Vláda prodloužila omezení provozu škol, na VŠ jsou možné individuální konzultace

Většina žáků a studentů bude i po 10. lednu pokračovat v distančním vzdělávání. Vláda dnes kvůli epidemii covidu-19 rozhodla o prodloužení omezení provozu škol do 22. ledna. Po dnešním jednání vlády to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Do škol budou moct nadále chodit jen žáci prvních a druhých tříd či děti ze speciálních a mateřských škol.

Nově vláda umožní individuální konzultace na vysokých školách nebo některé zkoušky na vysokých či vyšších odborných školách, řekla ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Školy v současnosti fungují podle nejvyššího pátého stupně systému PES, ve kterém jsou otevřeny jen první a druhé třídy, speciální a mateřské školy. Ostatní žáci šli do škol naposledy před Vánocemi. Od pondělí 21. prosince měli kvůli zhoršující se epidemické situaci prodloužené vánoční prázdniny a 23. prosince vláda rozhodla, že po nich začne pro většinu výuka na dálku. Trvat měla do 10. ledna.

Od 11. ledna dochází k dílčímu upřesnění “školského” krizového opatření:u VŠ bude možná účast na přijímacích zkouškách za účasti max. 10 osob a stejně tak umožněny individuální konzultace. U VOŠ je pak možné konání zkoušek max. do 10 osob. pic.twitter.com/sZXbWa9s8J

— Robert Plaga (@RobertPlaga) January 7, 2021

"Bylo rozhodnuto o prodloužení opatření o omezení provozu škol a školských zařízení," uvedl dnes Blatný. Vláda podle něj udělala v opatření jen drobné změny. Podle Lednové budou od 11. ledna ve vysokých školách možné individuální konzultace jednoho studenta s jedním akademickým pracovníkem a účast na přijímacích zkouškách do 10 osob. Kromě toho bude možné i konání zkoušek do 10 osob ve vyšších odborných školách, sdělila.

Podle Blatného ale jinak žádné změny nebudou. "Do základních škol tedy chodí prezenčně jen žáci prvního a druhého ročníku i nadále. Žáci devátého ročníku nebo maturanti zatím do škol nechodí," řekl.

Blatný v úterý uvedl, že zástupci ministerstev zdravotnictví a školství by měli o situaci posledních ročníků škol jednat dnes. Žáky z těchto ročníků čekají na jaře přijímací, maturitní či závěrečné zkoušky. Výuka na dálku byla už na podzim a podle ředitelů škol a učitelů není pro přípravu na zkoušky dostatečná. Doufají v co nejrychlejší návrat do škol. Zejména podoba praktické části zkoušek v odborných školách by se podle nich jinak asi musela upravit, protože praktická výuka se momentálně nemůže vůbec konat.

Blatný ale už v úterý také naznačil, že nalézt za současné situace řešení nebude snadné. Testy ve středu odhalily 17.668 nakažených, to je o 310 víc, než bylo dosavadní úterní maximum. S nákazou se teď v zemi potýká 132.725 lidí, to je také dosud nejvíc.

Výuka on-line posiluje samostatnost, minus je přetěžování

Vyplývá to z průzkumu, který v říjnu a listopadu udělala společnost Scio. ČTK o tom dnes informoval mluvčí společnosti Bohuslav Bohuněk. Průzkum se uskutečnil na přelomu října a listopadu při národním testování devátých tříd. Zúčastnilo se ho 3800 deváťáků z 238 základních škol, které ve 130 školách doplnilo 680 rodičů a v 60 školách zhruba 130 pedagogů.

Podle výsledků průzkumu považuje 44 procent žáků za největší problém on-line výuky velké množství zadaných úkolů, 43 procent si stěžuje na nedostatek motivace k učení a 39 procent na neporozumění nové látce. Třetině žáků chybí kontakt se spolužáky. Špatné vybavení má zhruba každý desátý žák. Zároveň více než pětina dotázaných zmínila problémy s internetovým připojením. Čtvrtina žáků se vyjádřila, že jim distanční výuka vůbec nevyhovuje. Naopak víc než polovina dětí ocenila možnost samostatně si organizovat čas.

Podobně odpovídali rodiče. Větší samostatnost dětí při výuce na dálku ocenilo 52 procent z nich, 41 procent považuje za hlavní přínos to, že se děti naučily ovládat moderní technologie. Ztrátu sociálních kontaktů mezi dětmi vnímají paradoxně ještě hůře než jejich potomci. Jako hlavní negativum to vidí 79 procent matek a otců. Nejvíce by podle průzkumu rodičům pomohla lepší koordinace učitelů a jejich požadavků na děti. I tak ale vnímají rodiče zlepšení ve srovnání s jarní distanční výukou. Spokojenost nyní vyjádřili čtyři z pěti.

Část žáků přesto výuku na dálku nezvládá. Podle průzkumu se to týká asi pětiny. Polovina deváťáků tráví on-line učením a přípravou víc než tři hodiny denně. Jen asi 15 procent uvedlo, že se vzděláváním pomáhají rodiče víc než jindy. To potvrdili i samotní rodiče, když dvě třetiny odpověděly, že se se svými dětmi neučí vůbec nebo jen minimálně.

Zhruba třetina učitelů se domnívá, že většina rodičů se školou moc nespolupracuje. Pozitivně ale vnímají spolupráci s žáky, kteří jsou podle vyučujících z 90 procent aktivní. Přibližně dvě třetiny učitelů tráví výukou a přípravou na ni minimálně osm hodin denně a devět z deseti pedagogů považuje distanční vzdělávání za náročnější než běžnou výuku.

I při on-line výuce rozdávají učitelé známky. Potvrdilo to devět z deseti žáků. Dvě třetiny dostávaly zároveň i zpětnou vazbu slovně. Jen čtyři procenta uvedla, že jsou hodnoceni pouze slovně, a dvě procenta dětí nedostávala hodnocení žádné.

Související

Petr Fiala měl mimořádný projev k třetímu výročí války na Ukrajině. (24.2.2025)

Fiala vyzval Evropu k probuzení. Světový řád se proměnil nejvíce od pádu komunismu, řekl premiér

Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval u příležitosti třetího výročí začátku války na Ukrajině evropské státy k převzetí zodpovědnosti za vlastní bezpečnost a ke změnám ve fungování Evropské unie. Mezinárodní řád podle Fialy prochází největší změnou od pádu komunismu, protože nový americký prezident Donald Trump se rozhodl razantně proměnit zahraniční politiku USA. 
Vláda ČR

Česko přijalo nový akční plán. Má osm cílů, plnit se bude do roku 2028

Česko chce do roku 2028 zpřísnit boj proti nelegálnímu obchodu s ohroženými druhy živočichů a rostlin. Nový akční plán, který k tomu vláda přijala ve středu, má osm cílů, jejichž naplnění má pomoci s potíráním tohoto druhu kriminality i s osvětou veřejnosti. Kabinet mimo jiné také schválil rozšíření seznamu států, jejichž občané mají v Česku volný vstup na trh práce, o občany samostatné jurisdikce Tchaj-wan a schválil kandidaturu českého zástupce na pozici viceprezidenta Evropské investiční banky.

Více souvisejících

Vláda ČR Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Jan Blatný Vysoké školy Školství

Aktuálně se děje

včera

ministerstvo průmyslu

EU se staví do role silného protihráče. Česko analyzuje dopady Trumpových cel, hledá podporu pro firmy

Spojené státy zavedly 25% cla na dovoz oceli a hliníku, na což Evropská unie reagovala silnými protiopatřeními. Mluvčí resortu průmyslu a obchodu Miluše Trefancová pro EuroZprávy.cz uvedla, že ministerstvo aktuálně analyzuje dopady na české výrobce a hledá možnosti podpory zasažených firem. Ekonom Libor Žídek pak upozornil na ohrožení evropského ocelářství a možný růst inflace v důsledku odvetných opatření EU. Zároveň varuje před rizikem eskalace obchodní války mezi USA a EU.

včera

Evropský parlament

Evropským parlamentem otřásá korupční skandál. S firmou Huawei v hlavní roli

Evropský parlament čelí dalšímu korupčnímu skandálu s mezinárodním přesahem. Belgické úřady ve čtvrtek provedly razie na více než dvaceti místech v Bruselu, Flandrech, Valonsku a Portugalsku v rámci vyšetřování čínského technologického giganta Huawei. Policie rovněž zapečetila dvě kanceláře v budově Evropského parlamentu.

včera

letectví

Trump může definitivně pohřbít stíhačky F-35

Rostoucí nejistota kolem spolehlivosti Spojených států jako spojence by mohla mít dlouhodobé důsledky pro prodej stíhaček F-35. Podle odborníků a bývalých obranných činitelů by se tento program, založený na mezinárodní spolupráci a důvěře, mohl stát obětí rétoriky bývalého prezidenta Donalda Trumpa, který v minulosti opakovaně hrozil oslabením nebo dokonce opuštěním NATO.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Hrozí světu ekonomická katastrofa? Expert popsal, o co Trumpovi a USA jde

Ekonomové dlouhodobě považují protekcionistickou politiku Donalda Trumpa za iracionální. Podle liberálního pohledu přináší volný obchod výhody všem, zatímco protekcionismus vede k ztrátám na obou stranách. Pokud by Trumpova strategie pokračovala, mohla by globální ekonomika čelit vážné destabilizaci.

včera

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Odmítnutí příměří Starmera nepřekvapilo: Je jasné, o co Putinovi jde

Britský premiér Keir Starmer uvedl, že ho nepřekvapilo ruské odmítnutí amerického návrhu na příměří, a zdůraznil potřebu většího tlaku na Moskvu. Podle něj musí spojenci nabídnout Ukrajině bezpečnostní záruky, aby ji ochránili před „stěží skrývanými“ ambicemi ruského prezidenta Vladimira Putina.

včera

Rusko, Kreml

Kreml: Nechceme pauzu. Naše požadavky jsme již nesčetněkrát vyjasnili

Rusko usiluje o trvalé urovnání konfliktu na Ukrajině, nikoliv o dočasné příměří. Podle poradce Kremlu Jurije Ušakova nechce Moskva žádný „oddechový čas“, ale dlouhodobé řešení, které bude reflektovat její zájmy. „Nechceme pauzu. Chceme řešení, které by zohlednilo naše požadavky, které jsme již nesčetněkrát vyjasnili,“ uvedl podle agentury TASS.

včera

OSN

Trump způsobil otřes v OSN. Je to katastrofa, říkají zaměstnanci

Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) pozastavuje projekty a propouští zaměstnance poté, co americký prezident Donald Trump zmrazil stovky milionů dolarů ročního financování. Tento krok vážně ohrožuje potravinovou bezpečnost v krizových regionech od Afghánistánu po Afriku, varují experti.

Aktualizováno včera

Rusko, Kreml

Kreml smetl ze stolu návrh na příměří s Ukrajinou

Podle hlavního poradce Kremlu pro zahraniční politiku Jurije Ušakova je návrh příměří ze strany Spojených států pouze dočasnou úlevou pro Ukrajinu a představuje spíše imitaci mírových kroků než skutečné řešení konfliktu. Uvedl to server The Guardian.

včera

včera

Rusko, Kreml

Kreml odmítl možnost vstupu Ukrajiny do NATO

Kreml nadále odmítá možnost vstupu Ukrajiny do Severoatlantické aliance. Hlavní poradce ruského prezidenta Jurij Ušakov uvedl, že „Ukrajina do NATO vstoupit nemůže a Spojené státy to chápou.“ Tento postoj si Moskva drží dlouhodobě.

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte se sejde s Trumpem. Šéf NATO musí vyřešit, jak udržet USA v alianci

Generální tajemník NATO Mark Rutte se ve čtvrtek setká s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby mu dokázal, že on i celá aliance stále hrají důležitou roli. V situaci, kdy některé evropské státy uzavírají vlastní obranné dohody a hledají alternativní strategie pro zajištění bezpečnosti, musí Rutte ukázat, že NATO má stále své místo v měnícím se světovém řádu, píše Politico.

včera

Rusko chce jednat o ukrajinském návrhu na příměří. Očekává se telefonát Putina s Trumpem

Kreml ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy poskytly „určité informace“ ohledně navrhovaného příměří na Ukrajině. Mluvčí Dmitrij Peskov dále uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin „možná později uskuteční mezinárodní telefonát“, avšak neposkytl žádné bližší podrobnosti o tom, s kým by měl jednat. Informoval o tom The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy