Polní nemocnice v Letňanech bude záložní. Nemusí být využita, říká Prymula

Polní nemocnice, kterou armáda postaví v pražských Letňanech, bude záložní a nemusí být využita. Je ale možné, že bude skokově nutné navýšit kapacitu lůžek. V tom případě bude určena pro péči o pacienty s méně závažným průběhem. Armáda zajistí péči o 200 lůžek, zbytek doplní civilní zdravotnicí. Na tiskové konferenci to dnes řekl ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO).

Stavbu polní nemocnice by dnes měla svým nařízením schválit vláda. Zařízení má pojmout až 500 lůžek a vznikne kvůli rostoucímu počtu pacientů s covidem-19 a nedostatku lůžek ve standardních nemocnicích. Armáda ho vybuduje na výstavišti v Letňanech, kde využije už stojící haly. Vojáci poskytnou 100 lůžek ze svých polních nemocnic, zbytek bude ze Správy státních hmotných rezerv (SSHR).

Armáda je schopná nemocnici vybudovat do deseti dnů od vydání nařízení vlády. Vzhledem k velikosti nemocnice v ní bude muset vedle vojenského být i civilní personál. Podle ministra je armáda při zapojení svých dvou polních nemocnic schopna se postarat o 200 lůžek. Zbytek doplní ambulantní specialisté či personál z dalších nemocnic.

Prymula věří tomu, že budou stačit navýšené kapacity kamenných nemocnic. Stát ale podle něj nemůže riskovat, že by nebyly záložní kapacity ve chvíli, kdy by skokově stoupl počet pacientů.

Ministr řekl, že v Letňanech bude pouze deset lůžek s plicní ventilací, zajistí je armáda. Zbytek kapacity bude určen pro pacienty s lehčím průběhem nemoci. Využívat se podle něj začne v momentě, kdy budou ohroženy kapacity ostatních nemocnic. Odmítl návrh, že by bylo lepší místo polní nemocnice vybudovat stany přímo u jednotlivých nemocnic, a to například kvůli jejich vytápění.

Armáda zařízení potřebné k vybudování polních nemocnic přiveze z vojenských stanic z Hradce Králové a Bystřice pod Hostýnem. Postup prací nyní připravují vojenští plánovači.

Medici budou asi moci pomáhat i mimo páteřní nemocnice

Vláda dnes patrně zruší seznam páteřních nemocnic, ve kterých mají působit medici povolaní k pomoci s epidemií koronaviru. Prymula dnes řekl, že studenti vyšších ročníků jsou potřeba i v jiných zařízeních, například v nemocnici v Uherském Hradišti. Počítat s nimi v budoucnu mohou i další přetížené nemocnice.

Pracovní povinnost kabinet v pondělí uložil mimo jiné studentům čtvrtého a pátého ročníku všeobecného lékařství na lékařských fakultách či pátého ročníku studentů zubního lékařství a farmacie. Podle Prymuly budou pracovat napříč zdravotnictvím medici čtvrtého a pátého ročníku, protože šestý ročník už se zapojil do boje s epidemií na jaře a nyní se končící studenti musí soustředit na závěr studia.

Rozhodnutí kabinetu doprovodil seznam pěti desítek páteřních nemocnic. Prymula dnes řekl, že primárně by medici měli chodit do páteřních zařízení definovaných podle sítě urgentních příjmů. "Je ale pravdou, že některé nemocnice mimo tuto síť potřebují pomoc také, příkladem je Uherské Hradiště, kde kapacita je do vysoké míry vyčerpána," uvedl ministr.

Dnes proto předloží vládě návrh seznam zrušit. "Ve výkladové části bude uvedeno, že mediky bude moci použít i nemocnice jiná, mimo tuto síť. Nemocnice v Uherském Hradišti i ostatní, které se dostanou do ohniska, kdy budou muset poskytovat péči v míře mnohem vyšší, než standardně dělají," řekl.

Související

Více souvisejících

Roman Prymula (epidemiolog) ministerstvo zdravotnictví Armáda České Republiky Praha nemocnice lékaři Zdravotnictví Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy