Klausova nejnebezpečnější výzva. Neuznává fakta o covidu, děsí mě to, reaguje lékař Šťastný

V Česku od dnešního dne platí zpřísněná opatření proti šíření koronaviru. Exprezident Václav Klaus již v úterý napsal, že radikální plošné restrikce odmítá. Lékař a jeho někdejší poradce Boris Šťastný mluví o nejnebezpečnější výzvě, kterou Klaus za celou dobu svého veřejného působení učinil.

Nejen výroky současné hlavy státu o následcích koronavirové pandemie pro určité skupiny lidí, ale také slova jeho předchůdce Václava Klause rezonují v české společnosti. Bývalý prezident v úterý zveřejnil prostřednictvím webu svého institutu stanovisko s příznačným titulkem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.

Klaus a jeho spolupracovníci sice hned v úvodu zmiňují, že „vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani my ho nepodceňujeme“, již první bod prohlášení ale uzavírají tvrzením, že „covid ohrožuje jen ty, kteří jsou už vážně nemocní“.

Exprezident také odmítá radikální plošné restrikce. „Nejde o válku s covidem, ale válku s podivnými mezinárodními organizacemi, s celosvětově propojenou politickou a mediální frontou a s mocnými byznysovými zájmy,“ uvedl kolektiv autorů.

Proti Klausovi se však ostře vymezil jeho někdejší poradce a bývalý poslanec, lékař Boris Šťastný, který svého čas působil jako zdravotnický expert ODS. „Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil,“ konstatuje v dokumentu, který je reakcí na prohlášení institutu a který mají EuroZprávy.cz k dispozici.

Šťastný píše, že dlouholetý premiér popírá desítky a stovky publikovaných studií renomovaných lékařů a vědeckých týmů z celého světa, když říká, že koronavirus ohrožuje jen ty, kteří už jsou vážně nemocní. „Neuznává prokázaný fakt, že u významného procenta dříve zdravých lidí s lehkým průběhem COVID-19 přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže a následky,“ podotýká.

Bývalý nájemník Pražského hradu je podle lékaře na omylu, když konstatuje, že nesmíme připustit, aby zvýšené nebezpečí pro jednu specifickou rizikovou skupinu ochromilo celý stát. „Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí,“ přiznává někdejší pražský zastupitel.

„Autor výzvy evidentně nechápe, že základním důvodem zaváděných opatření není omezování lidské svobody nebo ničení ekonomiky. Jen blázen by toto chtěl. Nechápe, že aktuální kroky ministra zdravotnictví a vlády jsou vedeny snahou o rychlé snížení počtu nemocných koronavirem,“ konstatuje bývalý člen dolní parlamentní komory.

Šťastný také nechce věřit tomu, že v institutu neví, proč se zavírají školy. Snadné šíření viru mezi žáky a studenty vede k následnému přenosu právě na jejich rodiče, prarodiče a dále do společnosti. „Řekl bych, že tuto triviální věc chápou snad i samotní žáci,“ rýpl si.

„Proti konspiračním teoriím ve smyslu, že místo koronavirové epidemie máme raději bojovat s blíže nedefinovanými aktivitami mezinárodně koordinovaných skupin, se mi už žádných rozumných argumentů nedostává,“ reaguje na Klause a jeho kolegy.

Lékař a někdejší poslanec rovněž připomíná, že Klaus měl už v minulosti řadu kontroverzních názorů na kouření, globální oteplování či homosexuály. „Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil,“ dodává Šťastný.

Reakce Borise Šťastného, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici, v plném znění:

Dne 13. října 1990 byl bývalý prezident České republiky Václav Klaus zvolen na sněmu v Praze – Hostivaři prvním a zároveň posledním předsedou Občanského fóra, což zásadně změnilo českou historii. Na den přesně, třicet let poté, paradoxně na Mezinárodní den přírodních katastrof, mezi které lze nepochybně zařadit i celosvětovou pandemii COVID-19, vydal jménem svého Institutu Václava Klause (IVK) zásadní prohlášení s nadpisem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.

V něm pan exprezident v úvodu uvádí, že vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani IVK ho nepodceňuje. To je však zřejmě jediná chvályhodná věta v celém prohlášení, které lze spíše vnímat jako výzvu k občanské neposlušnosti.

Václav Klaus a jeho institut je přesvědčen, že nový koronavirus ohrožuje jen ty, kteří už jsou vážně nemocní. Tím popírá desítky a stovky publikovaných studií renomovaných lékařů a vědeckých týmů z celého světa, podle kterých dochází v souvislosti s covidem nejen k úmrtím a stavům ohrožení života u jinak zdravých osob, ale s vyšší pravděpodobností i pacientů s široce rozšířenými chronickými onemocněními (cukrovka, vysoký krevní tlak atd.), kteří by se dožili často i desítek let dalšího spokojeného života. Neuznává prokázaný fakt, že u významného procenta dříve zdravých lidí s lehkým průběhem COVID-19 přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže a následky.

Podle výzvy IVK nesmíme připustit, aby zvýšené nebezpečí pro jednu specifickou rizikovou skupinu ochromilo celý stát. Takové konstatování z úst bývalého prezidenta znamená popření mezilidské solidarity, solidarity starých s mladými, zdravých s nemocnými. Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí.

Autor výzvy evidentně nechápe, že základním důvodem zaváděných opatření není omezování lidské svobody nebo ničení ekonomiky. Jen blázen by toto chtěl. Nechápe, že aktuální kroky ministra zdravotnictví a vlády jsou vedeny snahou o rychlé snížení počtu nemocných koronavirem. Že pokud tento počet přesáhne určitou hranici, český zdravotní systém (ale ani žádný jiný zdravotní systém na světě) se nedokáže postarat nejen o hospitalizované s tímto onemocněním, ale ani o pacienty s jinými nemocemi, než těmi spojenými s COVID-19. Lidé by pak zbytečně umírali, nebo by docházelo k nevratnému poškození jejich zdraví. Člověk by řekl, že institut plný renomovaných ekonomů se dokáže z veřejně známých dat takového závěru snadno dopočítat. Zjevně nedokáže.

Skutečnost, že Institut Václava Klause vůbec nechápe význam některých opatření snad jen dokresluje konstatování, že například, cituji: „odmítá uzavření škol a poškození mladé generace v situaci, kdy není jasně prokázané její ohrožení touto nemocí“. Nechce se mi věřit, že v institutu neví, že školy jsou zavřené ne proto, že nový koronavirus je pro děti nebezpečný, ale proto, že snadné šíření viru mezi žáky a studenty vede k následnému přenosu právě na jejich rodiče, prarodiče a dále do společnosti. Řekl bych, že tuto triviální věc chápou snad i samotní žáci, aktuálně na domácí výuce.

Proti konspiračním teoriím ve smyslu, že místo koronavirové epidemie máme raději bojovat s blíže nedefinovanými aktivitami mezinárodně koordinovaných skupin, se mi už žádných rozumných argumentů nedostává.

Z úst exprezidenta Václava Klause, jeho institutu a dalších spolupracovníků jsme v minulosti vyslechly řadu postojů a výzev, které vyvolávaly – s vědomím existence vědy založené na důkazech – kontroverzi. Zmínil bych například zpochybňování zdravotní škodlivosti kouření, zpochybňování existence globálního oteplování, či označování homosexuálních spoluobčanů za devianty. V těchto a různých dalších případech však šlo vlastně o neškodnou diskusi a postoje, které nemohly společnosti významněji ublížit. Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Je velmi nebezpečná. Nezodpovědnými a ničím nepodloženými postoji je v jednom z nejkritičtějších okamžiků pandemie negativně ovlivňována veřejnost a vyzývána k odporu bývalým prezidentem této země. Není divu, že lidé pak mají tendenci rezignovat mnohdy i na elementární pravidla, která mohou společnost, zejména pak seniory a chronicky nemocné, v současné epidemiologicky složité situaci významně ochránit a zabránit kolapsu zdravotního systému. Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil.

Související

Ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný

Sobotní exces v Edenu bude mít dohru. Šťastný chce zakázat zahalování obličeje na sportovních akcích

Víkendové pražské derby mezi Slavií a Spartou, které provázely divácké výtržnosti, nezůstane bez politické odezvy. Ministr pro sport Boris Šťastný (Motoristé) po úterním jednání s fotbalovými funkcionáři podle České televize oznámil plán na rozsáhlé legislativní změny. Hlavním cílem je zpřísnění pravidel v přestupkovém zákoně, které by mělo policii a pořadatelům usnadnit identifikaci agresivních jedinců a zvýšit bezpečnost na stadionech.

Více souvisejících

Boris Šťastný ,  Václav Klaus ,  Institut Václava Klause ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Václav Klaus

Komunální volby má za sebou Zeman i Klaus. Odvolila i řada lídrů stran

Probíhající komunální a senátní volby v České republice přilákaly již během pátečního odpoledne k volebním urnám řadu významných politických osobností i bývalých hlav státu. Mezi prvními hlasujícími se objevili někdejší prezidenti Miloš Zeman a Václav Klaus, ale i lídři politických stran jako Tomio Okamura, Zdeněk Hřib či Robert Šlachta. Návštěvu volebních místností mnozí z nich využili k vyjádření svých politických očekávání i k věcným či kritickým komentářům.

před 33 minutami

Petr Pavel volí ve volbách do Poslanecké sněmovny

Pavel kvůli volbám přiletěl z Afriky. Po odhlasování se vrací zpět na dovolenou

Prezident Petr Pavel v pátek odpoledne překvapivě přerušil soukromou dovolenou v Maroku a vrátil se do České republiky, aby se zúčastnil komunálních voleb. Hlava státu odevzdala svůj hlas v domovské obci Černouček na Litoměřicku kolem čtvrt na tři odpoledne, tedy jen krátce po otevření volebních místností. Pavel tak reagoval na silnou vlnu kritiky ze strany politiků i veřejnosti, která se snesla na jeho původní oznámení, že se hlasování kvůli zahraniční cestě nezúčastní.

před 1 hodinou

Volby, ilustrační fotografie.

Online Komunální volby začaly. Lidé dnes a zítra rozhodnou o vedení měst

V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou. Celý průběh voleb pro vás budeme sledovat v online přenosu.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Rusko tvrdí, že o plicní mor nejde. Přesto zavádí přísná opatření

Úmrtí osmadvacetileté pracovnice Protimorového ústavu pro Sibiř a Dálný východ ve městě Šelechov v Irkutské oblasti vyvolalo mezinárodní znepokojení a obavy z možného šíření moru. Ačkoli místní představitel zpočátku spojil úmrtí mladé vědkyně s touto nebezpečnou nákazou, ruské úřady jakýkoliv výskyt moru odmítají. Ruská národní služba pro ochranu spotřebitelů a lidské zdraví Rospotrebnadzor uvedla, že zaměstnankyně podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 3 hodinami

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za mír

Trump neuspěl ani letos. Nobelovu cenu za mír obdržela bývalá vysoká komisařka OSN

Držitelkou prestižní Nobelovy ceny za mír se stala bývalá vysoká komisařka Organizace spojených národů pro lidská práva a jihoafrická právnička Navanethem „Navi“ Pillayová. Norský Nobelův výbor jí ocenění udělil za její celoživotní úsilí při prosazování míru, spravedlnosti a mezinárodního práva. Předseda výboru Jørgen Watne Frydnes při oficiálním vyhlášení v Oslu zdůraznil její výjimečnou odvahu a pevný morální kompas. Oceněná právnička reagovala na zprávu o svém vítězství s nadhledem a zpočátku vyjádřila pochybnosti, zda nejde o žert.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Politico: EU čelí před zimou hrozbě nedostatku zemního plynu. Může docházet k omezení spotřeby

Evropská unie čelí před nadcházející zimou výraznému riziku nedostatku zemního plynu, který by mohl vyžadovat zásadní omezení spotřeby nebo nákladné dodatečné nákupy na energetických trzích. Podle informací webu Politico představuje možný výpadek až čtrnáct miliard metrů krychlových paliva, což odpovídá roční spotřebě více než deseti milionů domácností. Výrazný pokles zásob navíc vystavuje evropský trh riziku prudkého růstu cen energií v případě chladnějšího počasí.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Hurikán

Hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu v USA

Blížící se hurikán Isaias ohrožuje klíčová centra ropného průmyslu na jižním pobřeží Spojených států v době, kdy je globální energetický systém pod extrémním tlakem. Americké rafinérie v oblasti Mexického zálivu v současnosti pracují na hranici svých kapacit, aby nahradily výpadky dodávek způsobené mezinárodními konflikty. Případné odstávky či škody způsobené živlem by tak mohly okamžitě vyvolat další celosvětový růst cen pohonných hmot.

před 5 hodinami

Demonstrace, ilustrační foto

Nepokoje ve Francii nepolevují. Tisíce studentů dál vyráží do ulic, ministr slibuje řešení

Francouzští středoškoláci již desátý den pokračují v masivních protestech a blokádách škol napříč celou zemí. Demonstrace namířené proti špatnému stavu národního vzdělávacího systému, chronickému nedostatku učitelů a zchátralým budovám vyvrcholily v čtvrtek průvody ve velkých městech. V Paříži se na náměstí Bastily shromáždilo přibližně dvacet pět tisíc studentů, kteří požadují zásadní reformy. Celkově se čtvrtečních protestních akcí po celé Francii podle úřadů zúčastnilo přes sedmdesát tisíc lidí.

před 6 hodinami

Jednotky ICE

Agent ICE střílel na auto, otec v něm vezl malého syna

Při zásahu amerických imigračních úřadů v newyorské čtvrti Bronx byl ve čtvrtek odpoledne postřelen osmadvacetiletý Oscar Belgal z Dominikánské republiky. Muž seděl ve svém automobilu společně se svým pětiletým synem, když na jeho vůz zahájil palbu federální agent. Ke střelbě došlo v rezidenční oblasti Marble Hill během cílené operace Úřadu pro imigraci a clo (ICE). Jedná se o první případ střelby ze strany imigračních agentů na území New Yorku od zahájení nové zpřísněné kampaně administrativy prezidenta Donalda Trumpa.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Pete Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády bude přenášena živě, oznámil Hegseth

Poprava bývalého majora americké armády Nidala Hasana bude přenášena v přímém přenosu. Oznámil to americký ministr obrany Pete Hegseth s tím, že veřejnost dostane možnost sledovat výkon trestu smrti zastřelením popravčí četou. Hasan v roce 2009 zastřelil na základně Fort Hood v Texasu třináct neozbrojených amerických vojáků.

před 8 hodinami

Počasí

Počasí: Babí léto o víkendu končí, přijde déšť a ochlazení

Předpověď počasí na nadcházející víkend slibuje převážně oblačnou oblohu a proměnlivé podmínky. Zatímco první víkendový den přinese na většinu území občasný déšť nebo přeháňky, v následujících čtyřiadvaceti hodinách se srážková činnost znatelně zmírní. Teploty se budou v celostátním průměru držet na podobných hodnotách, i když noční minima v závěru víkendu výrazněji klesnou. 

včera

včera

včera

Donald Trump

USA před kongresovými volbami nepodniknou žádný úder proti Íránu, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek oznámil, že Spojené státy neplánují provést žádný vojenský úder proti Íránu před nadcházejícími kongresovými volbami. Volby jsou naplánovány na třetího listopadu a prezidentovo vyjádření přichází v reakci na nedávné zprávy médií, které informovaly o přípravě Bílého domu na případné nové útoky. Trump své stanovisko zveřejnil na sociální síti Truth Social s tím, že jeho administrativa v současnosti vede s Teheránem produktivní rozhovory.

včera

Volby, ilustrační fotografie.

MANUÁL: Komunální volby 2026 se blíží. Jak, kdy a kde volit?

V České republice se v pátek otevřou volební místnosti, ve kterých občané v řádném termínu rozhodnou o složení obecních zastupitelstev a obsazení třetiny křesel v Horní komoře Parlamentu České republiky. Letošní komunální a senátní volby představují pro voliče klíčovou příležitost, jak ovlivnit směřování svých obcí i celostátní politiku. Volební akt tradičně probíhá ve dvou dnech, během nichž mají lidé možnost odevzdat své hlasy v tisících volebních okrsků po celé zemi.

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za literaturu

Nobelovu cenu za literaturu získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová

Prestižní Nobelovu cenu za literaturu pro rok 2026 získala kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Oznámila to Švédská akademie ve Stockholmu s tím, že autorku oceňuje za její odvážné a vynalézavé dílo, které v hravém dialogu s antickou tradicí vytváří nové formy současné literatury. Šestasedmdesátiletá autorka známá žánrově nezařaditelnými texty se tak stala teprve devatenáctou ženou v historii, která toto nejvýznamnější světové literární ocenění získala.

včera

Při nejničivějším letošním ruském úderu zemřelo na Ukrajině nejméně 33 lidí

Při nejničivějším ruském úderu letošního roku zahynulo na východě Ukrajiny nejméně 33 lidí. Útok v průmyslovém městě Kramatorsk v Doněcké oblasti zasáhl dva městské autobusy plné cestujících, které po zásahu vzplanuly. Dalších osmnáct lidí utrpělo těžká či středně těžká zranění. Místní úřady v reakci na tragédii okamžitě pozastavily provoz městské hromadné dopravy a zintenzivnily výzvy k evakuaci civilního obyvatelstva do bezpečnějších částí země.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy