Pololetní vysvědčení: MŠMT doporučuje slovní hodnocení. Přijímačky budou letos jiné

Vysvědčení za první pololetí aktuálního školního roku se bude moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Obsah vysvědčení ale budou muset školy žákům sdělit v termínu 28. ledna. ČTK o tom dnes informovala mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Úřad podle ní již školám poskytl doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku by se mělo zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.

Doporučení k tvorbě vysvědčení za první pololetí poslalo ministerstvo školství podle Lednové do základních a středních škol v pondělí. Materiál připravilo ve spolupráci s Českou školní inspekcí a odbornou veřejností, sdělila mluvčí. "Doporučení popisuje priority, na které je vhodné se zaměřit, ale stejně tak doporučené postupy a varianty hodnocení," uvedla.

Podle ministerstva lze předpokládat, že současná omezení přítomnosti žáků ve školách mohou přetrvávat i na konci ledna. Úřad proto rozhodl, že předávání vysvědčení bude možné i po konci pololetí, který byl stanoven na 28. ledna. Školy pak budou muset rozdat vysvědčení nejpozději třetí vyučovací den, kdy bude možná přítomnost žáků ve školách. I přesto ale budou muset 28. ledna zpřístupnit obsah vysvědčení například ve školním informačním systému.

Při hodnocení žáků by se podle ministerstva měli vyučující zaměřit na dovednosti, které jsou stěžejní pro úspěšné zvládání současné distanční výuky. Jde například o vnitřní motivaci, vytrvalost či schopnost organizovat si vlastní čas, vyjmenoval úřad. Kromě různých forem písemných testů by podle něj učitelé měli vzít v úvahu také řadu dalších kritérií, jako třeba aktivitu při distanční výuce nebo plnění zadaných úkolů. Střední školy by pak podle ministerstva měly přihlédnout také k tomu, že někteří žáci měli kvůli epidemii na podzim pracovní povinnost, nebo pomáhali jako dobrovolníci.

Ministerstvo školám doporučilo využít na vysvědčení zejména slovního hodnocení, případně známky doplněné slovním hodnocením. Vhodné je podle úřadu zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či u dětí z nepodnětného prostředí, které se dařilo do výuky na dálku zapojovat jen v malé míře. Vysvědčení by mělo obsahovat popis nedostatků v přístupu k výuce a doporučení, jak by bylo vhodné ve vzdělávání pokračovat.

Pravidla pro hodnocení žáků jsou součástí školního řádu každé školy, schvaluje je školská rada. V případě, že škola nemá slovní hodnocení ukotveno ve školním řádě a chtěla by ho nově využívat, musí školní řád upravit. Pro účely přijímacích zkoušek na střední školy mají pak základní školy podle školského zákona povinnost převést slovní hodnocení na známky. Školy také musí převést slovní hodnocení do klasifikace, nebo obráceně, pokud žák přestupuje na školu, která hodnotí odlišně.

Od pondělí 4. ledna přešly znovu všechny školy na distanční výuku, výjimku mají jen žáci prvních a druhých tříd základních škol.

Úprava přijímacích zkoušek na SŠ

Ministerstvo školství vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm již dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. 

Mimořádné opatření vydal ministr školství Robert Plaga (za ANO) v souvislosti s epidemií covidu-19 na základě školského zákona. Novela z loňského léta mu umožňuje v krizových situacích rozhodovat například o úpravách termínu či obsahu zkoušek. Vyhlášená podoba přijímacího řízení v maturitních oborech má platit pouze v aktuálním školním roce.

Jednotné přijímací testy, které organizuje Cermat z češtiny a matematiky, se mají konat na čtyřleté obory 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna. Školní přijímací zkoušky mohou být na maturitních oborech od 12. do 28. dubna. O tom, zda ve škole budou jednotné přijímací zkoušky, nebo ne, budou moct ředitelé u čtyřletých oborů rozhodnout do 8. března na základě počtu podaných přihlášek na školu. Uchazeči se mohou na školy hlásit do 1. března. Obvykle většina podává přihlášky na dvě školy.

Pokud ředitel školy rozhodne, že nevyužije jednotné přijímací zkoušky organizované Cermatem, měl by uspořádat školní přijímací zkoušku. V případě, že škola nebude mít víc přihlášek než nabízených míst pro uchazeče, bude moct přijímat uchazeče i zcela bez zkoušek. Možnost, že zkoušky nebudou, musí ale už předem uvést také v kritériích přijímacího řízení.

Rozhodnutí o úpravě v letošních zkouškách oznámilo ministerstvo již na konci listopadu. Změna požadavků při ověřování znalostí žáků je podle něj nyní legitimní kvůli dopadům opatření proti covidu-19 na vzdělávání. Současná situace s výukou na dálku se podle úřadu nedá srovnávat s tou, kdy fungovalo běžné prezenční vyučování. "Uvedené platí zejména v případě žáků devátých ročníků, kteří se hlásí ke střednímu vzdělávání a kteří v případě neúspěchu nepokračují, na rozdíl od žáků hlásících se na víceletá gymnázia, v základním vzdělání," uvedl úřad v opatření.

V minulém školním roce se jednotné přijímací zkoušky konaly na všechny maturitní obory, ale jejich termíny se kvůli epidemii covidu-19 posunuly z poloviny dubna na první polovinu června a místo standardních dvou pokusů na zkoušku měli uchazeči jen jeden. Změnu umožnil zvláštní zákon pro školní rok 2019/2020, který schválil Parlament na konci března ve stavu legislativní nouze.

Vyhlášení jediného termínu zkoušek místo dvou vyvolalo loni na jaře kritiku části odborníků i veřejnosti, podle kterých to mohlo některé děti znevýhodnit. Ředitelé škol ale na druhou stranu poukazovali na to, že v minulosti se výsledky ze dvou termínů příliš nelišily.

Související

Přijímací zkoušky na SŠ

Přijímací zkoušky na střední školy by se mohly konat v jiném termínu

Ministerstvo školství (MŠMT) zvažuje kvůli epidemii koronaviru posunutí dubnových termínů přijímacích zkoušek na střední školy. Podle úřadu v tuto chvíli není jasné, jak současná protiepidemická opatření šíření nákazy zmírní. Možnosti řešení zkoušek chce dát dohromady do konce příštího týdne a pak s nimi seznámit veřejnost.

Více souvisejících

přijímací zkoušky ministerstvo školství Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Lékaři, ilustrační foto

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

včera

Počasí rozdělí Česko. Místy hrozí tropy, jinde bude výrazně chladněji

Je před námi poslední pracovní den před víkendem, jenž může přinést jednu letošní premiéru. Potvrzuje to i nejnovější předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na nadcházející volné dny. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy