Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Covid-19: Česko v poměrném počtu mrtvých za týden kleslo na druhé místo

Rizikové skóre v ČR se drží na 70 bodech, přibylo 4246 nákaz koronavirem

Rizikové skóre, podle kterého se budou v Česku uvolňovat, nebo zpřísňovat protikoronavirová opatření, zůstalo i dnes na 70 bodech ze 100. Ministerstvo zdravotnictví už dříve uvedlo, že navrhne vládě zmírnění opatření, pokud se skóre do dneška udrží pod 75.

Čínský Sinovac tvrdí, že jeho vakcína proti covidu je účinná. Západ nabádá k opatrnosti, chybí data

Experimentální vakcína proti koronaviru CoronaVac čínské firmy Sinovac je bezpečná a vyvolává rychlou imunitní reakci. Úroveň vytvořených protilátek je však nižší než u lidí, kteří prodělali nemoc covid-19. Podle agentury Reuters to uvedla firma ve studii vypracované na základě druhé fáze klinických testů.

Výdejní okénka mohou být v provozu do 21:00, na svatbách či bohoslužbách 15 lidí

Stravovací zařízení mohou mít ode dneška otevřena výdejní okénka déle. Dosavadní interval 06:00 až 20:00 se prodloužil na 05:00 až 21:00. V této době mohou ve svých restauracích obsluhovat hotely a podobná zařízení ubytované hosty.

V obchodech platí ode dneška nové restrikce, řetězce omezily nákupní košíky a vozíky

Pro provoz obchodů platí ode dneška nová pravidla. Každý zákazník musí mít pro sebe při nákupu plochu 15 metrů čtverečních. Prodejci jsou povinni řídit fronty uvnitř i před obchody a hlídat dodržování dvoumetrových rozestupů mezi lidmi.

Jeden zákazník na 15 metrů čtverečních. Řetězce dokončují přípravy k restrikcím

Potravinářské řetězce dokončují přípravy k omezení počtu zákazníků na metry čtvereční, které začne platit ve středu. Vláda o tom rozhodla v pondělí odpoledne. Vzhledem k omezenému času na přípravu někteří prodejci ve středu zavedou dočasná řešení, dlouhodobá budou následovat v dalších dnech. Návštěvnost obchodních sítí, které ČTK oslovila, byla dnes srovnatelná s jinými svátky či víkendovými dny.

Studie britských vědců: V boji s koronavirem může pomoci ústní voda

V boji s nákazou koronavirem může pomoci ústní voda s antiseptickými složkami, která dokáže zničit virus SARS-CoV-2 v ústní dutině během 30 vteřin. K tomuto závěru dospěli ve své studii britští vědci z univerzity v Cardiffu, uvedl server BBC.

Turecko kvůli koronaviru zavře školy, senioři a mladí lidé budou mít zákaz vycházení

Turecko kvůli rostoucímu počtu lidí nakažených koronavirem zavře školy a kavárny, omezí provozní dobu obchodů a možnost vycházení pro seniory a mladé lidi do 20 let. Oznámil to dnes po jednání kabinetu prezident Recep Tayyip Erdogan. Kromě toho bude o víkendech platit zákaz vycházení od 20:00 do 10:00.

Evropa má přes 15 milionů případů nákazy covidem, pandemie mírně zpomaluje

Počet případů koronavirové nákazy v Evropě překonal 15 milionů, uvedla agentura AFP. Ve Francii se dnes statistiky přehouply přes hranici dvou milionů nakažených, téměř dva miliony případů registruje Rusko a ve Španělsku se množství infikovaných dostalo nad 1,5 milionu. Více než milion pozitivně testovaných mají i Británie a Itálie. AFP ale upozornila, že pandemie v Evropě mírně zpomaluje.

V Česku přibylo 5409 případů covidu, méně než před týdnem

V pondělí přibylo v Česku 5409 potvrzených nákaz koronavirem. Je to o 639 méně než před týdnem a nejméně za pracovní dny za poslední měsíc. Oproti sobotě a neděli je nárůst vyšší, o víkendu se ale méně testuje. Dnes, ve státní svátek, přibylo zatím 2655 případů covidu, což je asi o 650 více než v pondělí do podvečera a zhruba o 2300 méně než minulé úterý ke stejné době.

Kritika na adresu Babiše. Vláda by měla zlepšit komunikaci o pandemii, žádá tiskový institut

Mezinárodní tiskový institut (IPI) v otevřeném dopise vyzval českého premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby zlepšili komunikaci ohledně koronavirové pandemie a otevřeli přístup na vládní tiskové konference zástupcům všech médií.

Další zbraň proti covidu: Evropská komise schválila smlouvu na nákup vakcíny CureVac

Evropská komise dnes schválila smlouvu na nákup vakcíny proti koronaviru vyvinuté německou společností CureVac. Kontrakt s již pátým výrobcem očkovacích látek má zemím Evropské unie v rámci společných nákupů zajistit až 405 milionů dávek, informovala unijní exekutiva.

Na hranicích Česka a Saska jsou častější kontroly, pokuty za porušení karantény jsou vysoké

Češi mířící do Saska musí ode dneška počítat s častějšími policejními kontrolami. Důvodem je rozhodnutí Saska kvůli koronaviru výrazně omezit krátkodobý přeshraniční styk s Polskem a Českem, na který dosud neplatila povinná karanténa. Výjimky nadále mají pendleři či lidé cestující za zdravotní péčí. Ředitelství spolkové policie v saské Pirně sdělilo ČTK, že hranice nicméně zůstávají volné a že žádné pravidelné hraniční kontroly obnoveny nebyly.

Švédský přístup k epidemii stále překvapuje. Obětí koronaviru je méně než v Česku

Švédsko, jehož odlišná strategie v boji s koronavirem přitahuje světovou pozornost, zaznamenalo od pátku 61 úmrtí s nemocí covid-19 a celkový počet mrtvých od začátku epidemie tak dosáhl 6225. Švédsko, které má srovnatelné množství obyvatel s Českou republikou, má tedy i po aktualizované bilanci menší počet úmrtí s covidem než Česko, kde je již 6416 obětí.

Rusko oznámilo rekordní počet úmrtí na covid, situace je vážná i na Ukrajině

V Rusku za poslední den zemřelo v souvislosti s koronavirem 442 pacientů, což je dosud nejvíce od vypuknutí pandemie. Země rovněž hlásí už čtvrtý den v řadě více než 22.000 nově potvrzených případů infekce SAR-CoV-2, testy za posledních 24 hodin prokázaly koronavirus u 22.410 osob.

Dopis pro Blatného: Pedagogové nepovažují za vhodné otevírat všechny speciální školy

Učitelé, kteří se věnují problematice speciálního školství, nepovažují za vhodné otevírat plošně všechny speciální školy i speciální třídy v běžných školách už ve středu.

V Rakousku začala platit přísná opatření, přibylo téměř 6000 nakažených

V Rakousku dnes začala platit nová přísná opatření v boji proti šíření koronaviru. Lidé mohou z domovů vycházet jen v určitých případech, zavřená je většina obchodů, po vysokých a středních se uzavřely i základní školy a školky. Za posledních 24 hodin v zemi s 8,9 milionu obyvatel přibylo 5984 nových případů nákazy virem SARS-CoV-2, informovalo ministerstvo zdravotnictví.

EasyJet je poprvé v celoroční ztrátě, šéf aerolinek nabízí distribuci vakcíny proti covidu

Britská nízkonákladová letecká společnost easyJet se kvůli koronaviru letos poprvé ve své 25leté historii propadla podle očekávání do ztráty. Čistá ztráta za období do konce září činí kvůli méně než polovičním tržbám téměř 1,1 miliardy liber (32,4 miliardy Kč) - loni firma vykázala zisk 349 milionů liber.

Koronavirus: Ve světe se nakazilo už 55 milionů lidí, obětí je přes 1,3 milionu

Koronavirem se od začátku pandemie nakazilo ve světě již více než 55 milionů lidí. Vyplývá to ze statistik, které zveřejňuje americká Univerzita Johnse Hopkinse (JHU). Nejvíce případů infekcí mají Spojené státy, Indie a Brazílie. S nemocí covid-19, kterou virus způsobuje, ve světě zemřelo přes 1,3 milionu pacientů.

V USA se za den nakazilo dalších 166 tisíc lidí, covid se nevyhýbá ani Kanadě

Ve Spojených státech v pondělí přibylo více než 166.000 potvrzených případů nákazy koronavirem. Vyplývá to z údajů americké Univerzity Johnse Hopkinse (JHU), která vývoj pandemie dlouhodobě sleduje. V Kanadě počet registrovaných případů za letošní rok přesáhl hranici 300.000 a počet zemřelých s covidem-19 hranici 11.000.