Kdo zaplatí účet za pandemii? Experti zpochybňují staré dogma

NÁZOR - Státy by se neměly bát, že větší zdanění bohatých poškodí jejich ekonomiky, pokud rozhodují o tom, jak zaplatit účet za koronavirus. V komentáři pro server The Conversation to tvrdí politický ekonom David Hope a politolog Julian Limberg z londýnské King's College.

Nový výzkum Hopea a Limberga realizovaný na 18 vyspělých ekonomikách ukazuje, že naopak velké snížení daní pro bohaté v posledních 50 letech pouze vystupňovalo nerovnosti, aniž by mělo podstatný vliv na hospodářský růst či nezaměstnanost. Tato zjištění dle autorů komentáře vnášejí nové světlo do debaty, která dlouho rozděluje politiky, kteří na jedné straně tvrdí, že vyšší zdanění bohatých posílí příjmy státu a sníží nerovnosti, zatímco ti na druhé straně argumentují, že nízké daně pro bohaté jsou nejlepší cestou k široké ekonomické prosperitě.

"Data ukazují, že nízké zdanění bohatých přináší malý ekonomický užitek, a to naznačuje, že existuje silný ekonomický důvod pro zvýšení daní pro bohaté, aby se pomohlo nápravě veřejných financí po pandemii," píšu odborníci z King's College. Deklarují, že pandemie celosvětově dostala státní finance pod tlak a spolu s tím se vyšší zdanění bohatých opět stává politickým tématem.

Nově zvolený americký prezident Joe Biden již slíbil zvýšit daně lidem s nejvyššími příjmy i korporacím a hlasy požadující zdanění bohatých sílí také v Británii a Německu, poukazují Hope a Limberg. Dodávají, že s ohledem na škody, které pandemie způsobila ekonomikám má představa, že účet mají pomoci zaplatit ti nejvíce prosperující, mnoho stoupenců, proti kterým ovšem stojí ti, kteří trvají na tom, že pro stimulaci ekonomiky jsou zásadní nízké daně.

Argument o přínosu výhod nízkých daní pro bohaté byl hnací silou předchozího snižování daní, připomínají experti. Poukazují, že od 80. let došlo v mnoha zemích k výraznému snížení zdanění bohatých, například v USA během prezidentství Ronalda Reagana v letech 1982 a 1987 nebo v Británii během vlády Margareth Thatcherové, která výrazně snížila daně v letech 1979 a 1988.

Hope a Limberg nicméně zjistili, že pokles zdanění bohatých koreluje s nárůstem nerovností, především co se týká rozložení těch nejvyšších příjmů. "Tento trend byl nejzávažnější v anglosaských zemích. Spojené státy skutečně vyčnívají, kdy více než pětina celostátních příjmů před zdaněním nyní putuje k procentu nejbohatších jedinců," píšou autoři komentáře.

Malý ekonomický přínos nízkých daní pro bohaté

Experti ve svém výzkumu porovnávali země, které v konkrétních letech výrazně snížily daně, s těmi, které tak neučinily. Zkoumali například ekonomické výsledky Austrálie a Spojených států, kde došlo k daňovým reformám v letech 1987, resp. 1982, a výsledky ostatních zemí, kde k podobnému snižování daní nedošlo. Tuto komparaci následně zopakovali pro každý případ výrazného snížení zdanění bohatých v 18 vyspělých zemích OECD mezi lety 1965-2015.

"Naše výsledky ukazují, že v zemích, které zavedly velké snížení daní, nejbohatší procento zvýšilo v nadcházejících letech podíl svých příjmů," pokračují Hope Limberg. Upozorňují, že pět let po daňové reformně byl výsledkem nárůst podílu celostátních příjmů, které směřují k nejbohatšímu procentu obyvatel, a to o 0,8 %, zatímco například ve Spojených státech směřovalo k nejchudším 10 % obyvatelům pouze 1,8 % celostátních příjmů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Výzkumníci z King's College proti tomu nezaznamenali větší efekt snížení daní na hospodářský růst a nezaměstnanost. Zdůrazňují, že HDP na obyvatele a míra nezaměstnanosti byly v zemích, které snížily daně bohatým, po pěti letech téměř prakticky stejné jako v zemích, které tak neučinily.    

Účet za koronavirus mohou zaplatit bohatí

Mnoho analytiků a politiků věří, že v nadcházejících letech budou muset daně růst, aby se zajistila udržitelnost veřejných financí, deklarují Hope a Limberg. Konstatují, že vyšší zdanění bohatých by mohlo pomoci financovat zásadní a potenciálně dlouhodobou expanzi vládních výdajů a sociální ochrany, čehož jsme svědky během pandemie.

Vyšší zdanění bohatých může také pomoci řešit zdravotní a ekonomické nerovnosti, které koronavirus a jeho hospodářské dopady jen prohloubily, míní akademici. Vyzdvihují, že takové zvýšení daní není bezprecedentní a historicky k němu docházelo během válek a ekonomických katastrof, tudíž koronavirová krize může mít podobný efekt.

Výzkum Hopea a Limberga především ukázal, že ekonomický smysl nízkého zdanění bohatých není velký. "Velké snižování daní pro bohaté od 80. let zhoršilo příjmovou nerovnost, aniž by posílilo hospodářský výkon. To může být vítaná zpráva pro stoupence vyššího zdanění bohatých v důsledku pandemie," uzavírají autoři komentáře.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Ekonomika Daně nejbohatší lidé světa peníze

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Albin Kurti

Volby v Kosovu vyhrává Kurtiho strana. Parlamentní většinu ale nezíská

Vládnoucí strana kosovského premiéra Albina Kurtiho směřuje k vítězství v nedělních parlamentních volbách, avšak podle předběžných průzkumů se jí nepodaří získat parlamentní většinu. Podle BBC by strana Vetevendosje (Sebeurčení) měla získat 42 % hlasů, což by se promítlo do 47 křesel ve 120členném parlamentu.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Mohou nést jaderné zbraně i vyprovokovat nukleární konflikt. Drony změnily svět víc, než jsme si mysleli

Drony a autonomní technologie již zásadně ovlivnily způsob vedení válek. Původně sloužily jako průzkumné nástroje, ale dnes jsou schopny vykonávat cílené útoky, vést elektronickou válku a operovat bez přímého ohrožení lidských pilotů. Tento vývoj vyvolává otázku, jaký dopad mohou mít drony na strategii jaderného odstrašení. Na jedné straně mohou posílit schopnost států odvrátit jaderný útok, na straně druhé však zvyšují riziko neúmyslné eskalace konfliktu, uvedl server National Interest.

před 4 hodinami

Donald Trump

Proč Trump zavedl cla proti zemím i ICC? O obchod zřejmě vůbec nejde

Rozhodnutí bývalého prezidenta Donalda Trumpa zavést rozsáhlá a vysoká cla na zboží z Mexika, Kanady a Číny vyvolalo okamžitou kritiku. Méně pozornosti se však zatím věnovalo zásadnímu aspektu této strategie – nejde pouze o obchod, ale především o rozšíření prezidentských pravomocí, píše Politico.

před 4 hodinami

Asteroid mířící k Zemi

Na Zemi se řítí dva asteroidy. Jeden může narazit už za pár let, druhý by při dopadu vyhladil lidstvo

Podle NASA existuje 2,3% pravděpodobnost, že asteroid označený jako 2024 YR narazí do Země v roce 2032, což je nárůst oproti 1,3 % z prosince. Riziko kolize je nyní zhruba 1 ku 43. Evropská kosmická agentura (ESA) před týdnem uvedla, že asteroid by mohl Zemi zasáhnout 22. prosince 2032, kdy se dostane k naší planetě nejblíže. Přesto stále platí, že má téměř 98% šanci proletět bez následků. Jde o vyšší šanci než v případě asteroidu Bennu, který se přibližuje k Zemi každých šest let na vzdálenost přibližně 299 000 km. U něj podle vědců existuje pravděpodobnost 1 ku 2 700, že by mohl naši planetu zasáhnout v září roku 2182. A pokud by k tomu došlo, následky by byly devastující.

před 6 hodinami

Japonsko, ilustrační foto

Oči světa se upínají k Trumpovi. Japonsko mezitím může v tichosti zničit globální úsilí o zásadní změny

Zatímco pozornost světové veřejnosti se upírá k postojům Donalda Trumpa ke klimatické politice, Japonsko stojí před klíčovým rozhodnutím, které by mohlo významně ovlivnit globální úsilí o omezení klimatických změn. Přestože je země třetí největší ekonomikou světa, její nový energetický a klimatický akční plán selhává jak na domácí, tak na mezinárodní úrovni, uvedl server The Diplomat.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

OSN

OSN: Trumpův plán na „etnické čistky“ v Gaze je nelegální

Plán bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa na vysídlení Palestinců z pásma Gazy je podle mezinárodního práva nelegální a představuje „etnické čistky“, uvedla v rozhovoru pro server Politico hlavní vyšetřovatelka OSN pro lidská práva na palestinských územích Navi Pillay.

před 9 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Překvapivý vývoj na politické scéně: ANO i Spolu oslabují, Motoristé výrazně posílili

Lednový volební model agentury Kantar CZ přinesl překvapivý vývoj na české politické scéně. Hnutí ANO sice nadále zůstává největší politickou silou v zemi, avšak oproti listopadu ztratilo 3,5 procentního bodu a aktuálně by získalo 33,5 procenta hlasů. Druhá koalice SPOLU rovněž oslabila, když by ji volilo 19 procent voličů, což představuje dvoubodový pokles. Uvedla to Česká televize.

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Kim Čong-Un

Kim Čong-un vyjádřil "pevnou a neochvějnou" podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině

Severokorejský vůdce Kim Čong-un znovu vyjádřil pevnou podporu Rusku v jeho válce proti Ukrajině. Severní Korea podle něj „neochvějně podporuje a povzbuzuje spravedlivou věc ruské armády a lidu v obraně jejich suverenity, bezpečnosti a územní integrity“. Kim rovněž odsoudil trilaterální vojenskou spolupráci Spojených států, Japonska a Jižní Koreje a zopakoval, že jeho země bude i nadále posilovat své jaderné síly, uvedl server The Guardian.

před 13 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

"Ani o píď na východ." Slova o budoucnosti NATO po 35 letech pohledem historika

"Preferovali byste sjednocené Německo mimo NATO, nezávislé a bez amerických vojsk, nebo byste preferovali, aby sjednocené Německo bylo svázáno s NATO, při záruce, že působnost NATO se neposune ani o píď na východ proti současnému stavu?" Tato věta, kterou 9. února 1990 pronesl tehdejší americký ministr zahraničí James Baker na jednání se sovětským vůdcem Michailem Gorbačovem, rezonuje v mezinárodní politice i po 35 letech. Často slouží jako argument podporující tvrzení, že Západ po konci studené války slíbil Kremlu nerozšiřovat Severoatlantickou alianci o země bývalého východního bloku, což následně porušil. V konfrontaci s historickými dokumenty však tato interpretace, kterou opakuje i současný ruský režim v souvislosti s válkou na Ukrajině, neobstojí. 

před 13 hodinami

Počasí

Počasí v lednu bylo nejteplejší v historii. Jenže nikdo netuší proč

Leden 2025 se stal nejteplejším lednem v historii měření a vědce zaskočil svou nečekanou intenzitou. Přestože se očekávalo, že letošní leden bude kvůli změnám v Tichomoří mírně chladnější než ten loňský, podle evropské klimatické služby Copernicus nakonec překonal rekord z ledna 2024 téměř o 0,1 °C.

před 14 hodinami

před 15 hodinami

Zimní mrazy, ilustrační foto

Počasí bude mrazivé i příští týden

Příští týden bude v Česku pokračovat zimní počasí. Noční teploty budou klesat hluboko pod bod mrazu, zatímco během dne se většinou budou pohybovat jen těsně nad nulou, uvedl ČHMÚ.cz.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Putin se nepřipravuje na mír, ale na pokračování války, a to nejen proti Ukrajině, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém nejnovějším projevu varoval, že Vladimir Putin se nehodlá vydat cestou vyjednávání či mírového řešení, ale naopak připravuje pokračování války. A to nejen proti Ukrajině. Podle ukrajinských zpravodajských služeb Kreml zintenzivňuje vojenskou výrobu, navyšuje počet vojáků a rozšiřuje vojenskou spolupráci s dalšími režimy, zejména se Severní Koreou.

včera

Friedrich Merz

Merzova sázka na nejistotu: Lídr německé pravice rozděluje voliče koketováním s krajní AfD

Friedrich Merz, lídr německé křesťanské demokracie (CDU/CSU) a horký favorit na post kancléře, způsobil v předvolební kampani politickou bouři. Porušil poválečné tabu, když se opřel o podporu krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) při prosazování přísnějších migračních opatření. Tento krok podle The Guardian nejen pobouřil tradiční politické elity, ale také vyvolal hluboké rozdělení mezi německými voliči. 

včera

Petra Kvitová

Tenistka Petra Kvitová oznámila návrat po mateřské. Nečekejte zázraky, říká

Dvojnásobná wimbledonská šampionka z let 2011 a 2014 Petra Kvitová oznámila, že se koncem února poprvé po 491 dnech mateřské pauzy objeví opět na tenisovém kurtu. Maminka syna Petra, jenž se jí narodil loni v červenci, uvedla, že by se měla poprvé tenisovým fanouškům v akci ukázat na turnaji WTA v texaském Austinu. Přesto čtyřiatřicetiletá rodačka z Fulneku tlumí očekávání a je si vědoma, že po návratu po takové pauze se její výkony nejspíše nebudou podobat těm z dob její největší slávy.

včera

Pavel Vrba, český fotbalový trenér, který v současnosti působí jako trenér v prvoligovém celku FC Viktoria Plzeň.

Překotné dění v druholigové Líšni. Vrba měl klub dostat do první ligy, skončil dřív než začal

Ambiciózní celek tuzemské druhé nejvyšší fotbalové soutěže SK Líšeň vyhlašoval před nedávnem, že hodlá postoupit do první ligy. Vedení tohoto klubu tak proto během zimní přestávky přišlo s velkým trenérským jménem do svých řad a to konkrétně s Pavlem Vrbou, bývalým úspěšným trenérem Plzně a taktéž bývalým trenérem pražské Sparty a reprezentace. Jenže než stačil ukázat Vrba všechny své taktické dovednosti a schopnosti a předat své zkušenosti na hřiště, musí se s klubem z Brna předčasně rozloučit. Pro mnohé šokující konec, jelikož přišel ještě měsíc před startem jarní části Fotbalové Národní ligy. Nástupcem Pavla Vrby se tak stal dlouholetý trenér tohoto klubu Milan Valachovič, jemuž bude pomáhat Petr Maléř i bývalý prvoligový fotbalista Vladimír Michal.

včera

Masové demonstrace v Německu: Čtvrt milionu lidí se bouří proti AfD

Na 250 000 demonstrantů vyšlo v sobotu do ulic Mnichova, aby vyjádřilo svůj nesouhlas s rostoucím vlivem krajní pravice v Německu. Obrovská shromáždění probíhají po celé zemi v reakci na sílící podporu strany Alternativa pro Německo (AfD), která se v předvolebních průzkumech drží na druhém místě a stává se klíčovým tématem kampaně před volbami 23. února.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy