korun. Tato suma podle materiálů, které má ČTK k dispozici, zůstává. V případě jejího vyčerpání bude kabinet jednat o způsobu dalšího financování programu.

Británie začala očkovat vakcínou od AstraZeneca, první dávku dostal 82letý senior

Británie dnes začala očkovat vakcínou proti covidu-19, kterou vyvinula britská firma AstraZeneca ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou. Prvním příjemcem očkování byl 82letý Brian Pinker, který podstupuje dialýzu. Očkován byl v nemocnici, jež se nachází nedaleko místa, kde byla tato vakcína vyvinuta.

Nizozemsko reaguje na kritiku, s očkováním začne už ve středu

Nizozemsko začne ve středu jako poslední země Evropské unie očkovat proti koronaviru. Původně chtěla vláda premiéra Marka Rutteho ve větší míře očkovat až od 18. ledna, po kritice termín přesunula na 8. ledna a dnes oznámila, že se začne už 6. ledna. Jako první přijdou na řadu zdravotníci a pečovatelé.

Jak budou vypadat očkovací centra? Hejtman Kuba představil návrh

Systém evidence zájemců o očkování proti koronaviru musí řadit uchazeče podle kritérií jako věk nebo zdravotní stav a jejich diagnóza. Jde o podobný model, jaký funguje v Izraeli. Novinářům to dnes řekl jihočeský hejtman a předseda asociace krajů Martin Kuba (ODS), když představoval krajskou strategii pro očkování proti covidu-19. Za její nezbytnou součást považuje vakcinační centra. V Jihočeském kraji by podle něj měla vzniknout v každém okresním městě.

Očkování u praktických lékařů začne podle VZP nejdříve v březnu

Očkování proti koronaviru u praktických lékařů lze podle největší Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) očekávat nejdříve v březnu. Do té doby se bude očkovat centrálně v nemocnicích. V tiskové zprávě o tom dnes informoval mluvčí pojišťovny Milan Řepka.

Lockdown v Rakousku potrvá až do 24. ledna, objevily se mutace koronaviru

Všechny obchody, restaurace i sportovní a kulturní zařízení budou muset v Rakousku zůstat zavřené o týden déle, než se plánovalo, tedy až do 24. ledna. Opozice se totiž v parlamentu postavila proti zákonné úpravě, která měla umožnit například nakupování lidem testovaným na koronavirus. Informovala o tom dnes agentura APA. V Rakousku se objevily už i mutace koronaviru odhalené poprvé v Británii a v Jihoafrické republice. Ve dvou případech byly nakaženými děti ze Slovenska.

Rada postižených píše Blatnému: Strategie očkování nepamatuje na handicapované

Vládní očkovací strategie nepamatuje na lidi s vážným postižením, o které se starají doma jejich blízcí, uvedla Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Kvůli zdravotnímu omezení se řada z nich nemůže k očkování sama dostavit. Rada vyzývá k zařazení handicapovaných a jejich pečujících mezi přednostní skupiny očkovaných a k urychlené přípravě plánu pro podání vakcíny v domácnostech. Podle odhadu by se to mohlo týkat asi 100.000 lidí.

Maduro zneužívá epidemii k umlčení opozice, sklidil posměch za očkovací plán

Venezuelská vláda ode dneška opět zpřísnila karanténní opatření proti koronaviru, omezila pohyb lidí a zastavila i meziměstskou dopravu. Důvodem tohoto kroku může být podle agentury EFE i snaha zamezit demonstracím, k nimž od úterý vyzval lídr opozice Juan Guaidó. Ten předsedá parlamentu, v němž má od voleb z prosince 2015 většinu opozice a jehož funkční období by dnes mělo skončit. O Vánocích ale tento parlament schválil prodloužení svého fungování o rok.

FN Brno hlásí strmý nárůst pacientů s koronavirem, Dětská nemocnice omezuje provoz

Fakultní nemocnice Brno zaznamenala výrazný nárůst počtu pacientů s nemocí covid-19. V sobotu ráno jich měla 167, dnes ráno jich má 206. ČTK to řekla mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Zařízení proto upravuje některá další oddělení na covidové jednotky. V bohunickém areálu bude kvůli zhoršení situace pomáhat i personál z Dětské nemocnice, která pod Fakultní nemocnici Brno spadá. Nárůst počtu pacientů s covidem-19 zaznamenala i Fakultní nemocnice u svaté Anny v Brně nebo znojemská nemocnice.

Evropská komise odmítla kritiku, jedná o nákupu dalších vakcín Pfizer/BioNTech

Evropská komise jedná o nákupu dalších dávek koronavirové vakcíny od společností BioNTech a Pfizer, s níž jako první schválenou látkou začala velká část členských států Evropské unie očkovat koncem loňského roku. Uvedl to dnes mluvčí unijní exekutivy v reakci na kritiku postupu komise při objednávání této vakcíny.

Německá zimní střediska se kvůli návalům zavírají před turisty, obdobný problém má i ČR

Některá zimní rekreační střediska v Německu kvůli návalům turistů z posledních dní zavírají parkoviště u výletních cílů a sjezdovek. Informuje o tom dnes agentura DPA. S problémem přeplněných parkovišť v době protiepidemických opatření se potýkají i české obce v rekreačních oblastech.

Výuka online je podobná jako na podzim. Nejasnosti jsou ohledně pololetního vysvědčení

Výuka na dálku, ke které se dnes po vánočních prázdninách kvůli zhoršení epidemie covidu-19 vrátili všichni žáci běžných škol kromě prvňáků a druháků, se nyní nebude moc lišit od distančního vzdělávání na podzim. Většina prvňáků a druháků se do lavic vrátila. Školy zároveň čekají na informace o tom, jak by mělo vypadat pololetní vysvědčení. Vyplývá to z odpovědí ředitelů škol, které oslovila ČTK.

V Německu přibylo 9847 nakažených, o prodloužení karantény se rozhodne v úterý

Počet případů nákazy koronavirem v Německu vzrostl za posledních 24 hodin o 9847 na více než 1,775 milionu. Dnes to oznámil Institut Roberta Kocha (RKI). Úmrtí s covidem-19 v Německu přibylo 302, čímž jejich počet od začátku pandemie stoupl na 34.574. Německu se tak stále nedaří dostat infekci pod kontrolu, proto se předpokládá, ze země do konce ledna prodlouží stávající karanténu.

Rychlejší, ale méně přesné. Antigenních testů bylo od listopadu provedeno téměř 830 tisíc

Antigenních testů na covid-19 bylo od listopadu do 3. ledna provedeno téměř 830.000. Nejvíc jich podle zveřejněných dat bylo 21. prosince, kdy se takto nechalo vyšetřit více než 46.000 lidí. Za prosinec byla pozitivita antigenních testů přes pět procent, odhalily přes 26.700 nakažených. Z nich přes 10.300 bylo bez příznaků. Za stejnou dobu od začátku listopadu bylo PCR testů vyhodnocovaných v laboratoři přes 1,5 milionu. Od začátku epidemie loni v březnu to bylo více než 3,8 milionu.

Slovensko ohlásilo rekordní počet úmrtí na koronavirus

Na pětimilionovém Slovensku za neděli přibylo rekordních 204 úmrtí na onemocnění covid-19. V nemocnicích je v souvislosti s nákazou hospitalizováno přes 3000 lidí, tedy nejvíce od propuknutí pandemie. Vyplývá to z dnešních informací národního centra zdravotnických informací.

Forbes: Znepokojivý počet zdravotníků v USA odmítá očkování proti koronaviru

Přestože počet obětí s covidem-19 v USA rychle stoupá, překvapivě vysoké procento lékařů, zdravotníků a dalších pracovníků v přední linii boje proti koronaviru váhá s očkováním, anebo ho přímo odmítá. A to navzdory jasným vědeckým důkazům, že jsou vakcíny bezpečné a účinné, napsal Forbes.

Ministerstvo zdravotnictví hledá šéfa komunikace, má navrhnout strategii ke koronaviru

Ministerstvo zdravotnictví hledá ředitele či ředitelku odboru komunikace s veřejností. Zájemci se mají podle zveřejněného inzerátu hlásit do 15. ledna. Předložit mají třístránkový návrh strategie komunikace ke covidu-19. Mluvčí úřadu Barbora Peterová na dotaz ČTK odpověděla, že jiné personální změny v tiskovém oddělení úřad neplánuje.