Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Výpovědní hodnota počtu pozitivních je pro predikce nízká, tvrdí Dušek

V Česku přibylo do večera 5668 nakažených, v nemocnicích je 3120 lidí

V Česku přibylo do dnešního večera 5668 potvrzených případů koronaviru, o 11 méně, než byl rekordní nárůst do středečních 18:00. V zemi je nyní téměř 87.400 nakažených. Většina lidí má mírný průběh nemoci, ale počet hospitalizovaných roste.

Počet nakažených za den v Itálii poprvé překonal hranici 10 tisíc

Denní přírůstek potvrzených případů koronaviru v Itálii poprvé od počátku epidemie překonal hranici 10.000, oznámilo dnes tamní ministerstvo zdravotnictví. Předchozí rekordní bilanci 8804 nakažených jihoevropská země oznámila ve čtvrtek.

EU by mohla mít schválené vakcíny proti koronaviru zkraje roku 2021

Evropská léková agentura (EMA) by mohla schválit první tři vakcíny proti koronaviru na počátku příštího roku. Uvedl to dnes šéf agentury Guido Rasi. První očkovací látky pro lidi z rizikových skupin by podle něj mohly být k dispozici na jaře, informovala agentura Reuters.

Velká Británie hlásí dalších 15 650 nakažených koronavirem

V Británii se v minulých 24 hodinách potvrdila nákaza koronavirem u 15.650 dalších lidí. Zemřelo 136 pacientů, u nichž byl virus potvrzen v minulých 28 hodinách. Oznámila to dnes britská vláda. Co do počtu nakažených i mrtvých jde o pokles, protože v předchozím dni měla Británie 18.980 nových případů a 138 úmrtí.

Vláda schválila vznik polní nemocnice v Letňanech

V areálu výstaviště v pražských Letňanech vznikne polní nemocnice až s 500 lůžky. Plán dnes schválila vláda, sdělil ČTK ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Kabinet ve svém nařízení povolal nejvýše 260 vojáků v činné službě, aby nemocnici vybudovali, částečně obsluhovali a poskytovali zde zdravotní služby.

Koronavirus: Německo znovu hlásí rekordní nárůst případů, některé restrikce jsou sporné

V Německu za poslední den přibylo 7334 nově nakažených koronavirem, což je nejvíce od začátku pandemie. Vyplývá to z dat Institutu Roberta Kocha. Nový údaj překonal ten středeční, kdy země hlásila 6638 infikovaných. V Česku, které má oproti Německu osmkrát méně obyvatel, ve čtvrtek přibylo 9721 prokázaných případů nákazy koronavirem.

Slovensko má poprvé přes 2000 nakažených za den, senioři v Polsku nemají vycházet

Denní přírůstek potvrzených případů nákazy koronavirem na Slovensku ve čtvrtek poprvé překonal hranici 2000 osob. V pětimilionové zemi pod Tatrami přibylo 2075 infikovaných při rekordním počtu 14.010 provedených testů. Informovalo o tom dnes národní centrum zdravotnických informací.

Chorvatsko bojuje s epidemií, Řecko nařídilo karanténu pro 150 tisíc lidí na severu země

Chorvatsko za posledních 24 hodin zaznamenalo 1131 případů nákazy koronavirem, čímž poprvé od začátku epidemie překonalo hranici 1000 nových infekcí za den. Uvedl to dnes krizový štáb pro boj s koronavirem. V zemi panují obavy, zda místní zdravotnictví vydrží nápor pacientů.

Španělsko zůstává na českém seznamu rizikových zemí. Po návratu covid test, nebo karanténa

Pevninské Španělsko zůstává rizikovou oblastí z hlediska nákazy koronavirem a při návratu odtud musí lidé podstoupit test na covid-19 nebo jít do karantény. Pro cesty z jiných oblastí Evropské unie žádná omezení neplatí. Turistické restrikce tak zůstávají stejné jako v minulém týdnu.

Remdesivir mnoho pacientů ochránil před intenzivní péčí, tvrdí český lékař

Lék remdesivir podle názoru vedoucího lékaře Kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny Všeobecné fakultní nemocnice (VFN) Martina Balíka ochránil mnoho pacientů před nutností intenzivní péče. V Česku byl lék podaný od 24. března zhruba tisícovce pacientů, zásoby na říjen mají být pro 1650 lidí.

Lídři EU budou o covidu jednat na dálku každý týden, řekl Babiš

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie budou každý týden na dálku jednat o společném boji proti rychle se šířící pandemii covidu-19. Na začátku druhého dne unijního summitu to oznámil český premiér Andrej Babiš, podle něhož by unijní země měly více spolupracovat a koordinovat svá koronavirová opatření.

Covidový semafor: Červeně svítí už devět krajů. Budou další plošné restrikce?

Devět krajů České republiky je po dnešní aktualizaci tzv. semaforu v nejhorším třetím stupni rizika nákazy covidem-19. Před týdnem mělo červenou barvu, která znamená komunitní šíření nemoci, pět krajů. Ve druhém oranžovém stupni jsou aktuálně Plzeňský, Ústecký, Liberecký, Olomoucký kraj a Vysočina, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zdravotnictví.

Ukrajina a Rusko hlásí rekordní počet nových případů koronaviru, stoupá bilance obětí

Ukrajina zaznamenala 5992 nových případů koronavirové infekce za den. Informovala o tom dnes bezpečnostní rada země. Zemřelo dalších 92 nakažených. Ukrajina dnes oznámeným přírůstkem počtu infikovaných překonala dosavadní rekord 5804 z 9. října. Dohromady už se v zemi nakazilo nejméně 287.231 lidí a 5394 z nich zemřelo.

OKD udělalo přes 21 tisíc testů, pozitivních je zlomek. Zaměstnanci od jara nesundali roušky

Během dvou měsíců, kdy preventivně testuje své zaměstnance na covid-19, provedla těžební společnost OKD 21.211 PCR testů. Mezi vzorky bylo za tu dobu 113 pozitivních. ČTK to dnes řekla mluvčí OKD Naďa Chattová.

Covid a dojíždění do práce? Téměř polovina Čechů pokládá MHD za rizikovou

Téměř polovina Čechů (41 procent) vnímá v době pandemie denní dojíždění do práce městskou dopravou jako velmi rizikové. Na 36 procent lidí je vidí jako částečně rizikové, naopak 15 procent považuje hromadnou dopravu za bezpečnou. Na osm procent dotázaných pak uvedlo, že rizikoví jsou především jednotlivci, kteří nedodržují stanovená opatření.

Vyhrazení nákupních hodin pro důchodce se nechystá. Prymula vysvětlil proč

Ministerstvo zdravotnictví se podle ministra Romana Prymuly (za ANO) zatím nechystá vyčlenit otevírací hodiny v obchodech s potravinami a drogeriích pro seniory jako na jaře. Bylo složité a jeho přínos nebyl velký, řada seniorů stejně nakupovala i později, řekl dnes novinářům.

Na Zlínsku přibylo za týden 3666 případů covidu, situace se zhoršuje i v dalších krajích

Ve Zlínském kraji přibylo za uplynulý týden podle údajů ministerstva zdravotnictví rekordních 3666 případů nákazy koronavirem. Je to dvojnásobek přírůstku v minulém týdnu, kdy přibylo 1584 případů, o týden dříve to bylo 1220 případů.

Prymula: Nakažených bude přibývat ještě 10 až 14 dní. Covid je hrozbou hlavně pro seniory

Nakažení novým typem koronaviru budou podle ministra zdravotnictví Romana Prymuly (za ANO) přibývat ještě deset dní až dva týdny. Kapacity pro ně v nemocnicích se už podařilo zdvojnásobit. Na konci měsíce by podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška v optimističtějším scénáři mohlo potřebovat nemocniční péči 5000 lidí a v horším scénáři až 1000 intenzivní péči.

Polní nemocnice v Letňanech bude záložní. Nemusí být využita, říká Prymula

Polní nemocnice, kterou armáda postaví v pražských Letňanech, bude záložní a nemusí být využita. Je ale možné, že bude skokově nutné navýšit kapacitu lůžek. V tom případě bude určena pro péči o pacienty s méně závažným průběhem. Armáda zajistí péči o 200 lůžek, zbytek doplní civilní zdravotnicí. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).