Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

GRAd-COV2: Itálie vyvíjí vlastní vakcínu proti koronaviru, 1. fáze testů dopadla slibně

Izrael očkuje nejrychleji na světě, důvodů je několik. Nakažených přesto přibývá

První dávku vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech už obdrželo přes 1,3 milionu obyvatel Izraele, jen v pondělí tam bylo naočkováno dalších 146.000 osob. Oznámil to ministr zdravotnictví Juli Edelstein. V tempu očkování patří Izrael k nejrychlejším zemím světa. Podle listu The Economist k tomu značně přispívá konkurence mezi pojišťovnami, poměrně krátké vzdálenosti na doručení očkovací látky či to, že země jednala rychle a za očkovací látku si připlatila.

FN Brno rozeslala tisíce starých SMS o testu na koronavirus. Za omyl se omlouvá

Fakultní nemocnice Brno omylem znovu lidem rozeslala asi 17.000 SMS zpráv s výsledky starých testů na nemoc covid-19. Příjemci by měli tuto zprávu ignorovat, pokud už ji loni dostali a obsahuje dřívější datum odběru. ČTK to dnes řekla mluvčí nemocnice Veronika Plachá. Podle ní opětovné odeslání způsobila chyba systému.

NKÚ: Státní rozpočet nebyl připraven na zpomalení ekonomky. Nelze ze všeho vinit pandemii

Státní rozpočet nebyl připraven na výrazné zpomalení ekonomiky ani na mimořádnou krizi, která nastala v souvislosti s pandemií onemocnění covid-19. Uvedl to prezident Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslav Kala ve stanovisku NKÚ ke zprávě vlády o hospodaření státního rozpočtu za loňské první pololetí.

Ovzduší v Česku se loni pročistilo. Důvody byly dva, vysvětluje meteorolog

Uplynulý rok byl pro kvalitu ovzduší příznivý. V celé republice nebyla vyhlášena ani jednou smogová situace či regulace. Důvodem bylo počasí i nouzový stav vyhlášený kvůli pandemii koronaviru. Na blogu brněnských hydrometeorologů to uvedl Jáchym Brzezina. Rok 2020 byl podle něj prvním v dlouholeté historii smogového varovného a regulačního systému, kdy nebyla v celé ČR vyhlášena ani jedna smogová situace či regulace.

"Postižení nemůžou stát ve frontách." NRZP žádá vytvoření mobilních očkovacích týmů

Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP) žádá vytvoření mobilních týmů, které by očkovaly lidi s vážným handicapem doma. Upozorňuje na to, že mnozí postižení v domácí péči se sami nemohou na očkování dostavit. Počet takových zájemců o očkování odhaduje na desítky tisíc. Na tiskové konferenci to dnes řekl předseda NRZP Václav Krása.

Pandemie: Francie mění očkovací strategii, Itálie odkládá otevření středních škol

Francie mění očkovací strategii. Již v první vlně nabídne vakcínu také hasičům, části pomocných pracovníků a seniorům nad 75 let i mimo domovy důchodců, oznámil dnes ministr zdravotnictví Olivier Véran. Učinil tak v reakci na kritiku kvůli pomalému startu vakcinace v zemi, která patří k nejvíce skeptickým vůči očkování na světě. Informovala o tom stanice France24.

Červený kříž se v Praze zapojí do očkování, dostane speciální dodávku

Český červený kříž (ČČK) bude v Praze pomáhat s očkováním proti onemocnění covidem-19 zvláště v domovech pro seniory. Pro mobilní očkovací tým poskytne ČČK speciální vozidlo a řidiče, uvedl mluvčí pražského magistrátu Vít Hofman.

V Česku zemřelo do konce listopadu víc lidí, než je běžné za rok

V Česku zemřelo do konce listopadu více lidí, než je běžné za celý rok. Podle údajů Českého statistického úřadu zemřelo do konce listopadu 114.781 lidí. Za 11 měsíců roku počet úmrtí překonal i celý rok 2015, který byl s více než 113.000 mrtvými za posledních deset let rekordní. V letech 2018 a 2019 bylo mrtvých přes 112.000. Důvody nárůstu úmrtnosti statistiky neuvádějí, pravděpodobně k němu ale přispěla epidemie nemoci covid-19.

Studenti v nemocnicích se nemohou připravit na zkoušky. Anticovid tým chce problém řešit s Plagou

Studenti medicíny před závěrečnými státními zkouškami a maturanti nasazení do nemocnic kvůli koronavirové pandemii se nemohou adekvátně věnovat přípravě na dokončení studia. V dnešní tiskové zprávě to uvedl takzvaný Anticovid tým, tedy expertní tým opozičních ODS, KDU-ČSL a TOP 09. Jeho zástupci chtějí jednat s ministrem školství Robertem Plagou (ANO).

Koronavirem se v ČR nakazilo už přes tři čtvrtě milionu lidí, přibylo 12 860 případů

Testy v Česku v pondělí potvrdily 12.860 nových případů nemoci covid-19, téměř o 2000 více než před týdnem. Novým typem koronaviru se v Česku od začátku epidemie prokazatelně nakazilo skoro 760.000 lidí. Přibližně čtyři pětiny z nich se z nemoci uzdravily. V současnosti je v Česku téměř 121.500 nemocných s covidem, nejvíc od 29. října. Výrazně rostou také počty hospitalizací.

Pandemie v USA se šíří extrémním tempem. Lůžka jsou v obchodech, šetří se s kyslíkem

Odhalené nákazy koronavirem a nahlášená úmrtí spojená s covidem-19 ve Spojených státech po svátcích znovu přibývají extrémně vysokým tempem, zatímco počet hospitalizací plynoucích z epidemie v pondělí opět dosáhl nového rekordu. Země registruje v průměru přes 2500 mrtvých denně a očekává se, že situace se bude v nejbližších dnech zhoršovat.

Pololetní vysvědčení: MŠMT doporučuje slovní hodnocení. Přijímačky budou letos jiné

Vysvědčení za první pololetí aktuálního školního roku se bude moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Obsah vysvědčení ale budou muset školy žákům sdělit v termínu 28. ledna. ČTK o tom dnes informovala mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Rizikový index PES stoupl na 89 bodů, zůstává v nejhorším stupni

Rizikový index protiepidemického systému PES k dnešku stoupl na 89 bodů, sedmý den zůstává v nejpřísnějším, pátém stupni pohotovosti. Důvodem zhoršení celostátního skóre o čtyři body je rychlejší šíření nákazy mezi seniory.

Mutace koronaviru objevená v Británii se potvrdila na Slovensku

Mutace koronaviru objevená v Británii se potvrdila na Slovensku, oznámil na facebooku slovenský ministr zdravotnictví Marek Krajčí. První vzorky takzvaného anglického kmene, který má podle odborníků vyšší nakažlivost, laboratoře podle ministra dostaly už mezi svátky.

Jsem připravený vystoupit na podporu očkování. Odmítám být ale spojován s Babišem, říká Hašek

Je ochotný zapojit se jako známá tvář do očkovací kampaně proti koronaviru. Bývalý hokejový brankář Dominik Hašek se nebrání případné spolupráci s ministerstvem zdravotnictví. Olympijský vítěz z Nagana by rád přesvědčil váhající populaci, aby si vakcínu určitě nechala aplikovat. „Pokud dostanu nabídku, pak kampaň po boku sportovců jednoznačně podpořím. Rozhodně bych se ale nenechal fotit či točit spot vedle premiéra Andreje Babiše,“ říká pro EuroZprávy.cz legendární Dominik Hašek.

Koronavirus sužuje Česko a svět i v roce 2021, pět milionů nově nakažených za osm dní

Očkování proti koronaviru dnes začíná v posledních třech krajích, kde se dosud neočkovalo, v Libereckém, Karlovarském a Zlínském. Rizikový index protiepidemického systému PES klesl na 85 bodů ze sta. Nakažlivější mutace koronaviru, která se šíří v Británii, byla nově zaznamenána i v Řecku.

V Británii utahují šrouby, Anglie a Skotsko se od úterý plošně uzavřou

Kvůli šíření koronaviru a zvlášť jeho nové mutace začne v Anglii v úterý opět platit plošná uzávěra, takzvaný lockdown. Oznámil to dnes večer premiér Boris Johnson. Téměř 56 milionů obyvatel Anglie vyzval, aby zůstali doma a vycházeli jen v případě nutnosti. Zavřené budou také školy.

V Česku bylo dosud naočkováno pouhých 15 tisíc lidí

Proti koronaviru bylo v ČR očkováno asi 15.000 lidí, řekl v České televizi (ČT) bývalý ministr zdravotnictví Roman Prymula. Centrální informační systém, který má data shromažďovat, zatím podle premiérova poradce nefunguje. Ministerstvo zdravotnictví data nezveřejnilo, představit je chce v úterý.

Očkování ve Francii vázne. Macronova vláda čelí kritice, europoslanec hovoří o fiasku

Ve Francii dnes ještě zesílila kritika za údajně pomalé tempo očkování proti koronaviru. Podle agentury AFP ministr zdravotnictví Olivier Véran na dnešní tiskové konferenci uvedl, že vakcínu dostaly tisíce lidí a systém bude stále rychlejší. Sousední země ovšem již očkovaly desítky tisíc osob.