Testování pendlerů: Nové nařízení Saska vyvolalo vlnu kritiky, zasáhne tisíce Čechů

Nové saské opatření, které bude od 11. ledna od zahraničních pendlerů dojíždějících za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky, vyžadovat dva koronavirové testy týdně, vyvolává nevoli zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jádrem sporu je otázka plateb za rozbory, Sasko totiž náklady přesouvá na bedra zaměstnanců.

Německý odborový svaz (DGB) hovoří o nelegálnosti saského nařízení a podobně jako německá Obchodní a hospodářská komora (IHK) s řadou firem zaměstnávající zahraniční pracovníky se snaží kabinet zemského premiéra Michaela Kretschmera přimět, aby požadavek testů změnil.

Sasko po celý podzim přistupovalo k přeshraničnímu styku velkoryse, kdy nežádalo ke krátkým návštěvám z rizikových oblastí žádné testy. Benevolence se Sasku podle německých médií vymstila, protože je v rámci Německa koronavirem nejvíce postiženo. V Sasku nyní platí tvrdá karanténní opatření, které se od nadcházejícího týdne pro pendlery ještě zpřísní.

"Všechny osoby, které ze Saska do sousedních zemí nebo opačně cestují za prací, vzděláním či studiem, se musí pravidelně a na vlastní náklady (případně na náklady zaměstnavatele) nechat testovat, a to nejméně dvakrát týdně," uvádí saské nařízení, které vstoupí v platnost 11. ledna. A právě požadavek, aby si lidé sami testy platili, se setkal velkým nesouhlasem podniků a pendlerů. IHK uvádí, že toto opatření se dotkne 11.000 českých a 16.000 polských pendlerů.

"Od oznámení, že se tato změna chystá, nám všem drnčí telefony," řekla ČTK Michaela Holá z IHK, která uvedla, že denně na toto téma vyřizuje stovky hovorů. "Tuto situaci s firmami řešíme a nikdo samozřejmě testy nechce platit," řekla.

Pravidelné testování totiž není levná záležitost. Antigenní rychlotest stojí okolo 30 eur (784 korun), PCR rozbor začíná na 50 eurech (1300 korun) a výjimečné nejsou ani ceny přesahující sto eur. Pokud by tyto částky museli hradit pendleři, tak se zaměstnavatelé obávají, že by dojíždět za prací přestali, neboť by se jim to finančně nevyplatilo. Ani firmy ale testy dobrovolně hradit nechtějí, protože by to pro mnohé znamenalo zátěž v řádu tisíců eur měsíčně.

Velké výhrady sdělily podle informací ČTK například saská pobočka obuvnické společnosti Birkenstock ve Zhořelci (Görlitz) nebo výrobce vzduchotechniky ULT v Lobavě (Löbau). Prakticky jediní zaměstnavatelé, které nemají s hrazením testů problém, jsou nemocnice a zdravotnická zařízení. Ty navíc mají pro rozbory vlastní kapacitu, což náklady snižuje.

"Na naší klinice přebíráme náklady na testování pendlerů v plném rozsahu," řekla ČTK mluvčí žitavské nemocnice Jana-Cordelia Petzoldová. Uvedla, že pro kliniku je potěšení takový benefit českým a polským pendlerům zajistit. "Bez českých a také polských zaměstnanců, tedy lékařů, pečovatelů či servisního personálu, bychom nemohli tak dobře pracovat," dodala Petzoldová.

Takové možnosti, jako nemocnice či jiná zdravotnická zařízení, ale jiní zaměstnavatelé nemají, navíc testy nechtějí platit. "Všichni tvrdě protestují, protože nikdo za prvé nemá čas testovat pendlery dvakrát týdně, navíc je to nemožné i finančně. Nikdo si ani neumí představit, jak to bude fungovat, když ti lidé musí být od pondělí do pátku v práci," řekla Holá. Firmy vedle finanční zátěže poukazují na nedostatečné testovací kapacity, protože na hranicích nejsou testovací střediska. Problémem je i omezený čas, po který odběrová místa fungují.

IHK a také zaměstnavatelé nyní vyjednávají se saskou vládou, aby se nařízení zcela vyškrtlo, nebo ho nahradilo jiné řešení, které firmy a ani zaměstnance finančně nezatíží.

Předseda saské pobočky odborů DGB Markus Schlimbach říká, že saský požadavek je porušením zásady volného pohybu pracovních sil. "Napodobuje se snad politický styl české vlády z loňského jara?" položil si Schlimbach otázku. Sasko včetně premiéra Kretschmera na jaře kritizovalo postup české vlády, která ze dne na den uzavřela kvůli koronaviru hranice s Německem. Nyní podle Schlimbacha činí v podstatě to samé Sasko.

"Pokud Sasko povinné testy zavádí, pak má povinnost nést i náklady," dodal Schlimbach. Podobně se k problému staví i IHK, která poukazuje na podobný případ z Bavorska. To v polovině listopadu povinné testy pro pendlery zavedlo, ale nejvyšší správní soud opatření zrušil jako nepřiměřené. A o možné soudní při se již nyní hovoří také v Sasku.

Výhrady saské vládě již sdělili také předseda saského svazu zaměstnavatelů Jörg Brückner či šéf saské řemeslnické komory Roland Ermer. Na saskou ministryni sociálních věcí Petru Köppingovou, která má na starosti zdravotnictví a karanténní opatření, se navíc dnes obrátila v otevřeném dopise více než stovka lidí z českého a německého pohraničí. Ti ministryni sdělují, že opakované povinné testy hrazené z vlastních zdrojů pro ně hranice uzavírají.

"Chceme věřit, že je i ve Vašem zájmu a ve Vašich silách a v silách příslušných orgánů nalezení řešení, které neudělá z lidí žijících na obou stranách hranice občany druhé kategorie, kteří za rovný přístup k práci a vzdělání musí platit," uvádějí signatáři otevřeného dopisu.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Německo Michael Kretschmer (saský premiér) hranice Česká republika zaměstnavatelé firmy

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Prezident Trump

Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán

Americký prezident Donald Trump se během úterního setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Oválné pracovně vyjádřil k aktuální situaci v Íránu. Podle jeho slov by nejhorším možným scénářem bylo, kdyby se vedení země ujal někdo stejně špatný, jako byl předchozí lídr. Trump zdůraznil, že si takový vývoj nepřeje a preferoval by, aby se moc vrátila do rukou lidu.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) v úterý oznámily, že vyslaly své jednotky hlouběji do jižního Libanonu. Tento krok navazuje na dosavadní držení pěti strategických stanovišť a je oficiálně prezentován jako součást „posíleného dopředného obranného postoje“. Rozšíření pozemních operací přichází v reakci na stupňující se útoky teroristické skupiny Hizballáh, která od pondělí ostřeluje severní Izrael raketami a drony.

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Ministerstvo životního prostředí

Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí

V budově Ministerstva životního prostředí ve Vršovicích v Praze 10 aktuálně zasahují desítky policistů kvůli oznámení nálezu podezřelého balíčku doručeného poštou. Z objektu bylo evakuováno přibližně 400 osob. 

před 2 hodinami

Ropná rafinerie

Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny

Ceny zemního plynu zažívají v těchto hodinách strmý nárůst a dosáhly nejvyšší úrovně od konce roku 2022. Cena za termální jednotku (therm) plynu se vyšplhala na hodnoty srovnatelné s obdobím těsně po ruské invazi na Ukrajinu, kdy se Evropa potýkala s energetickou krizí. Od pondělního znovuotevření trhů se ceny více než zdvojnásobily v reakci na eskalaci konfliktu na Blízkém východě.

před 3 hodinami

Prezident Petr Pavel přichází na Pražský hrad

Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům

Prezident Petr Pavel vystoupil před Poslaneckou sněmovnou v polovině svého pětiletého mandátu, aby zákonodárcům připomněl jejich mimořádnou odpovědnost vůči budoucnosti země. Ve svém projevu zdůraznil, že ačkoliv jsou názorové rozdíly hnacím motorem demokracie, neměly by vést k neochotě naslouchat druhým. „Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta,“ apeloval prezident na poslance.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Íránské drony revolučních gard

Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán

Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Ismaíl Bagháí důrazně vyzval nepřátelské země, aby okamžitě zastavily válku, a apeloval na mezinárodní společenství, aby splnilo svou odpovědnost, dokud není příliš pozdě. Varoval, že proces, který byl zahájen, se brzy přelije i do Evropy. Podle jeho slov požár, který zažehly Spojené státy a „sionistický režim“, může zachvátit celý svět a důsledky porušování mezinárodního práva a Charty OSN pocítí každý člověk na Zemi.

před 4 hodinami

Petr Pavel

Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu

Prezident Petr Pavel po třech letech svého pětiletého mandátu poprvé zavítal do Poslanecké sněmovny v jejím novém složení. Hlava státu svou návštěvu odůvodnila snahou seznámit se s nově ustavenou dolní komorou. Před samotným projevem k poslancům se prezident setkal se členy vedení Sněmovny, kterou naposledy oficiálně navštívil loni v červnu ještě za předchozí vládní koalice.

před 5 hodinami

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

před 6 hodinami

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 7 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 7 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 8 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 9 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 10 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 11 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy