Vyčerpanému personálu v nemocnicích pomáhají i kněží. Do první linie ale nemůže každý, říká Bubla

Jsou na pokraji svých sil, do služby nastupují vyčerpaní. Tuzemské nemocnice při sílící koronavirové pandemii totiž hlásí akutní nedostatek zdravotního personálu. „Lékaři, sestry i ostatní zaměstnanci na odděleních jedou nonstop a nasazené tempo je zmáhá. Urgentně sháníme dobrovolníky,“ říká pro EuroZprávy.cz tisková mluvčí Nemocnic Pardubického kraje Kateřina Semrádová. Situace je podle europoslance Zdechovského kritická i v armádě. „Ani ona už nestíhá pomáhat, proto se uvažuje o povolání aktivních záloh.“

Na jejich tvářích je znát únava a vyčerpanost. Zdravotní personál v první linii je na limitu. České nemocnice jen díky enormnímu úsilí zvládají pečovat o nakažené pacienty, kteří onemocněli covidem-19. „I když z různých oborů stahujeme lékaře a sestry, stále máme nedostatek personálu pro covidové oddělení. Rovněž je nutné si uvědomit, že řada zdravotníků není pro službu na infekční části způsobilá. Jedná se hlavně o seniorské doktory, u nichž hrozí velké riziko nákazy, a proto zmíněnou skupinu na koronavirovou jednotku nemohu povolat. Do první linie opravdu nemůže každý,“ konstatuje ředitel Městské nemocnice Čáslav Rudolf Bubla.

Do zdravotnictví by mohly nastoupit aktivní zálohy

Na věk například ale nehledí v domově seniorů v Třebechovicích pod Orebem. O nakažené se zde stará i šedesátiletý ředitel Martin Dürrer. „Musel nastoupit na covidové oddělení, protože zařízení už nemá, kde brát další lidi. I tady nutně potřebují dobrovolníky. Navíc právě seniory nyní koronavirus podle statistiky ohrožuje nejvíce,“ tvrdí lidovecký europoslanec Tomáš Zdechovský, který ve východočeském domově na přelomu roku působil jako sanitář.

Tíživá situace panuje i v Karlovarském kraji. „Absence personálu je v tamních nemocnicích tak kritická, že na infekční oddělení museli nastoupit i katoličtí kněží a pro svou obětavost jsou velice ceněni,“ doplňuje místopředseda KDU-ČSL, který považuje alespoň za štěstí, že v nynější vlně se nakazilo celorepublikově zatím méně zdravotníků než na podzim. „Ovšem nárůst pacientů je vyšší.“

Na nedostatek pracovníků naráží i Nemocnice Pardubického kraje, do jejíhož portfolia kromě Pardubického zařízení spadá ještě Chrudimská, Orlickoústecká, Litomyšlská a Svitavská nemocnice. „Chybí nám hlavně nelékařský personál. Postrádáme jak všeobecné, tak praktické sestry, ošetřovatele a sanitáře se zdravotními kurzy. Rovněž bychom potřebovali dělníky ve zdravotnictví, které by kvalifikovanému personálu hodně ulevili,“ vypočítává tisková mluvčí Semrádová, koho by uvítali.

Sama přiznává, že s kolegy obvolává i bývalé zaměstnance, kteří v nemocnicích Pardubického kraje dříve působili. „Snažíme se s nimi domluvit, aby nám vypomohli. Nabízíme jim na jejich pozice standardní platové podmínky. Děláme maximum, abychom zabezpečili veškerou zdravotní péči na nejvyšší úrovni,“ praví specialistka na komunikaci. Omezená kapacita v Městské nemocnici Čáslav způsobila, že pacienty, kteří musejí být napojeni na plicní ventilátor, převáží do Kolína. „Jsme přece jenom menší nemocnicí, a proto jsme se s Kolínem domluvili na výpomoci. O pacienty, kteří potřebují kyslík, se ale dokážeme postarat sami,“ vysvětluje Bubla.

Komplikace podle europoslance Tomáše Zdechovského hlásí i Armáda České republiky, která v době pandemie usilovně pomáhá a snaží se ulevit vyčerpanému a zdecimovanému personálu. „I v ní už docházejí příslušníci. Armáda proto uvažuje, že by na podporu povolala i aktivní zálohy, aby nedošlo ke kolapsu,“ obává se politik. Bývalý manažer ve zdravotnictví tvrdí, že vojáci jsou nyní zapotřebí hlavně na odběrových místech. „Tam by zastoupili zdravotníky. Není možné, aby například sestra sloužila v nemocnici a náhle odbíhala na testy, neboť na nich chybí obsazení.“

Právě v chrudimské nemocnici pomáhají při antigenních testech. „Do konce týdne bychom pro zařízení v Pardubickém kraji měli dostat dalších dvanáct vojáků. Jsme i za tento počet rádi, uvědomujeme si, že jsou zapotřebí v celé republice,“ je vděčná mluvčí Semrádová. Armáda podporuje i čáslavskou nemocnici. „V současné době u nás slouží pět vojáků, kteří jsou zdravotnímu týmu k dispozici,“ přibližuje pro EuroZprávy.cz Rudolf Bubla.

Lůžek je dostatek, nové pacienty zařízení přijímají

Vedoucí oddělení komunikace a marketingu Kateřina Semrádová pozoruje, že někteří zdravotníci upadají do apatie. „I když si pečlivě veškeré povinnosti plní, ztrácejí motivaci, protože nyní nevidí před sebou žádný bod zlomu. Nárůst nakažených, u kterých je nutná hospitalizace, je u nás nyní vyšší než na podzim. Jejich počet výrazně přibývá. Situace je vážná a bohužel se nelepší,“ přiznává. Zvýšenou kapacitu zaznamenali i v Čáslavi. „Ale v žádném případě s lůžky nejedeme na doraz. Situaci pravidelně analyzujeme, a pokud se hospitalizovaným lepší stav, propouštíme jej do domácího ošetřování, abychom měli další postele v záloze. V žádném případě u nás nemáme žádný stop stav, který by zapříčinil transport nemocných do jiného kraje,“ praví šéf tamní nemocnice.

Na další nápor nakažených jsou připravené i Nemocnice Pardubického kraje. „V Pardubicích jsme ke konci pracovního týdne otevřeli další covidové oddělení se 193 lůžky a disponujeme už třetí jednotkou intenzivní péče,“ líčí Kateřina Semrádová. Druhou infekční část vybudovali i v Čáslavi. Nejnovější posílení pojme 29 standardních lůžek a JIP je připravena přijmout dva pacienty ve vážném stavu. „Krátce po otevření jsme další covidové oddělení zaplnili jednadvaceti infikovanými a na JIPu nyní leží jeden pacient,“ popisuje situace v Městské nemocnici Čáslav ředitel Rudolf Bubla.

Situaci rovněž nepřispívá, že v zemi je zatím málo očkovací látky Pfizer-BioNtech. „Problém s jejím nedostatkem je však v celé Evropské unii. Firma zatím nestíhá kapacitně vyrábět počet, který by byl zapotřebí. Ale tak je to s každou vakcínou, pokud je její výroba na startu. S tím se nedá nic dělat. Další dávky by Pfizer měl dovézt příští pátek a od března by společnost měla produkovat obrovské množství. Alespoň to říká její plán, který představila,“ pozoruje lidovecký místopředseda Tomáš Zdechovský.

Do nynější krize odmítá zatahovat politiku. „Teď opravdu není čas říkat, kde vláda zaspala, co zkazila. A jsem tím posledním, který by ze současné zdravotní krize chtěl těžit preference či politické body. Na hodnocení chyb a nedostatků bude čas po zvládnutí pandemie. V současnosti je primární realita, kterou musíme řešit,“ má jasno místopředseda volebního štábu trojkoalice SPOLU složené z ODS, KDU-ČSL a TOP 09.

Europoslanec proto žádá všechny dobrovolníky, aby vyslyšeli prosby nemocnic o pomoc. „Prosím, sledujte sociální sítě nemocnic, domovů pro seniory či sociálních zařízení. Každá pomoc se nyní počítá. Chápu, že lidé musejí přes týden pracovat a živit své rodiny, ale nikdo by nepohrdl ani víkendovou výpomocí,“ obrací se s žádostí o podporu Tomáš Zdechovský.

Související

Nemocnice, ilustrační foto

Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice

Americký lékař Peter Stafford byl v sobotu propuštěn z berlínské nemocnice Charité, kde se úspěšně léčil z nákazy virem ebola. Stafford se virem nakazil během své práce pro misionářskou skupinu v Demokratické republice Kongo. Podle zpráv médií mu úřady ve Washingtonu odmítly povolit návrat do Spojených států, načež německá vláda souhlasila s přijetím lékaře i s jeho manželkou a čtyřmi dětmi.
Ilustrační foto

Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci

Úřad pro dohled nad zdravotní péčí prověřuje případ úmrtí pacientky, která zemřela ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob (VÚSCH) po operaci srdce. Zákrok proběhl 6. srpna, ale 65letá Mária Poklembová z Prešova se z něj neprobrala a o sedm dní později, 13. srpna, zemřela. Nešlo o akutní stav, ale o předem objednanou operaci mitrální chlopně, kterou vedl zkušený a oceňovaný kardiochirurg, docent Adrian Kolesár, přednosta kliniky srdeční chirurgie.

Více souvisejících

nemocnice Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Pardubická nemocnice Zdravotnictví Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) lékaři Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy