Vláda prodloužila omezení provozu škol, na VŠ jsou možné individuální konzultace

Nově vláda umožní individuální konzultace na vysokých školách nebo některé zkoušky na vysokých či vyšších odborných školách, řekla ČTK mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová.

Školy v současnosti fungují podle nejvyššího pátého stupně systému PES, ve kterém jsou otevřeny jen první a druhé třídy, speciální a mateřské školy. Ostatní žáci šli do škol naposledy před Vánocemi. Od pondělí 21. prosince měli kvůli zhoršující se epidemické situaci prodloužené vánoční prázdniny a 23. prosince vláda rozhodla, že po nich začne pro většinu výuka na dálku. Trvat měla do 10. ledna.

Od 11. ledna dochází k dílčímu upřesnění “školského” krizového opatření:u VŠ bude možná účast na přijímacích zkouškách za účasti max. 10 osob a stejně tak umožněny individuální konzultace. U VOŠ je pak možné konání zkoušek max. do 10 osob. pic.twitter.com/sZXbWa9s8J

"Bylo rozhodnuto o prodloužení opatření o omezení provozu škol a školských zařízení," uvedl dnes Blatný. Vláda podle něj udělala v opatření jen drobné změny. Podle Lednové budou od 11. ledna ve vysokých školách možné individuální konzultace jednoho studenta s jedním akademickým pracovníkem a účast na přijímacích zkouškách do 10 osob. Kromě toho bude možné i konání zkoušek do 10 osob ve vyšších odborných školách, sdělila.

Podle Blatného ale jinak žádné změny nebudou. "Do základních škol tedy chodí prezenčně jen žáci prvního a druhého ročníku i nadále. Žáci devátého ročníku nebo maturanti zatím do škol nechodí," řekl.

Blatný v úterý uvedl, že zástupci ministerstev zdravotnictví a školství by měli o situaci posledních ročníků škol jednat dnes. Žáky z těchto ročníků čekají na jaře přijímací, maturitní či závěrečné zkoušky. Výuka na dálku byla už na podzim a podle ředitelů škol a učitelů není pro přípravu na zkoušky dostatečná. Doufají v co nejrychlejší návrat do škol. Zejména podoba praktické části zkoušek v odborných školách by se podle nich jinak asi musela upravit, protože praktická výuka se momentálně nemůže vůbec konat.

Blatný ale už v úterý také naznačil, že nalézt za současné situace řešení nebude snadné. Testy ve středu odhalily 17.668 nakažených, to je o 310 víc, než bylo dosavadní úterní maximum. S nákazou se teď v zemi potýká 132.725 lidí, to je také dosud nejvíc.

Výuka on-line posiluje samostatnost, minus je přetěžování

Vyplývá to z průzkumu, který v říjnu a listopadu udělala společnost Scio. ČTK o tom dnes informoval mluvčí společnosti Bohuslav Bohuněk. Průzkum se uskutečnil na přelomu října a listopadu při národním testování devátých tříd. Zúčastnilo se ho 3800 deváťáků z 238 základních škol, které ve 130 školách doplnilo 680 rodičů a v 60 školách zhruba 130 pedagogů.

Podle výsledků průzkumu považuje 44 procent žáků za největší problém on-line výuky velké množství zadaných úkolů, 43 procent si stěžuje na nedostatek motivace k učení a 39 procent na neporozumění nové látce. Třetině žáků chybí kontakt se spolužáky. Špatné vybavení má zhruba každý desátý žák. Zároveň více než pětina dotázaných zmínila problémy s internetovým připojením. Čtvrtina žáků se vyjádřila, že jim distanční výuka vůbec nevyhovuje. Naopak víc než polovina dětí ocenila možnost samostatně si organizovat čas.

Podobně odpovídali rodiče. Větší samostatnost dětí při výuce na dálku ocenilo 52 procent z nich, 41 procent považuje za hlavní přínos to, že se děti naučily ovládat moderní technologie. Ztrátu sociálních kontaktů mezi dětmi vnímají paradoxně ještě hůře než jejich potomci. Jako hlavní negativum to vidí 79 procent matek a otců. Nejvíce by podle průzkumu rodičům pomohla lepší koordinace učitelů a jejich požadavků na děti. I tak ale vnímají rodiče zlepšení ve srovnání s jarní distanční výukou. Spokojenost nyní vyjádřili čtyři z pěti.

Část žáků přesto výuku na dálku nezvládá. Podle průzkumu se to týká asi pětiny. Polovina deváťáků tráví on-line učením a přípravou víc než tři hodiny denně. Jen asi 15 procent uvedlo, že se vzděláváním pomáhají rodiče víc než jindy. To potvrdili i samotní rodiče, když dvě třetiny odpověděly, že se se svými dětmi neučí vůbec nebo jen minimálně.

Zhruba třetina učitelů se domnívá, že většina rodičů se školou moc nespolupracuje. Pozitivně ale vnímají spolupráci s žáky, kteří jsou podle vyučujících z 90 procent aktivní. Přibližně dvě třetiny učitelů tráví výukou a přípravou na ni minimálně osm hodin denně a devět z deseti pedagogů považuje distanční vzdělávání za náročnější než běžnou výuku.

I při on-line výuce rozdávají učitelé známky. Potvrdilo to devět z deseti žáků. Dvě třetiny dostávaly zároveň i zpětnou vazbu slovně. Jen čtyři procenta uvedla, že jsou hodnoceni pouze slovně, a dvě procenta dětí nedostávala hodnocení žádné.