Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Babiš ustoupil. Vláda obnoví krizový štáb

Lékaři nemohou vystavit žádanku na covid test, systém nefunguje

Systém elektronických žádanek na vyšetření vzorku na covid-19 má podle twitteru Chytré karantény výpadek. Lékaři či hygienici je nemohou vystavit.

NYT: Vědci nesouhlasili s aktualizovanými pokyny CDC k testování

Aktualizované doporučení netestovat osoby bez příznaků covidu-19, které v srpnu na svých webových stránkách zveřejnilo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), nebylo napsáno vědci z tohoto úřadu a bylo vydáno navzdory jejich nesouhlasu. S odkazem na informované zdroje a interní dokumenty o tom informoval americký deník The New York Times (NYT).

KoroNERV apeluje na vládu, aby zveřejnila scénáře vývoje epidemie

Občanská iniciativa KoroNERV-20 vyzývá vládu, aby veřejnosti představila alternativní scénáře vývoje epidemie nemoci covid-19 v následujících měsících a definovala opatření, se kterými je třeba počítat. Stát by měl také navyšovat testovací kapacity na nový koronavirus, proškolit personál nemocnic nebo zajistit, aby zdravotničtí statistici sdíleli data o nákaze. KoroNERV-20 své návrhy představil na svém webu a v tiskové zprávě, zaslané dnes ČTK.

V Rusku se přírůstek nových případů nákazy blíží k 6000 za den

Rusko dnes oznámilo 5905 nových případů nákazy koronavirem a 134 úmrtí za uplynulých 24 hodin. O den dříve to bylo 5762 případů a 144 úmrtí, napsala agentura Reuters s odvoláním na místní úřady.

Zájem o roušky neutichá. Hitem jsou i nanošátky

Zájem o roušky a respirátory neutichá ani po půl roce od chvíle, kdy vláda poprvé nařídila povinné zakrývání nosu a úst. Pokrývku obličeje na jižní Moravě od léta vyrábí například společnost Respilon. Denní kapacita je 60.000 kusů, sdělila ČTK výkonná ředitelka firmy Jana Zimová.

Zpřísněná opatření zavádí dnes kvůli koronaviru několik zemí

Několik zemí dnes zavádí zpřísněná opatření, která mají zpomalit šíření koronaviru. V Izraeli začne celostátní uzávěra, v Británii od čtvrteční půlnoci platí nové restrikce na severovýchodě země. Lokální karantény má vyhlásit španělská metropole Madrid. Od dnešního rána pak bude ČR na seznamu rizikových zemí na Slovensku.

Česko patří k nejhorším v EU, zavádí nová opatření. Má desetkrát více případů než Slovensko

Nejnovější čísla o nakažených novým typem koronaviru v ČR (ve čtvrtek počet pozitivních testů poprvé překročil 3000 a dosáhl 3130) řadí zemi v přepočtu na obyvatele k nejhorším v EU.

Indie hlásí přes 96.000 nových případů koronaviru

V uplynulých 24 hodinách v Indii přibylo 96.424 nových případů nákazy koronavirem, čímž tam celkový počet dosud nakažených vystoupil na více než 5,21 milionu. Dalších 1174 lidí s onemocněním covid-19 v Indii mezitím zemřelo, celkový počet úmrtí s spojovaných koronavirem tam již činí 84.372. S odvoláním na údaje indického ministerstva zdravotnictví o tom informovala agentura Reuters.

Německo má dalších 1916 nakažených, méně než Česko

V Německu za uplynulý den přibylo dalších 1916 potvrzených případů nákazy koronavirem, informoval dnes Institut Roberta Kocha (RKI).

V Česku přes 3000 nakažených za den, podobně jako za celý březen

Strmý nárůst potvrzených případů koronaviru v Česku pokračuje. Denní přírůstek ve čtvrtek poprvé překonal 3000. Za jediný den testy prokázaly nákazu u 3130 lidí, což je podobný údaj jako za celý měsíc březen. Od začátku září se nákaza prokázala u 19.539 lidí, od začátku epidemie u 44.155 lidí. Aktuálně je v Česku 20.289 nakažených, většina má lehký průběh nemoci. Vyplývá to z dat ministerstva zdravotnictví.

Pandemie může přinést "generaci karantény", varuje socioložka

NÁZOR – Koronavirus zasáhl zdravotnictví a společnosti globálního jihu tvrději než zbytek světa, konstatuje Luciana Zorzoliová v komentáři pro server The Conversation. Socioložka z Cardiff University vysvětluje, že tomu tak je kvůli tamním slabým ekonomikám a vysoké míře zadlužení.

Studenti budou nosit roušky i ve třídách, restaurace musí zavřít dřív

Ministerstvo zdravotnictví od pátku nařídí nošení roušek ve školách s výjimkou prvního stupně základních škol i při výuce ve třídách, výjimkou bude tělocvik, zpěv nebo hra na dechové nástroje. Všechny restaurace a bary budou muset být od soboty uzavřeny mezi půlnocí a šestou hodinou ranní. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Zbytečně jsme se ocitli na šikmé ploše, říká Maďar. S dalšími opatřeními souhlasí

Ještě nedávno patřil k expertům, kteří o opatřeních proti šíření koronaviru rozhodoval. Epidemiolog Rastislav Maďar s dalšími opatřeními souhlasí, podle jeho názoru se však Česko ocitlo na šikmé ploše úplně zbytečně.

Rozhovor

Nezneklidňujme lidi stávající situací, jinak přestanou chodit k lékařům, říká pro EZ pneumoložka Bártů

ROZHOVOR - Uvažuje racionálně a odmítá národ strašit, byť jen za středu onemocnělo koronavirem 2139 pacientů. Vedoucí lékařka plicního oddělení společnosti Medicon Václava Bártů se vymezuje proti statistikám, že do měsíce může být v republice denně až šestnáct tisíc nakažených lidí covidem-19. „Šířením podobných zpráv naháníme strach lidem, kteří mají úzkostlivé stavy a na základě těchto zvěstí propadají panice, nechodí k lékařům a kvůli zanedbání péče mohou třeba i zemřít,“ říká pro EuroZprávy.cz odbornice na onemocnění dýchacích cest. Členka České pneumoftizeologické společnosti v rozhovoru mimo jiné připouští, že nošení roušek může astmatikům činit problémy. „Některým způsobují dechový diskomfort,“ tvrdí docentka Bártů.

Koronavirus opět zasahuje do programu Fortuna ligy. Objevil se v Příbrami

O nadcházejícím víkendu je na programu 4. kolo české fotbalové ligy a původně se v rámci něho počítalo i s duelem Příbrami se Slováckem. Tento zápas, jenž se měl odehrát v sobotu, se ale nakonec v tomto termínu neodehraje a to kvůli tomu, že se v týmu středečeského účastníka první fotbalové ligy objevila nákaza koronavirem. Konkrétně jde hned o 13 nakažených (9 fotbalistů a 4 členové realizačního týmu). Poprvé se tak v nové sezóně Fortuna ligy 2020/21 kvůli koronaviru odkládá zápas.

ANALÝZA: Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících

ANALÝZA - Onemocnění covid-19 vyvolané novým typem koronaviru SARS-CoV-2 svádí boj nejen s imunitou pacientů a medicínským pokrokem 21. století, ale i se skupinou lidí, která jeho existenci zlehčuje, odmítá, či nejčastěji srovnává s chřipkou. Obě choroby se přitom zásadně liší jak z hlediska samotného fungování, tak i po stránce statistické. Život ve světě, kde se masivně šíří dvě vážná respirační onemocnění, navíc nemusí být v budoucnu vůbec jednoduchý.

Ve Španělsku přibylo přes 11 tisíc nakažených, Madrid asi zpřísní

Ve Španělsku přibylo od středy více než 11.000 nových případů nákazy koronavirem a 162 úmrtí pacientů s covidem-19. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Madridský region, kde se počet infikovaných zvyšuje nejrychlejším tempem, chystá zpřísnění restrikcí a požádal kvůli tomu vládu o součinnost, uvedl deník El País. Se vzestupem množství nakažených se potýká i sousední Portugalsko.

Francie má další rekord v počtu nakažených, ačkoliv laboratoře stávkují

Ve Francii dnes opět zaznamenali rekordní počet nových případů koronaviru. Za uplynulý den se nákaza prokázala u 10.593 lidí, což je nejvíce od začátku epidemie. Oznámilo to ministerstvo zdravotnictví.

Česko opět atakuje rekord, do večera přibylo 1710 nakažených

Během dneška zatím přibylo v Česku 1710 případů covidu-19. Nárůst nakažených je znovu rekordní, v tomto týdnu potřetí za sebou. Je to o 417 víc než za stejnou dobu ve středu, kdy nakonec testy za celý den potvrdily nákazu koronavirem u 2139 lidí.