Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Babiš je ohledně epidemie ještě skeptický, problémem zůstává karanténa zaměstnanců

Německo má 14.419 nových případů koronaviru. Merkelová zveřejnila naléhavou výzvu

Německo za uplynulých 24 hodin ohlásilo 14.419 nových případů nákazy koronavirem. Počet zemřelých s nemocí covid-19 se zvýšil o 267. Informoval o tom dnes berlínský Institut Roberta Kocha (RKI).

Přenos ze zvířat, nebo laboratorní únik? Prověřme původ pandemie, zní z USA

NÁZOR - Mnoho lidí podlehlo novému koronaviru a ještě více lidí se jím nakazilo, přesto trvá záhada, která jej provází od prvních dnů, konstatuje editorial serveru Washington Post. Renomovaný deník připomíná, že stále nevíme, jaký je původ viru a proč se z něj stal celosvětový zabiják.

Nová očkovací látka lepší než Pfizer? Moderna hlásí 95% účinnost

Světem se minulý týden přehnala povzbudivá zpráva. Společnosti Pfizer a BioNTech oznámily, že jejich vakcína proti nemoci covid-19 vykázala více než devadesátiprocentní účinnost Nyní americká společnost Moderna oznámila, že jejich vakcína dosahuje ještě lepších výsledků. Účinnost se blíží 95 procentům.

Nový fenomén v Česku: Roste počet náhlých úmrtí nakažených

Čeští lékaři se setkávají s novým fenoménem, který se na jaře objevoval už v jiných zemích, u nás ale až teprve není. Stoupá totiž počet náhlý a nečekaných úmrtí nakažených lidí, kteří ani nestíhají dojet do nemocnice. Upozornil na to Český rozhlas.

Ministerstvo upravilo opatření o rouškách. Na svatby a pohřby nově 15 osob

Ministerstvo zdravotnictví s účinností od středy 18. listopadu mírně upravilo své opatření o nošení roušek kvůli epidemii covidu-19. Vyplývá to z výsledků jednání vlády uveřejněných na webu Strakovy akademie. Nová úprava nahrazuje opatření, které kvůli nedostatečnému odůvodnění minulý týden k 21. listopadu zrušil soud. Účinnost nové má skončit zatím o půlnoci z pátku na sobotu, kdy končí nouzový stav.

WHO varuje před uspokojením z pozitivních zpráv o vakcínách

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes varovala před předčasným pocitem uspokojení z pozitivních zpráv o možných vakcínách proti koronaviru. Zejména v Evropě a Amerikách nákaza tlačí zdravotní systémy na pokraj kapacit, upozornil šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus.

Dnes zatím přibylo 2004 nakažených

V Česku dnes do 18:00 přibylo 2004 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je o 350 méně než minulé pondělí za stejnou dobu. Oproti neděli, kdy za celý den laboratoře evidovaly 1887 nakažených, je už ale nyní nárůst vyšší. O víkendu se ale méně testuje, v neděli bylo testů zhruba 9000, nejméně od 4. října. Počet zemřelých stoupl oproti ranním údajům ministerstva zdravotnictví o 162 na 6370, na dnešek zatím připadá 59 úmrtí. Hospitalizovaných bylo v neděli 7200 pacientů, z toho 1099 bylo ve vážném stavu.

Místo plošného testování učitelů počítá Blatný s jiným návrhem

Opakované testování všech 170.000 učitelů na koronavirus nového typu by podle ministra zdravotnictví Jan Blatného (za ANO) nebylo logisticky zvládnutelné, k tomu by znamenalo velkou finanční zátěž. Novinářům po dnešním jednání vlády řekl, že ministerstvo zdravotnictví chystá testování vybraných skupin učitelů a žáků tak, aby jeho výsledek byl reprezentativní.

AI: Belgické úřady nechaly zemřít s covidem-19 tisíce důchodců

Belgické úřady "opustily" tisíce seniorů, kteří zemřeli v domovech důchodců po nákaze koronavirem. Mnohým nezajistily potřebnou lékařskou péči v nemocnici, čímž porušily jejich lidská práva. Podle agentury AP to vyplývá z dnes zveřejněného výsledku vyšetřování nevládní organizace Amnesty International (AI).

Při nutných cestách bude možné jet bez testu mimo ČR na 24 hodin

Do zemí označených červenou barvou na takzvaném cestovatelském semaforu bude možné od úterý cestovat v nutných případech až na 24 hodin bez negativního testu na onemocnění covid-19. Týká se to cest ze zdravotních, rodinných, obchodních nebo pracovních důvodů. Kontroly budou namátkové. Na twitteru to dnes uvedlo ministerstvo zahraničí. Dosud platila obecná výjimka na maximálně 12 hodin.

Vláda schválila další zpřísnění. Omezí se počet lidí v obchodech

V obchodech bude od středy platit omezení počtu lidí na plochu. Jeden člověk pro sebe bude muset mít prostor 15 metrů čtverečních. Dnes to schválila vláda, sdělil ČTK ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO).

Fotbalová liga se protáhne téměř do Vánoc. Jarní část začne už v půlce ledna

Česká nejvyšší fotbalová soutěž se poprvé protáhne skoro až do Vánoc, tuzemští fotbaloví fanoušci si ji totiž užijí až do 23. prosince. Pak budou mít fotbalisté přestávku, ovšem pouze do půlky ledna. O nové termínové listině v pondělí rozhodlo Ligové grémium, které tak k tomuto kroku sáhlo poté, co musela být měsíc soutěž kvůli nouzovému stavu přerušena. O předchozím víkendu byla liga opět rozeběhnuta.

Koronavirus v Maďarsku trhl nový rekord, Orbán má "zesílené pravomoci"

Maďarsko dnes oznámilo 6495 nově potvrzených případů koronaviru, to je dosud nejvyšší denní přírůstek od vypuknutí pandemie. Celkem se v desetimilionové zemi nakazilo 147.961 lidí, píše agentura MTI. Aktivních případů registrují maďarské úřady 110.256, z nákazy se už zotavilo 34.010 infikovaných.

Plaga o krácení prázdnin neuvažuje, smysl vidí v letních kempech

Ministerstvo školství nyní neuvažuje kvůli pandemii nemoci covid-19 o zkrácení dvouměsíčních letních prázdnin ani o rušení týdenních jarních prázdnin.

Plaga: Závěrečné ročníky se vrátí do škol při 4. stupni rizika koronaviru

Závěrečné ročníky základních, středních a vyšších odborných škol se vrátí k prezenční výuce ve čtvrtém z pěti stupňů rizika nákazy covidem-19 podle protiepidemického systému PES. Spolu s jejich návratem se ve středních a vyšších odborných školách obnoví praktická výuka pro skupiny do 20 lidí a na druhém stupni základních škol a nižším stupni víceletých gymnáziích se třídy budou po týdnech střídat ve výuce ve škole a z domova.

Rusko hlásí nové maximum případů koronaviru, Ukrajina pokles

Rusko zaznamenalo za poslední den 22.778 nově potvrzených případů koronaviru, což je dosavadní maximum. Informuje o tom agentura TASS. Ukrajina oznámila denní přírůstek 9832 nakažených - to je oproti posledním dnům mírný pokles, což je však tradiční jev po víkendu, píše agentura Unian.

Vláda opět žádá Sněmovnu o prodloužení nouzového stavu, má trvat do 20. prosince

Vláda žádá Sněmovnu o možnost prodloužit nouzový stav o 30 dnů do 20. prosince. Návrh schválila na dnešním zasedání, sdělil ČTK premiér Andrej Babiš (ANO). Nouzový stav zatím v Česku kvůli epidemii covidu-19 platí od 5. října do 20. listopadu.

Ministři zahraničí Česka, Rakouska a Slovenska jednali o plošném testování

Plošné testování na koronavirus se na Slovensku vyplatilo. Po jednání s českým ministrem zahraničí Tomášem Petříčkem a rakouskou ministryní pro evropské záležitosti Karoline Edtstadlerovou to dnes řekl slovenský ministr zahraničí Ivan Korčok. Organizace testovací akce byla podle něj nicméně mimořádně náročná, informovala agentura APA.

Analytik: V dezinformacích vede tvrzení, že epidemie covid-19 je řízená

Dezinformacím o koronaviru nyní podle datového analytika Františka Vrábela vévodí tvrzení, že pandemie je řízená, data o ní jsou přehnaná a falšovaná a že za vším stojí vlády a farmaceutické firmy. Vrábel to dnes uvedl on-line konferenci o hrozbě dezinformací, která se konala pod záštitou senátní mediální komise.