Jen do konce října bude kvůli covidu třeba dalších 7500 lůžek

Do konce října by v Česku kvůli nárůstu počtu pacientů s covidem-19 mělo přibýt zhruba 6000 lůžek s možností podávání kyslíku a přibližně 1500 lůžek intenzivní péče s umělou plicní ventilací. K dosažení tohoto cíle bude třeba pozastavit veškerou odkladnou péči až na čtyři týdny a snížit počet takzvaných sociálních hospitalizací. Vyplývá to z dnes zveřejněné prezentace na webu ministerstva zdravotnictví.

Podle statistiky ministerstva zdravotnictví bylo v Česku v neděli volných přibližně 47 procent z 1963 lůžek s umělou plicní ventilací. Standardních lůžek s kyslíkem je volných zhruba třetina z celkových 23.000. Pro pacienty s koronavirem je vyčleněno 1279 volných lůžek s kyslíkem, zbylých 6593 je určeno ostatním pacientům.

Riziko vyčerpání kapacit lůžek intenzivní péče je při stávajícím vývoji epidemie podle ministerstva vysoké. Do konce října je proto potřeba navýšit počty postelí s napojením na kyslík o dalších zhruba 6000 a počet lůžek s umělou plicní ventilací přibližně o 1500.

Jedním z kroků k navýšení lůžkové kapacity má být podle materiálu zastavení veškeré možné odkladné péče na nejbližší dva až čtyři týdny. Pomoci by také mělo urychlené propuštění do domácí péče u těch pacientů, jejichž zdravotní stav to umožňuje. Třetím opatřením má být snížení počtu takzvaných sociálních hospitalizací, tedy případů, kdy pacient v nemocnici jen čeká například na umístění do domova seniorů.

Intenzivní péče je v českých nemocnicích podle ministerstva poskytována pacientům stále podle stejných zásad a principů, bez ohledu na epidemii nemoci covid-19. Pokud by ale kapacita systému byla vyčerpána, bylo by nutné postupovat podle obecně přijatých zásad a principů pro rozdělování takzvaných vzácných zdrojů. Přednost by v takovém případě měli pacienti s s nejvyšší nadějí na přežití či zotavení, bez ohledu na věk či to, zda mají nemoc covid-19 nebo trpí jiným zdravotním problémem.

Související

Ilustrační foto

Slovenskem otřásá skandální úmrtí: Pacientka nepřežila zákrok, lékař si z operace odskočil na tiskovou konferenci

Úřad pro dohled nad zdravotní péčí prověřuje případ úmrtí pacientky, která zemřela ve Východoslovenském ústavu srdečních a cévních chorob (VÚSCH) po operaci srdce. Zákrok proběhl 6. srpna, ale 65letá Mária Poklembová z Prešova se z něj neprobrala a o sedm dní později, 13. srpna, zemřela. Nešlo o akutní stav, ale o předem objednanou operaci mitrální chlopně, kterou vedl zkušený a oceňovaný kardiochirurg, docent Adrian Kolesár, přednosta kliniky srdeční chirurgie.

Více souvisejících

nemocnice Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 1 hodinou

včera

včera

Polská policie

Polskem otřásla vražda mezi dětmi. Školačku ubodala jiná dívka

Jen stěží uvěřitelným případem se zabývají polští kriminalisté. Od pondělí vyšetřují vraždu teenagerky v Jelení Hoře, za kterou má být podle dosavadních závěrů zodpovědná jiná nezletilá dívka. Tragická událost městem v podhůří Krkonoš velice otřásla, informuje stanice TVP. 

včera

včera

včera

Policie ČR

Matka odsoudila čin obviněného únosce. Řekla, jak ho vychovávala

Emoce cloumají lidmi v souvislosti s aktuálně nejsledovanějším kriminálním případem v Česku. Řeč je o případu únosu chlapce ze Zlínska, jehož měl čtyři dny věznit mladík, který byl obviněn policisty z pokusu o vraždu. Matka obviněného se rozhodla prolomit mlčení. 

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj

Pokud Ukrajina nezíská finance, do jara, začnou drastické škrty, varoval Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Bruselu přímo oslovil belgickou veřejnost a politiky ve snaze rozptýlit jejich obavy z využití zmrazených ruských aktiv. V rozhovoru pro tamní média zdůraznil, že z morálního hlediska je naprosto spravedlivé použít ruské finance k obraně proti útokům, které Rusko vede proti suverénní zemi. Reagoval tak na obavy Belgie z možných právních kroků a žalob ze strany Moskvy, přičemž poznamenal, že „právní hrozby nejsou zdaleka tak děsivé jako situace, kdy vám Rusko stojí přímo na hranicích“.

včera

Steve Witkoff

Rusové se o víkendu sejdou na Floridě s Trumpovými vyjednavači. Dostanou novou dohodu

O víkendu se v Miami na Floridě uskuteční klíčové setkání amerických a ruských vyjednavačů, které má za cíl posunout mírová jednání o ukončení války na Ukrajině. Administrativa Donalda Trumpa tímto krokem navazuje na maratonské rozhovory z Berlína, kde se začátkem týdne sešli zástupci USA, Ukrajiny a evropských mocností. Americkou delegaci povedou zvláštní zmocněnec Steve Witkoff a prezidentův zeť Jared Kushner. Na ruské straně se očekává účast Kirilla Dmitrijeva, šéfa ruského státního fondu a blízkého spolupracovníka Vladimira Putina.

včera

Betonové bariéry známé jako „dračí zuby“

Polsko se opevňuje před Ruskem. Na východní hranici staví obranné linie, které se osvědčily na Ukrajině

Satelitní snímky z konce listopadu 2025 odhalily první fázi budování rozsáhlého polského opevnění podél hranic s ruskou Kaliningradskou oblastí. Nezávislý analytik Clément Molin na základě vizuálních dat potvrdil, že Varšava již na polském území vybudovala tři opevněné úseky, které zahrnují protitankové příkopy, betonové bariéry známé jako „dračí zuby“ a systémy zákopů.

včera

včera

včera

včera

Jan Lipavský

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

včera

včera

Turek se podíval do kalendáře. Chce novou schůzku s prezidentem

Kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek (Motoristé) měl požádat Pražský hrad o novou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu má k vládnímu angažmá Turka dlouhodobé výhrady. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy