Pandemie covid-19 změnila drogovou scénu. Zpráva EMCDDA si všímá i situace v Česku

Bezpečnostní složky v Evropě zadržují čím dál častěji velké zásilky drog a v rámci drogového problému roste význam kokainu, uvedlo dnes ve své každoroční zprávě Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Ačkoli zpráva hodnotí primárně uplynulý rok, věnuje se také letošnímu dopadu pandemie covidu-19 na drogovou scénu.

"V celé Evropě se v roce 2020 v různé míře zaváděla omezující opatření, která jsou v mírových dobách nevídaná, včetně uzavírání služeb (...), uzavírání hranic, omezení práva shromažďování a svobody pohybu. Tato situace měla okamžitý dopad na řadu projevů chování spojených s užíváním drog a na nabídku drog, jakož i na poskytování zdravotní péče a některé činnosti v oblasti prosazování práva," uvádí zpráva.

Opatření proti šíření koronaviru v podobě udržování sociálního odstupu zprvu přerušila dodávky drog na místních trzích a pouliční prodej, což zvýšilo cenu omamných látek. Nicméně tento stav neměl podle zprávy dlouhého trvání a s rozvolněním opatření se drobný prodej drog začal obnovovat. Spotřebitelé a dealeři se rovněž přemístili na on-line trhy, hlavně na běžně nedostupné části internetových sítí, takzvaném darknetu, a na sociální média a začali také využívat balíkové doručovací služby. "Je možné, že jakmile se tyto změny v chování uchytí, tak přetrvají," podotýká zpráva.

Pandemie rovněž zřejmě narušila cesty kurýrů, kteří pašují drogy v letecké nebo veřejné dopravě. Naopak prakticky neměla vliv na pašování v rámci námořní dopravy. Rovněž se nezdá, že by v Evropě vážně postihla výrobu syntetických drog a pěstování konopí.

Just published: our annual analysis of the latest data on the drug situation and responses to it: European Drug Report 2020: Trends and Developments https://t.co/Uj3r4ZMBXK #GetTheFactsEDR2020 #emcdda25 pic.twitter.com/9Fddf42uUR

— EU drugs agency (@EMCDDA) September 22, 2020

Zpočátku se rovněž objevily náznaky klesajícího zájmu o drogy jako je MDMA, známá jako extáze, nebo kokain, které se nejčastěji užívají na společenských akcích, jež byly zrušené. Na druhou stranu se objevily zprávy o nárůstu zájmu o novější látky, například benzodiazepiny, což mohl způsobit nedostatek více etablovaných drog.

V některých zemích zřejmě právě kvůli výpadku dodávek drog také více lidí vyhledalo pomoc. To vytvořilo ještě větší tlak na služby poskytující pomoc drogově závislým, které na začátku pandemie musely řešit problém, jak v rámci omezení pokračovat v činnosti. Povedlo se jim to mimo jiné díky inovacím, například pomocí telemedicíny.

"Následné uvolnění nebo zrušení některých opatření v oblasti veřejného zdraví vytvořilo podmínky pro návrat k situaci před pandemií. Avšak v době vypracovávání této zprávy je situace nadále nestabilní," podotýkají autoři analýzy. V obecné rovině podle nich řada otázek zůstává nezodpovězená, například zda a jak rychle dojde k návratu k situaci, jež panovala na konci roku 2019.

V analýze za loňský rok EMCDDA například uvádí, že bezpečnostní složky v Evropě stále častěji zadržují velké zásilky drog. Nárůst počtu zadržení velkého množství kokainu či hašiše přepravovaných po moři pak vyvolává obavy z infiltrace organizovaného zločinu do legitimních dodavatelských řetězců, přepravních tras a velkých přístavů.

Zpráva zaznamenávající i dlouhodobější trendy a situaci v předešlých letech, dále uvádí, že v Evropě roste význam kokainu, a zároveň se zvyšuje jeho čistota. V roce 2018 bezpečnostní složky zadržely historicky největší množství této drogy (181 tun). O rok dříve to bylo 138 tun. Kokain je na evropském trhu stále vysoce dostupný a objevuje se více i v zemích, kde se dříve běžně nevyskytoval, například ve východní Evropě.

EMCDDA rovněž dochází k závěru, že předávkování drogami stále častěji souvisí se stárnutím populace. V letech 2012-2018 se zvýšil počet předávkování ve věkové skupině nad padesát let o 75 procent. Svědčí to o tom, že tento problém je stále více spojen se staršími a dlouhodobými uživateli.

Podle odhadů v roce 2018 v EU zemřelo nejméně 8300 lidí na předávkování drogami, obdobné množství lidí zemřelo i o rok dříve. Většina smrtelných předávkování souvisí s opioidy, především s heroinem.

Nejběžněji užívanou drogou v Evropě zůstává konopí. A podle EMCDDA, která monitoruje drogovou situaci v Evropě už 25 let, okusilo alespoň jednou v životě nějakou nelegální drogu odhadem 96 milionů dospělých Evropanů.

Pervitin zabavený v Evropě pochází zejména z výroben v ČR

Pervitin zabavený v Evropě pochází hlavně z výroben v Česku a v příhraničních oblastech sousedních zemí, uvedlo dnes ve své každoroční zprávě EMCDDA. 

Bezpečnostní složky v Evropské unii v roce 2018 zabavily 620 kilogramů pervitinu, nejvíce ve Francii (126 kilogramů) a hned poté v Česku (106 kilogramů). "Počet zabavení pervitinu vykazuje od roku 2002 rostoucí trend, nicméně v poslední době se objevily známky stabilizace. Zabavené množství je v zemích EU od roku 2013 relativně stabilní," píší autoři zprávy, která zároveň připomíná, že v Česku se pervitin vyrábí hlavně z pseudoefedrinu, jenž se extrahuje z léčivých přípravků.

"Zatímco v Evropě je více dostupný amfetamin, významné užívání metamfetaminu bylo historicky omezeno na Česko a později Slovensko," uvádí zpráva s tím, že pervitin proniká stále více do dalších evropských zemí. Nasvědčují tomu odhalení a zabavení drogy ve více zemích a také analýza odpadních vod.

Sedmnáct z 42 měst, která mají k dispozici tyto analýzy, loni a předloni hlásilo zvýšený výskyt pervitinu ve splašcích, šestnáct měst situaci označilo za stabilní a v devíti městech zaznamenali pokles drogy v odpadní vodě.

Amfetamin i metamfetamin neboli pervitin jsou syntetické drogy se stimulačními účinky. Amfetamin je podle zprávy nelegálně vyráběn zejména v Nizozemsku, Belgii, Polsku a v menším rozsahu také na Balkáně a v Německu.

EMCDDA si České republiky všímá i ve spojitosti s dalšími trendy ohledně nelegálních drog. Například u MDMA známé jako extáze zmiňuje pokles v prevalenci (míry výskytu užívání) této syntetické drogy v České republice u mladých dospělých ze 3,6 procenta v roce 2014 na 1,6 procenta v roce 2018.

O Česku zpráva hovoří rovněž ve spojitosti s heroinem. Předpokládá se, že většina heroinu zabaveného v Evropě má původ v Afghánistánu, Íránu či Pákistánu. Nicméně objev laboratoří na výrobu této drogy v posledních letech v Bulharsku, Česku, Španělsku a Nizozemsku společně se zvýšeným množstvím zabaveného morfinu a opia naznačuje, že určité množství heroinu se nyní vyrábí na území Evropské unie, uvádí dokument EMCDDA.

Související

Ilustrační fotografie.

Drogy jsou všude a dosáhne na ně každý, píše unijní agentura. Vláda už dříve zhodnotila situaci v ČR

Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) ve své nové zprávě za rok 2023 varuje před všudypřítomností a vysokou dostupností drog. Nebezpečí znamenají mimo obecně známé drogy i zcela nové, synteticky vytvořené látky. Agentura spadající pod Evropskou unii zdůrazňuje význam nutnosti spolupráce mezi státem a orgány sociální politiky tak, aby pro uživatele drog existovalo více možností pro návrat do běžného života a společnosti.  
Ilustrační foto

Nejen opium. Afghánistán se stává i předním výrobcem pervitinu, píše BBC

Pod rušným mostem v afghánské metropoli Kábulu žije mezi hromadami odpadků a potokem se špinavou vodou komunita drogově závislých bezdomovců. Mnoho z nich v posledních letech přešlo z heroinu na pervitin, jehož výrobu v zemi usnadňuje divoce rostoucí keřovitá rostlina, uvedla britská vysílací společnost BBC.

Více souvisejících

Evropské středisko pro monitoring drog a drogových závislostí (EMCDDA) Drogy EU (Evropská unie) portugalsko Česká republika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

21. července 2026 20:49

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy