Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hamáček k epidemii: Tvrdé restrikce jsou jediné řešení, dokud nebude Česko proočkované

Testování pendlerů: Nové nařízení Saska vyvolalo vlnu kritiky, zasáhne tisíce Čechů

Nové saské opatření, které bude od 11. ledna od zahraničních pendlerů dojíždějících za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky, vyžadovat dva koronavirové testy týdně, vyvolává nevoli zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jádrem sporu je otázka plateb za rozbory, Sasko totiž náklady přesouvá na bedra zaměstnanců.

Výhody pro očkované? Roušky a karanténa kvůli odmítačům vakcíny zůstanou, cestování je na pováženou

Vývoj pandemie nového typu koronaviru se posunul do další fáze. Počet nakažených sice v řadě zemí světa neklesá, naopak trhá nové rekordy, naděje na zlepšení situace je ale díky počínající vakcinaci blíže než kdy dřív. To bude ovšem platit za předpokladu, že se podaří naočkovat dostatečný počet lidí. A jednou z motivací by mohly být bonusy pro očkované.

Britská vláda chce uspíšit očkování, zřídí 1000 speciálních center

Britská vláda chce výrazně urychlit svůj vakcinační program. V nejbližší době má být otevřeno přes 1000 zvláštních očkovacích center, uvedl v televizi Sky News příslušný vládní koordinátor Nadhim Zahawi.

Když se rodina nakazila koronavirem, bála jsem se o naše životy. Systém má řadu chyb, říká nakažená

Zimnice, vysoká teplota i ukrutná bolest hlavy ji zahnaly do postele. Záhy stejné obtíže postihly i celou rodinu. Některé její členy dokonce trápil i silný kašel, který je vysiloval. Když se paní K., která si nepřeje zveřejnit své jméno, ale redakce EuroZprávy.cz její identitu zná, dozvěděla, že s manželem a dětmi nakazili koronavirem, dostala strach. „Valící se zprávy o těžších průbězích koronaviru na psychice nepřidají. Měla jsem obavy, aby se náš stav nezačal horšit a někdo se nezačal dusit. Bála jsem se o naše životy,“ říká infikovaná žena, která v souvislosti s chorobou upozorňuje na řadu nedostatků i chyb ve zdravotním systému.

Udílení hudebních cen Grammy odloženo, pandemie v Los Angeles se zhoršuje

Kvůli pandemii covidu-19 bylo odloženo slavnostní udílení hudebních cen Grammy. Ceremonie se tak v Los Angeles neuskuteční v původně plánovaném termínu 31. ledna a jako nový termín byl stanoven 14. březen.

Nový PES: Index rizika podle upraveného výpočtu klesl na 86 bodů

Rizikový index protiepidemického systému PES k dnešnímu dni klesl z 89 na 86 bodů. Už víc než týden tak odpovídá nejpřísnějšímu, pátému stupni pohotovosti označovanému jako kritický stav, při němž se nákaza šíří komunitně a kapacity nemocnic se blíží svému limitu.

V Česku přibylo 17 278 nakažených koronavirem, nejvíc od začátku epidemie

Úterní nárůst počtu případů nemoci covid-19 v Česku byl nejvyšší od březnového začátku epidemie v zemi. Přibylo 17.278 nakažených. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Podíl nově zaznamenaných případů nákazy na počtu provedených testů stoupl z pondělních 37 procent na zhruba 41,5 procenta. V předchozím týdnu ale dosahoval i výrazně vyšších hodnot, v pátek přesahoval 52 procent.

Koronavirus: Přírůstek nakažených v Praze dosáhl nového maxima

V úterý přibylo v Praze 2034 prokázaných případů nemoci covid-19, nejvíc za jeden den od začátku epidemie. Dosud se v metropoli novým typem koronaviru prokazatelně nakazilo 88.409 lidí, z nichž 1139 zemřelo.

Kdo zaplatí účet za pandemii? Experti zpochybňují staré dogma

NÁZOR - Státy by se neměly bát, že větší zdanění bohatých poškodí jejich ekonomiky, pokud rozhodují o tom, jak zaplatit účet za koronavirus. V komentáři pro server The Conversation to tvrdí politický ekonom David Hope a politolog Julian Limberg z londýnské King's College.

Mnoho českých seniorů bude mít problém dostat se na očkování

V seniorských domovech a domovech se zvláštním režimem pobývají asi 2,5 procenta lidí nad 65 let. Valná většina seniorů a seniorek v Česku tak žije doma.

Sekundární efekt pandemie: Antibiotika dál přestávají účinkovat, může dojít k šíření superkapavky

Ačkoliv je nový typ koronaviru v posledním roce mediálně nejpřetřásanějším lékařským problémem, není ani zdaleka jediný. Už delší dobu lékaře a vědce znepokojuje nárůst nemocí odolných proti běžné antibiotické léčbě. Tyto obavy se v posledních mědících stupňují, vzhledem k vyššímu užívání antibiotik v souvislosti s nemocí.

Česko je v počtu případů na obyvatele za týden nejhorší na světě, rozruch kvůli reklamě s netopýrem

Testy v Česku v pondělí potvrdily 12.860 nových případů nemoci covid-19, téměř o 2000 více než před týdnem. Vzrostl rizikový index PES. Mutace koronaviru objevená v Británii se potvrdila na Slovensku. Velmi kritická zůstává situace v USA.

Podání druhé dávku vakcíny lze podle WHO výjimečně oddálit

Druhou dávku vakcíny proti covidu-19, kterou vyvinuly společnosti Pfizer a BioNTech, lze podat za "výjimečných okolností" i o několik týdnů později, než se doporučuje. Uvedli to dnes odborníci Světové zdravotnické organizace (WHO). Řada států v posledních dnech vzhledem k nedostatku vakcíny uvažuje o odložení druhé dávky, aby se dalo první dávkou rychleji naočkovat více lidí.

V Británii naočkovali proti covidu-19 již 1,3 milionu lidí

V Británii dostalo vakcínu proti covidu-19 již více než 1,3 milionu lidí. Oznámil to dnes premiér Boris Johnson, podle kterého by se mělo do poloviny února stihnout naočkovat 13,2 milionu z celkových 67 milionů obyvatel země. Spojené království se nyní potýká s vysokými počty nakažených. Dnes poprvé denní přírůstek překonal hranici 60.000.

Německo prodloužilo karanténu. Zpřísňuje opatření a lokálně omezuje pohyb

Stávající karanténa v Německu bude prodloužena nejméně do 31. ledna a opatření budou navíc zpřísněna. Novým celoněmeckým pravidlem pro ohniska nákazy koronavirem se stává omezení volného pohybu osob na maximální vzdálenost 15 kilometrů od domova, řekla po dnešním jednání s premiéry spolkových zemí kancléřka Angela Merkelová.

Co Čína tají? Povolení ke zkoumání původu viru doteď neudělila

Čína stále nevydala všechna potřebná povolení pro mezinárodní tým vědců, který má v zemi přispět k řešení otázky původu viru SARS-CoV-2. Na tiskové konferenci to dnes řekl šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Dodal, že jej čínský přístup k misi "velmi zklamal". Někteří členové vědeckého týmu jsou přitom již na cestě do Číny.

Kuba požaduje, aby byl centrální registr na očkování spojen s kraji

Podle jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS) by mělo existovat úzké propojení mezi centrálním rezervačním očkovacím systémem na koronavirus a jednotlivými kraji. Bez užšího zapojení krajských samospráv systém nebude fungovat. Kuba to dnes řekl ČTK. Centrální databázi, do níž se mohou hlásit uchazeči o očkování na koronavirus z celé republiky, chce prosadit ministr zdravotnictví.

PES se pozmění. Nový parametr má lépe ukazovat nálož koronaviru v populaci

Novým parametrem systému PES bude podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška podíl hospitalizovaných z důvodu covidu-19, kteří nebyli předtím zachyceni testem či trasováním. Všechny další parametry kromě podílu pozitivních testů zůstávají beze změny. Řekl to na dnešní tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví. Nový výpočet se bude zveřejňovat od středy.

Ve zdravotnictví nyní pomáhá s koronavirovou epidemií 441 hasičů

Do pomoci zdravotnictví v souvislosti se zvládnutím epidemie covid-19 je aktuálně zapojeno 441 příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil Rudolf Kramář z generálního ředitelství hasičů. Kromě 32 odběrových týmů, které pomáhají s odběry vzorků pro testování na covid-19, působí hasiči také v nemocnicích na covidových odděleních, rozvážejí očkovací vakcíny či trasují kontakty nakažených novým koronavirem.