Kdo zaplatí účet za pandemii? Experti zpochybňují staré dogma

Nový výzkum Hopea a Limberga realizovaný na 18 vyspělých ekonomikách ukazuje, že naopak velké snížení daní pro bohaté v posledních 50 letech pouze vystupňovalo nerovnosti, aniž by mělo podstatný vliv na hospodářský růst či nezaměstnanost. Tato zjištění dle autorů komentáře vnášejí nové světlo do debaty, která dlouho rozděluje politiky, kteří na jedné straně tvrdí, že vyšší zdanění bohatých posílí příjmy státu a sníží nerovnosti, zatímco ti na druhé straně argumentují, že nízké daně pro bohaté jsou nejlepší cestou k široké ekonomické prosperitě.

"Data ukazují, že nízké zdanění bohatých přináší malý ekonomický užitek, a to naznačuje, že existuje silný ekonomický důvod pro zvýšení daní pro bohaté, aby se pomohlo nápravě veřejných financí po pandemii," píšu odborníci z King's College. Deklarují, že pandemie celosvětově dostala státní finance pod tlak a spolu s tím se vyšší zdanění bohatých opět stává politickým tématem.

Nově zvolený americký prezident Joe Biden již slíbil zvýšit daně lidem s nejvyššími příjmy i korporacím a hlasy požadující zdanění bohatých sílí také v Británii a Německu, poukazují Hope a Limberg. Dodávají, že s ohledem na škody, které pandemie způsobila ekonomikám má představa, že účet mají pomoci zaplatit ti nejvíce prosperující, mnoho stoupenců, proti kterým ovšem stojí ti, kteří trvají na tom, že pro stimulaci ekonomiky jsou zásadní nízké daně.

Argument o přínosu výhod nízkých daní pro bohaté byl hnací silou předchozího snižování daní, připomínají experti. Poukazují, že od 80. let došlo v mnoha zemích k výraznému snížení zdanění bohatých, například v USA během prezidentství Ronalda Reagana v letech 1982 a 1987 nebo v Británii během vlády Margareth Thatcherové, která výrazně snížila daně v letech 1979 a 1988.

Hope a Limberg nicméně zjistili, že pokles zdanění bohatých koreluje s nárůstem nerovností, především co se týká rozložení těch nejvyšších příjmů. "Tento trend byl nejzávažnější v anglosaských zemích. Spojené státy skutečně vyčnívají, kdy více než pětina celostátních příjmů před zdaněním nyní putuje k procentu nejbohatších jedinců," píšou autoři komentáře.

Malý ekonomický přínos nízkých daní pro bohaté

Experti ve svém výzkumu porovnávali země, které v konkrétních letech výrazně snížily daně, s těmi, které tak neučinily. Zkoumali například ekonomické výsledky Austrálie a Spojených států, kde došlo k daňovým reformám v letech 1987, resp. 1982, a výsledky ostatních zemí, kde k podobnému snižování daní nedošlo. Tuto komparaci následně zopakovali pro každý případ výrazného snížení zdanění bohatých v 18 vyspělých zemích OECD mezi lety 1965-2015.

"Naše výsledky ukazují, že v zemích, které zavedly velké snížení daní, nejbohatší procento zvýšilo v nadcházejících letech podíl svých příjmů," pokračují Hope Limberg. Upozorňují, že pět let po daňové reformně byl výsledkem nárůst podílu celostátních příjmů, které směřují k nejbohatšímu procentu obyvatel, a to o 0,8 %, zatímco například ve Spojených státech směřovalo k nejchudším 10 % obyvatelům pouze 1,8 % celostátních příjmů.

Výzkumníci z King's College proti tomu nezaznamenali větší efekt snížení daní na hospodářský růst a nezaměstnanost. Zdůrazňují, že HDP na obyvatele a míra nezaměstnanosti byly v zemích, které snížily daně bohatým, po pěti letech téměř prakticky stejné jako v zemích, které tak neučinily.    

Účet za koronavirus mohou zaplatit bohatí

Mnoho analytiků a politiků věří, že v nadcházejících letech budou muset daně růst, aby se zajistila udržitelnost veřejných financí, deklarují Hope a Limberg. Konstatují, že vyšší zdanění bohatých by mohlo pomoci financovat zásadní a potenciálně dlouhodobou expanzi vládních výdajů a sociální ochrany, čehož jsme svědky během pandemie.

Vyšší zdanění bohatých může také pomoci řešit zdravotní a ekonomické nerovnosti, které koronavirus a jeho hospodářské dopady jen prohloubily, míní akademici. Vyzdvihují, že takové zvýšení daní není bezprecedentní a historicky k němu docházelo během válek a ekonomických katastrof, tudíž koronavirová krize může mít podobný efekt.

Výzkum Hopea a Limberga především ukázal, že ekonomický smysl nízkého zdanění bohatých není velký. "Velké snižování daní pro bohaté od 80. let zhoršilo příjmovou nerovnost, aniž by posílilo hospodářský výkon. To může být vítaná zpráva pro stoupence vyššího zdanění bohatých v důsledku pandemie," uzavírají autoři komentáře.