Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Britští vědci vyvinuli test, který identifikuje koronavirus do pěti minut

Rakousko má přes 1500 případů denně, kancléř Kurz nechce česká čísla

V Rakousku za posledních 24 hodin přibylo 1552 případů koronavirové infekce. Vyplývá to z dnešních údajů rakouského ministerstva vnitra. Už ve středu země s necelými devíti miliony obyvatel hlásila 1555 nových případů poté, co úřady opravily původně uváděný už tak rekordní nárůst o 1346.

Koronavirus v Rusku: Pandemie se dál zhoršuje, některé nemocnice jsou zcela plné

V Rusku se za uplynulý den koronavirem nakazilo 13.754 lidí, informuje dnes agentura Interfax s odkazem na ruský operativní štáb. Dalších 286 nemocných s covidem-19 zemřelo, což je dosavadní rekord, upozorňuje agentura Reuters. V Moskvě se budou muset návštěvníci nočních podniků nově registrovat přes QR kódy či telefonní číslo.

Covid nabírá na síle. Situace v krajích je vážná, hledají dobrovolníky na výpomoc

V Moravskoslezském kraji ve středu přibylo rekordních 1017 nově nakažených koronavirem. V přepočtu na 100.000 obyvatel nejvíce na Opavsku. Vyplývá to z údajů takzvané chytré karantény, které dnes zveřejnil hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Covid: Většina Čechů má strach o své zdraví. Budoucnost vidí pesimisticky, ukázal průzkum

O vlastní zdraví se v souvislosti s šířením koronaviru obávaly v září téměř tři pětiny českých občanů, což je nejvíce za sledované období, tedy od května letošního roku.

WHO má výhrady k lockdownům. Navrhuje jiné řešení k překonání pandemie covid

Epidemická situace v Evropě je velmi znepokojivá, není však stejná jako na jaře a budou-li všichni striktně dodržovat protikoronavirová opatření, bude možné za několik týdnů sledovat zlepšení. Myslí si to šéf evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) Hans Kluge. Na dotaz ČTK uvedl, že opatření mají být cílená a časově omezená a mají zohledňovat i na vedlejší důsledky, mimo jiné sociální i psychické.

MMF: Vyspělé státy nebudou muset kvůli pandemii příliš šetřit

Vyspělé státy, které mají přístup k úvěrům, si nebudou muset kvůli koronavirové krizi pro zdraví svých veřejných financí příliš utahovat opasek. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl Vítor Gaspar, který má v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) na starosti rozpočtovou politiku. Za globální finanční krize, která vrcholila v roce 2009, přitom MMF nabádal k šetření, připomíná britský ekonomický deník.

Dopis Prymulovi: Ambulantní specialisté chtějí vědět, zda budou pomáhat v nemocnicích

Ambulantní specialisté žádají ministra zdravotnictví Romana Prymulu (za ANO) o upřesnění, zda a za jakých podmínek případně počítá s jejich nástupem do nemocnic. Sdružení ambulantních specialistů (SAS) to uvedlo v dopise Prymulovi, který má ČTK k dispozici. Prezident České lékařské komory (ČLK) Milan Kubek vyzval lékaře, kteří odešli pracovat do ciziny, aby přijeli pomoci svým kolegům do Česka.

Nápor koronaviru: ČR žádá Evropu o pomoc, v Praze vyroste polní nemocnice

V areálu pražského výstaviště Letňany začne v sobotu armáda budovat polní nemocnici až s 500 lůžky, sdělil dnes ČTK vicepremiér a šéf Ústředního krizového štábu (ÚKŠ) Jan Hamáček (ČSSD). Vznikne kvůli rostoucímu počtu pacientů s covidem-19 a nedostatku lůžek ve standardních nemocnicích. České televizi Hamáček později řekl, že nemocnice bude ve stávajících stavbách a hangárech.

Milion roušek, desítky tisíc respirátorů. SSHR uvolnila pomůcky pro postižené a klokánky

Správa státních hmotných rezerv (SSHR) uvolnila ze skladu v Sedlčanech na Příbramsku ochranné pomůcky pro klokánky a další domovy pro děti v tísni. Hasiči je dnes vozí do krajů, odkud poputují dál do jednotlivých zařízení. Zároveň s vyskladňováním v Sedlčanech nakládají auta České pošty zásoby ze skladu v Opočínku u Pardubic určené pro zdravotně postižené, uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.

Počet nakažených na Slovensku rekordně stoupá, začala platit přísnější omezení

Na Slovensku ve středu přibylo rekordních 1929 potvrzených případů nákazy koronavirem. Na sociální síti to napsal premiér Igor Matovič, podle kterého bylo v pětimilionové zemi zároveň provedeno dosud nejvíce, a to 12.502 testů na infekci. Ráno začala na Slovensku platit nová opatření s cílem omezit šíření pandemie nemoci covid-19. Také dvojnásobně větší Česko hlásí nové denní maximum nakažených, a to 9544 prokázaných případů.

Česko je už čtvrté na světě v poměrném počtu zemřelých za týden

V České republice se od března, tedy od začátku epidemie způsobené novým koronavirem, nakazilo téměř 140.000 lidí a zemřelo 1172 lidí. Nejvyšší denní nárůst, o 58 zemřelých, přibyl do statistik toto pondělí, ve středu přibylo 9544 prokázaných případů nemoci covid-19, nejvíc za jediný den od začátku epidemie.

Trumpův syn Barron (14) měl koronavirus, první dáma USA popsala svou zkušenost s nákazou

Koronavirem se nakazil i nejmladší syn amerického prezidenta Donalda Trumpa Barron. Oznámila to ve středu jeho matka a první dáma Melanie Trumpová, podle které jsou po posledních testech oba negativní.

V Česku přibylo přes 9500 nakažených. Lůžka by mohla být i na stadionech, říká Prymula

V Česku ve středu přibylo 9544 prokázaných případů nemoci covid-19, nejvíc za jediný den od začátku epidemie. Dosavadní maximum z pátku bylo o 927 nižší. Aktuálně nemocných je přes 77.000.

Jak pomoci ekonomice během pandemie? Děkan nabízí jasný recept

NÁZOR - Na úterý a středu letos připadal každoroční výprodej na nákupním serveru Amazon, přičemž stránky prodejce nepochybně navštívily miliony zákazníku v naději na výhodný nákup, konstatuje politolog Mark Mitchell v komentáři pro server CNN. Děkan Patrick Henry College tvrdí, že lidé by měli namísto toho preferovat nákupy u lokálních prodejců.

Klausova nejnebezpečnější výzva. Neuznává fakta o covidu, děsí mě to, reaguje lékař Šťastný

V Česku od dnešního dne platí zpřísněná opatření proti šíření koronaviru. Exprezident Václav Klaus již v úterý napsal, že radikální plošné restrikce odmítá. Lékař a jeho někdejší poradce Boris Šťastný mluví o nejnebezpečnější výzvě, kterou Klaus za celou dobu svého veřejného působení učinil.

Itálie má nejvyšší denní přírůstek nakažených od počátku epidemie

Itálie za posledních 24 hodin zaregistrovala 7332 pozitivních testů na koronavirus. Jde o nejvyšší denní přírůstek nakažených od počátku epidemie a o strmý nárůst oproti úterku, kdy úřady oznámily nových 5901 infikovaných. S odvoláním na italské ministerstvo zdravotnictví o tom informoval deník Corriere della Sera.

Německo zpřísní opatření, rozšíří se roušky a budou menší oslavy

Německo se chystá opět zpřísnit opatření v boji s koronavirem. V případě určitého epidemického vývoje se lokálně rozšíří povinnost nosit roušky, omezí se počet účastníků soukromých oslav a restaurace a hospody se budou zavírat už ve 23:00. Kancléřka Angela Merkelová se na tom podle zdrojů agentury DPA dohodla při jednání s premiéry šestnácti spolkových zemí, které trvá už více než sedm hodin.

Aplikaci eRouška si aktivoval milion lidí, pomohly SMS od operátorů

Aplikaci eRouška si v mobilních telefonech aktivoval milion lidí. Na twitteru o tom dnes večer informovali zástupci projektu Chytrá karanténa. Už dopoledne oznámili nárůst počtu stažení za poslední den, kdy operátoři rozesílali textové zprávy s výzvou k instalování aplikace, o 178.000 na 861.000 aktivací.

Vývoj vakcíny proti koronaviru v Británii střeží tajná služba MI5

Vývoj vakcíny proti koronaviru v Británii střeží tajná služba MI5. Šéf kontrarozvědky dnes podle agentury Reuters uvedl, že britští agenti se snaží vědecký výzkum očkovací látky ochránit před krádeží dat nebo sabotáží.