Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Šíření koronaviru opět zrychluje v Asii a Tichomoří, zpřísňují se opatření

Plošné testování v Rakousku bude dobrovolné, kancléř Kurz chválí Slovensko

Hromadné testování na koronavirus, které plánuje rakouská vláda, bude na rozdíl od Slovenska dobrovolné. Po videokonferenci se slovenským premiérem Igorem Matovičem to dnes řekl rakouský kancléř Sebastian Kurz. Testovací akce má být "nabídkou" adresovanou těm, kteří si nemohou dovolit drahé PCR testy, informovala agentura APA.

Antigenní testy mohou zabránit třetí vlně koronaviru, věří zadavatelé studie

Spolehlivost antigenních testů při správném použití dalece přesahuje 90 procent, jejich masivní nasazení by mohlo zabránit třetí koronavirové vlně v Česku. Podle organizátorů probíhající studie to vyplývá z analýzy vzorků u necelé stovky lidí, kteří se podrobili laboratornímu PCR testu, rychlejšímu antigennímu testu i testu na protilátky. Zároveň v dotazníku poskytli bližší informace k anamnéze.

Epidemie ničí fyzickou kondici Čechů. Podle průzkumu tloustnou, kouří a propadají depresi

Dopad pandemie covidu-19 na fyzické i duševní zdraví Čechů se začíná negativně projevovat, Češi více tloustnou, kouří a propadají depresi. Vyplývá to z listopadového průzkumu on-line životního pojištění Mutumutu, který uskutečnila agentura EMA Data mezi 500 respondenty.

Důsledky koronakrize pocítilo 83 procent firem. Covid má ale i pozitiva, odhalil průzkum

Negativní dopady pandemie koronaviru zaznamenaly přibližně čtyři z pěti českých firem. Nejvíce se potýkají s výpadky zaměstnanců a poklesem poptávky. S vládními protiepidemickými opatřeními souhlasí sedm z deseti podniků. Vyplývá to z říjnového průzkumu agentury Ipsos mezi více než 130 firmami do 250 zaměstnanců, který má ČTK k dispozici.

Systém PES: V Česku je rizikové skóre 70, mohla by se uvolňovat opatření

V Česku je už pátý den v řadě rizikové skóre na hodnotě 70 ze 100, což odpovídá čtvrtému stupni opatření proti covidu-19. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo na webu ministerstvo zdravotnictví. V současnosti v ČR platí opatření pro pátý, tedy nejhorší stupeň.

Červený kříž školí 500 vojáků, pomáhat budou jako ošetřovatelé

Základy v polohování pacientů, podávání stravy či pomoci při osobní hygieně ode dneška vštěpují odborníci Českého červeného kříže (ČČK) stovkám vojáků, kteří se poté po celé republice zapojí do pomoci zdravotníkům v nemocnicích či v sociálních zařízeních. ČČK se jich chystá na pobočce v Olomouci a v Praze proškolit na 500, řekl dnes ČTK prezident ČČK Marek Jukl.

Česko eviduje 1887 nových případů nemoci covid, nejméně od 5. října

V Česku v neděli přibylo 1887 případů nákazy novým typem koronaviru, je to nejméně od 5. října. Proti minulé neděli je nárůst poloviční, proti sobotě počet případů klesl o 2312. O víkendu se ale zpravidla méně testuje a počet provedených testů klesal celý uplynulý týden. Od března testy prokázaly přes 460.000 případů.

Premiér Johnson je v karanténě. Jsem zdráv jako rybička, ujišťuje na videu

Britský premiér Boris Johnson se po kontaktu s člověkem nakaženým koronavirem cítí dobře a vládu hodlá řídit i z domácí izolace. Oznámil to dnes ve videu zveřejněném na twitteru. V karanténě bude muset premiér strávit příštích 14 dní.

Merkelová chce podle médií zpřísnit karanténu. Dítě se má stýkat jen s jedním kamarádem

Německá kancléřka Angela Merkelová by kvůli stále vysokým počtům nových případů nemoci covid-19 ráda zpřísnila stávající karanténní opatření. Ačkoli se na dnešním jednání s premiéry spolkových zemí může spoléhat na podporu vlivného bavorského premiéra Markuse Södera, většina jeho kolegů zatím podle německých médií nechce podmínky karantény měnit.

Dušek: Rozhodne vývoj po svátku, pod tisíc případů se ČR dostane dřív než v půli prosince

Pod tisíc případů nákazy koronavirem denně se Česko dostane dřív než v polovině prosince. Radiožurnálu to dnes ráno řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Průzkum: Čechům nejvíc vadí zavření škol, rozvolňování chtějí ještě před Vánoci

Dvě třetiny lidí vnímá zavření škol jako nejvíc omezující opatření ze všech protikoronavirových nařízení, třetina dokonce zásadně. Ke dřívějšímu otevření škol by se přikláněly tři čtvrtiny lidí. Téměř dvoutřetinová většina obyvatel Česka by s ohledem na současnou epidemickou situaci byla pro uvolnění některých dosud platných omezení ještě před Vánoci.

V Británii začalo rozsáhlé testování vakcíny proti covidu, má vycvičit imunitní systém k reakci

V Británii započaly další rozsáhlé klinické testy vakcíny proti covidu-19, informuje dnes server BBC. Dvě dávky vakcíny, či placeba si nechá v zemi aplikovat 6000 dobrovolníků, po celém světě pak 30.000 lidí.

V Německu přibylo 10 824 případů koronaviru, reprodukční číslo je vyšší než jedna

Německo za uplynulých 24 hodin ohlásilo 10.824 nových případů nákazy koronavirem. Počet zemřelých s nemocí covid-19 se zvýšil o 62. Informoval o tom dnes berlínský Institut Roberta Kocha (RKI).

USA překonaly hranici 11 milionů nakažených covidem, nejhůř jsou na tom Texas a Kalifornie

USA v neděli překonaly hranici 11 milionů potvrzených koronavirových infekcí. Poslední milion případů se v zemi prokázal za jediný týden, informuje agentura Reuters, která se odvolává na vlastní statistiky.

Do prosince se opatření nerozvolní, naznačil Blatný. Prymula by vytrval ještě déle

V nedělních televizních diskuzních pořadech se objevili úřadující i bývalý ministr zdravotnictví. Tématem bylo i rozvolňování opatření. Zatímco Jan Blatný připustil, že by se tak mohlo stát posledního listopadového dne, Roman Prymula mluvil o pozdějším datu.

Prymula by s otevřením škol počkal týden, Kubek chce testovat žáky každé pondělí

Bývalý ministr zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula (za ANO) by s částečným otevřením škol počkal ještě týden. Doprovodil by jej testováním žáků i učitelů. Řekl to dnes v pořadu Partie v televizi Prima. První a druhé třídy se k prezenční výuce vrátí ve středu. Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka by se měli děti i pedagogové testovat každé pondělí pomocí antigenních testů.

V Británii klesl počet nových případů koronaviru, Itálie má další červené zóny

V Itálii za poslední den znovu klesl počet nově odhalených případů nákazy koronavirem, podle statistiky ministerstva zdravotnictví za 24 hodin přibylo zhruba 34.000 infikovaných, o den dříve to bylo přes 37.000. O víkendu ale zpravidla laboratoře vyhodnocují menší množství testů, což se na číslech odráží. Méně pozitivních testů bylo za poslední den i v Británii.

Rakousko chystá hromadné testování na koronavirus, oznámil kancléř Kurz

Rakousko plánuje hromadné testování obyvatel na koronavirus, podobně jako to nedávno udělalo Slovensko. Mezi prvními budou v Rakousku testováni učitelé, řekl dnes v televizi ORF rakouský kancléř Sebastian Kurz. Důvodem je podle něj umožnit relativně normální vánoční svátky, uvedl deník Kurier.

Mění se mapa cestovatele. Při návratu z těchto zemí musíte mít negativní covid test

Kromě avizovaných Německa, Švédska a Kypru budou na takzvaném cestovatelském semaforu od pondělí červené též Litva a Lotyšsko. Znamená to nutnost testu na koronavirus při návratu do České republiky i pro přijíždějící cizince.