Vyspělé státy, které mají přístup k úvěrům, si nebudou muset kvůli koronavirové krizi pro zdraví svých veřejných financí příliš utahovat opasek. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to řekl Vítor Gaspar, který má v Mezinárodním měnovém fondu (MMF) na starosti rozpočtovou politiku. Za globální finanční krize, která vrcholila v roce 2009, přitom MMF nabádal k šetření, připomíná britský ekonomický deník.
Zemím, které se rozhodly dál si půjčovat, se podle Gaspara podaří svůj veřejný dluh stabilizovat do poloviny desetiletí. Portugalský ekonom má za to, že nebudou muset zvyšovat daně a seškrtávat veřejné výdaje. Státy, jež mají omezený přístup k finančním trhům, budou muset být ve své fiskální politice mnohem obezřetněji, varoval Gaspar.
Globální veřejný dluh letos patrně dosáhne rekordních 100 procent světového hrubého domácího produktu (HDP). MMF očekává, že v nejpokročilejších ekonomikách se letos veřejný dluh v poměru k národnímu důchodu výrazně zvýší.
V roce 2025 však budou rozpočtové deficity na úrovních, které MMF očekával před pandemií nemoci covid-19, a to bez nutnosti snižovat veřejné výdaje anebo zvyšovat daně.
Klíčovým faktorem v tomto výhledu jsou u nejvyspělejších zemí náklady na úvěr. MMF očekává, že náklady na správu státního dluhu vykompenzuje míra růstu, který v případě těchto zemí očekává. Levné úvěry by podle MMF měly vyvážit slabší růst a nižší daňové výnosy, které pandemie patrně přivodí.
Postoj měnového fondu si podle FT vezmou za své především Spojené státy a Evropa. Pochopí to jako zelenou k tomu, že země se mají z koronavirové krize proinvestovat, než aby si utahovaly opasky jako za globální finanční krize před více než deseti lety. Tehdy měnový fond nabádal k šetření. Po interním auditu však svůj postoj změnil.
Nyní MMF politiky nabádá, aby fiskální podporu nerušili předčasně a udrželi ji do té doby, než bude mít oživení hospodářství solidní základy a dlouhodobé dopady pandemie budou pod kontrolou, uvedl Gaspar.
Související
Je to černé na bílém Za Trumpovu obchodní válku nejvíce zaplatí USA? spočítal MMF
Masivní injekce pro Ukrajinu? Kyjev by mohl dostat pomoc za 1,1 miliardy dolarů
Mezinárodní měnový fond (MMF IMF) , Ekonomika , Vítor Gaspar (MMF) , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Uherskohradišťsku nepřežila dívka. Pro řidičku letěl vrtulník
včera
Z Bulharska do vazby. Soud rozhodl o dalším obviněném v pardubickém případu
včera
Hokejová baráž opět terčem kritiky. Hadamczik apeluje na tlak na extraligové kluby
včera
Radioaktivita z Černobylu doputovala i do Česka, potvrzuje mapa od meteorologů
včera
Babišova vláda schválila rozpočtovou strategii na další roky
včera
Macinku navštívili policisté na ministerstvu. Kvůli esemeskám prezidentu Pavlovi
včera
První předpověď počasí na letní měsíce. Experti řekli, jaký bude trend
včera
Větší armáda ano, ale kvůli nám, ne Evropě. Macronovy ambice ve Francii tvrdě narážejí
včera
Teherán dostal od Trumpa košem, tak začal jednat s Putinem. Arakčí v Rusku svalil všechnu vinu na USA
včera
Nenávist mezi Zelenským a Putinem přijde Trumpovi k smíchu
včera
Ministerstvo zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot
včera
Vláda schválila prodloužení regulace marží u pohonných hmot. Ceny bude nově určovat jinak
včera
Írán navrhl USA ukončení blokády Hormuzského průlivu. Ovšem za vysokou cenu
včera
Britský král Karel III. se sejde s Trumpem. Bude v bezpečí, slíbil mu prezident
včera
Britům dochází trpělivost. Tlačí na Starmera, aby proti Trumpovi vytvořil vlastní verzi evropské obchodní bazuky
včera
Politico: Válka mezi USA a Íránem se pro EU mění z ekonomického šoku v závažnou krizi
včera
Kim Čong-un ocenil vojáky bojující na Ukrajině. Národu je představil jako symboly oběti a loajality
včera
Motivem útočníka zřejmě byla nenávist k Trumpovi. Vyjma politiků nechtěl nikoho zranit
včera
Počasí se pořádně oteplí. O prodlouženém víkendu dorazí téměř letní teploty
26. dubna 2026 21:24
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
Dnes uplynulo přesně 40 let od nejhorší jaderné katastrofy v dějinách lidstva. V roce 1986 došlo v tehdejším Sovětském svazu na území dnešní Ukrajiny k explozi reaktoru číslo 4 v černobylské jaderné elektrárně. Tato událost, která kontaminovala téměř 50 000 kilometrů čtverečních půdy a ovlivnila životy více než 3,5 milionu lidí, zůstává dodnes mementem jaderné bezpečnosti.
Zdroj: Libor Novák