Vyčerpanému personálu v nemocnicích pomáhají i kněží. Do první linie ale nemůže každý, říká Bubla

Jsou na pokraji svých sil, do služby nastupují vyčerpaní. Tuzemské nemocnice při sílící koronavirové pandemii totiž hlásí akutní nedostatek zdravotního personálu. „Lékaři, sestry i ostatní zaměstnanci na odděleních jedou nonstop a nasazené tempo je zmáhá. Urgentně sháníme dobrovolníky,“ říká pro EuroZprávy.cz tisková mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová. Situace je podle europoslance Zdechovského kritická i v armádě. „Ani ona už nestíhá pomáhat, proto se uvažuje o povolání aktivních záloh.“

Na jejich tvářích je znát únava a vyčerpanost. Zdravotní personál v první linii je na limitu. České nemocnice jen díky enormnímu úsilí zvládají pečovat o nakažené pacienty, kteří onemocněli covidem-19. „I když z různých oborů stahujeme lékaře a sestry, stále máme nedostatek personálu pro covidové oddělení. Rovněž je nutné si uvědomit, že řada zdravotníků není pro službu na infekční části způsobilá. Jedná se hlavně o seniorské doktory, u nichž hrozí velké riziko nákazy, a proto zmíněnou skupinu na koronavirovou jednotku nemohu povolat. Do první linie opravdu nemůže každý,“ konstatuje ředitel Městské nemocnice Čáslav Rudolf Bubla.

Do zdravotnictví by mohly nastoupit aktivní zálohy

Na věk například ale nehledí v domově seniorů v Třebechovicích pod Orebem. O nakažené se zde stará i šedesátiletý ředitel Martin Dürrer. „Musel nastoupit na covidové oddělení, protože zařízení už nemá, kde brát další lidi. I tady nutně potřebují dobrovolníky. Navíc právě seniory nyní koronavirus podle statistiky ohrožuje nejvíce,“ tvrdí lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který ve východočeském domově na přelomu roku působil jako sanitář.

Tíživá situace panuje i v Karlovarském kraji. „Absence personálu je v tamních nemocnicích tak kritická, že na infekční oddělení museli nastoupit i katoličtí kněží a pro svou obětavost jsou velice ceněni,“ doplňuje místopředseda KDU-ČSL, který považuje alespoň za štěstí, že v nynější vlně se nakazilo celorepublikově zatím méně zdravotníků než na podzim. „Ovšem nárůst pacientů je vyšší.“

Na nedostatek pracovníků naráží i Nemocnice Pardubického kraje, do jejíhož portfolia kromě Pardubického zařízení spadá ještě Chrudimská, Orlickoústecká, Litomyšlská a Svitavská nemocnice. „Chybí nám hlavně nelékařský personál. Postrádáme jak všeobecné, tak praktické sestry, ošetřovatele a sanitáře se zdravotními kurzy. Rovněž bychom potřebovali dělníky ve zdravotnictví, které by kvalifikovanému personálu hodně ulevili,“ vypočítává tisková mluvčí Semrádová, koho by uvítali.

Sama přiznává, že s kolegy obvolává i bývalé zaměstnance, kteří v nemocnicích Pardubického kraje dříve působili. „Snažíme se s nimi domluvit, aby nám vypomohli. Nabízíme jim na jejich pozice standardní platové podmínky. Děláme maximum, abychom zabezpečili veškerou zdravotní péči na nejvyšší úrovni,“ praví specialistka na komunikaci. Omezená kapacita v Městské nemocnici Čáslav způsobila, že pacienty, kteří musejí být napojeni na plicní ventilátor, převáží do Kolína. „Jsme přece jenom menší nemocnicí, a proto jsme se s Kolínem domluvili na výpomoci. O pacienty, kteří potřebují kyslík, se ale dokážeme postarat sami,“ vysvětluje Bubla.

Komplikace podle europoslance Tomáše Zdechovského hlásí i Armáda České republiky, která v době pandemie usilovně pomáhá a snaží se ulevit vyčerpanému a zdecimovanému personálu. „I v ní už docházejí příslušníci. Armáda proto uvažuje, že by na podporu povolala i aktivní zálohy, aby nedošlo ke kolapsu,“ obává se politik. Bývalý manažer ve zdravotnictví tvrdí, že vojáci jsou nyní zapotřebí hlavně na odběrových místech. „Tam by zastoupili zdravotníky. Není možné, aby například sestra sloužila v nemocnici a náhle odbíhala na testy, neboť na nich chybí obsazení.“

Právě v chrudimské nemocnici pomáhají při antigenních testech. „Do konce týdne bychom pro zařízení v Pardubickém kraji měli dostat dalších dvanáct vojáků. Jsme i za tento počet rádi, uvědomujeme si, že jsou zapotřebí v celé republice,“ je vděčná mluvčí Semrádová. Armáda podporuje i čáslavskou nemocnici. „V současné době u nás slouží pět vojáků, kteří jsou zdravotnímu týmu k dispozici,“ přibližuje pro EuroZprávy.cz Rudolf Bubla.

Lůžek je dostatek, nové pacienty zařízení přijímají

Vedoucí oddělení komunikace a marketingu Kateřina Semrádová pozoruje, že někteří zdravotníci upadají do apatie. „I když si pečlivě veškeré povinnosti plní, ztrácejí motivaci, protože nyní nevidí před sebou žádný bod zlomu. Nárůst nakažených, u kterých je nutná hospitalizace, je u nás nyní vyšší než na podzim. Jejich počet výrazně přibývá. Situace je vážná a bohužel se nelepší,“ přiznává. Zvýšenou kapacitu zaznamenali i v Čáslavi. „Ale v žádném případě s lůžky nejedeme na doraz. Situaci pravidelně analyzujeme, a pokud se hospitalizovaným lepší stav, propouštíme jej do domácího ošetřování, abychom měli další postele v záloze. V žádném případě u nás nemáme žádný stop stav, který by zapříčinil transport nemocných do jiného kraje,“ praví šéf tamní nemocnice.

Na další nápor nakažených jsou připravené i Nemocnice Pardubického kraje. „V Pardubicích jsme ke konci pracovního týdne otevřeli další covidové oddělení se 193 lůžky a disponujeme už třetí jednotkou intenzivní péče,“ líčí Kateřina Semrádová. Druhou infekční část vybudovali i v Čáslavi. Nejnovější posílení pojme 29 standardních lůžek a JIP je připravena přijmout dva pacienty ve vážném stavu. „Krátce po otevření jsme další covidové oddělení zaplnili jednadvaceti infikovanými a na JIPu nyní leží jeden pacient,“ popisuje situace v Městské nemocnici Čáslav ředitel Rudolf Bubla.

Situaci rovněž nepřispívá, že v zemi je zatím málo očkovací látky Pfizer-BioNtech. „Problém s jejím nedostatkem je však v celé Evropské unii. Firma zatím nestíhá kapacitně vyrábět počet, který by byl zapotřebí. Ale tak je to s každou vakcínou, pokud je její výroba na startu. S tím se nedá nic dělat. Další dávky by Pfizer měl dovézt příští pátek a od března by společnost měla produkovat obrovské množství. Alespoň to říká její plán, který představila,“ pozoruje lidovecký místopředseda Tomáš Zdechovský.

Do nynější krize odmítá zatahovat politiku. „Teď opravdu není čas říkat, kde vláda zaspala, co zkazila. A jsem tím posledním, který by ze současné zdravotní krize chtěl těžit preference či politické body. Na hodnocení chyb a nedostatků bude čas po zvládnutí pandemie. V současnosti je primární realita, kterou musíme řešit,“ má jasno místopředseda volebního štábu trojkoalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Europoslanec proto žádá všechny dobrovolníky, aby vyslyšeli prosby nemocnic o pomoc. „Prosím, sledujte sociální sítě nemocnic, domovů pro seniory či sociálních zařízení. Každá pomoc se nyní počítá. Chápu, že lidé musejí přes týden pracovat a živit své rodiny, ale nikdo by nepohrdl ani víkendovou výpomocí,“ obrací se s žádostí o podporu Tomáš Zdechovský.

Související

Více souvisejících

nemocnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Pardubická nemocnice Zdravotnictví Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) lékaři Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 34 minutami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

Polsko je naším prioritním cílem, prohlásila Zacharovová

Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí, varovala, že nově otevřená americká základna protiraketové obrany v severním Polsku zvyšuje úroveň jaderného ohrožení a stává se prioritním cílem pro Rusko.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy