Statistik spočítal lékařské kapacity. Popsal průběh roku 2021 a možnost vymýcení koronaviru

Profesor matematiky a statistiky Adam Kleczkowski ze skotské univerzity v Strathclyde ve svém komentáři pro server The Conversation popsal, co nás letos čeká.

Upozornil, že vzhledem k mutaci koronaviru by mohlo dojít ke změnám v ohniscích a rychlé potlačení pandemie se tak tomu stalo ještě naléhavějším tématem. Přísnější opatření nás podle něj budou pravděpodobně provázet i několik dalších měsíců, a pokud se virus stane nakažlivějším, možná budeme potřebovat i přísnější omezení.

Za jeden z primárních cílů roku 2021 považuje vyrobit dostatečné množství vakcín. Ani to ale samo o sobě nestačí. "Pro ilustraci velikosti úkolu se podívejte na průměrného anglického praktického lékaře, který se stará o téměř 2100 lidí. Za předpokladu, že pracuje osm hodin denně, potřebuje pět minut na očkování, a každý pacient potřebuje dvě dávky. Trvalo by více než šest týdnů, než by viděl všechny své pacienty, a to v případě, kdy nebereme v úvahu další práci, kterou musí praktičtí lékaři udělat, nebo jako limit, kolik lidí může být bezpečně očkováno současně na jeden zátah," píše profesor.

Upozorňuje ale, že dávky musí být očkovány s určitým rozestupem, který činí 21 a více dní, dle typu vakcíny. Představa, že se za několik týdnů zvládnou naočkovat všichni pacienti, je tedy bláhová, i vzhledem k další práci, kterou lékaři musí odvádět. Podle odhadů statistika tak zabere vakcinace několik dlouhých měsíců. Podobná situace pak může nastat i v Česku, kde ale podle odhadů připadá na jednoho praktického lékaře 1600 pacientů.

Podstatné je podle profesora také uvědomění si, že plná imunita se nedostaví okamžitě po očkování. Například v případě vakcíny od firmy Pfizer je očkovaný jedinec imunní až 7 dní po druhé dávce. Průměrně tedy trvá nejméně měsíc od prvního očkování, než má člověk vybudovanou imunitu.

Následně je třeba vytvořit takzvanou kolektivní imunitu. "Infikovaní jedinci, budou mít stále častěji kontakt s lidmi imunními než s rizikovými. Přenos proto klesne a nakonec se nemoc přestane šířit," vysvětlil.

Úroveň kolektivní imunity potřebné k zastavení šíření viru ale není přesně známa. "Předpokládá se, že je mezi 60 % až 80 % . V současné době tam ani zdaleka nejsme. Miliardy po celém světě budou muset být naočkovány, aby se šíření viru zabránilo," dodal.

Dle jeho odhadů tak sice klesne úmrtnost, neboť se bude zvyšovat proočkovanost rizikových, zejména starších a nemocných pacientů, u mladších pacientů se ale nemoc bude nadále šířit, i se všemi dlouhodobými následky.

"Vakcíny nejsou stříbrná kulka, určitá míra opatrnosti bude muset být dodržována měsíce. Jakékoli změny přijdou pomalu, zejména v oblasti návštěv pečovatelských domů a znovuotevření nemocnic," upozornil statistik s tím, že nošení ochrany obličeje by se mohlo stát společenským zvykem, podobně jako tomu je v Asii, kde si ji nasazuje automaticky každý, kdo se necítí dobře.

Může ale v důsledku všech opatření a očkování nakonec dojít k eradikaci viru? To podle experta není zatím příliš zřejmé. "Zatím nevíme, jak dlouho imunita založená na vakcínách trvá, a dlouhodobá imunita bude klíčová. Úplné vymýcení viru bude velmi obtížné a bude vyžadovat globální úsilí," obává se.

"I když jsme na dosah vymýcení obrny, neštovice zůstávají jedinou lidskou nemocí, kterou jsme plně potlačili, a trvalo to téměř 200 let. Například spalničky, i když jsou v mnoha zemích téměř vymýceny, se nadále vracejí," dodal.