Testování pendlerů: Nové nařízení Saska vyvolalo vlnu kritiky, zasáhne tisíce Čechů

Nové saské opatření, které bude od 11. ledna od zahraničních pendlerů dojíždějících za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky, vyžadovat dva koronavirové testy týdně, vyvolává nevoli zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jádrem sporu je otázka plateb za rozbory, Sasko totiž náklady přesouvá na bedra zaměstnanců.

Německý odborový svaz (DGB) hovoří o nelegálnosti saského nařízení a podobně jako německá Obchodní a hospodářská komora (IHK) s řadou firem zaměstnávající zahraniční pracovníky se snaží kabinet zemského premiéra Michaela Kretschmera přimět, aby požadavek testů změnil.

Sasko po celý podzim přistupovalo k přeshraničnímu styku velkoryse, kdy nežádalo ke krátkým návštěvám z rizikových oblastí žádné testy. Benevolence se Sasku podle německých médií vymstila, protože je v rámci Německa koronavirem nejvíce postiženo. V Sasku nyní platí tvrdá karanténní opatření, které se od nadcházejícího týdne pro pendlery ještě zpřísní.

"Všechny osoby, které ze Saska do sousedních zemí nebo opačně cestují za prací, vzděláním či studiem, se musí pravidelně a na vlastní náklady (případně na náklady zaměstnavatele) nechat testovat, a to nejméně dvakrát týdně," uvádí saské nařízení, které vstoupí v platnost 11. ledna. A právě požadavek, aby si lidé sami testy platili, se setkal velkým nesouhlasem podniků a pendlerů. IHK uvádí, že toto opatření se dotkne 11.000 českých a 16.000 polských pendlerů.

"Od oznámení, že se tato změna chystá, nám všem drnčí telefony," řekla ČTK Michaela Holá z IHK, která uvedla, že denně na toto téma vyřizuje stovky hovorů. "Tuto situaci s firmami řešíme a nikdo samozřejmě testy nechce platit," řekla.

Pravidelné testování totiž není levná záležitost. Antigenní rychlotest stojí okolo 30 eur (784 korun), PCR rozbor začíná na 50 eurech (1300 korun) a výjimečné nejsou ani ceny přesahující sto eur. Pokud by tyto částky museli hradit pendleři, tak se zaměstnavatelé obávají, že by dojíždět za prací přestali, neboť by se jim to finančně nevyplatilo. Ani firmy ale testy dobrovolně hradit nechtějí, protože by to pro mnohé znamenalo zátěž v řádu tisíců eur měsíčně.

Velké výhrady sdělily podle informací ČTK například saská pobočka obuvnické společnosti Birkenstock ve Zhořelci (Görlitz) nebo výrobce vzduchotechniky ULT v Lobavě (Löbau). Prakticky jediní zaměstnavatelé, které nemají s hrazením testů problém, jsou nemocnice a zdravotnická zařízení. Ty navíc mají pro rozbory vlastní kapacitu, což náklady snižuje.

"Na naší klinice přebíráme náklady na testování pendlerů v plném rozsahu," řekla ČTK mluvčí žitavské nemocnice Jana-Cordelia Petzoldová. Uvedla, že pro kliniku je potěšení takový benefit českým a polským pendlerům zajistit. "Bez českých a také polských zaměstnanců, tedy lékařů, pečovatelů či servisního personálu, bychom nemohli tak dobře pracovat," dodala Petzoldová.

Takové možnosti, jako nemocnice či jiná zdravotnická zařízení, ale jiní zaměstnavatelé nemají, navíc testy nechtějí platit. "Všichni tvrdě protestují, protože nikdo za prvé nemá čas testovat pendlery dvakrát týdně, navíc je to nemožné i finančně. Nikdo si ani neumí představit, jak to bude fungovat, když ti lidé musí být od pondělí do pátku v práci," řekla Holá. Firmy vedle finanční zátěže poukazují na nedostatečné testovací kapacity, protože na hranicích nejsou testovací střediska. Problémem je i omezený čas, po který odběrová místa fungují.

IHK a také zaměstnavatelé nyní vyjednávají se saskou vládou, aby se nařízení zcela vyškrtlo, nebo ho nahradilo jiné řešení, které firmy a ani zaměstnance finančně nezatíží.

Předseda saské pobočky odborů DGB Markus Schlimbach říká, že saský požadavek je porušením zásady volného pohybu pracovních sil. "Napodobuje se snad politický styl české vlády z loňského jara?" položil si Schlimbach otázku. Sasko včetně premiéra Kretschmera na jaře kritizovalo postup české vlády, která ze dne na den uzavřela kvůli koronaviru hranice s Německem. Nyní podle Schlimbacha činí v podstatě to samé Sasko.

"Pokud Sasko povinné testy zavádí, pak má povinnost nést i náklady," dodal Schlimbach. Podobně se k problému staví i IHK, která poukazuje na podobný případ z Bavorska. To v polovině listopadu povinné testy pro pendlery zavedlo, ale nejvyšší správní soud opatření zrušil jako nepřiměřené. A o možné soudní při se již nyní hovoří také v Sasku.

Výhrady saské vládě již sdělili také předseda saského svazu zaměstnavatelů Jörg Brückner či šéf saské řemeslnické komory Roland Ermer. Na saskou ministryni sociálních věcí Petru Köppingovou, která má na starosti zdravotnictví a karanténní opatření, se navíc dnes obrátila v otevřeném dopise více než stovka lidí z českého a německého pohraničí. Ti ministryni sdělují, že opakované povinné testy hrazené z vlastních zdrojů pro ně hranice uzavírají.

"Chceme věřit, že je i ve Vašem zájmu a ve Vašich silách a v silách příslušných orgánů nalezení řešení, které neudělá z lidí žijících na obou stranách hranice občany druhé kategorie, kteří za rovný přístup k práci a vzdělání musí platit," uvádějí signatáři otevřeného dopisu.

Související

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.
Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Německo Michael Kretschmer (saský premiér) hranice Česká republika zaměstnavatelé firmy

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

NOAA

Sbalte se, máte 90 minut. Trump vyházel meteorology z NOAA

Heather Welch, která se specializovala na mapování pohybu mořských živočichů a pomáhala předcházet srážkám lodí s velrybami, obdržela e-mail s oznámením o svém okamžitém propuštění. Měla pouhých 90 minut na sbalení věcí a odchod. Welch pracovala téměř deset let jako ekolog v Národním úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA), který se stará o monitorování oceánů a klimatu.

před 6 hodinami

Rusko, Kreml

Ustupování Rusku nikdy nefungovalo. A historie to dokazuje

Od svého návratu do Bílého domu americký prezident Donald Trump výrazně přetvořil americkou politiku vůči Rusku a zvolil mnohem smířlivější přístup k Vladimiru Putinovi a válce na Ukrajině. Tento postoj zahrnuje omezení vojenské pomoci Ukrajině a tlak na Kyjev, aby přistoupil na nevýhodné podmínky ukončení bojů.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Putin dal Trumpovi nezbytné minimum. Ale vůbec nic navíc

Před telefonátem mezi Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem americký lídr opakovaně zdůrazňoval význam tohoto rozhovoru. Výsledek ale mnoho důvodů k oslavám nepřinesl. Putin dal Trumpovi jen tolik, aby mohl hovořit o pokroku v mírových jednáních o Ukrajině, ale nic navíc.

před 9 hodinami

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump a Putin dokončili telefonát. Rusko přestane útočit na energetickou infrastrukturu

Telefonický rozhovor mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem skončil po zhruba 90 minutách, oznámili podle informací BBC představitelé Bílého domu. Bílý dům a Kreml následně zveřejnily podrobnosti telefonátu. Oba lídři diskutovali o současné situaci na Ukrajině a shodli se na potřebě dosažení trvalého míru.

včera

včera

Trumpova hrozba mění německou politiku. Merz ruší léta zavedené pořádky

Budoucí německý kancléř Friedrich Merz se rozhodl k radikální změně hospodářské strategie země. Po letech přísné rozpočtové kázně přichází s plánem, který by mohl uvolnit až bilion eur na obranu a infrastrukturu. Hlavním důvodem je zhoršující se transatlantická spolupráce a obavy z politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy