Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Pandemie covid-19 změnila drogovou scénu. Zpráva EMCDDA si všímá i situace v Česku

WHO: Minulý týden přibyly na světě rekordní dva miliony infekcí covid-19

Za minulý týden přibyly na světě téměř dva miliony případů koronavirové nákazy. Uvedla to dnes Světová zdravotnická organizace (WHO), podle které jde o rekordní týdenní přírůstek. Podle WHO se od počátku pandemie nakazilo virem SARS-CoV-2 již více než 30,6 milionu lidí. S covidem-19 jich zhruba 950.000 zemřelo.

eŽádanky na covid test opět nešlo vydávat, problémy byly už v pátek

Elektronické žádanky na vyšetření vzorku na covid-19 nešlo dnes zhruba půl hodiny vydávat, systém měl technické problémy podobně jako minulý pátek, kdy měl zhruba hodinový výpadek. Lidé byli na odběrových místech dnes odbavováni ale bez problémů, přestože nebylo možné žádanky ověřit. Na twitteru o tom informovala Chytrá karanténa.

Vyléčené z koronaviru by měl sledovat plicní lékař. Nemoc může zanechávat stopy

Pacienti, kteří prodělali covidovou infekci, by si měli nechat zkontrolovat plíce u plicních lékařů. U části vyléčených totiž nemoc zřejmě zanechává stopy a měl by je proto sledovat odborník. Upozorňují na to čeští pneumologové v rámci Světového dne plic, který připadá na 25. září.

Petříček: Německo zřejmě ve středu označí celé Česko za rizikové

Německo zřejmě ve středu zařadí prakticky celou Českou republiku mezi rizikové oblasti a bude při vstupu na své území vyžadovat test na koronavirus, nebo karanténu. Českým novinářům to dnes v Bruselu řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček. Podle jeho náměstka Martina Smolka se omezení nejméně do 1. října netýká pendlerů a pracovníků v mezinárodní dopravě.

Prymula hovoří o zavření škol a omezení akcí. Žákům chce prodloužit víkend

Nový ministr zdravotnictví Roman Prymula (za ANO) nechce pro zmírnění epidemie koronaviru zavádět opatření, která by handicapovala ekonomiku, byť jsou jednodušší. Lidé si musí vzít za své, že mají v boji proti epidemii s úřady spolupracovat. Řekl to dnes na tiskové konferenci po svém uvedení do úřadu.

Vyvracíme dezinformace: Jak je to skutečně s testy na covid?

Sociálními sítěmi se v posledních týdnech šíří dvě nové dezinformace, které samy sebe tak trochu popírají. Zatímco jedna tvrdí, že PCR test, kterým se zjišťuje covid v těle potenciálních pacientů, byl vyvinut speciálně kvůli novému typu koronaviru a během testu má například docházet k poškození mozku, druhý hoax pro změnu říká, že testy na covid byly distribuovány dávno před tím, než se o nemoci začalo mluvit.

Ve FN Brno leží s covidem i mladí pacienti, nakažených přibývá ve Zlínském kraji

Ve Fakultní nemocnici Brno leží s nemocí covid-19 oproti jaru i mladí lidé, nejmladšímu je 25 let. V současnosti má nemocnice 26 pacientů s koronavirem, řekl dnes ČTK její mluvčí Pavel Žára. Tři čtvrtiny hospitalizovaných jsou starší 60 let. V Jihomoravském kraji je od začátku pandemie k dnešnímu dni 4199 potvrzených případů nemoci covid-19.

Pandemie covidu mění Česko. To co většina nenáviděla, není vhodné, říká expert

Pandemie nového typu koronaviru zasáhla mnoho oblastí lidského života. Promítá se jak do způsobu, jakým pracujeme, tak i do bydlení řady lidí. Ukazuje se například, že nenáviděné open space kanceláře nejsou pro práci vhodné, a podle architekta hrozí jejich zánik.

V Adenu zkolaboval zdravotní systém, pro lidi s covidem vznikla polní nemocnice

Červený kříž v jihojemenském Adenu otevřel polní nemocnici s kapacitou 60 lůžek. Určená je hlavně pro lidi nakažené koronavirem. Jak dnes napsala agentura AP, v zemi, kde se bojuje od roku 2014, zkolabovalo domácí zdravotnictví. Koronavirus se Jemenem šíří zcela neomezeně.

Koronavirus: Počet potvrzených případů v Mexiku překročil 700 tisíc

Brazílie dnes oznámila 13.439 nových případů nákazy koronavirem a dalších 377 pacientů s onemocněním covid-19 zemřelo. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na brazilské ministerstvo zdravotnictví.

V pondělí přibylo 1476 nových případů covidu, ve vážném stavu je 101 pacientů

Počet potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru za jeden den stoupl v Česku opět nad tisíc. V pondělí přibylo 1476 nakažených, zhruba o 500 více než v neděli. Od 1. března, kdy se v Česku objevily první případy nákazy koronavirem, bylo zaznamenáno 50.764 případů onemocnění covid-19, zhruba polovina se už vyléčila, zemřelých je 522.

Ředitelé nemocnic by vyhlášení nouzového stavu uvítali

Ředitelé nemocnic v krajích by většinou uvítali vyhlášení nouzového stavu kvůli pořizování zdravotnických pomůcek mimo režim zákona o veřejných zakázkách. Schválení stavu nouze by podle nich přispělo k ulehčení a zjednodušení nákupů ochranných pomůcek.

Zemřel první český lékař s covidem. Počty nakažených zdravotníků prudce stoupají

V České republice zemřel první lékař nakažený novým typem koronaviru. Upozornil na to prezident České lékařské komory Milan Kubek s tím, že počty nakažených pracovníků ve zdravotnictví rostou.

Francie dnes hlásí skoro 5300 nově nakažených a 53 úmrtí

Francie za uplynulý den zaznamenala 5298 nových případů nákazy koronavirem a dalších 53 lidí tam s onemocněním covid-19 zemřelo. Počet pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče mezitím v zemi stoupá.

Koronavirus se může šířit kapénkami i aerosolem, hlásil CDC

Koronavirus se může běžně šířit kapénkami i malými částicemi, jako jsou ty obsažené v aerosolu. V aktualizovaných pokynech to uvedlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které ale později uvedlo, že teprve navrhované změny doporučení byly zveřejněny omylem.

Babiš: Nenošením roušek nedemonstrujete proti vládě, ale ohrožujete blízké. Situace ve Švédsku je horší

Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes ve večerním zhruba devítiminutovém televizním projevu k občanům přiznal, že v létě udělal chybu, když se nechal ukolébat jarním vítězstvím a atmosférou ve společnosti a vláda polevila v opatřeních proti šíření koronaviru.

V Praze přibylo za 24 hodin opět téměř 300 případů covidu

V Praze přibylo od nedělního večera 283 prokázaných případů nemoci covid-19. Je to zhruba o 110 více než v neděli, ale prakticky stejně jako minulé pondělí. Od začátku epidemie se v metropoli nakazilo novým koronavirem 9287 lidí.

Ve Španělsku přibylo od pátku 31.428 nových případů nákazy

Španělsko zaznamenalo od pátku 31.428 nových případů nákazy covidem-19. Za stejnou dobu zemřelo 168 lidí s touto nemocí.

Hamáček: Při 120 000 nakažených hrozí omezení lůžkové péče. Může to nastat v říjnu

Pokud počet nakažených koronavirem přesáhne za měsíc 120.000 osob, hrozí omezení lůžkové péče v Česku. Novinářům to dnes po prvním jednání Ústředního krizového štábu řekl jeho šéf, ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD).