Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Ve Španělsku přibylo přes 11 tisíc nakažených, Madrid asi zpřísní

Francie má další rekord v počtu nakažených, ačkoliv laboratoře stávkují

Ve Francii dnes opět zaznamenali rekordní počet nových případů koronaviru. Za uplynulý den se nákaza prokázala u 10.593 lidí, což je nejvíce od začátku epidemie. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví.

Česko opět atakuje rekord, do večera přibylo 1710 nakažených

Během dneška zatím přibylo v Česku 1710 případů covidu-19. Nárůst nakažených je znovu rekordní, v tomto týdnu potřetí za sebou. Je to o 417 víc než za stejnou dobu ve středu, kdy nakonec testy za celý den potvrdily nákazu koronavirem u 2139 lidí.

V Praze přibylo dalších 350 nových případů covidu

Testy potvrdily v Praze od středečního podvečera 350 nových případů nákazy covidem-19. Je to druhý nejvyšší přírůstek od úterý, kdy za 24 hodin přibylo 372 případů.

Ve druhém stupni rizika je 11 okresů. Babiš vidí chybu v epidemiologické komisi

Ve druhém stupni rizika nákazy covidem-19 je podle dnes zveřejněné mapy 11 regionů. Proti minulému týdnu jich přibylo pět. Oranžová je tak Praha, většina Středočeského kraje, okres Uherské Hradiště a nově Chebsko. Většina Česka je v prvním, zeleném stupni rizika. Bílých okresů bez rizika zůstalo 13. Vyplývá to z prezentací na dnešní tiskové konference ministerstva zdravotnictví. Mapa zobrazuje data od 8. do 14. září.

Britská vláda zpřísňuje karanténní opatření v částech Anglie

Britská vláda dnes oznámila omezení otvíracích hodin pro bary a restaurace, jakož i další opatření ve snaze zabrzdit šíření koronaviru v oblastech na severovýchodě Anglie. Podle zpravodajského webu BBC budou mít nově asi dva miliony obyvatel zakázáno stýkat se s lidmi z jiných domácností. Opatření přichází poté, co Británie ve středu znovu oznámila nejvyšší počet nových nákaz od konce jara.

Vojtěch: Nemělo smysl, aby v létě jednala epidemiologická komise

Ústřední epidemiologická komise se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) od května nesešla kvůli tomu, že situace kolem vývoje epidemie koronaviru byla v létě klidná. Vojtěch to dnes uvedl ve Sněmovně na dotaz předsedy pirátských poslanců Jakuba Michálka. Dolní komora v červnu apelovala na vládu, aby se komise scházela pravidelně. Vojtěch dnes ČTK řekl, že se nyní bude scházet jednou za týden nebo za 14 dní.

V Česku je velké riziko exponenciálního šíření covidu-19, konstatuje Dušek

V Česku je podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška velké riziko exponenciálního šíření covidu-19. Reprodukční číslo R, jež uvádí počet dalších lidí, které nakazí jeden pozitivně testovaný, je 1,6.

V Nizozemsku přibylo přes 1700 nakažených, je to opět rekord

Nizozemsko dnes už třetí den po sobě ohlásilo další rekord počtu nově odhalených případů nákazy koronavirem, když za 24 hodin přibylo 1753 nakažených.

Pražské hygieně chybí asi sto lidí, bude nabírat

Hygienické stanici v hlavním městě chybí asi 100 lidí, plánuje nabrat nové. Nejprve však musí ministerstvo zdravotnictví vydat příslušné nařízení, které je nutné pro to, aby mohli noví pracovníci nakládat s osobními údaji. Na dnešním jednání pražského zastupitelstva to řekla šéfka hygieniků v metropoli Zdeňka Jágrová. Dodala, že pokud denní přírůstek přesáhne 1000 nových případů, ani s posilami nebude v silách hygieniků všechny trasovat.

Testovat na koronavirus se musí i v období chřipek, apeluje WHO

Lidé vykazující příznaky nákazy koronavirem by měli být testováni i v podzimních a zimních měsících, kdy se více šíří chřipková onemocnění. Na dnešní virtuální tiskové konferenci evropské pobočky Světové zdravotnické organizace (WHO) to na dotaz ČTK uvedla zástupkyně organizace Catherine Smallwoodová.

Pokuty za nedodržování karantény v Německu vyjdou na tisíce eur

Německo zařazením Prahy či nově Středočeského kraje mezi epidemicky rizikové oblasti neuzavírá pro obyvatele dotčených regionů hranice, trvá ale na dodržování karanténních opatření.

Učitelé nastoupili na Babiše a Vojtěcha: Žádáme kritéria pro uzavírání škol

S nárůstem případů nákazy koronavirem přibývá také škol, které si částečně nebo zcela uzavírají. Učitelé se proto rozhodli vyzvat premiéra Andreje Babiše a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby zveřejnili jasná kritéria.

Nová verze aplikace eRouška bude ke stažení od pátku

Od pátku bude funkční nová verze aplikace eRouška, která uživatele upozorní na možný kontakt s infikovaným, pro všechny typy telefonů. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes na tiskové konferenci vyzval, aby ji lidé používali a nebrali ji jako sledování. Po jednání ústřední epidemiologické komise uvedl, že data jsou v aplikaci anonymní.

Šéf CDC vyzdvihoval význam roušek, podle Trumpa se plete

Chirurgické roušky jsou nejsilnějším nástrojem v boji proti covidu-19, možná ještě účinnějším než vakcína, která bude ve Spojených státech všeobecně dostupná až kolem poloviny příštího roku. Takto se ve středu vyjádřil šéf amerického Střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) Robert Redfield.

Obyčejná rýma zastavila chřipku, tvrdí nový výzkum. Dokáže to i v případě covidu?

Rhinoviry mohou za nejběžnější nachlazení v celé populaci a podle nového výzkumu je rýma schopna zabránit chřipce při jejím nástupu. Výsledky studie ukázaly, že imunitní odpověď vyvolaná rhinovirem chřipku úplně zastavila. Mohla by tato zjištění pomoci v boji proti celosvětové pandemii?

Covid-19 je závažná nemoc, myslí si tři čtvrtiny Čechů. Roušky mají podporu

Téměř tři čtvrtiny lidí v Česku považují covid-19 za závažné onemocnění, které vyžaduje úsilí celé společnosti, aby se minimalizovalo jeho riziko. Jen necelých 60 procent si ale myslí, že omezení zaváděná kvůli koronaviru nejsou přehnaná.

Ukrajina hlásí další rekordní nárůst nakažených koronavirem

Ukrajina zaznamenala za uplynulý den rekordní přírůstek nově potvrzených případů koronaviru: nákaza se potvrdila u 3584 lidí, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Předchozí rekord v podobě 3144 případů byl z 11. září.

JAR rozvolní protikoronavirová opatření, nemocných ubývá

Jihoafrická republika, která na začátku pandemie covidu-19 zavedla jedny z nejpřísnějších omezení na světě, oznámila, že přistoupí k dalšímu rozvolňování restrikcí. Informoval o tom dnes zpravodajský web BBC.

Koronavirus si v Rusku vyžádal více než 19 tisíc mrtvých

Rusko dnes oznámilo 5762 nových případů nákazy koronavirem a 144 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 5670 případů a 132 úmrtí, uvedla agentura Reuters s odvoláním na ruské úřady. Nákaze od začátku pandemie podlehlo více než 19.000 lidí.