Sekundární efekt pandemie: Antibiotika dál přestávají účinkovat, může dojít k šíření superkapavky

Ačkoliv je koronavirus virem a tudíž na něj antibiotika nezabírají, lékaři je u nakažených pacientů mnohdy nasazují na sekundární onemocnění. Imunitní systém nemocných lidí je totiž náchylnější k jiným infekcím, včetně bakteriálních, jako je například pneumonie.

Už několik let ale lékaři varují před nadužíváním antibiotik. Bakterie,  podobně jako viry, také mutují, a stávají se stále odolnějšími. Následkem bakteriálních infekcí, které jsou odolné vůči léčbě antibiotiky, pak jen zemře v Evropě každý rok zhruba 33 000 lidí, uvádí zpráva Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).

I Světová zdravotnická organizace (WHO) upozornila, že nadměrné užívání antibiotik může více uškodit než pomoci. Konkrétně bylo zmíněno často předepisovány antibiotikum známé jako azithromycin, které se používá k léčbě pneumonie, nemoci často přidružené koronavirové infekci.

Stejné antibiotikum se ale využívá na léčbu dalších chorob, mezi něž patří i kapavka. A podle WHO může nadměrné užívání antibiotik podnítit vznik právě antimikrobiální rezistence při kapavce, neboli superkapavky.

Ta je sice zatím stále relativně vzácná, ale zároveň není pro lékaře ničím novým. Pacienta nula, tedy první nakažený pacient s kapavkou odolnou proti klasické léčbě, se v Evropě poprvé objevil před třemi lety v Británii.

Nový, zmutovaný druh kapavky, se ale už objevil i v zemích jako Austrálie, Japonsko, Británie, nebo Francie. Nemoc, která postihuj muže i ženy, se projevuje výtokem, zarudnutím pohlavních orgánů, bolestí, krvácením, a postihuje i konečník a hltan.

Neléčená je smrtelná a v minulosti byla postrachem námořníků, dnes se léčí nejčastěji ceftriaxonem a azitromycinem. Pokud ale tato antibiotika nezabírají, jsou lékaři nuceni nasadit komplexnější léčbu nemoci a použít více druhů antibiotik najednou. 

Světová zdravotnická organizace přitom odhaduje, že se kapavkou nakazí ročně celosvětově zhruba 78 milionů lidí. Jen ve Spojených státech se každý rok objeví 820 000 nových infekcí kapavky. A pokud se odolnost nemoci vůči známé léčba rozšíří, mohlo by dojít ke katastrofě, se kterou se lidstvo naposledy setkalo při morových nákazách. 

"Tato zpráva opět potvrzuje to, čeho se bojíme ze všeho nejvíc. Nemoci odolné proti lékům se šíří po celém světě," řekl v minulosti pro CNN David Harvey, výkonný ředitel Národní koalice ředitelů center zaměřených na boj se sexuálně přenosnými chorobami.

Superkapavka není jediná, hrozbou jsou i další

WHO eviduje 12 druhů bakterií, proti kterým je podle jejího názoru naléhavě nutné vyvinout nová antibiotika. Poukazuje na riziko, které představuje jejich odolnost vůči nynějšímu způsobu léčení, a na to, že neopatrné a nadužívané pojídání antibiotik způsobilo, že řada bakterií se proti těmto lékům stává odolná. A penicilin, který kdysi fascinoval svět, teď přestává účinkovat.

Kritické riziko existuje u tří druhů bakterií: acinetobakterií, pseudomonas a enterobakterií (včetně kmenů E.coli). Ty jsou odolné i vůči těm nejnovějších antibiotikům a jsou příčinou většiny závažných infekcí vzniklých v nemocničním prostředí.

"Rezistence vůči antibiotikům roste a my rychle vyčerpáváme naše léčebné možnosti. Pokud bychom to nechali jen na trhu, nová antibiotika, které nejnaléhavěji potřebujeme, nebudou včas vyvinuta," varovala Marie-Paule Kienyová z WHO.

Dalších šest druhů bakterií řadí WHO do vyšší priority kvůli potřebě vyvinout nové léky. Jde o stafylokok aureus, salmonelu a helicobacter pylori. Další tři skupiny jsou v kategorii „průměrné priority", jako jsou pneumokoky, které vedou k zápalu plic a meningitidě, haemophilus influenzae a bakterie Shigella, způsobující například úplavici.

Počet rezistentních kmenů ale stále roste, zčásti proto, že lékaři předepisují antibiotika až příliš často. Čtyři roky stará studie upozorňuje, že nejméně 30 procent předpisů na antibiotika je ve Spojených státech napsáno zbytečně.

Je-li více lidí vystaveno více antibiotikům, je pravděpodobné, že se rezistence vůči nim vybuduje rychleji. A nové alternativy jsou vzácné, protože tempo vývoje nových antibiotik se zpomalilo. To může mít v budoucnu vážné následky.

Naděje existuje, čas ale dochází

Podle zprávy OSN by odolné bakterie mohly do roku 2050 zabíjet až deset milionů lidí ročně. V následujících letech by se tak mohlo stát, že například císařský řez nebo operace kloubu bude představovat nebezpečí. V nemocnicích totiž na nás číhají nesmírně odolné bakterie.

Farmaceutický průmysl ale od roku 1987 nepřišel s žádnou novou třídou antibiotik a má jen velmi málo motivace, aby investoval stovky milionů dolarů na vývoj léků. Vliv na to má třeba i to, že většina infekcí není chronické povahy a léčba trvá jen asi deset dní, což výrazně snižuje tržby a návratnost investic.

A jakmile je použit nový lék, ze zkušenosti víme, že bakterie se vůči němu nevyhnutelně stane rezistentní, takže je antibiotikum časem k ničemu. To výrazně omezuje velikost trhu a ziskovost nových antibiotik. Farmaceutické firmy proto čekají nelehké roky. Zároveň se ale objevují i první náznaky pokroku.

Mezi vědci se spekulovalo například o využití slin varanů. Ty totiž obsahují prudký jed, kterým zvíře zabíjí svou kořist. Obsahují totiž přes 50 druhů bakterií, sami tvorové jsou ale vůči nim imunní. Experti také zkoumají antibiotika, která by se mohla zaměřit jen na některé části bakterií, nebo mateřské mléko, které obsahuje proteinový komplex HAMLET (Human Alpha-lactalbumin Made LEthal to Tumour cells), který zabíjí nádorové buňky, ale zdravé buňky nechá na pokoji.