Dopady pandemie na hudební život jsou děsivé, říká světoznámý klavírista Brendel

Světoznámý britsko-rakouský klavírista Alfred Brendel má starosti o hudební branži. Důsledky koronavirové pandemie jsou děsivé, řekl před svými úterními 90. narozeninami rodák z moravské Loučné nad Desnou agentuře DPA.

"Dopady viru na koncertní život, operní domy, orchestry, sbory a sdružení komorní hudby a na jednotlivé hudebníky jsou děsivé," řekl pianista, který se proslavil zejména svými interpretacemi Wolfganga Amadea Mozarta, Ludwiga van Beethovena nebo Franze Schuberta.

Sám klavírista žijící v Londýně se z koncertních pódií stáhl v roce 2008, ale o hudbu se stále intenzivně zajímá. Před pandemií rád ve svém domě přijímal muzikanty. "Když jsem chodil na koncerty, tak pro potěšení z poslechu nové hudby," řekl Brendel, který je podle DPA považován za jednoho z nejvýznamnějších umělců 20. a 21. století.

V dobách koronavirové pandemie se Brendel musí spokojit se záznamy hudby. "Během dobrovolné izolace jsem s velkou vděčností v televizi sledoval operní představení Metropolitní opery, berlínské Komické opery, ze Salcburku, z Glyndebourne a z Covent Garden," řekl Brendel.

"Vždyť jsem sám nahrál mnoho desek a zůstávám tak prostřednictvím nahrávek ve spojení s velkými starými hudebníky," pokračuje Brendel, kterému prý ale stejně něco chybí. "Samozřejmě všichni přesto toužíme po tělesnosti koncertu, po tom být u toho, být uvnitř, dýchat stejný vzduch, spoluprožívat riziko i úspěch," popisuje své pocity klavírista a také autor řady esejů a odborných textů, který se však věnuje i poezii nebo výtvarnému umění.

Jeden konkrétní vrchol své dlouhé kariéry vyzdvihnout nechce. "Jsem vděčný za to, že jsem se dokázal 60 let bez podpory rozvíjet," říká Brendel a vysvětluje: "Nebyl jsem žádné zázračné dítě, ani jsem nemusel vytrpět příliš ranou senzační kariéru."

"Moji rodiče nebyli muzikální", zavzpomínal hudebník, "ale v domě bylo křídlo a dostával jsem hodiny klavíru, jak se patří pro měšťáckou rodinu."

Rodina, která žila nějaký čas v Jugoslávii, se krátce po 2. světové válce přestěhovala do Rakouska, kde Brendelova kariéra začala naplno. "Od svých 17 až do 77 let jsem koncertoval," shrnuje umělec, který si světové renomé získal v 50. letech minulého století.

V 70. letech se přestěhoval z Vídně do Londýna, neboť rakouská metropole podle něj byla tehdy provinční a on toužil po "velkém živoucím městě."

"A vkládal jsem velké naděje do Velké Británie, která už nebyla tak velká, uvnitř Evropského společenství. Politický vývoj posledních let mě však zbavil iluzí," posteskl si klavírista s poukazem na brexit.

Související

Ilustrační foto

Před pěti lety se poprvé objevil covid. Čína jeho původ dodnes tají

Původ koronaviru, který za posledních pět let změnil svět a podle odhadů způsobil smrt více než 7 milionů lidí, zůstává stále nevyřešenou záhadou. Světová zdravotnická organizace (WHO) proto opakovaně vyzývá Čínu, aby sdílela klíčová data, která by mohla přispět k pochopení toho, odkud virus pochází. Tato otázka není jen vědeckého významu, ale také otázkou morální odpovědnosti vůči celému světu, uvedl server Politico.

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Hudba Alfred Brendel (klavírista) kultura

Aktuálně se děje

před 2 minutami

Kanada

Mohou USA sebrat Britům Kanadu? Historie ukazuje, že teoreticky ano

Možnost, že by Spojené státy mohly usilovat o anexi Kanady, se může zdát jako vzdálený a přehnaný scénář. Nicméně historické precedenty a ústavní mechanismy Spojených států naznačují, že tato otázka by neměla být brána na lehkou váhu, varuje server The Conversation.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimír Putin a Donald Trump

Trump se sejde s Putinem

Donald Trump oznámil, že se připravuje setkání mezi ním a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Nově zvolený americký prezident však neuvedl, kdy přesně by mohlo k této schůzce dojít. Ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě prohlásil: „Putin se chce setkat a my to organizujeme.“

před 2 hodinami

Požár v Kalifornii

10 mrtvých, astronomické škody. Požár v Los Angeles je jednou z nejhorších katastrof v historii

Lesní požáry v Kalifornii, které se během posledních dnů rozhořely v oblasti Los Angeles, způsobily dosud nepředstavitelné škody. Společnost AccuWeather výrazně navýšila svůj předběžný odhad celkových ztrát, které nyní mohou dosáhnout až 150 miliard dolarů, což je výrazný nárůst oproti původnímu odhadu ve výši 57 miliard dolarů. Podle BBC jde o jednu z nejhorších katastrof na území USA.

před 4 hodinami

Aktualizováno před 4 hodinami

Petr David Josek s vítěznou fotografií roku 2024 v soutěži Czech Press Photo. Prohlédněte si galerii

Czech Press Photo 2024 vyhrál Petr David Josek z AP. Michal Zelinka z INCORP images získal ocenění druhý rok po sobě + VIDEO

Fotograf Petr David Josek z agentury AP si odnáší hlavní cenu Czech Press Photo 2024. Jeho vítězný snímek zachycuje dramatický okamžik překážkového běhu na olympiádě, který dokonale vystihuje napětí a odhodlání sportovců. Již druhý rok po sobě zvítězil v juniorské kategorii také fotograf fotografické agentury INCORP images.

včera

Grónsko

Může Trump skutečně získat Grónsko? USA už to jednou zkusily, tentokrát mohou uspět

Myšlenka, že by Donald Trump mohl koupit Grónsko, může znít absurdně, ale technicky to není zcela nemožné. Pokud by Spojené státy skutečně usilovaly o získání kontroly nad největším ostrovem na světě, nabízí se několik možností, jak by tento proces mohl proběhnout. Nicméně každý z těchto scénářů čelí zásadním právním, politickým a etickým výzvám, uvedl server Politico.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační foto

Noční můra úřadů: Proč je evakuace Los Angeles nadlidský úkol?

Los Angeles čelí jednomu z nejničivějších požárů ve své historii. Počet evakuovaných obyvatel přesáhl 130 000, přičemž pět lidí přišlo o život. Kromě zničených domovů a spálené krajiny přináší požáry další příběh – příběh evakuace provázené chaosem, dopravními zácpami a zoufalými rozhodnutími.

včera

Ilustrační foto

Nebezpečný čínský virus už řeší i české úřady. Vydaly první doporučení

Lidský metapneumovirus (HMPV) je virové onemocnění respiračního traktu, které se obvykle projevuje příznaky podobnými běžnému nachlazení. Objeven byl v roce 2001 v Nizozemí, ale retrospektivní analýzy naznačují jeho přítomnost v lidské populaci již od roku 1958. V posledních týdnech je aktivní především v Číně, ale i český Státní zdravotní ústav zveřejnil podstatné informace o této nemoci.

včera

včera

včera

Alexander De Croo

Belgického premiéra De Crooa se pokusili otrávit

V listopadu loňského roku obdržela kancelář belgického premiéra Alexandra De Crooa dopis obsahující bílý prášek, který byl nyní identifikován jako strychnin – silný jed, který může být smrtelný. Incident vedl k hospitalizaci jednoho z premiérových poradců, který přišel s látkou do styku.

včera

Dmitrij Peskov

Trumpovy nároky na Grónsko pobouřily svět. Exministr před Trumpem couvá, Rusko zavírá oči

Plán prezidenta USA Donalda Trumpa na potenciální získání Grónska, autonomního území Dánska, vyvolal vlnu reakcí na mezinárodní scéně. Trump naznačil, že by Spojené státy mohly využít ekonomický nebo vojenský nátlak k zajištění kontroly nad touto strategickou arktickou oblastí. Jeho výroky však vyvolaly ostré odsouzení ze strany evropských lídrů i znepokojení Kremlu, který označil situaci za "dramatickou".

včera

včera

Dron Šáhid-136 ve službách agresora - Ruské armády.

Konflikt na Ukrajině ukazuje, jak moc se změnila válka. Prim už nehrají tanky ani pěchota

V roce 2024 Rusko nasadilo na Ukrajině více než 8 000 dronů Šáhid-136, které vyvinul jeho dlouholetý spojenec Írán. Tento bezprecedentní rozsah využití bezpilotních letounů (UAV) zdůrazňuje měnící se povahu moderního válečnictví, kde se drony stávají klíčovým prvkem jak ofenzivních, tak defenzivních operací. Drony Šáhid-136, známé také jako „Witness“ nebo v ruštině „Geran-2“, se ukázaly být zvláště obtížní soupeři pro Ukrajinu a další země, které se staly cílem těchto útoků, včetně konfliktů s Hútíji v Jemenu. 

včera

včera

včera

Trumpova touha po Grónsku dokazuje, že se v otázce počasí spletl

Zatímco prohlášení bývalého prezidenta Donalda Trumpa o koupi Grónska mohlo působit jako absurdní návrat do dob koloniální expanze, bližší pohled odhaluje, že jde spíše o reakci na rychle se měnící svět formovaný klimatickou změnou. Tání ledovců v Arktidě a strategické soupeření mezi USA, Ruskem a Čínou ukazují, že Grónsko hraje v tomto globálním zápase klíčovou roli. Uvedl to server Politico.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy