V Česku od dnešního dne platí zpřísněná opatření proti šíření koronaviru. Exprezident Václav Klaus již v úterý napsal, že radikální plošné restrikce odmítá. Lékař a jeho někdejší poradce Boris Šťastný mluví o nejnebezpečnější výzvě, kterou Klaus za celou dobu svého veřejného působení učinil.
Nejen výroky současné hlavy státu o následcích koronavirové pandemie pro určité skupiny lidí, ale také slova jeho předchůdce Václava Klause rezonují v české společnosti. Bývalý prezident v úterý zveřejnil prostřednictvím webu svého institutu stanovisko s příznačným titulkem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.
Klaus a jeho spolupracovníci sice hned v úvodu zmiňují, že „vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani my ho nepodceňujeme“, již první bod prohlášení ale uzavírají tvrzením, že „covid ohrožuje jen ty, kteří jsou už vážně nemocní“.
Exprezident také odmítá radikální plošné restrikce. „Nejde o válku s covidem, ale válku s podivnými mezinárodními organizacemi, s celosvětově propojenou politickou a mediální frontou a s mocnými byznysovými zájmy,“ uvedl kolektiv autorů.
Proti Klausovi se však ostře vymezil jeho někdejší poradce a bývalý poslanec, lékař Boris Šťastný, který svého čas působil jako zdravotnický expert ODS. „Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil,“ konstatuje v dokumentu, který je reakcí na prohlášení institutu a který mají EuroZprávy.cz k dispozici.
Šťastný píše, že dlouholetý premiér popírá desítky a stovky publikovaných studií renomovaných lékařů a vědeckých týmů z celého světa, když říká, že koronavirus ohrožuje jen ty, kteří už jsou vážně nemocní. „Neuznává prokázaný fakt, že u významného procenta dříve zdravých lidí s lehkým průběhem COVID-19 přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže a následky,“ podotýká.
Bývalý nájemník Pražského hradu je podle lékaře na omylu, když konstatuje, že nesmíme připustit, aby zvýšené nebezpečí pro jednu specifickou rizikovou skupinu ochromilo celý stát. „Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí,“ přiznává někdejší pražský zastupitel.
„Autor výzvy evidentně nechápe, že základním důvodem zaváděných opatření není omezování lidské svobody nebo ničení ekonomiky. Jen blázen by toto chtěl. Nechápe, že aktuální kroky ministra zdravotnictví a vlády jsou vedeny snahou o rychlé snížení počtu nemocných koronavirem,“ konstatuje bývalý člen dolní parlamentní komory.
Šťastný také nechce věřit tomu, že v institutu neví, proč se zavírají školy. Snadné šíření viru mezi žáky a studenty vede k následnému přenosu právě na jejich rodiče, prarodiče a dále do společnosti. „Řekl bych, že tuto triviální věc chápou snad i samotní žáci,“ rýpl si.
„Proti konspiračním teoriím ve smyslu, že místo koronavirové epidemie máme raději bojovat s blíže nedefinovanými aktivitami mezinárodně koordinovaných skupin, se mi už žádných rozumných argumentů nedostává,“ reaguje na Klause a jeho kolegy.
Lékař a někdejší poslanec rovněž připomíná, že Klaus měl už v minulosti řadu kontroverzních názorů na kouření, globální oteplování či homosexuály. „Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil,“ dodává Šťastný.
Reakce Borise Šťastného, kterou mají EuroZprávy.cz k dispozici, v plném znění:
Dne 13. října 1990 byl bývalý prezident České republiky Václav Klaus zvolen na sněmu v Praze – Hostivaři prvním a zároveň posledním předsedou Občanského fóra, což zásadně změnilo českou historii. Na den přesně, třicet let poté, paradoxně na Mezinárodní den přírodních katastrof, mezi které lze nepochybně zařadit i celosvětovou pandemii COVID-19, vydal jménem svého Institutu Václava Klause (IVK) zásadní prohlášení s nadpisem „Nejsme ve válce, nepotřebujeme drakonická opatření“.
V něm pan exprezident v úvodu uvádí, že vývoj koronavirové epidemie nesmí být podceňován a ani IVK ho nepodceňuje. To je však zřejmě jediná chvályhodná věta v celém prohlášení, které lze spíše vnímat jako výzvu k občanské neposlušnosti.
Václav Klaus a jeho institut je přesvědčen, že nový koronavirus ohrožuje jen ty, kteří už jsou vážně nemocní. Tím popírá desítky a stovky publikovaných studií renomovaných lékařů a vědeckých týmů z celého světa, podle kterých dochází v souvislosti s covidem nejen k úmrtím a stavům ohrožení života u jinak zdravých osob, ale s vyšší pravděpodobností i pacientů s široce rozšířenými chronickými onemocněními (cukrovka, vysoký krevní tlak atd.), kteří by se dožili často i desítek let dalšího spokojeného života. Neuznává prokázaný fakt, že u významného procenta dříve zdravých lidí s lehkým průběhem COVID-19 přetrvávají nejrůznější zdravotní obtíže a následky.
Podle výzvy IVK nesmíme připustit, aby zvýšené nebezpečí pro jednu specifickou rizikovou skupinu ochromilo celý stát. Takové konstatování z úst bývalého prezidenta znamená popření mezilidské solidarity, solidarity starých s mladými, zdravých s nemocnými. Myslí Václav Klaus tímto, že seniory, chronicky nemocné a ostatní rizikové skupiny máme raději nechat umírat nebo těžce onemocnět novým koronavirem, než abychom přijali nutná opatření? Takový postoj mě děsí.
Autor výzvy evidentně nechápe, že základním důvodem zaváděných opatření není omezování lidské svobody nebo ničení ekonomiky. Jen blázen by toto chtěl. Nechápe, že aktuální kroky ministra zdravotnictví a vlády jsou vedeny snahou o rychlé snížení počtu nemocných koronavirem. Že pokud tento počet přesáhne určitou hranici, český zdravotní systém (ale ani žádný jiný zdravotní systém na světě) se nedokáže postarat nejen o hospitalizované s tímto onemocněním, ale ani o pacienty s jinými nemocemi, než těmi spojenými s COVID-19. Lidé by pak zbytečně umírali, nebo by docházelo k nevratnému poškození jejich zdraví. Člověk by řekl, že institut plný renomovaných ekonomů se dokáže z veřejně známých dat takového závěru snadno dopočítat. Zjevně nedokáže.
Skutečnost, že Institut Václava Klause vůbec nechápe význam některých opatření snad jen dokresluje konstatování, že například, cituji: „odmítá uzavření škol a poškození mladé generace v situaci, kdy není jasně prokázané její ohrožení touto nemocí“. Nechce se mi věřit, že v institutu neví, že školy jsou zavřené ne proto, že nový koronavirus je pro děti nebezpečný, ale proto, že snadné šíření viru mezi žáky a studenty vede k následnému přenosu právě na jejich rodiče, prarodiče a dále do společnosti. Řekl bych, že tuto triviální věc chápou snad i samotní žáci, aktuálně na domácí výuce.
Proti konspiračním teoriím ve smyslu, že místo koronavirové epidemie máme raději bojovat s blíže nedefinovanými aktivitami mezinárodně koordinovaných skupin, se mi už žádných rozumných argumentů nedostává.
Z úst exprezidenta Václava Klause, jeho institutu a dalších spolupracovníků jsme v minulosti vyslechly řadu postojů a výzev, které vyvolávaly – s vědomím existence vědy založené na důkazech – kontroverzi. Zmínil bych například zpochybňování zdravotní škodlivosti kouření, zpochybňování existence globálního oteplování, či označování homosexuálních spoluobčanů za devianty. V těchto a různých dalších případech však šlo vlastně o neškodnou diskusi a postoje, které nemohly společnosti významněji ublížit. Dnešní výzva je však v tomto ohledu jiná. Je velmi nebezpečná. Nezodpovědnými a ničím nepodloženými postoji je v jednom z nejkritičtějších okamžiků pandemie negativně ovlivňována veřejnost a vyzývána k odporu bývalým prezidentem této země. Není divu, že lidé pak mají tendenci rezignovat mnohdy i na elementární pravidla, která mohou společnost, zejména pak seniory a chronicky nemocné, v současné epidemiologicky složité situaci významně ochránit a zabránit kolapsu zdravotního systému. Z mého pohledu jde o nejnebezpečnější výzvu, jakou kdy Václav Klaus učinil.
Související
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
Koalice nepustí opozici ke slovu, Macinkovým SMSkám se ale záměrně vyhýbá. Sněmovna může jednat i v noci
Boris Šťastný , Václav Klaus , Institut Václava Klause , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera
Ve StarDance už nezbývá žádné místo. Poslední hvězdou je Vojta Dyk
včera
Obchody se o některých svátcích podřizují zákonu. Mohlo by se to změnit
včera
Další z obviněných v kauze pardubického útoku skončil ve vazbě
včera
Pravda o projevech změny klimatu v Česku. Nejde jen o rostoucí teploty
včera
Žena spáchala atentát. Před sto lety chtěla zabít Mussoliniho
včera
Ministerstvo výrazně snížilo cenový strop na pohonné hmoty
včera
USA z NATO nemohou jen tak vystoupit, připomíná americký senátor. Trump k rozvázání smlouvy nemá pravomoci
včera
Pavel: Trump v posledních týdnech poškodil důvěryhodnost NATO více, než Putin za celé roky
včera
Strop na pohonné hmoty s cenami zatím příliš nepohnul. Analytik prozradil, jaký očekává další vývoj
včera
Pokud nedodržíte dohodu, zahájíme vojenskou akci, jakou svět dosud neviděl, vzkázal Trump Íránu
včera
USA nejsou jediné, kdo kvůli příměří nešetří sebechválou. Skutečný vítěz ale leží jinde
včera
Vance v Budapešti po boku Orbána popřel, že se Spojené státy míchají do maďarských voleb
včera
Zelenskyj: Washington záměrně ignoruje důkazy o tom, že Moskva aktivně pomáhá Íránu
včera
Trumpova propaganda jede na plné obrátky. Hegseth označil křehké příměří s Íránem za historické a drtivé vítězství
včera
Odešla atletická legenda. Zemřel diskař Imrich Bugár
včera
Rutte se setkal s Trumpem. Odmítl říct, jestli USA chtějí vystoupit z NATO
včera
Počasí do konce týdne: Bude ještě mrznout, přidají se i deště
8. dubna 2026 21:41
Írán nepochopil, že Libanonu se příměří netýká, prohlásil Vance. Izrael by se ale podle něj mohl zklidnit
8. dubna 2026 20:28
Trump pohrozil uvalením padesátiprocentních cel na zemi, která bude dodávat zbraně Íránu
8. dubna 2026 19:08
Pojedu v čele české delegace na summit NATO, oznámil Pavel
Vztahy mezi Pražským hradem a Úřadem vlády vstupují do další fáze diplomatického přetlačování. Prezident Petr Pavel zaslal premiérovi Andreji Babišovi oficiální dopis, v němž jasně deklaruje svůj záměr vést delegaci České republiky na nadcházejícím summitu NATO. Ten se má uskutečnit počátkem července v turecké Ankaře a očekává se, že půjde o jedno z nejdůležitějších setkání aliančních lídrů v posledních letech.
Zdroj: Libor Novák