Bezpečnostní složky v Evropě zadržují čím dál častěji velké zásilky drog a v rámci drogového problému roste význam kokainu, uvedlo dnes ve své každoroční zprávě Evropské monitorovací centrum pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA). Ačkoli zpráva hodnotí primárně uplynulý rok, věnuje se také letošnímu dopadu pandemie covidu-19 na drogovou scénu.
"V celé Evropě se v roce 2020 v různé míře zaváděla omezující opatření, která jsou v mírových dobách nevídaná, včetně uzavírání služeb (...), uzavírání hranic, omezení práva shromažďování a svobody pohybu. Tato situace měla okamžitý dopad na řadu projevů chování spojených s užíváním drog a na nabídku drog, jakož i na poskytování zdravotní péče a některé činnosti v oblasti prosazování práva," uvádí zpráva.
Opatření proti šíření koronaviru v podobě udržování sociálního odstupu zprvu přerušila dodávky drog na místních trzích a pouliční prodej, což zvýšilo cenu omamných látek. Nicméně tento stav neměl podle zprávy dlouhého trvání a s rozvolněním opatření se drobný prodej drog začal obnovovat. Spotřebitelé a dealeři se rovněž přemístili na on-line trhy, hlavně na běžně nedostupné části internetových sítí, takzvaném darknetu, a na sociální média a začali také využívat balíkové doručovací služby. "Je možné, že jakmile se tyto změny v chování uchytí, tak přetrvají," podotýká zpráva.
Pandemie rovněž zřejmě narušila cesty kurýrů, kteří pašují drogy v letecké nebo veřejné dopravě. Naopak prakticky neměla vliv na pašování v rámci námořní dopravy. Rovněž se nezdá, že by v Evropě vážně postihla výrobu syntetických drog a pěstování konopí.
Just published: our annual analysis of the latest data on the drug situation and responses to it: European Drug Report 2020: Trends and Developments https://t.co/Uj3r4ZMBXK #GetTheFactsEDR2020 #emcdda25 pic.twitter.com/9Fddf42uUR
— EU drugs agency (@EMCDDA) September 22, 2020
Zpočátku se rovněž objevily náznaky klesajícího zájmu o drogy jako je MDMA, známá jako extáze, nebo kokain, které se nejčastěji užívají na společenských akcích, jež byly zrušené. Na druhou stranu se objevily zprávy o nárůstu zájmu o novější látky, například benzodiazepiny, což mohl způsobit nedostatek více etablovaných drog.
V některých zemích zřejmě právě kvůli výpadku dodávek drog také více lidí vyhledalo pomoc. To vytvořilo ještě větší tlak na služby poskytující pomoc drogově závislým, které na začátku pandemie musely řešit problém, jak v rámci omezení pokračovat v činnosti. Povedlo se jim to mimo jiné díky inovacím, například pomocí telemedicíny.
"Následné uvolnění nebo zrušení některých opatření v oblasti veřejného zdraví vytvořilo podmínky pro návrat k situaci před pandemií. Avšak v době vypracovávání této zprávy je situace nadále nestabilní," podotýkají autoři analýzy. V obecné rovině podle nich řada otázek zůstává nezodpovězená, například zda a jak rychle dojde k návratu k situaci, jež panovala na konci roku 2019.
V analýze za loňský rok EMCDDA například uvádí, že bezpečnostní složky v Evropě stále častěji zadržují velké zásilky drog. Nárůst počtu zadržení velkého množství kokainu či hašiše přepravovaných po moři pak vyvolává obavy z infiltrace organizovaného zločinu do legitimních dodavatelských řetězců, přepravních tras a velkých přístavů.
Zpráva zaznamenávající i dlouhodobější trendy a situaci v předešlých letech, dále uvádí, že v Evropě roste význam kokainu, a zároveň se zvyšuje jeho čistota. V roce 2018 bezpečnostní složky zadržely historicky největší množství této drogy (181 tun). O rok dříve to bylo 138 tun. Kokain je na evropském trhu stále vysoce dostupný a objevuje se více i v zemích, kde se dříve běžně nevyskytoval, například ve východní Evropě.
EMCDDA rovněž dochází k závěru, že předávkování drogami stále častěji souvisí se stárnutím populace. V letech 2012-2018 se zvýšil počet předávkování ve věkové skupině nad padesát let o 75 procent. Svědčí to o tom, že tento problém je stále více spojen se staršími a dlouhodobými uživateli.
Podle odhadů v roce 2018 v EU zemřelo nejméně 8300 lidí na předávkování drogami, obdobné množství lidí zemřelo i o rok dříve. Většina smrtelných předávkování souvisí s opioidy, především s heroinem.
Nejběžněji užívanou drogou v Evropě zůstává konopí. A podle EMCDDA, která monitoruje drogovou situaci v Evropě už 25 let, okusilo alespoň jednou v životě nějakou nelegální drogu odhadem 96 milionů dospělých Evropanů.
Pervitin zabavený v Evropě pochází zejména z výroben v ČR
Pervitin zabavený v Evropě pochází hlavně z výroben v Česku a v příhraničních oblastech sousedních zemí, uvedlo dnes ve své každoroční zprávě EMCDDA.
Bezpečnostní složky v Evropské unii v roce 2018 zabavily 620 kilogramů pervitinu, nejvíce ve Francii (126 kilogramů) a hned poté v Česku (106 kilogramů). "Počet zabavení pervitinu vykazuje od roku 2002 rostoucí trend, nicméně v poslední době se objevily známky stabilizace. Zabavené množství je v zemích EU od roku 2013 relativně stabilní," píší autoři zprávy, která zároveň připomíná, že v Česku se pervitin vyrábí hlavně z pseudoefedrinu, jenž se extrahuje z léčivých přípravků.
"Zatímco v Evropě je více dostupný amfetamin, významné užívání metamfetaminu bylo historicky omezeno na Česko a později Slovensko," uvádí zpráva s tím, že pervitin proniká stále více do dalších evropských zemí. Nasvědčují tomu odhalení a zabavení drogy ve více zemích a také analýza odpadních vod.
Sedmnáct z 42 měst, která mají k dispozici tyto analýzy, loni a předloni hlásilo zvýšený výskyt pervitinu ve splašcích, šestnáct měst situaci označilo za stabilní a v devíti městech zaznamenali pokles drogy v odpadní vodě.
Amfetamin i metamfetamin neboli pervitin jsou syntetické drogy se stimulačními účinky. Amfetamin je podle zprávy nelegálně vyráběn zejména v Nizozemsku, Belgii, Polsku a v menším rozsahu také na Balkáně a v Německu.
EMCDDA si České republiky všímá i ve spojitosti s dalšími trendy ohledně nelegálních drog. Například u MDMA známé jako extáze zmiňuje pokles v prevalenci (míry výskytu užívání) této syntetické drogy v České republice u mladých dospělých ze 3,6 procenta v roce 2014 na 1,6 procenta v roce 2018.
O Česku zpráva hovoří rovněž ve spojitosti s heroinem. Předpokládá se, že většina heroinu zabaveného v Evropě má původ v Afghánistánu, Íránu či Pákistánu. Nicméně objev laboratoří na výrobu této drogy v posledních letech v Bulharsku, Česku, Španělsku a Nizozemsku společně se zvýšeným množstvím zabaveného morfinu a opia naznačuje, že určité množství heroinu se nyní vyrábí na území Evropské unie, uvádí dokument EMCDDA.
Související
Drogy jsou všude a dosáhne na ně každý, píše unijní agentura. Vláda už dříve zhodnotila situaci v ČR
Nejen opium. Afghánistán se stává i předním výrobcem pervitinu, píše BBC
Evropské středisko pro monitoring drog a drogových závislostí (EMCDDA) , Drogy , EU (Evropská unie) , portugalsko , Česká republika , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 9 minutami
Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky
před 51 minutami
Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu
před 1 hodinou
Tisíce mrtvých, přes 10 tisíc zraněných. Libanon zveřejnil počty mrtvých ve válce Izraele s Hizballáhem
před 1 hodinou
Donald Trump: Polarizující postava, která se chce vrátit k moci. Obdivuje autoritáře a chce porážet ostatní
před 1 hodinou
Kamala Harrisová: Ostřílená právnička a politička, zastánkyně práv žen a menšin
před 1 hodinou
Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy
před 2 hodinami
Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí
před 2 hodinami
Harrisová i Trump zakončili předvolební kampaň po boku celebrit. Hlasovalo už 81 milionů lidí
před 3 hodinami
Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou
před 4 hodinami
Výhled počasí do konce listopadu: Meteorologové řekli, zda hrozí výrazné změny
včera
Princ Harry je černá ovce, říká Trumpův syn. Zavzpomínal i na Alžbětu II.
včera
RECENZE: Dcera národa reviduje národní obrození mladistvou perspektivou. Daří se to?
včera
Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou
včera
Můžeme brát Trumpa vážně? Kontrast s Harrisovou je nebývale silný, analyzuje expert Smith volby v USA
včera
Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně
včera
Ochraňují nás duše zemřelých příbuzných? Naši předci tomu věřili
včera
Netradiční policejní práce. Strážci zákona dnes začnou střílet divočáky na Liberecku
včera
Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie
včera
Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní
včera
Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?
Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.
Zdroj: Libor Novák