Nejen opium. Afghánistán se stává i předním výrobcem pervitinu, píše BBC

Pod rušným mostem v afghánské metropoli Kábulu žije mezi hromadami odpadků a potokem se špinavou vodou komunita drogově závislých bezdomovců. Mnoho z nich v posledních letech přešlo z heroinu na pervitin, jehož výrobu v zemi usnadňuje divoce rostoucí keřovitá rostlina, uvedla britská vysílací společnost BBC.

"Toto není místo pro lidskou bytost. Není vhodné ani pro psa," říká osmačtyřicetiletý Chudadád, který je závislý na heroinu a pervitinu - známém též jako metamfetamin - posledních pět let. Heroin je už dlouho problémem v Kábulu, nyní ale mnoho narkomanů přechází na pervitin, který je levnější, byť stejně nebezpečnou drogou.

"Když jsem začínal s drogami, pervitin nebyl příliš běžný," dodává Chudadád. "Ale v posledních pár letech ho začíná brát čím dál více lidí."

Nová zpráva Evropského monitorovacího centra pro drogy a drogovou závislost (EMCDDA) varuje, že Afghánistán se stává významným světovým výrobcem pervitinu. Ze zdejších makových polí již dnes pochází většina světové produkce heroinu, přičemž EMCDDA upozorňuje, že z pervitinu se tu může stát stejně tak velký byznys.

Rozmach této drogy je důsledek jednoho zjištění výrobců drog, a sice že rostlinu chvojník, který v částech Afghánistánu roste zcela volně, lze použít na výrobu klíčové ingredience pervitinu - látky efedrin.

"Zjištění, že se pervitin dá vyrábět z rostliny divoce rostoucí v horách, zcela změnilo pravidla hry," říká David Mansfield, odborník na výrobu drog v Afghánistánu a současně vedoucí autor studie EMCDDA. Podle něj pašeráci drog dříve získávali efedrin z daleko dražších dovážených léků, nyní jsou ale schopni používat s pomocí "jednoduché chemie" daleko levnější náhražku.

Chvojník se k výrobě pervitinu používá i jiných částech světa, nikoliv však v tak velkém měřítku jako v Afghánistánu. Pomocí satelitních snímků a rozhovorů s afghánskými výrobci drog Mansfield a jeho tým výzkumníků odhalili více než 300 nelegálních výroben efedrinu pouze v jednom okrese Bakvá na západě Afghánistánu. Oblast se stala střediskem obchodu s pervitinem v zemi, Mansfield nicméně identifikoval laboratoře i jinde.

Jeho tým zjistil, že výroba pervitinu se v zemi skládá ze dvou úrovní. Efedrin díky snadnějšímu technologickému postupu obvykle vyrábějí lidé v chudých domácnostech, kteří pak látku prodávají do specializovanějších "pervitinových varen". Efedrinové laboratoře se na snímcích podařilo odhalit díky velkému množství odpadních vod a také vysušeným rostlinám chvojníku povalujícím se venku ve velkém množství.

Spojené státy v květnu 2019 podnikly v Afghánistánu během jediného dne 68 leteckých úderů na údajné drogové laboratoře. Vysoký počet obětí z řad civilistů v kombinaci se skutečností, že improvizované laboratoře jde relativně snadno obnovit, však USA přiměl od svého snažení upustit.

Stejně jako na jiná odvětví v oblastech pod kontrolou Tálibánu uvalilo povstalecké hnutí daně i na obchod s drogami. EMCDDA odhaduje, že jen v okresu Bakvá takto ročně vybere čtyři miliony dolarů (88 milionů korun).

Jeden afghánský pašerák drog řekl BBC pod podmínkou anonymity, že daně Tálibán vybírá jak od sklízečů chvojníku, tak těch, kteří drogy převážejí k prodeji. "Kontrolní stanoviště Tálibánu jsou všude," říká. "Takže to před nimi nejde schovat."

Na dotaz, proč Tálibán s ohledem na svou islamistickou ideologii obchod s drogami nepotírá, pašerák odpovídá, že hnutí uplatňuje následující logiku: "Jsme ve válce, takže je to v pořádku, ale až přijde správný čas, tak to zakážeme."

Část pervitinu vyrobeného v Afghánistánu se spotřebuje přímo v zemi či v sousedním Íránu. Droga se ale podle všeho vyváží mnohem dále. Srílanské námořnictvo letos na nákladní lodi objevilo pervitin patrně vyrobený v Afghánistánu v hodnotě desítek milionů dolarů.

Vzhledem k ustáleným trasám pašeráků heroinu přes Pákistán, Írán a východní Afriku panují obavy, že část afghánského pervitinu skončí také v Evropě. Podle dalšího ze spoluautorů studie Andrewa Cunninghamma dosud užívání pervitinu v Evropě není "všeobecně rozšířené", je ale dost pravděpodobné, že si afghánský pervitin za určitou dobu cestu do Evropy najde.

Související

Prezident Trump Analýza

Nikdo neví, co bude. Trump jde po neexistujícím venezuelském „kartelu“

Americký prezident Donald Trump stupňuje tlak na Venezuelu a označuje vládu Nicolase Madura za „narkoteroristický kartel“, který podle expertů ve skutečnosti neexistuje. Caracas je však zároveň stále nepříliš cenným, ale stále rizikovým opěrným bodem Ruska, Číny či Íránu. Spojenci slábnou, režim se hroutí a Washington balancuje mezi diplomacií, sabotáží i možností vojenského zásahu. Výsledkem je vysoce nestabilní situace s nepředvídatelnými důsledky.

Více souvisejících

Drogy Afghanistán Evropské středisko pro monitoring drog a drogových závislostí (EMCDDA)

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy