Ačkoliv je nový typ koronaviru v posledním roce mediálně nejpřetřásanějším lékařským problémem, není ani zdaleka jediný. Už delší dobu lékaře a vědce znepokojuje nárůst nemocí odolných proti běžné antibiotické léčbě. Tyto obavy se v posledních mědících stupňují, vzhledem k vyššímu užívání antibiotik v souvislosti s nemocí.
Ačkoliv je koronavirus virem a tudíž na něj antibiotika nezabírají, lékaři je u nakažených pacientů mnohdy nasazují na sekundární onemocnění. Imunitní systém nemocných lidí je totiž náchylnější k jiným infekcím, včetně bakteriálních, jako je například pneumonie.
Už několik let ale lékaři varují před nadužíváním antibiotik. Bakterie, podobně jako viry, také mutují, a stávají se stále odolnějšími. Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, pak jen zemře v Evropě každý rok zhruba 33 000 lidí, uvádí zpráva Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
I Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila, že nadměrné užívání antibiotik může více uškodit než pomoci. Konkrétně bylo zmíněno často předepisovány antibiotikum známé jako azithromycin, které se používá k léčbě pneumonie, nemoci často přidružené koronavirové infekci.
Stejné antibiotikum se ale využívá na léčbu dalších chorob, mezi něž patří i kapavka. A podle WHO může nadměrné užívání antibiotik podnítit vznik právě antimikrobiální rezistence při kapavce, neboli superkapavky.
Ta je sice zatím stále relativně vzácná, ale zároveň není pro lékaře ničím novým. Pacienta nula, tedy první nakažený pacient s kapavkou odolnou proti klasické léčbě, se v Evropě poprvé objevil před třemi lety v Británii.
Nový, zmutovaný druh kapavky, se ale už objevil i v zemích jako Austrálie, Japonsko, Británie, nebo Francie. Nemoc, která postihuj muže i ženy, se projevuje výtokem, zarudnutím pohlavních orgánů, bolestí, krvácením, a postihuje i konečník a hltan.
Neléčená je smrtelná a v minulosti byla postrachem námořníků, dnes se léčí nejčastěji ceftriaxonem a azitromycinem. Pokud ale tato antibiotika nezabírají, jsou lékaři nuceni nasadit komplexnější léčbu nemoci a použít více druhů antibiotik najednou.
Světová zdravotnická organizace přitom odhaduje, že se kapavkou nakazí ročně celosvětově zhruba 78 milionů lidí. Jen ve Spojených státech se každý rok objeví 820 000 nových infekcí kapavky. A pokud se odolnost nemoci vůči známé léčba rozšíří, mohlo by dojít ke katastrofě, se kterou se lidstvo naposledy setkalo při morových nákazách.
"Tato zpráva opět potvrzuje to, čeho se bojíme ze všeho nejvíc. Nemoci odolné proti lékům se šíří po celém světě," řekl v minulosti pro CNN David Harvey, výkonný ředitel Národní koalice ředitelů center zaměřených na boj se sexuálně přenosnými chorobami.
Superkapavka není jediná, hrozbou jsou i další
WHO eviduje 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení, a na to, že neopatrné a nadužívané pojídání antibiotik způsobilo, že řada bakterií se proti těmto lékům stává odolná. A penicilin, který kdysi fascinoval svět, teď přestává účinkovat.
Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.
"Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.
Dalších šest druhů bakterií řadí WHO do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority", jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.
Počet rezistentních kmenů ale stále roste, zčásti proto, že lékaři předepisují antibiotika až příliš často. Čtyři roky stará studie upozorňuje, že nejméně 30 procent předpisů na antibiotika je ve Spojených státech napsáno zbytečně.
Je-li více lidí vystaveno více antibiotikům, je pravděpodobné, že se rezistence vůči nim vybuduje rychleji. A nové alternativy jsou vzácné, protože tempo vývoje nových antibiotik se zpomalilo. To může mít v budoucnu vážné následky.
Naděje existuje, čas ale dochází
Podle zprávy OSN by odolné bakterie mohly do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně. V následujících letech by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí. V nemocnicích totiž na nás číhají nesmírně odolné bakterie.
Farmaceutický průmysl ale od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic.
A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik. Farmaceutické firmy proto čekají nelehké roky. Zároveň se ale objevují i první náznaky pokroku.
Mezi vědci se spekulovalo například o využití slin varanů. Ty totiž obsahují prudký jed, kterým zvíře zabíjí svou kořist. Obsahují totiž přes 50 druhů bakterií, sami tvorové jsou ale vůči nim imunní. Experti také zkoumají antibiotika, která by se mohla zaměřit jen na některé části bakterií, nebo mateřské mléko, které obsahuje proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , léky , viry a bakterie
Aktuálně se děje
před 21 minutami
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
před 1 hodinou
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
před 2 hodinami
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
před 2 hodinami
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
před 3 hodinami
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
před 4 hodinami
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
před 4 hodinami
Hamás zvažuje izraelský protinávrh na příměří v Pásmu Gazy a propuštění rukojmí
před 6 hodinami
Ukrajinské drony údajně zasáhly dvě ruské ropné rafinerie
před 6 hodinami
Rusko údajně sestřelilo desítky dronů z Ukrajiny
před 7 hodinami
Biden se postaví Trumpovi? Chce se s ním setkat tváří v tvář
před 8 hodinami
OSN spočítala, jak dlouho potrvá renovace Pásma Gazy
před 9 hodinami
Rusové provedli další útoky na energetickou infrastrukturu Ukrajiny
před 10 hodinami
Bez Číny by invaze na Ukrajinu byla pro Rusko náročná, zní z USA
před 11 hodinami
Předpověď počasí: Bude tepleji a beze srážek, míní meteorologové
před 17 hodinami
Ukrajina dostane od Španělska rakety Patriot
včera
Počasí: Česko čeká poslední mrazivá noc. Pod nulou bude jen na západě
včera
Vinaři vyúčtovali ztráty. Mráz způsobil škody za více než dvě miliardy
včera
Policie večer evakuovala nádraží v Plzni. Někdo vyhrožoval bombou
Aktualizováno včera
Lipavský: Ruský imperialismus je největší hrozbou. Je v zájmu Evropy, aby se Ukrajina ubránila Rusku
včera
Biden poprvé prohlásil, že bude debatovat s Trumpem. Termíny už jsou známé
Listopadovým prezidentským volbám v USA by měly předcházet předvolební duely obou kandidátů. Úřadující prezident Joe Biden se v pátek jasně vyjádřil, že nejpozději na podzim je ochoten debatovat s republikánským vyzyvatelem a svým předchůdcem Donaldem Trumpem, informovala AP.
Zdroj: Lucie Podzimková