Rakousko má přes 1500 případů denně, kancléř Kurz nechce česká čísla

V Rakousku za posledních 24 hodin přibylo 1552 případů koronavirové infekce. Vyplývá to z dnešních údajů rakouského ministerstva vnitra. Už ve středu země s necelými devíti miliony obyvatel hlásila 1555 nových případů poté, co úřady opravily původně uváděný už tak rekordní nárůst o 1346.

Hlavním ohniskem nákazy v alpské republice je hlavní město Vídeň, která má za poslední den 480 nově nakažených.

Kancléř Sebastian Kurz se podle serveru oe24.at obrátil na jednotlivé spolkové země a varováním, že rozsah šíření infekce je v některých z nich velmi znepokojující a že je třeba v těchto regionech urychleně zavést přísnější opatření.

"V současnosti vidíme v některých městech a zemích Evropy masivní šíření viru, což vyvolává nutnost bojovat proti němu velmi drastickými opatřeními," uvedl Kurz. "Všem v zemi musí být jasné: Situace je vážná," píše dále Kurz. Počty nových případů jako například v sousedním Česku vedou k fatálním dopadům na pracovní místa a firmy, dostávají zdravotní systém na hranice kapacit a prakticky vedou k druhému lockdownu, parafrázovala dále Kurze APA.

V Rakousku dosud mělo pozitivní test na koronavirus na 60.000 lidí. Česká republika jich eviduje dohromady 139.290 po posledním rekordním nárůstu o 9544. Obě sousední země poměrně dobře zvládly první vlnu koronavirové pandemie, která propukla na jaře.

"Nyní jde podle Kurze o to, aby zvlášť zasažené spolkové země přijaly cílená zpřísnění opatření, protože od určitého bodu už úřady nedokážou rychle testovat a dohledávat kontakty.

Kancléř se obrátil i na obyvatele. "Apeluji na všechny lidi, aby situaci v zemi brali vážně a dodržovali opatření," vyzval Kurz a upozornil, že následující týdny ukážou, zda se podaří šíření viru zpomalit, nebo zda pandemie způsobí ještě větší škody zdravotnictví, trhu práce a firmám.

Kurz na konci srpna varoval, že podzim a zima by mohly ještě jednou přinést obtížnou fázi pandemie, ale že krize pravděpodobně potrvá kratší dobu, než původně předvídali mnozí experti, a Rakousko by se mělo už příští rok začít i hospodářsky zotavovat.

V Rakousku dnes začala platit karanténa pro obec Kuchl nedaleko Salcburku. Městečko, které má přibližně 6600 obyvatel, není možné až na povolené výjimky navštěvovat, ani ho opouštět, oznámil salcburský hejtman Wilfried Haslauer. Opatření platí do 1. listopadu.

"Situace se zcela vymyká kontrole," řekl politik o šíření nákazy v obci a jako dramatickou označil situaci v Salcbursku obecně. Podle Haslauera hrozí, že kapacity na místních klinikách se za méně než dva týdny dostanou na své limity.

Počty nakažených strmě rostou také ve Švýcarsku, kde za poslední den přibylo 2613 infikovaných. Ve středu bylo v zemi s 8,5 milionu obyvatel nově nakažených rekordních 2823. Švýcarsko společně s Lichtenštejnskem tak dosud eviduje dohromady 71.317 případů koronavirové nákazy a 1818 souvisejících úmrtí.

Švýcarské úřady přesto nezavádějí nová celoplošná opatření a místo toho vyzývají obyvatele, aby zvýšili svou snahu dodržovat stávající pravidla hygieny a sociálního distancování.

"Infekce koronavirem opět silně a rychle rostou. Proto nezbývá čas a vyzýváme všechny obyvatele, aby přispěli k udržení viru pod kontrolou," vyzvala dnes Švýcary jejich prezidentka Simonetta Sommarugaová.

Související

Sebastian Kurz

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl odsouzen

Bývalý rakouský kancléř Sebastian Kurz byl shledán vinným z křivé výpovědi, když před parlamentním vyšetřovacím výborem minimalizoval svou roli při jmenování dozorčí rady významné státní investiční společnosti ÖBAG. 
Sebastian Kurz

Rakouský exkancléř Kurz má pracovat pro americkou analytickou firmu

Rakouský exkancléř Sebastian Kurz má pracovat pro americkou firmu zabývající se analýzami či investicemi. Naznačují to dnes rakouská média. Pětatřicetiletý politik už údajně podepsal s firmou smlouvu a bude soukromě cestovat tam a zpět mezi Spojenými státy a Rakouskem.

Více souvisejících

Sebastian Kurz Rakousko Švýcarsko Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Demonstrace Milionu chvilek pro demokracii

„Stojíme za prezidentem.“ Demonstrace na podporu Pavla může být masivní, organizátoři přidali další místo

Spolek Milion chvilek svolává své příznivce na mimořádné shromáždění, které má vyjádřit jasnou podporu prezidentu republiky. Akce s názvem Stojíme za prezidentem se uskuteční v neděli 1. února v patnáct hodin v centru Prahy. Podle organizátorů je situace natolik vážná, že už není možné mlčet a nečinně přihlížet aktuálnímu dění na politické scéně.

před 2 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Co naznačuje Trumpovo vyčkávání v Íránu? Možná se vůbec nic nestane

Americká zahraniční politika vůči Íránu v posledních týdnech připomíná strategii zaměřenou na rychlý efekt a okamžité výsledky. Prezident Donald Trump se podle CNN vyžívá v situacích, které slibují bleskové rozuzlení, zatímco vleklé krize ho spíše odpuzují. Současná situace v Perském zálivu, kam Washington stahuje své námořní síly, však naznačuje, že vojenské možnosti jsou v tuto chvíli značně omezené a zdaleka ne ideální.

před 3 hodinami

Gaza

Izraelská armáda poprvé přiznala, kolik v Pásmu Gazy zabila Palestinců

Izraelská armáda během brífinku pro tamní novináře připustila, že během války v Gaze zahynulo přibližně 70 000 Palestinců. Podle zpráv místních médií vojenští představitelé nyní považují údaje poskytované palestinským ministerstvem zdravotnictví v enklávě za v zásadě přesné. Toto uznání přichází po dlouhém období, kdy Izrael oficiální počty obětí zpochybňoval.

před 4 hodinami

Jeffrey Epstein

Stovky zmínek o Trumpovi, komunikace s Muskem i Andrewem. USA zveřejnily miliony stránek o Epsteinovi

Ministerstvo spravedlnosti Spojených států zveřejnilo rozsáhlý soubor dokumentů týkajících se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tento krok přichází poté, co úřad o šest týdnů zmeškal zákonem stanovený termín, který loni podepsal prezident Donald Trump. Celkem bylo veřejnosti zpřístupněno přibližně tři miliony stránek textu, 180 tisíc fotografií a dva tisíce videonahrávek.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Česko vysílá sportovce na olympiádu. V Miláně a Cortině d´Ampezzo jich bude 113

Stejně jako na posledních Zimních olympijských hrách v Pekingu v roce 2022 bude i letos v Miláně a Cortině d'Ampezzo reprezentovat Českou republiku 113 sportovců. Jedná se tak o vyrovnání rekordního počtu ze zmiňovaných předešlých her. Tehdy měl být počet sportovců dokonce o tři olympioniky vyšší, ale kvůli zranění i nákaze koronavirem se ustanovil na oněch 113.

včera

včera

Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

včera

včera

včera

Tchaj-Wan

Dal Trump Číně do rukou „dokonalý manuál“ proti Tchaj-wanu?

Nedávné dramatické dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura elitními americkými komandy Delta Force otřáslo světovou diplomacií, ale nikde nevyvolalo tak rozporuplné reakce jako v Číně. Pro oficiální Peking představuje pád Madura citelnou ránu. Jen několik hodin před samotnou operací „Absolute Resolve“ se totiž Maduro v Caracasu sešel s hlavním čínským vyslancem pro Latinskou Ameriku, aby demonstroval „bratrské pouto“ obou zemí. O něco později byl však Maduro ve své rezidenci zajat a Čína přišla o jednoho ze svých nejbližších strategických partnerů v regionu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Bezpečnostní záruky mohou Ukrajině uškodit, varuje uznávaný analytik

Debata o budoucím mírovém uspořádání na Ukrajině se stále intenzivněji točí kolem otázky bezpečnostních záruk. Andreas Umland, uznávaný analytik Stockholmského centra pro východoevropská studia, však ve své aktuální analýze varuje před jedním konkrétním nástrojem, který je v diplomatických kruzích často skloňován: nasazením mezinárodních mírových sil pod hlavičkou OSN. Podle Umlanda by takový krok stabilitu nezajistil, ale mohl by naopak legitimizovat ruské územní zisky.

včera

Andrej Babiš a Petr Pavel

Pavel se chce sejít s Babišem. Macinku na Hrad nepozval

Prezident Petr Pavel naplánoval na středu 4. února v 8:30 důležité setkání s premiérem Andrejem Babišem na Pražském hradě. Očekává se, že hlavním bodem jednání bude vyostřený spor týkající se ministra zahraničí Petra Macinky. Ten se podle Hradu pokusil o nepřípustný nátlak, když skrze textové zprávy prezidentovu poradci Petru Kolářovi hrozil „brutálním bojem“, pokud nebude poslanec Filip Turek jmenován ministrem životního prostředí.

včera

Donald Trump

Trump varuje Írán: Ukončete jaderný program a potlačování protestů, nebo poznáte sílu amerického námořnictva

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Írán a varuje tamní režim, že pokud neukončí svůj jaderný program a nepřestane s násilným potlačováním domácích protestů, bude čelit síle amerického námořnictva. K íránským břehům se v současnosti přesouvá rozsáhlá flotila válečných lodí. Trump zdůraznil, že by se raději vyhnul jejich přímému nasazení, ale armáda je podle něj připravena splnit svou misi rychle a s velkou razancí.

včera

Kevin Warsh

Trump nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Fedu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že nominuje Kevina Warshe na post příštího předsedy Federálního rezervního systému (Fed). Warsh má v čele americké centrální banky nahradit Jeromea Powella, jehož funkční období končí letos v květnu. Tato nominace nyní podléhá schválení v Senátu, což je proces, který bude následovat po měsících veřejných sporů mezi Trumpem a současným šéfem Fedu.

včera

Írán, ilustrační foto

Írán zahnaný do kouta: Jaká bude odpověď režimu na americké lodě?

Příjezd úderné skupiny letadlové lodi USS Abraham Lincoln do blízkosti íránských vod prohlubuje pocit, že se schyluje k přímému střetu mezi Washingtonem a Teheránem. Tato vojenská dislokace přichází v době nejrozsáhlejších a nejnásilnějších domácích nepokojů v Íránu za poslední desetiletí. Íránští lídři se nacházejí pod tlakem protestního hnutí požadujícího pád režimu a zároveň čelí americkému prezidentovi, jehož záměry zůstávají neprůhledné.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj potvrdil, že v noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potvrdil, že během uplynulé noci nedošlo k žádným ruským útokům na energetickou infrastrukturu. Podle jeho vyjádření se však zdá, že Moskva přesouvá svou pozornost na logistické uzly. Prezident v této souvislosti upozornil zejména na úder balistickou raketou v Charkovské oblasti, který zasáhl výrobní areál vlastněný americkou společností.

včera

Ukrajina bude v roce 2027 připravena na vstup do EU, potvrdil Zelenskyj. Putina pozval do Kyjeva

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj znovu potvrdil své přesvědčení, že Ukrajina bude v roce 2027 „technicky“ připravena na vstup do Evropské unie. Navzdory skepsi některých evropských lídrů, kteří považují rychlé přijetí za nereálné, Zelenskyj trvá na tom, že do konce roku 2026 jeho země splní všechny hlavní kroky nezbytné pro členství. Podle něj je jasný časový harmonogram klíčovou součástí bezpečnostních záruk, které Ukrajina po skončení války potřebuje.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy