Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Vakcína od Moderny: Jak je účinná? Česko by mohlo dostat první zásilku 22. ledna

Francouzská vláda čelí kritice kvůli očkování. Slíbila, že vakcinaci urychlí

Francouzská vláda čelí v posledních dnech sílící kritice za pomalý postup očkování proti koronaviru v zemi. Tiskový mluvčí vlády Gabriel Attal dnes oznámil, že do dvou týdnů vznikne ve Francii 500 očkovacích center, aktuálně jich je přibližně stovka.

Zaorálek vyloučil výjimky z opatření, dokud bude platit 5. stupeň PES

Ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD) vyloučil výjimky z protiepidemických opatření v době, kdy Česko zůstává v nejvyšším, pátém stupni systému rizika šíření koronaviru. Nejen v kultuře, ale ani jinde, řekl novinářům po svém jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

V EU se začne očkovat i vakcínou firmy Moderna. Komise ji schválila

Evropská komise dnes schválila podmínečnou registraci vakcíny firmy Moderna v zemích Evropské unie. Unijní exekutiva oznámila povolení již druhé očkovací látky proti covidu-19 v tiskové zprávě. Členské státy budou mít spolu s vakcínou firem Pfizer a BioNTech, kterou již začaly všechny země používat, k dispozici celkem 460 milionů dávek.

EU by se měla podělit o vakcíny se svými sousedy, žádá 13 členských států včetně ČR

Evropská unie by měla poskytnout vakcíny proti koronaviru sousedním balkánským zemím a podniknout kroky proti šíření viru SARS-CoV-2 na Ukrajině, uvedlo dnes ve společném dopise adresovaném Evropské komisi 13 ministrů zahraničí členských států včetně České republiky. Informovala o tom agentura Reuters.

Nitra je epicentrem nákazy. Slovensko zpřísní restrikce na jihu země, nasazena armáda

Obyvatelé jihoslovenského okresu Nitra, kde žije kolem 160.000 lidí, budou moci od příštího týdne jezdit do práce nebo do přírody jen v případě, že se prokáží negativním výsledkem testu na koronavirus. Rozhodla o tom dnes vláda premiéra Igora Matoviče v souvislosti s rychlým šířením infekce v krajském městě Nitra a v jeho okolí.

Blatný: Vysoké počty nakažených jsou odrazem setkávání o Vánocích

Vysoké počty nově pozitivních jsou podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) odrazem masivního setkávání o Vánocích. Řekl to na dnešním jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška lze očekávat až 19.000 nakažených denně. Změnu k lepšímu čeká Dušek nejdříve po 10. lednu, kdy se podle něho projeví opatření přijatá po Vánocích.

Blatný nenavrhne vládě zmírnění restrikcí, je i proti otevření lyžařských areálů

Zmírnění protiepidemických opatření ministerstvo zdravotnictví vládě ve čtvrtek navrhovat nebude, nepodpoří ani otevření skiareálů. Na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví to dnes řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Už v úterý na tiskové konferenci ministerstva uvedl, že přísnější opatření zůstanou zachována i příští týden. Naopak umožnit chce návštěvy v nemocnicích a povoleny zůstanou za současných podmínek i návštěvy v domovech seniorů.

Aktuálně nakažených zdravotníků je zatím méně než v listopadu

Zdravotníků, kteří se aktuálně léčí s covidem-19, je zatím méně než ve druhé vlně epidemie, která vrcholila na přelomu října a listopadu. Nakažených je 6405 lidí, z nich 1306 lékařů a 2796 sester. Vyplývá to z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Jeho ředitel Ladislav Dušek na jednání sněmovního výboru pro zdravotnictví uvedl, že asi 3800 z nakažených zdravotníků pracuje v akutní péči v nemocnicích. Celkově pracuje ve zdravotnictví téměř 270.000 lidí.

Koronaviru podlehlo přes 600 novinářů. Organizace žádá přednostní očkování zaměstnanců médií

Více než 600 novinářů ve světě zemřelo kvůli covidu-19. Uvedla to podle agentury AFP švýcarská organizace Press Emblem Campaign (PEC), která zároveň vyzvala k přednostní vakcinaci zaměstnanců médií.

Nákaze koronavirem u pacientů nelze zcela zabránit. Jistotou není ani test, upozorňují nemocnice

Nákaze pacientů koronavirem přímo v nemocnicích nejde podle zástupců nemocnic zcela zabránit. Většinou se lidé přijímaní k hospitalizaci testují, můžou ale být nakažení krátce, což test neukáže. Zdravotníci ke všem pacientům nosí ochranné pomůcky, zejména respirátory FFP2, a používají dezinfekci. Pravidelné testování zdravotníků ale běžné není, přistupuje se k němu až při příznacích nebo po kontaktu s nakaženým.

Pandemie: Čína uzavřela 11milionové město, USA hlásí dalších 3500 obětí koronaviru

Ve Spojených státech v úterý pokračoval nepříznivý vývoj hlavních ukazatelů o epidemii covidu-19, když bylo za den opět nahlášeno přes 3500 úmrtí a okolo 230.000 pozitivních testů na koronavirus. Ukazují to statistiky sestavované Univerzitou Johnse Hopkinse (JHU) a deníkem The New York Times (NYT). Podle iniciativy The COVID Tracking Project bylo v amerických nemocnicích už více než 130.000 pacientů s covidem-19.

Některá krematoria nestíhají, z Ostravy do Hustopečí bude převezeno 50 těl

Do pátku má Ústřední krizový štáb pod vedením ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD) dostat kvůli nárůstu počtu zemřelých statistiku vytíženosti krematorií v jednotlivých krajích. V Česku jich funguje 27. Hamáček dnes po jednání štábu novinářům řekl, že nejhorší situace je v Moravskoslezském kraji, odkud se chystá převoz 50 těl do jihomoravských Hustopečí, kde je volná kapacita.

V Rakousku má být příští týden naočkováno přes 70 tisíc lidí

Rakousko zaznamenalo za uplynulých 24 hodin dalších 2469 případů koronavirové nákazy a 68 zemřelých. Do příštího úterý má být proti covidu-19 naočkováno zhruba 71.000 obyvatel Rakouska, jehož vláda čelí stejně jako v jiných evropských zemích kritice kvůli pomalému očkování.

Jako při potopení Titaniku. Balkán se po startu očkování v EU cítí být nechán svému osudu, píše AP

Zatímco si tisíce lidí v Evropské unii vyhrnují rukávy, aby se nechali naočkovat proti covidu-19, jeden kout Evropy se při vakcinačním úsilí cítí být ponechán svému vlastnímu osudu: Balkán. Píše o tom agentura AP.

Nizozemí jako poslední stát EU začalo očkovat proti koronaviru, potíže má Německo

Nizozemsko dnes začalo očkovat proti covidu-19, a to jako poslední stát v Evropské unii. První vakcínu dostala sestra v domově s pečovatelskou službou ve městě Veghel na jihovýchodě země. Následovat budou ještě dnes další členové zdejšího zdravotnického personálu. Očkovací centra budou v zemi plně k dispozici až od příštího týdne, uvedla agentura DPA.

Anticovid tým: Velká očkovací centra jsou nezbytná, měl by vzniknout registr lékařů

Opoziční expertní tým ODS, KDU-ČSL a TOP 09 žádá vytvoření registru lékařů, kteří by byli ochotni se nad rámec svých povinností zapojit do práce velkých očkovacích center. Lidé, kteří budou například doprovázet své rodiče na očkování proti koronaviru, by podle takzvaného Anticovid týmu měli mít nárok na úlevy, třeba pracovní volno. Zástupci stran to řekli na dnešní tiskové konferenci ve Sněmovně.

Hamáček k epidemii: Tvrdé restrikce jsou jediné řešení, dokud nebude Česko proočkované

Česku se daří udržovat přibližně dvouměsíční zásoby ochranných pomůcek pro boj s epidemií covidu-19, řekl po dnešním jednání Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) novinářům jeho předseda Jan Hamáček (ČSSD). Lidi Hamáček vyzval k dodržování vládních opatření, epidemická situace podle něj není dobrá a není jiná cesta ke zlepšení než snížit prostřednictvím tvrdých omezení počet kontaktů mezi lidmi.

Testování pendlerů: Nové nařízení Saska vyvolalo vlnu kritiky, zasáhne tisíce Čechů

Nové saské opatření, které bude od 11. ledna od zahraničních pendlerů dojíždějících za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky, vyžadovat dva koronavirové testy týdně, vyvolává nevoli zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jádrem sporu je otázka plateb za rozbory, Sasko totiž náklady přesouvá na bedra zaměstnanců.

Výhody pro očkované? Roušky a karanténa kvůli odmítačům vakcíny zůstanou, cestování je na pováženou

Vývoj pandemie nového typu koronaviru se posunul do další fáze. Počet nakažených sice v řadě zemí světa neklesá, naopak trhá nové rekordy, naděje na zlepšení situace je ale díky počínající vakcinaci blíže než kdy dřív. To bude ovšem platit za předpokladu, že se podaří naočkovat dostatečný počet lidí. A jednou z motivací by mohly být bonusy pro očkované.