Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Možnost celostátní karantény ve Francii je stále pravděpodobnější

Trump odmítl, že by vzdal boj s pandemií, pak kritizoval média

Americký prezident Donald Trump dnes odmítl, že by vzdal boj s pandemií covidu-19. Z toho jej na základě výroku personálního šéfa Bílého domu v neděli obvinil demokratický prezidentský kandidát Joe Biden, informovaly dnes agentury AFP a AP. Trump dnes zároveň na twitteru pandemii zlehčoval a obvinil média, že o ní informují, jen aby jej poškodila.

Slovensko má za sebou úvodní fázi plošného testování. Odhaleno téměř 5600 nakažených

Úvodní fáze plošného testování Slováků na koronavirus, která se od pátku do neděle konala ve čtyřech epidemií nejvíce postižených okresech na severu a východě země, odhalila 5594 infikovaných. To jsou bezmála čtyři procenta z celkového počtu 140.945 obyvatel, jež test absolvovali.

Do večera přibylo 5474 nakažených. Podíl testovaných s covidem v neděli dosáhl rekordu

Podíl nově potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku na počtu provedených testů v neděli dosáhl rekordních 34,43 procenta. Nakažených bylo za neděli 7301, což byl nejvyšší nedělní nárůst od březnového začátku epidemie koronaviru v zemi.

Jen do konce října bude kvůli covidu třeba dalších 7500 lůžek

Do konce října by v Česku kvůli nárůstu počtu pacientů s covidem-19 mělo přibýt zhruba 6000 lůžek s možností podávání kyslíku a přibližně 1500 lůžek intenzivní péče s umělou plicní ventilací. K dosažení tohoto cíle bude třeba pozastavit veškerou odkladnou péči až na čtyři týdny a snížit počet takzvaných sociálních hospitalizací. Vyplývá to z dnes zveřejněné prezentace na webu ministerstva zdravotnictví.

Pražská nemocnice varuje: Lidé mohou dostat falešnou zprávu o testu na covid

Pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) varuje před podvodnými textovými zprávami o výsledku testů na nemoc covid-19. Dostávají je i lidé, kteří na testu nebyli. Jde o hackerské útoky, VFN se věcí zabývá ve spolupráci s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB).

Jak se šíří koronavirus mezi seniory? Denně se jich nakazí více než 1600

Mezi nakaženými covidem-19 je v posledních dnech průměrně přes 1600 seniorů denně. Celkem jich bylo pozitivně testováno od 1. října více než 25.000. Aktuálně tvoří lidé nad 65 let více než 14 procent nakažených, lidí nad 75 let je asi 6,5 procenta. Vyplývá to z prezentací, které dnes zveřejnilo ministerstvo zdravotnictví.

V Česku je nyní přes 13 tisíc nakažených zdravotníků, uvedl Kubek

Zdravotníků, kteří jsou aktuálně pozitivně testovaní na onemocnění covid-19, je více než 13.000. Českému rozhlasu-Radiožurnálu to dnes řekl prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek. Nakažených je podle něj 2600 lékařů, 6000 sester a 4500 ostatních zdravotníků.

Brusel zpřísnil omezení, Belgičané kritizují nesoulad úřadů

Stále rychle rostoucí počet lidí nakažených covidem-19 přiměl belgické úřady ode dneška opět přitvrdit v omezování veřejného života. V Bruselu lidé nesmějí vyjít na ulici po desáté večer, zavřela se kina či divadla a střední školy přejdou na dálkovou výuku.

Další polní nemocnice by případně mohla vzniknout v Ostravě

Moravskoslezský kraj má místo pro případnou polní nemocnici. Mohla by být na ostravském výstavišti, problém je ale zatím nedostatek personálu. Novinářům to po dnešním jednání krizového štábu kraje řekl hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Rusko má další rekordní přírůstek nových případů nákazy

Rusko dnes oznámilo rekordní přírůstek 17.347 případů nákazy novým koronavirem a 219 úmrtí za uplynulý den. O den dříve to bylo 16.710 případů a 229 úmrtí, uvedla agentura Reuters. V Moskvě, což je nejvíce zasažený ruský region, přibylo 5224 nakažených.

Benelux svírá pandemie. Přírůstek nakažených v Nizozemí dosáhl nového maxima

V Nizozemsku přibylo rekordních více než 10.300 případů koronavirové nákazy za posledních 24 hodin. Oznámil to dnes podle agentury Reuters nizozemský Národní institut veřejného zdraví (RIVM). V Belgii rostly v předchozím týdnu počty infikovaných o téměř 12.500 případů za den, vyplývá z dnešních údajů místních úřadů.

Epidemie covid pokazí Vánoce. Velké trhy v Praze se letos konat nebudou

Oslavy Vánoc v Praze budou letos z důvodu pandemie v omezené podobě, budou chybět tradiční velké trhy a doprovodné akce. ČTK to řekl radní Jan Chabr (TOP 09). Strom na Staroměstském náměstí stát bude, v úvahu podle radního přichází i několik stánků. Vánoční trhy v Praze každoročně pořádá společnost Taiko.

Británie zavádí rychlotest na covid, výsledek je za 12 minut

Řetězec lékáren Boots v následujícím týdnu uvede v Británii na trh koronavirový rychlotest, který poskytne výsledek do 12 minut. K dostání bude v 50 obchodech po celé zemi a stát bude 120 liber (asi 3600 Kč), uvedla dnes podle serveru BBC firma.

Koronavirová epidemie se dál zhoršuje: Pacientů v nemocnicích přibývá, chybí personál

Pacientů s covidem ve středočeských nemocnicích dál přibývá, chybí personál, lůžek je dostatek. Někde kvůli uvolnění kapacit mění i strukturu péče, zjistila ČTK. Ve slánské nemocnici chybí přístrojového vybavení, které umožní zprovoznit další ventilovaná lůžka. Nemocnice o ně požádala ministerstvo zdravotnictví, uvedl dnes na dotaz ČTK ředitel nemocnice Štěpán Votoček.

Stravenkové firmy vyslyšely výzvu a podpoří restaurace. Teď je na tahu stát

Stravenkové firmy reagovaly na výzvu zástupců podnikatelů na podporu restaurací a dočasně jim odpustily nebo snížily provize. Upozorňují uživatele stravenek na otevřená výdejní okna, na nadcházející měsíce připravují další formy pomoci. Vyplývá to z informací vydavatelů stravenek. Snahy stravenkových firem ocenila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Nejistý výhled otevření škol ovlivňuje výuku na dálku, propast ve vzdělávání se prohlubuje

Nejistota kolem termínu znovuotevření škol zavřených kvůli epidemii covidu-19 je podle zástupců školní inspekce v současnosti jedním z největších problémů pro organizaci i obsah výuky na dálku. Řada škol podle nich distanční výuku přizpůsobila očekávání, že potrvá dva až tři týdny, i když je možné, že zůstane déle.

Německo hlásí 8685 nových případů koronaviru. Čekají nás obtížné měsíce, varuje Merkelová

V Německu za uplynulý den přibylo 8685 případů nákazy novým koronavirem, což je o něco méně než v posledních dnech. O víkendu ale bývají počty nově infikovaných nižší než obvykle, protože se méně testuje. Informovala o tom dnes agentura Reuters, která se odvolává na údaje Institutu Roberta Kocha (RKI). Německá kancléřka Angela Merkelová varovala, že zemi čekají obtížné měsíce.

Do Česka dorazily další plicní ventilátory, tentokrát z Rakouska

Rakouští hasiči dnes přivezli do Česka 45 plicních ventilátorů určených pro pacienty s koronavirem. Přístroje darované Rakouskem skončily ve skladu Správy státních hmotných rezerv (SSHR) v Sedlčanech na Příbramsku, čeká je rozvoz do nemocnic. Kam přesně budou dodány, záleží na rozhodnutí ministerstva zdravotnictví, uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.

Brno staví na výstavišti záložní nemocnici pro pacienty s covidem

Na výstavišti v Brně v pavilonu G2 začala dnes stavba záložní nemocnice s 300 lůžky pro pacienty s nemocí covid-19. ČTK to řekla brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Postavená by měla být za týden, zcela hotová i s vybavením za dva týdny. Fungovat by podle Vaňkové začala ale jen v případě nedostatku lůžek v nemocnicích v kraji. Provoz by měla zajistit Fakultní nemocnice Brno.