Jako při potopení Titaniku. Balkán se po startu očkování v EU cítí být nechán svému osudu, píše AP

Země na jihovýchodní periferii Evropy mají potíže získat koronavirové vakcíny od různých farmaceutických společností či z globálních vakcinačních programů. Většina z nich stále čeká, až obdrží první dávky, a nemají ani pevný plán pro zahájení hromadného očkování, informuje AP.

Už nyní je jasné, že Albánie, Bosna, Černá Hora, Kosovo, Severní Makedonie a Srbsko, kde dohromady žije na 20 milionů lidí, zůstane v úsilí o získání hromadné imunity obyvatelstva pozadu za unijní sedmadvacítkou i Británií, které se snaží rychle naočkovat co největší část populace.

Severomakedonský epidemiolog Dragan Danilovski přirovnává současnou situaci kolem očkování na západním Balkáně k nerovnostem viděným během potopení parníku Titanic v roce 1912.

"Bohatí popadli všechny záchranné čluny, které byly k dispozici, a méně majetné ponechali jejich osudu," řekl v televizi TV24. Takovéto pocity jsou rozšířené po celém západním Balkáně, což je termín souhrnně označující balkánské země usilující o členství v EU.

"Cítila jsem, že mé naděje na návrat k normálnímu životu pohasly," popisuje 50letá Belma Djonková z bosenské metropole Sarajeva své pocity poté, co se doslechla, že po celé EU dostávají vakcínu firem Pfizer a BioNTech tisíce lékařů, zdravotních sester a seniorů, zatímco její válkou poznamenaná země na vakcíny stále čeká.

Mnoho balkánských zemí upírá naděje na celosvětový vakcinační program COVAX, který rozjela Světová zdravotnická organizace (WHO) ve spolupráci s nevládními organizacemi ve snaze řešit vzrůstající nerovnost při distribuci očkovacích látek. COVAX uzavřel dohody o dodávkách vakcín několika výrobců, Bosna však jeho prostřednictvím obdrží vakcíny pro pouhou pětinu obyvatelstva. Dodány by měly být nejdříve v dubnu, což se z pohledu dneška zdá jako věčnost.

Srbsko má jako jediné ze zemí regionu vakcíny už k dispozici, když obdrželo první dodávky preparátu firem Pfizer/BioNTech a ruské vakcíny Sputnik V. Pro hromadné očkování obyvatelstva to ale zdaleka nestačí - vakcín Pfizer/BioNTech zatím dorazilo jen 25.000 dávek a ruské vakcíny má dokonce jen 2400 kusů.

Vakcinace tu začala 24. prosince, tedy tři dny před EU, když se premiérka Ana Brnabičová nechala naočkovat před veřejností, aby zvýšila důvěru lidí v bezpečnost vakcíny. Stejně jako další vlády balkánských zemí Srbsko čelí silnému hnutí proti očkování.

Evropská komise nedávno odsouhlasila balíček ve výši 70 milionů eur (1,83 miliardy korun), který má balkánským zemím pomoci vakcíny zpřístupnit. Již dříve blok přispěl 500 miliony eur (asi 13 miliardami korun) do programu COVAX.

Šéfka komise Ursula von der Leyenová řekla, že EU bude mít v roce 2021 k dispozici více vakcín, než sama upotřebí, a naznačila, že o přebytečné dávky se podělí se zeměmi západního Balkánu a Afriky.

Převládající dojem na Balkáně je ale přesto takový, že unie hospodářsky zaostalý region opět nechala padnout. Podle albánského politologa Skëndera Minxhoziho se opět prokázal typický přístup EU "ber, nebo nech být".

"Buď nám ukažte, že vám na nás záleží, nebo nebuďte překvapení, když vyslyšíme volání Rusů nebo Číňanů, kteří obcházejí svět s kapsami plnými vakcín," říká Minxhozi.

Domnělý nedostatek solidarity Západu v době pandemie využívají na Balkáně proruští politici, kteří vyobrazují EU jako zaměřenou výhradně na zisk. Rusko a Čína se zde dlouhodobě snaží získat politický a ekonomický vliv.