Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Kvůli krematoriím zasedl Hamáčkům štáb, MMR má vypracovat krizová opatření

Hejtmani žádají rychlé spuštění databáze na očkování, Kuba poslal ostrý vzkaz vládě

Hejtmani chtějí, aby ministerstvo zdravotnictví co nejdříve spustilo centrální registrační systém na očkování proti covidu-19. Podle nich je nutné prověřit, jak bude databáze v plném náporu fungovat. Hejtmani tím hodlají předejít případným nedostatkům v systému. ČTK to dnes řekl jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS), který je předsedou Asociace krajů.

První případ nákazy britskou mutací koronaviru zjištěn v Rumunsku

Rumunsko zaznamenalo svůj první případ nákazy britskou mutací koronaviru SARS-CoV-2. Nakaženou je 27letá žena z župy Giurgiu na jihu země. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala mluvčí specializované bukurešťské nemocnice. Řekla také, že infikovaná v poslední době nebyla v zahraničí.

Vyčerpanému personálu v nemocnicích pomáhají i kněží. Do první linie ale nemůže každý, říká Bubla

Jsou na pokraji svých sil, do služby nastupují vyčerpaní. Tuzemské nemocnice při sílící koronavirové pandemii totiž hlásí akutní nedostatek zdravotního personálu. „Lékaři, sestry i ostatní zaměstnanci na odděleních jedou nonstop a nasazené tempo je zmáhá. Urgentně sháníme dobrovolníky,“ říká pro EuroZprávy.cz tisková mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová. Situace je podle europoslance Zdechovského kritická i v armádě. „Ani ona už nestíhá pomáhat, proto se uvažuje o povolání aktivních záloh.“

Blatný: Test může umožnit více lidí na akcích, rozhodne pořadatel

Povinnost předložit negativní test na covid-19 by mohla dovolit kulturní nebo společenské akce pro víc lidí. Rozhodovat ale bude pořadatel, stát stanoví podmínky a bude dohlížet, jestli to nezhoršuje epidemickou situaci. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) to dnes řekl na dotaz ČTK na tiskové konferenci. Návrh je součástí připomínkované úpravy tabulky opatření v protiepidemickém systému PES.

Londýn kvůli epidemii vyhlásil stav ohrožení, sanitky nestíhají svážet pacienty

V částech Anglie se výrazně prodloužila doba dojezdu sanitek a další zpoždění ambulanční vozy nabírají čekáním před nemocnicemi, které nestíhají přebírat pacienty. Informovala o tom dnes stanice BBC, podle níž se tak děje v době bezprecedentního tlaku na britské zdravotnictví v důsledku epidemie.

Petříček jednal se saskou ministryní: Pendlerům by mohl stačit jeden test týdně

Pendlerům by mohl pro cesty do Saska stačit od pondělí 11. ledna jeden test na koronavirus týdně, mohli by si jej udělat bezplatně v České republice. Po dnešním jednání se saskou ministryní sociálních věcí Petrou Köppingovou, jež má na starosti i resort zdravotnictví, to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Odpoledne rozhodne saská vláda, ministryně se podle něj k návrhu stavěla pozitivně.

Británie schválila nasazení vakcíny od firmy Moderna, tempo očkování má zrychlit

Britská léková agentura MHRA dnes schválila covidovou vakcínu od americké firmy Moderna. Jde o třetí očkovací látku proti nemoci covid-19, jejíž užití regulátor v zemi povolil. Británie má objednaných 17 milionů dávek této vakcíny, informovala agentura DPA.

Šest dávek místo pěti. EMA povolila větší využití lahviček vakcíny Pfizer/BioNTech

Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) povolila využívání šesti dávek vakcíny Pfizer/BioNTech z jedné lahvičky místo dosavadních pěti. Agentura to dnes oznámila na svém webu. Očkovací kapacita první vakcíny používané v zemích Evropské unie se tím zvýší o pětinu. Stejný krok učinilo české ministerstvo zdravotnictví již koncem loňského roku.

Registrační systém na očkování bude mít pilotní provoz, vakcínu zatím dostal jen zlomek populace

Před spuštěním registračního systému na očkování proti covidu-10 pro osmdesátileté, který má začít fungovat v polovině ledna, bude zkušební provoz. Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) tak dnes reagoval na požadavky krajů. Česko podle ministra jedná o dalším milionu dávek vakcíny od firem Pfizer a BioNTech, která byla pro použití v EU schválená jako první. Vakcína od firmy Astra Zeneca, kterou by mohly používat i ordinace lékařů, by mohla být schválená v lednu.

Slováci mění způsob využívání internetu, příčinou je i epidemie koronaviru

Slováci více využívají takzvané chatovací aplikace, tedy na rychlé posílání zpráv, dále telefonování přes internet a on-line zpravodajství. Naopak posílání e-mailů pro osobní potřebu stagnuje. V době pandemie nemoci covid-19 se zvýšil zájem o vzdělávání přes internet a také o internetové objednávky jídla.

Hospitalizovaných s koronavirem přibývá, kapacity nemocnic v ČR se blíží svým limitům

Kapacity nemocnic, které se starají o pacienty s covidem, se blíží svým limitům. Možnosti navýšení jsou velmi omezené kvůli nedostatku personálu. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Počty hospitalizovaných s koronavirem nyní rostou o 150 až 200 lidí denně. Pokud se naplní špatné predikce, bude v lednu v nemocnicích až 12.000 lidí s koronavirem. Nyní je hospitalizováno asi 7300 lidí.

USA evidují přes 4000 úmrtí na koronavirus za den, situace v Los Angeles je alarmující

Spojené státy poprvé od začátku pandemie hlásí více než 4000 úmrtí s koronavirem za jediný den. Nakažených za stejné obobí ve statistikách přibylo na 274.700. Vyplývá to z údajů Univerzity Johnse Hopkinse (JHU).

Evropská komise zajistila dalších 300 milionů dávek vakcíny Pfizer/BioNTech

Evropská komise zajistila pro členské země Evropské unie dalších 300 milionů dávek první využívané vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová. První část nové dodávky má být k dispozici na jaře.

V Česku denně přibývá kolem 3000 seniorů nakažených koronavirem

Denně v ČR přibývá kolem 3000 seniorů starších 65 let nakažených covidem-19. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška se nakazili pravděpodobně kolem Vánoc. Zlepšení očekává po 10. lednu, kdy by se měla začít projevovat přísnější protiepidemická opatření přijatá 27. ledna.

Město Brisbane je na tři dny uzavřeno. Koronavirus expanduje, lidé nemají vycházet

Australský stát Queensland se rozhodl zavést od dnešního večera třídenní uzávěru svého hlavního města Brisbane. V třetím největším australském městě se potvrdil jeden případ místního přenosu nákazy koronavirem, uvedly světové agentury. Úřady vyzvaly obyvatele Brisbane a okolí, aby v době uzávěry neopouštěli své domovy.

PES stagnuje na 86 bodech, dvě ze čtyř kritérií se zhoršily

Epidemický index PES podle revidovaných údajů dnes třetí den setrvává na 86 bodech. Dvě ze čtyř sledovaných kritérií se ve čtvrtek proti středě mírně zlepšily, dvě se naopak zhoršily. V pátém, tedy nejvyšším stupni epidemické pohotovosti je Česko od 30. prosince. Vyplývá to z dat na webu ministerstva zdravotnictví.

Přibylo 14 780 případů koronaviru, od začátku epidemie v ČR se nakazilo už přes 800 tisíc

Ve čtvrtek v Česku přibylo 14.780 potvrzených případů koronaviru, což je zhruba o 2900 méně než v rekordní středu. Od březnového začátku epidemie odhalily testy v Česku přes 800.000 pozitivních případů, přesně 809.601. Aktuálně se s nákazou potýká téměř 145.000 lidí, dosud nejvíce. Přes 7300 nemocných bylo ve čtvrtek hospitalizováno v nemocnicích, téměř 1100 jich je ve vážném stavu.

Armáda ČR dnes poslala do boje proti koronaviru dalších 200 vojáků

Armáda dnes poslala dalších 200 vojáků na pomoc nemocnicím či sociálním zařízením. Pomáhat v nich budou zvládat krizi kolem nákazy koronaviru. K dnešnímu dni tak má armáda nasazeno 850 vojáků ve 120 zařízeních a místech. ČTK to řekla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková. Loni armáda poskytla na pomoc proti koronavirové nákaze 15.000 vojáků.

Studie: Vakcína Pfizer/BioNTech chrání před novou mutací koronaviru

Vakcína od firem Pfizer a BioNTech podle výzkumu provedeného na univerzitě v texaském Galvestonu působí proti novým genetickým mutacím koronaviru, které se koncem loňského roku rozšířily v Británii a Jihoafrické republice. Dnes o tom informuje agentura AP.