Pololetní vysvědčení: MŠMT doporučuje slovní hodnocení. Přijímačky budou letos jiné

Vysvědčení za první pololetí aktuálního školního roku se bude moct předávat později, pokud do konce ledna neskončí zákaz přítomnosti žáků ve školách. Obsah vysvědčení ale budou muset školy žákům sdělit v termínu 28. ledna. ČTK o tom dnes informovala mluvčí úřadu Aneta Lednová.

Úřad podle ní již školám poskytl doporučení k tvorbě pololetního hodnocení. S ohledem na výuku na dálku by se mělo zaměřit na odpovědnost dětí za vlastní učení, práci s časem a plnění povinností. Na vysvědčení ministerstvo doporučuje slovní hodnocení, možné ale budou i známky.

Doporučení k tvorbě vysvědčení za první pololetí poslalo ministerstvo školství podle Lednové do základních a středních škol v pondělí. Materiál připravilo ve spolupráci s Českou školní inspekcí a odbornou veřejností, sdělila mluvčí. "Doporučení popisuje priority, na které je vhodné se zaměřit, ale stejně tak doporučené postupy a varianty hodnocení," uvedla.

Podle ministerstva lze předpokládat, že současná omezení přítomnosti žáků ve školách mohou přetrvávat i na konci ledna. Úřad proto rozhodl, že předávání vysvědčení bude možné i po konci pololetí, který byl stanoven na 28. ledna. Školy pak budou muset rozdat vysvědčení nejpozději třetí vyučovací den, kdy bude možná přítomnost žáků ve školách. I přesto ale budou muset 28. ledna zpřístupnit obsah vysvědčení například ve školním informačním systému.

Při hodnocení žáků by se podle ministerstva měli vyučující zaměřit na dovednosti, které jsou stěžejní pro úspěšné zvládání současné distanční výuky. Jde například o vnitřní motivaci, vytrvalost či schopnost organizovat si vlastní čas, vyjmenoval úřad. Kromě různých forem písemných testů by podle něj učitelé měli vzít v úvahu také řadu dalších kritérií, jako třeba aktivitu při distanční výuce nebo plnění zadaných úkolů. Střední školy by pak podle ministerstva měly přihlédnout také k tomu, že někteří žáci měli kvůli epidemii na podzim pracovní povinnost, nebo pomáhali jako dobrovolníci.

Ministerstvo školám doporučilo využít na vysvědčení zejména slovního hodnocení, případně známky doplněné slovním hodnocením. Vhodné je podle úřadu zejména u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami či u dětí z nepodnětného prostředí, které se dařilo do výuky na dálku zapojovat jen v malé míře. Vysvědčení by mělo obsahovat popis nedostatků v přístupu k výuce a doporučení, jak by bylo vhodné ve vzdělávání pokračovat.

Pravidla pro hodnocení žáků jsou součástí školního řádu každé školy, schvaluje je školská rada. V případě, že škola nemá slovní hodnocení ukotveno ve školním řádě a chtěla by ho nově využívat, musí školní řád upravit. Pro účely přijímacích zkoušek na střední školy mají pak základní školy podle školského zákona povinnost převést slovní hodnocení na známky. Školy také musí převést slovní hodnocení do klasifikace, nebo obráceně, pokud žák přestupuje na školu, která hodnotí odlišně.

Od pondělí 4. ledna přešly znovu všechny školy na distanční výuku, výjimku mají jen žáci prvních a druhých tříd základních škol.

Úprava přijímacích zkoušek na SŠ

Ministerstvo školství vydalo opatření k úpravě přijímacích zkoušek na maturitní obory středních škol. Potvrdilo v něm již dříve avizovanou změnu, že letos nebudou na čtyřletých maturitních oborech povinné jednotné přijímací zkoušky. 

Mimořádné opatření vydal ministr školství Robert Plaga (za ANO) v souvislosti s epidemií covidu-19 na základě školského zákona. Novela z loňského léta mu umožňuje v krizových situacích rozhodovat například o úpravách termínu či obsahu zkoušek. Vyhlášená podoba přijímacího řízení v maturitních oborech má platit pouze v aktuálním školním roce.

Jednotné přijímací testy, které organizuje Cermat z češtiny a matematiky, se mají konat na čtyřleté obory 12. a 13. dubna, na víceletá gymnázia 14. a 15. dubna. Školní přijímací zkoušky mohou být na maturitních oborech od 12. do 28. dubna. O tom, zda ve škole budou jednotné přijímací zkoušky, nebo ne, budou moct ředitelé u čtyřletých oborů rozhodnout do 8. března na základě počtu podaných přihlášek na školu. Uchazeči se mohou na školy hlásit do 1. března. Obvykle většina podává přihlášky na dvě školy.

Pokud ředitel školy rozhodne, že nevyužije jednotné přijímací zkoušky organizované Cermatem, měl by uspořádat školní přijímací zkoušku. V případě, že škola nebude mít víc přihlášek než nabízených míst pro uchazeče, bude moct přijímat uchazeče i zcela bez zkoušek. Možnost, že zkoušky nebudou, musí ale už předem uvést také v kritériích přijímacího řízení.

Rozhodnutí o úpravě v letošních zkouškách oznámilo ministerstvo již na konci listopadu. Změna požadavků při ověřování znalostí žáků je podle něj nyní legitimní kvůli dopadům opatření proti covidu-19 na vzdělávání. Současná situace s výukou na dálku se podle úřadu nedá srovnávat s tou, kdy fungovalo běžné prezenční vyučování. "Uvedené platí zejména v případě žáků devátých ročníků, kteří se hlásí ke střednímu vzdělávání a kteří v případě neúspěchu nepokračují, na rozdíl od žáků hlásících se na víceletá gymnázia, v základním vzdělání," uvedl úřad v opatření.

V minulém školním roce se jednotné přijímací zkoušky konaly na všechny maturitní obory, ale jejich termíny se kvůli epidemii covidu-19 posunuly z poloviny dubna na první polovinu června a místo standardních dvou pokusů na zkoušku měli uchazeči jen jeden. Změnu umožnil zvláštní zákon pro školní rok 2019/2020, který schválil Parlament na konci března ve stavu legislativní nouze.

Vyhlášení jediného termínu zkoušek místo dvou vyvolalo loni na jaře kritiku části odborníků i veřejnosti, podle kterých to mohlo některé děti znevýhodnit. Ředitelé škol ale na druhou stranu poukazovali na to, že v minulosti se výsledky ze dvou termínů příliš nelišily.

Související

Přijímací zkoušky na SŠ

Přijímací zkoušky na střední školy by se mohly konat v jiném termínu

Ministerstvo školství (MŠMT) zvažuje kvůli epidemii koronaviru posunutí dubnových termínů přijímacích zkoušek na střední školy. Podle úřadu v tuto chvíli není jasné, jak současná protiepidemická opatření šíření nákazy zmírní. Možnosti řešení zkoušek chce dát dohromady do konce příštího týdne a pak s nimi seznámit veřejnost.

Více souvisejících

přijímací zkoušky ministerstvo školství Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

před 3 hodinami

před 5 hodinami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy