Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Remdesivir nemá vliv na přežití pacientů s covidem, tvrdí WHO. Výrobce oponuje

Trump vyšel z testů negativní, tvrdí Bílý dům. Odborníci mají výhrady

Dle prohlášení Bílého domu vyšly testy z konce minulého týdne u amerického prezidenta negativní. Výsledky byly zveřejněny krátce předtím, než se Trump odebral na Floridu, kde pokračuje ve své kampani. Jednalo se zatím o první negativní test, který Bílý dům zveřejnil. To vyvolalo mezi odborníky jisté pochybnosti.

USA evidují už přes 8 milionů nakažených, nadcházející zima může situaci ještě zhoršit

Počet dosud zaznamenaných případů nákazy koronavirem ve Spojených státech podle agentury Reuters překonal hranici osmi milionů. Jen za uplynulý měsíc přitom ve zhruba 328milionové zemi přibyl milion infikovaných. Více než 217.000 lidí s onemocním covid-19 v USA od začátku pandemie zemřelo.

Varovná studie: Svět čelí syndemii chronických nemocí a covidu-19

Svět se nyní potýká s rostoucím počtem lidí s chronickými onemocněními a přetrvávajícími infekčními chorobami, což v kombinaci se selháním zdravotních systému v prevenci a znečištěním vzduchu zvyšuje bilanci úmrtí s koronavirem. Uvádí to nová studie publikovaná ve vědeckém časopisu The Lancet.

Covid v ČR: Počet nakažených za den atakuje hranici 10 tisíc, téměř 3000 hospitalizovaných

Ve čtvrtek testy v Česku potvrdily nákazu novým koronavirem u 9721 lidí. Je to nejvyšší denní nárůst od začátku infekce. Dosavadní maximum ze středy bylo o 177 případů nižší. Aktuálně nemocných je 84.430, stav 2920 z nich vyžaduje hospitalizaci.

Babiš: Lůžka mimo nemocnice chce stát začít stavět o víkendu

Zvyšovat počet lůžek mimo nemocnice kvůli koronavirové epidemii by měl stát začít podle premiéra Andreje Babiše (ANO) už tento víkend. Plánuje nakoupit 3000 postelí od firmy Linet, navíc od stejné firmy 1000 lůžek pro těžké případy.

Zaveďme osobní lockdown a nehrajme ruskou ruletu, vyzývá občany panel vědců

Nejenom vláda se snaží apelovat na veřejnost, aby současnou situaci brala vážně a dodržovala platná opatření proti šíření koronaviru. Ve středu se objevila výzva od několika respektovaných vědců, které vývoj epidemie v Česku trápí. Podle nich dojde k přetížení zdravotnictví, lidé by proto měli zůstávat doma.

Policie prohledala dům francouzského expremiéra, kvůli reakci na koronavirus

Francouzská policie dnes prohledala domovy bývalého premiéra Édouarda Philippea, současného ministra zdravotnictví Oliviera Vérana a dalších vrcholných vládních činitelů. Informovaly o tom dnes světové agentury s tím, že vyšetřování se týká jejich role při reakci státu na pandemii covidu-19.

Francie zaznamenala rekordní denní přírůstek počtu nakažených

Ve Francii za posledních 24 hodin přibylo rekordních 30.621 případů nákazy koronavirem. V zemi zemřelo dalších 88 infikovaných, a celková bilance mrtvých tak vzrostla na 33.125. Británie hlásí denní přírůstek 18.980 případů infekce a 138 mrtvých. Informovala o tom agentura Reuters.

Itálie má rekordních téměř 9000 nově nakažených, přibývá i obětí

V Itálii za poslední den přibylo téměř 9000 nových případů nákazy koronavirem, nejvíce od začátku epidemie. Rekordní však byl i počet provedených testů, kterých zdravotníci vyhodnotili přes 160.000. Jihoitalský region Kampánie oznámil, že do konce října uzavře všechny školy, uvedla agentura ANSA. Španělsko ohlásilo přes 13.000 nově infikovaných a 140 úmrtí, podle epidemiologa Fernanda Simóna se ale nyní situace pomalu stabilizuje.

Německo zařadilo na seznam rizikových oblastí celé Slovensko

Německo na svůj seznam rizikových oblastí zařadilo celé Slovensko. Dosud na něm bylo jen několik jeho okresů. Za rizikové kvůli šíření koronaviru bude Berlín od soboty považovat i Nizozemsko, části Polska a prakticky celou Francii. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha (RKI). Česko je na německém seznamu rizikových oblastí už od 25. září.

Jako polní nemocnice budou sloužit dvě haly areálu v Letňanech, vláda rozhodne v pátek

Pro polní nemocnici budou na výstavišti PVA Expo Praha v Letňanech využity dvě haly ze sedmi, které tam jsou. Veletržní areály se k těmto účelům využívají i v zahraničí. Celková plocha letňanského výstaviště činí 35.000 metrů čtverečních, v případě potřeby by mohla poskytnout prostor pro několik tisíc lůžek.

V Česku do večera přibylo 5560 případů koronaviru, je to méně než ve středu

V Česku dnes do večera přibylo 5560 případů koronaviru, jen o 119 méně než byl rekordní nárůst do středečních 18:00. Počet aktuálně nemocných tak překročil 82.000. Většina z nich má mírný průběh nemoci, nadále ale rychle přibývá hospitalizovaných.

Izrael v neděli zruší část opatření proti koronaviru

Izraelští ministři odpovědní za řešení epidemie covidu-19 dnes odhlasovali uvolnění části restrikcí zavedených v září. Od neděle budou znovu otevřená předškolní zařízení i menší podniky, jejichž zaměstnanci nejsou v přímém kontaktu se zákazníky, a budou se moci konat svatby s účastí do 20 hostů. Izrael ruší původní přísná opatření, protože se díky nim podařilo zásadním způsobem snížit počty nově nakažených.

Harrisová kvůli nákaze poradkyně ruší cesty, oznámil Bidenův štáb

Kandidátka Demokratické strany na viceprezidentku Spojených států Kamala Harrisová zruší cesty naplánované na nejbližší dny kvůli pozitivnímu testu své poradkyně na koronavirus. V prohlášení to dnes oznámil volební štáb demokratického prezidentského kandidáta Joea Bidena. Harrisová se má k výjezdům v rámci kampaně vrátit v pondělí.

Koronavirus sužuje i Slovinsko. Nakažených přibývá, vláda zpřísnila restrikce

Omezení pohybu obyvatelstva nejhůře postižených oblastí, povinnost nosit roušky i na otevřených prostranstvích či přechod žáků na on-line výuku jsou mezi opatřeními, která přijala slovinská vláda ve snaze zpomalit šíření epidemie covidu-19. Učinila tak poté, co úřady ve středu oznámily rekordní přírůstek nakažených za 24 hodin - přes 700. Nejvyšší denní bilanci infikovaných od začátku epidemie hlásí dnes i sousední Chorvatsko, kde se koronavirus potvrdil u téměř 800 lidí, napsala agentura Reuters.

Lůžek v nemocnicích je třeba o 5000 víc, z nich 700 s ventilátory

Lůžek v nemocnicích bude kvůli stoupajícímu počtu pacientů s covidem-19 potřeba o 5000 více, z nich 700 s plicními ventilátory. Nemocnice mají omezit zbytnou péče, co nejdříve pacienty propouštět a vyhradit další lůžka při zachování akutní péče.

Pandemie v USA směřuje ke třetímu vrcholu, přibylo téměř 60 tisíc nakažených

Spojené státy ve středu zaregistrovaly 59.494 případů nákazy koronavirem a 985 úmrtí spojovaných s nemocí covid-19, uvádí Univerzita Johnse Hopkinse (JHU). Přírůstek bilance nakažených je podle jejích statistik nejvyšší od 14. srpna, kdy denní součet naposledy překonal 60.000. Deník The New York Times (NYT) napsal, že vývoj epidemie v USA směřuje ke třetímu vrcholu.

Nakažených v Nizozemí a Belgii dál přibývá, Londýn výrazně omezí setkávání lidí

V Nizozemsku i v Belgii dnes zaznamenali rekordní denní přírůstky potvrzených případů nákazy koronavirem. V Nizozemsku přibylo výrazně přes 7000 dalších infikovaných, v Belgii dokonce přes 8000, informovaly agentury Reuters a zpravodajský server RTBF.

Německo má rekordní přírůstek nakažených. Bavorsko zpřísňuje opatření, není vyloučen lockdown

V Německu za poslední den přibylo 6638 nově nakažených koronavirem, což je nejvíce od začátku nynější pandemie. Dnes o tom s odvoláním na Institut Roberta Kocha informuje agentura Reuters. V Česku, které má oproti Německu přibližně osmkrát méně obyvatel, ve středu přibylo rekordních 9544 prokázaných případů nemoci covid-19.