Odvrácená strana boje s pandemií: sebevražd rázně přibývá, varuje profesorka

Změna pozitivního trendu

Jen v říjnu spáchalo sebevraždu 2.158 Japonců, což převyšovalo 1.765 úmrtí spojovaných v zemi s koronavirem k tomuto měsíci za celou dobu pandemie, uvádí profesorka. Dodává, že jde o změnu dosavadního trendu, kdy v roce 2019 došlo v Japonsku k nejméně sebevraždám za 40 let.     

"Během úvodní fáze pandemie Japonsko zažívalo pokles obětí sebevražd," pokračuje Uedaová. Konstatuje, že v dubnu a květnu, kdy v zemi platil stav nouze, byl počet sebevražd zhruba o 20 % nižší než v tomto období v posledních třech letech. To se ale změnilo v červenci, kdy se prví vlnu pandemie podařilo dostat pod kontrolu a mnoho Japonců se vrátilo "do normálu", upozorňuje odbornice. Doplňuje, že v říjnu byl již počet sebevražd o 30 % vyšší než je průměr z let 2017-2019.

Takový nárůst sebevražd stojí za zmínku sám o sobě, přesto je podle expertky ještě pozoruhodnější, že se mění profil těch, kteří si berou život - hlavním zdrojem nárůstu jsou ženy, u kterých počet sebevražd letos v říjnu vzrostl o 70 % ve srovnání s průměrným říjnem v předchozích třech letech. Navíc jde o relativně mladé ženy mladší 40 let, poukazuje autorka komentáře. Podotýká, že v srpnu a září také výrazně vzrostl také počet sebevražd studentů.

Potenciální příčiny této změny jsou různé a musíme se vyvarovat zjednodušování, ale mezi pravděpodobné faktory spadají ekonomické důsledky pandemie a uzavření škol, míní profesorka. Vysvětluje, že ekonomický dopad byl v Japonsku citelný především v sektorech, kde pracují převážně ženy - například služby, maloobchod a cestovní ruch -, navíc zaměstnavatelé primárně propouštěli či snižovali úvazky sezónním zaměstnancům, které častěji tvoří rovněž ženy.

"Další důkaz pochází z měsíčních online průzkumů nálad japonského obyvatelstva, které můj výzkumný tým provádí od dubna," píše Uedaová. S kolegy zjistila, že mladé ženy postihla v posledních měsících více než jiné skupiny zaměstnanců ztráta zaměstnání či příjmu a přes 30 % mladých Japonek vykazovalo v říjnu známky deprese. 

Školy se v Japonsku uzavřely začátkem března a žáci základních a středních škol museli zůstat doma téměř tři měsíce, nastiňuje odbornice. Poukazuje, že většina univerzit přešla se začátkem nového akademického roku v dubnu na online výuku, což většinou pokračuje i během podzimního semestru.

Na 30 % vysokoškolských studentů v průzkumech, které Uedaová provedla, vykazovalo deprese, tedy podobný poměr jako u lidí, kteří přišli o práci. Sebevraždy mladých žen ale výrazně narostly s koncem uzavření škol, tudíž je možné, že některé jedince ovlivnily i zvýšené starosti s domácností během uzavření škol, soudí profesorka.

Nejen Japonsko

"Situace v Japonsku může osvětlit sebevražedné trendy v jiných zemích," pokračuje autorka komentáře. Na základě svých pozorování míní, že lze očekávat dočasný pokles sebevražd během vrcholu pandemie, který následuje prudký vzestup během období zotavení, kdy riziko nákazy ustupuje a lidé se zaměřují na každodenní starosti, například obživu či péči o rodinu.

Za pozoruhodné považuje expertka to, že k náhlému nárůstu sebevražd došlo v Japonsku na konci nouzového stavu, během kterého však tamní vláda nevyhlásila přísný lockdown či omezení pohybu, tudíž dopad pandemie na míru sebevražd může být větší v zemích, kde byly restrikce přísnější.  

Zadržování koronaviru musí být prioritou, ale nemůžeme zapomínat, že oběťmi pandemie se mohou stát i jedinci, kteří si sáhnou na život v důsledku zvýšeného ekonomického a psychického vypětí, deklaruje akademička. Politiky nabádá, aby přijali opatření, která zmírní úzkost obyvatelstva.

V případě Japonska by mohla fungovat agresivnější, cílená vládní finanční pomoc lidem v nouzi, včetně ohrožených samoživitelů, soudí profesorka. Domnívá se, že by měla být rovněž usnadněna rekvalifikace zaměstnanců, kteří přišli o práci, a že by vláda měla vyhodnotit dopad uzavření škol na žáky, studenty a jejich opatrovatele a vést patřičnou prevenci tragických sebevražd. 

"V jistou chvíli stávající pandemii porazíme, ale její ekonomické a sociální důsledky s námi budou mnohem déle," obává se Uedaová. Japonská zkušenost podle ní naznačuje, že ekonomická pomoc pro ty nejpostiženější, sledování duševního zdraví a patřičná prevence sebevražd jsou nezbytné, a to nejen během koronavirové pandemie, ale i po jejím skončení.