Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Průzkum v Německu: Proti koronaviru se chce rozhodně dát očkovat 54 procent lidí

Statistik spočítal lékařské kapacity. Popsal průběh roku 2021 a možnost vymýcení koronaviru

Ačkoliv se očkování zatím teprve rozjíždí, předpokládá se, že každým dnem bude napříč světem počet očkovaných lidí stoupat. Vše má ale své limity. Ty jsou zatím ve formě nedostatku vakcín, časem se ale překlopí na nedostatek lékařských kapacit.

Česko je nejhorší na světě, Londýnu hrozí kolaps zdravotnictví, Rakousko zavádí kontroly na hranicích

Epidemie koronaviru dál sílí. Česko druhý den po sobě zaznamenalo rekordní počet nových případů nemoci covid-19, Londýnu hrozí kolaps zdravotní péče a Rakousko zavádí kontroly na hraničních přechodech.

V Londýně hrozí kolaps zdravotnictví, nemocnice "Slavík" uvedena do stavu pohotovosti

Británie se připravuje na možný kolaps zdravotnictví v Londýně, který by mohl nastat v důsledku šíření covidu-19. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ministr zdravotnictví Matt Hancock. Do stavu pohotovosti byla opět uvedena polní nemocnice státního systému NHS, která pacientům sloužila už na jaře. Polovina všech hospitalizovaných pacientů v Londýně má covid-19, v rámci celé Anglie je to třetina, informovala stanice BBC.

Armáda prověřila nemocnici v Letňanech, spouštět se ale nebude

Armáda dnes prověřila funkčnost záložní polní nemocnice v Praze Letňanech. Převážně vojenští zdravotníci by se v ní starali o pacienty s onemocněním, pokud by začala docházet kapacita kamenných nemocnic. O spuštění letňanské nemocnice ale zatím rozhodnuto nebylo, řekla ČTK mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.

Zemřel uznávaný ekonom Michal Mejstřík (†68), bývalý člen NERV podlehl koronaviru

Ve věku 68 let zemřel uznávaný český ekonom Michal Mejstřík. ČTK to řekl mluvčí Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Jakub Říman. Mejstřík se v 90. letech podílel na založení Centra pro ekonomický výzkum a postgraduální vzdělávání (CERGE) a na Univerzitě Karlově založil Institut ekonomických studií. Do roku 2014 byl členem Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ekonomové i politici ho hodnotí jako velkou postavu české ekonomie, která ovlivňovala její podobu jako málokdo jiný.

Babiš: Vláda požádá o dalších 30 dní nouzového stavu, epidemie se nevyvíjí dobře

Vláda požádá Sněmovnu o další prodloužení nouzového stavu, který aktuálně v Česku platí do 22. ledna. České televizi (ČT) to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Kabinet podle něj požádá znovu o maximum, tedy dalších 30 dní, protože epidemie covidu-19 se nevyvíjí dobře a roste počet zemřelých. Kabinet dnes prodloužil platnost stávajících protiepidemických opatření z 10. ledna tak, aby končila až s nouzovým stavem.

Opozice jednala s Blatným: Nouzový stav by nemusel být při nízkém stupni PES

V nové podobě tabulky opatření protiepidemického systému PES by nemusel být nutný nouzový stav pro dva nejméně rizikové stupně. Po dnešním jednání s ministrem zdravotnictví Janem Blatným (za ANO) to ČTK řekli místopředseda ODS Martin Kupka a poslanec TOP 09 Vlastimil Válek.

Vláda prodloužila omezení provozu škol, na VŠ jsou možné individuální konzultace

Většina žáků a studentů bude i po 10. lednu pokračovat v distančním vzdělávání. Vláda dnes kvůli epidemii covidu-19 rozhodla o prodloužení omezení provozu škol do 22. ledna. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Do škol budou moct nadále chodit jen žáci prvních a druhých tříd či děti ze speciálních a mateřských škol.

WHO doporučuje Evropě rozumnou pružnost při dávkování vakcíny

Evropská pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) doporučila evropským zemím "bezpečné" kompromisy při dávkování vakcíny proto koronaviru od firem Pfizer a BioNTech a časovou pružnost mezi oběma dávkami.

Nemocnice mají zaměstnance v karanténě, pomáhá armáda i policie

Nemocnice v Jihomoravském kraji mají stovky zaměstnanců v karanténě kvůli nemoci covid-19 nebo možné nákaze po setkání s pozitivním člověkem. S personálním výpadkem jim pomáhají dobrovolníci z řad policistů, vojáků, ale také studenti. ČTK to zjistila od mluvčích nemocnic.

Firmy Curevac a Bayer uzavřely smlouvu o spolupráci na vakcíně

Německé firmy Curevac a Bayer uzavřely smlouvu o spolupráci při dokončování vakcíny proti koronaviru. Farmaceutický koncern Bayer má mimo jiné pomoci vytvořit podmínky pro schválení očkovací látky, kterou už delší dobu vyvíjí biotechnologická firma Curevac.

V Česku bylo do středy očkováno proti koronaviru 19 918 lidí

V Česku bylo do středečního večera očkováno 19.918 lidí proti nemoci covid-19. Ministerstvo zdravotnictví dnes údaj poprvé zveřejnilo na webu. Mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Lenka Svobodová ČTK řekla, že podle pokynu ministerstva zdravotnictví budou celkové počty očkovaných zveřejňovány jednou týdně ve čtvrtek. Očkování začalo v Česku 27. prosince.

Skiareály zůstanou zavřené, vláda připraví kompenzace

Lyžařská střediska zůstanou nadále uzavřena, vláda dnes rozhodla o prodloužení stávajících protiepidemických opatření do 22. ledna. Nebude však zamezen příjezd ke skiareálům, jak to zavedlo například Německo. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) připravuje speciální program kompenzací pro lyžařské areály. V pondělí by ho chtěl představit vládě. Havlíček to řekl na tiskové konferenci po mimořádném jednání kabinetu.

USA hlásí za den téměř 4000 úmrtí na koronavirus, přibylo přes 250 tisíc nakažených

Ve Spojených státech ve středu zemřelo téměř 4000 pacientů s covidem-19, což je nejvyšší bilance od začátku pandemie. Nakažených přibylo přes 250.000. Vyplývá to ze statistik Univerzity Johnse Hopkinse (JHU) a deníku The New York Times (NYT). Podle iniciativy The COVID Tracking Project dál stoupá i počet nakažených v nemocnicích, kterých je aktuálně přes 132.000, skoro 8000 z nich je připojeno na plicní ventilátory.

Přísná opatření proti koronaviru budou platit nejméně do 22. ledna, rozhodla vláda

Opatření proti epidemii covidu-19 v Česku zůstanou na nejpřísnějším stupni systému PES nejméně do 22. ledna, Rozhodla o tom dnes na mimořádném jednání vláda. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) novinářům řekl, že pokud by se situace příští týden změnila, sešel by se kabinet k novému posouzení změny. Během příštího týdne by se podle Blatného měla do počtu nově nakažených příznivě promítnout opatření přijatá koncem prosince.

Vláda: Plošné antigenní testování bude pokračovat i po 15. lednu

Plošné antigenní testování na nový typ koronaviru bude pokračovat i po 15. lednu. Na dnešní tiskové konferenci o očekávaném rozhodnutí vlády informoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle jeho úřadu se daný typ testování osvědčil zejména při odhalování nakažených lidí bez příznaků. Do dnešního rána bylo antigenních testů v ČR provedeno přes 950.000.

Epidemie trhla nový rekord: V Česku přibylo 17 668 nakažených za den

Epidemie koronaviru v Česku dál sílí. Země druhý den po sobě zaznamenala rekordní počet nových případů nemoci covid-19, dosud nejvyšší je i aktuální počet nakažených. Testy ve středu odhalily 17.668 nakažených, to je o 310 víc, než bylo předchozí úterní maximum. S nákazou se teď v zemi potýká 132.725 lidí, při podzimní vlně jich bylo nejvíc přes 122.000.

Index PES klesl jen mírně, pátý stupeň epidemického rizika trvá

Epidemický index PES dnes oproti středě klesl o dva body na 84 bodů. Devátý den v řadě zůstává v pátém, tedy nejvyšším stupni epidemické pohotovosti. Příčinou dnešního poklesu indexu je mezitýdenní snížení podílu lidí hospitalizovaných s nemocí covid-19, u nichž se nákaza prokázala až v nemocnici.

Česko je pátou nejpostiženější zemí koronavirem k počtu obyvatel, pokračovalo očkování

Evropa pokračuje v úsilí co možná nejrychleji zbrzdit šíření nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Země se zaměřují na zpřísňování omezujících opatření a zároveň na co nejefektivnější postup při vakcinaci, která je nyní považována za klíčovou pro zvládnutí pandemie nemoci covid-19 vyvolávané koronavirem.