Testování pendlerů: Nové nařízení Saska vyvolalo vlnu kritiky, zasáhne tisíce Čechů

Nové saské opatření, které bude od 11. ledna od zahraničních pendlerů dojíždějících za prací z rizikových oblastí, tedy i z České republiky, vyžadovat dva koronavirové testy týdně, vyvolává nevoli zaměstnavatelů i zaměstnanců. Jádrem sporu je otázka plateb za rozbory, Sasko totiž náklady přesouvá na bedra zaměstnanců.

Německý odborový svaz (DGB) hovoří o nelegálnosti saského nařízení a podobně jako německá Obchodní a hospodářská komora (IHK) s řadou firem zaměstnávající zahraniční pracovníky se snaží kabinet zemského premiéra Michaela Kretschmera přimět, aby požadavek testů změnil.

Sasko po celý podzim přistupovalo k přeshraničnímu styku velkoryse, kdy nežádalo ke krátkým návštěvám z rizikových oblastí žádné testy. Benevolence se Sasku podle německých médií vymstila, protože je v rámci Německa koronavirem nejvíce postiženo. V Sasku nyní platí tvrdá karanténní opatření, které se od nadcházejícího týdne pro pendlery ještě zpřísní.

"Všechny osoby, které ze Saska do sousedních zemí nebo opačně cestují za prací, vzděláním či studiem, se musí pravidelně a na vlastní náklady (případně na náklady zaměstnavatele) nechat testovat, a to nejméně dvakrát týdně," uvádí saské nařízení, které vstoupí v platnost 11. ledna. A právě požadavek, aby si lidé sami testy platili, se setkal velkým nesouhlasem podniků a pendlerů. IHK uvádí, že toto opatření se dotkne 11.000 českých a 16.000 polských pendlerů.

"Od oznámení, že se tato změna chystá, nám všem drnčí telefony," řekla ČTK Michaela Holá z IHK, která uvedla, že denně na toto téma vyřizuje stovky hovorů. "Tuto situaci s firmami řešíme a nikdo samozřejmě testy nechce platit," řekla.

Pravidelné testování totiž není levná záležitost. Antigenní rychlotest stojí okolo 30 eur (784 korun), PCR rozbor začíná na 50 eurech (1300 korun) a výjimečné nejsou ani ceny přesahující sto eur. Pokud by tyto částky museli hradit pendleři, tak se zaměstnavatelé obávají, že by dojíždět za prací přestali, neboť by se jim to finančně nevyplatilo. Ani firmy ale testy dobrovolně hradit nechtějí, protože by to pro mnohé znamenalo zátěž v řádu tisíců eur měsíčně.

Velké výhrady sdělily podle informací ČTK například saská pobočka obuvnické společnosti Birkenstock ve Zhořelci (Görlitz) nebo výrobce vzduchotechniky ULT v Lobavě (Löbau). Prakticky jediní zaměstnavatelé, které nemají s hrazením testů problém, jsou nemocnice a zdravotnická zařízení. Ty navíc mají pro rozbory vlastní kapacitu, což náklady snižuje.

"Na naší klinice přebíráme náklady na testování pendlerů v plném rozsahu," řekla ČTK mluvčí žitavské nemocnice Jana-Cordelia Petzoldová. Uvedla, že pro kliniku je potěšení takový benefit českým a polským pendlerům zajistit. "Bez českých a také polských zaměstnanců, tedy lékařů, pečovatelů či servisního personálu, bychom nemohli tak dobře pracovat," dodala Petzoldová.

Takové možnosti, jako nemocnice či jiná zdravotnická zařízení, ale jiní zaměstnavatelé nemají, navíc testy nechtějí platit. "Všichni tvrdě protestují, protože nikdo za prvé nemá čas testovat pendlery dvakrát týdně, navíc je to nemožné i finančně. Nikdo si ani neumí představit, jak to bude fungovat, když ti lidé musí být od pondělí do pátku v práci," řekla Holá. Firmy vedle finanční zátěže poukazují na nedostatečné testovací kapacity, protože na hranicích nejsou testovací střediska. Problémem je i omezený čas, po který odběrová místa fungují.

IHK a také zaměstnavatelé nyní vyjednávají se saskou vládou, aby se nařízení zcela vyškrtlo, nebo ho nahradilo jiné řešení, které firmy a ani zaměstnance finančně nezatíží.

Předseda saské pobočky odborů DGB Markus Schlimbach říká, že saský požadavek je porušením zásady volného pohybu pracovních sil. "Napodobuje se snad politický styl české vlády z loňského jara?" položil si Schlimbach otázku. Sasko včetně premiéra Kretschmera na jaře kritizovalo postup české vlády, která ze dne na den uzavřela kvůli koronaviru hranice s Německem. Nyní podle Schlimbacha činí v podstatě to samé Sasko.

"Pokud Sasko povinné testy zavádí, pak má povinnost nést i náklady," dodal Schlimbach. Podobně se k problému staví i IHK, která poukazuje na podobný případ z Bavorska. To v polovině listopadu povinné testy pro pendlery zavedlo, ale nejvyšší správní soud opatření zrušil jako nepřiměřené. A o možné soudní při se již nyní hovoří také v Sasku.

Výhrady saské vládě již sdělili také předseda saského svazu zaměstnavatelů Jörg Brückner či šéf saské řemeslnické komory Roland Ermer. Na saskou ministryni sociálních věcí Petru Köppingovou, která má na starosti zdravotnictví a karanténní opatření, se navíc dnes obrátila v otevřeném dopise více než stovka lidí z českého a německého pohraničí. Ti ministryni sdělují, že opakované povinné testy hrazené z vlastních zdrojů pro ně hranice uzavírají.

"Chceme věřit, že je i ve Vašem zájmu a ve Vašich silách a v silách příslušných orgánů nalezení řešení, které neudělá z lidí žijících na obou stranách hranice občany druhé kategorie, kteří za rovný přístup k práci a vzdělání musí platit," uvádějí signatáři otevřeného dopisu.

Související

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Německo Michael Kretschmer (saský premiér) hranice Česká republika zaměstnavatelé firmy

Aktuálně se děje

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

včera

Ilustrační foto

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý

Americký prezident Donald Trump vystoupil s prohlášením, které zásadním způsobem mění pohled na aktuální blízkovýchodní krizi. Podle jeho slov Spojené státy navázaly přímý a intenzivní kontakt s vysoce postaveným představitelem íránského režimu. Hlavním motivem těchto rozhovorů je nalezení cesty k okamžitému ukončení válečného konfliktu, přičemž obě strany údajně projevují silnou vůli k dosažení shody.

včera

Izrael a Spojené státy zaútočily na Írán

Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují

Možnosti Spojených států a Íránu na ukončení válečného konfliktu se s jeho prodlužováním dramaticky zužují. Ačkoliv americký prezident Donald Trump a ministr obrany Pete Hegseth týdny tvrdili, že íránské vojenské kapacity i velení jsou po soustavných útocích v troskách, realita na bojišti vypadá opačně. Eskalace se zrychluje a jasných únikových cest z krize ubývá.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana

Náměstek kubánského ministra zahraničí Carlos Fernández de Cossío v neděli důrazně varoval Spojené státy, že armáda jeho ostrovního státu je připravena na případnou americkou agresi. K tomuto prohlášení došlo v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa nadále usiluje o změnu režimu v zemi. V napjatém rozhovoru pro stanici NBC Cossío uvedl, že sice nerozumí důvodům pro případný útok, ale armáda se na tuto možnost v těchto dnech aktivně chystá.

včera

Čerpací stanice

Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat

Světové trhy s ropou zažily v pondělí dramatický zvrat. Ceny černého zlata se prudce propadly poté, co americký prezident Donald Trump na sociálních sítích oznámil, že mezi Spojenými státy a Íránem probíhají „velmi dobré a produktivní rozhovory“, které by mohly vést k úplnému ukončení válečného stavu. Přestože Teherán existenci jakéhokoli dialogu vzápětí popřel, trhy na naději na smír reagovaly okamžitě.

včera

Viktor Orbán

WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby

Podle informací, které získal deník The Washington Post, se ruské tajné služby pokoušejí drastickými metodami ovlivnit nadcházející dubnové volby v Maďarsku. Cílem operací je udržet u moci premiéra Viktora Orbána, který je pro Kreml klíčovým spojencem uvnitř NATO i Evropské unie. Ruská civilní rozvědka (SVR) totiž ve svých interních analýzách varuje, že Orbánova popularita v důsledku zhoršující se ekonomické situace prudce klesá a hrozí mu volební porážka.

včera

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas

Současná vládní koalice přichází s plánem na výrazné omezení koncesionářských poplatků, které platí domácnosti i firmy České televizi a Českému rozhlasu. Podle nové dohody by se povinnost platit měla zcela zrušit pro několik velkých skupin obyvatel, konkrétně pro zdravotně postižené, děti a nezaopatřené mladé lidi do 26 let. Úleva se má dotknout také firem, přičemž v současnosti jsou od plateb osvobozeny pouze malé podniky do 24 zaměstnanců.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ

Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.

včera

Prezident Trump

Trump nečekaně ustoupil z ultimáta Íránu. Útoky odložil

Americký prezident Donald Trump nečekaně oznámil odklad plánovaných úderů na íránskou energetickou infrastrukturu o pět dní. Ve svém prohlášení na sociální síti Truth Social uvedl, že instruoval ministerstvo obrany, aby pozastavilo veškeré letecké útoky na elektrárny a energetické objekty v Íránu. Tento krok podmínil úspěchem probíhajících jednání, která označil za velmi produktivní.

včera

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Rutte věří, že se evropské státy připojí k Trumpově válce proti Íránu

Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil v neděli plnou podporu vojenské kampani prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu. V rozhovoru pro pořad „Face the Nation“ na stanici CBS uvedl, že očekává sjednocení všech členských států Aliance v podpoře amerického postupu. Rutte věří, že evropské mocnosti se nakonec ke společnému úsilí připojí, přestože dosud projevovaly značnou zdrženivost.

včera

Ilustrační foto

Takové počasí historie nepamatuje. Příští rok otřese globálními statistikami, varuje WMO

Podle nejnovější varovné zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se klimatický systém naší planety nachází v největší nerovnováze v zaznamenané historii. Země v současnosti pohlcuje mnohem více tepelné energie, než kolik je schopna vyzařovat zpět do vesmíru. Tento znepokojivý trend je poháněn především emisemi skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý, jehož koncentrace v atmosféře jsou nyní nejvyšší za poslední nejméně dva miliony let.

včera

Evropský parlament

Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí

Vztahy mezi Maďarskem a zbytkem Evropské unie narazily na nové dno. Brusel začal výrazně omezovat tok důvěrných informací směrem k Budapešti kvůli rostoucím obavám, že vláda Viktora Orbána funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. Podle diplomatických zdrojů se citlivé záležitosti stále častěji projednávají v menších skupinách států, ze kterých je Maďarsko záměrně vynecháváno.

včera

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

IEA: Situace na světových energetických trzích překonává největší krize moderní historie

Situace na světových energetických trzích dosáhla kritického bodu a podle šéfa Mezinárodní energetické agentury (IEA) Fatiha Birola svými dopady překonává největší krize moderní historie. Současný konflikt v Íránu, doprovázený bombardováním a uzavřením strategického Hormuzského průlivu, v sobě kombinuje ničivou sílu obou ropných šoků ze 70. let i následků ruské invaze na Ukrajinu. Birol v pondělí v Canbeře varoval, že světoví lídři zpočátku podcenili hloubku problémů, které tato destabilizace přinese.

včera

Ilustrační foto

Benzin na příděl? Svět čelí větší hrozbě než za velké ropné krize, hrozí výrazné zdražování potravin i paliv

Světová ekonomika čelí vážné hrozbě v důsledku prodlužujícího se konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Podle analytiků a představitelů energetických organizací se spotřebitelé po celém světě musí připravit na výrazné zdražování potravin, pohonných hmot i cestování. Tato krize zasahuje dodavatelské řetězce napříč všemi odvětvími, protože energie je základním vstupem pro veškerou produkci a dopravu.

včera

22. března 2026 21:51

22. března 2026 21:02

22. března 2026 19:54

22. března 2026 19:19

Česko má po osmi letech medaili z halového MS. Lurdes Gloria Manuel ovládla čtvrtku

Česká výprava atletů se konečně dočkala medaile z halového světového šampionátu. V sobotu se o ni v polské Toruni postarala čtvrtkařka Lordes Gloria Manuel, která si navíc doběhla pro tu nejcennější z nich, když závod na 400 metrů ovládla osobním rekordem, tedy v čase 50,76 sekundy. Jedná se tak pro ni o první výrazný seniorský úspěch, kterým tak navázala na svůj titul juniorské mistryně světa.

Zdroj: David Holub

Další zprávy