ROZHOVOR | Nezneklidňujme lidi stávající situací, jinak přestanou chodit k lékařům, říká pro EZ pneumoložka Bártů

Nemusejí se obávat ani děsit. Vedoucí lékařka plicního oddělení společnosti Medicon Václava Bártů, kde působí od roku 2009, uklidňuje astmatiky, jichž je v České republice na osm set tisíc, že pokud by je postihla covidová infekce, nepatří do rizikové skupiny. „Astmatikovy plíce by měly být v pořádku, u něho nepřiměřeně reagují průdušky na různé většinou alergické podněty. Pokud by tedy astmatik onemocněl koronavirem, pak by to pro něho nemělo mít zvýšeně závažný dopad,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz dřívější přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a fakultní Thomayerovy nemocnice.

Docentka Václava Bártů, přední česká pneumoložka, soucítí v době koronavirové pandemie se všemi pacienty, kteří občas zakašlou, a například cestující v Městské hromadné dopravě si od nich odsedávají a dávají jim najevo, že jsou nakažení covidem-19 a tudíž nemají vůbec chodit na veřejnost. „Myslím si, že je to daň za současnou psychózu, v níž žijeme. Je tedy třeba si uvědomit, že ne každý kašel je kašlem covidovým. Vždyť padesát procent kašle pochází i z mimoplicního původu, kašle se z řady různých důvodů. Proto třeba nosíme roušky, abychom nešířili kapičky do okolí, ale neznamená to, že každý, kdo zakašle, je infikován koronavirem,“ tvrdí absolventka medicíny na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy s pozdějším zaměřením na plicní choroby.

Členka České pneumoftizeologické společnosti v rozhovoru mimo jiné popisuje, co se děje s plícemi, pokud je napadne nový typ koronaviru SARS-CoV-2. „ Dojde k napadení plicní tkáně. Probíhají zánětlivé změny, které vedou k tomu, že pacient začne trpět nedostatkem kyslíku a plíce není dobře provzdušněná. Je vlastně prostoupená zánětem a pacient je tak dušný.  A na to se pak navazují další doprovodné příznaky, které jsou s tím spojeny,“ vysvětluje odbornice, jež se zabývá onemocněními dýchacích cest téměř čtyřicet let, během nichž sepsala přes 70 odborných textů. Bártů upozorňuje, že virus může zdevastovat plíce i zdravému člověku, který předtím neměl žádné pneumologické obtíže. „Ano, opravdu je to možné. Skutečně může dojít i k postižení zdravého jedince,“ má jasno lékařka, která o plicní problematice vyučuje na Univerzitě Karlově.

Členka České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně apeluje v době, kdy každý den padají rekordy v počtu nakažených, na zdravý rozum každého z nás. „Pokud mám zvýšenou teplotu, rýmu anebo kašel, rozhodně nikam nepůjdu, zůstanu doma. A budu pozorovat, jak se nemoc vyvíjí. V případě, že se situace nebude příznivě měnit k dobrému a uvidím, že během jednoho či druhého dne se stav nelepší či se nestabilizuje, anebo se dokonce zhoršuje, pak ihned kontaktuji praktického či plicního lékaře. V okamžiku, že se situace zhorší ve večerních či nočních hodinách, jedu okamžitě na ambulanci do nemocnice.“

Václava Bártů ale poukazuje na fakt, že k žádné panice není důvod. „V současnosti všichni vidíme, že těžké stavy covidového onemocnění se počítají na desítky. A rovněž už víme, jak na nastalou situaci, kterou s sebou koronavirus přináší, máme reagovat, a to díky látce, tedy léku Remdesivir. Proto, kdyby se vyskytly další závažné případy, tak si myslím, že už určité know-how máme a uměli bychom se s tím vyrovnat,“ ujišťuje uznávaná odbornice.

ČÁST ASTMATIKŮ SI ROUŠKY CHVÁLÍ, JINÝM PŮSOBÍ OBTÍŽE

Paní docentko Bártů, co jako lékařka říkáte rekordnímu počtu nakažených a co jej může způsobovat? Jen za středu přibylo rekordních 2139 nemocných pacientů, kterým byl diagnostikován covid-19.

Abychom nepropadali panice, pak je vždy nutné říci, kolik se za daný den provedlo testů a jaký je pak onen nárůst. Obecně se udává, že promořenost covidem-19 se pohybuje kolem sedmi procent. Jestli se tedy provede třeba jen tisíc odběrů, a vyjde mně z toho, že je sedmdesát lidí pozitivních, pak se jedná o dobré číslo. Když se ale otestuje deset tisíc lidí a dospěji k výsledku, že je nakažených sedm set pacientů, pak jsem už velmi znejistěna, stejně tak jako v případě, že podrobím odběru patnáct tisíc lidí, a vyjde mně, že je nakažených přes tisíc občanů. Vždy se ale musí vzít v úvahu, kolik odběru bylo za den provedeno. To je jedna věc. Druhým faktem je, že před rokem jsme nic takového nesledovali ani netestovali, takže se nacházíme v úplně jiném období. K vyššímu počtu nakažených mohou nyní nahrávat i teplotní změny, kdy ráno je chladněji a odpoledne je ještě teplo, což způsobuje virová onemocnění.

A navíc skončily prázdniny a život běží v normálních kolejí. Kontakty mezi lidmi jsou tedy častější a pak je přenos viru snadnější a člověk může koronavirem onemocnět. Tady je opravdu důležité dodávat, zda nemocní lidé měli příznaky anebo nikoli.  A většinou se tento dovětek už pak neuvádí a pak to číslo působí dramaticky. Bohužel u řady pacientů tato statistika vyvolává extrémní stres a já se obávám, že pak ten dopad může z hlediska psychického diskomfortu na pacienty působit velmi nepříznivě.

Vedení státního Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zveřejnilo, že reprodukční číslo R vyskočilo na hodnotu 1,59. Jak uvedl server Seznam Zprávy číslo 1,59 znamená, že rychlost šíření viru v podstatě nabrala na tempu. Pokud v současnosti testy odhalí každý den zhruba tisíc nakažených, za měsíc by denní přírůstek nemocných vyskočil zhruba na 16 tisíc případů. Neděsí vás tato predikce?

Na váš dotaz odpovím proti otázkou. Abychom měli 16 tisíc nakažených za den, tak se ptám, zda by bylo v našich silách otestovat padesát tisíc lidí za den v České republice? Šířením těchto zpráv se tedy přesně dostáváme k tomu, co už jsem řekla, a to, že mnoho lidí, kteří mají úzkostlivé stavy, pak na základě těchto zvěstí propadají panice. Psychicky zdraví jedinci jsou schopni si zprávy racionálně přebrat, nemocní trpící úzkostí, depresí nikoli a tady vidím velké nebezpečí. K takovým informacím bych byla velice obezřetná, já bych zmíněnou informaci nikdy z úst nevypustila.  Vždyť se už opět setkávám s pacienty, kteří ze strachu z covidu-19 zůstávají doma a byť mají třeba závažné plicní obtíže, ordinaci nenavštíví a termín vyšetření mně telefonicky odřeknou.  A vzpomeňme si na jaro, kdy došlo ke spoustě zcela zbytečných komplikací, ba dokonce i k úmrtím pacientů, protože se kvůli zprávám v souvislosti s koronavirem báli vyhledat lékaře, byť šlo o akutní stavy. Nevím, proč se podobné informace vůbec vypouštějí. Žili jsme v respiračních virových informacích řadu let a zvládli jsme to, včetně závažných chřipkových epidemií, a tak nevidím důvod, proč bychom neměli zvládnout covid-19.  Rovněž už víme, jak na nastalou situaci, kterou s sebou koronavirus přináší, máme reagovat, a to díky látce, tedy léku Remdesivir. Proto, kdyby se vyskytly další závažné případy, tak si myslím, že už určité know-how máme a uměli bychom se s tím dobře popasovat.

Setkáváte se ve vaší ordinaci jako přední pneumoložka s nářky astmatiků, kterým nošení roušky v době koronavirové pandemie činí dýchací problémy? Neměli by mít takto postižení pacienti určité úlevy či výjimky jako mají například autisté či psychicky nemocní lidé? Jen připomenu, že společností nyní hýbe případ astmatičky, která si odmítla ve vlaku nasadit roušku, neboť ji podle jejího sdělení způsobuje zdravotní problémy, a přesto dostala pokutu ve výši 4 600 Kč...

Případ paní z vlaku detailně neznám, a tak se k němu nemohu vyjadřovat. Řeknu vám zkušenosti s pacienty, kteří ke mně chodí. Někteří pacienti si v jarním období nošení roušek dokonce pochvalovali, a to v tom smyslu, že je ústenka chránila proti takové masivní pylové expozici, když třeba kvetla řepková pole nebo jehličnany. Je ale pravda, že řada pacientů, které mám kontinuálně ve své ordinaci, nejsou z roušky nadšeni, protože pro ně představuje dechový diskomfort. Takže máme dvě skupinypacientů, jedněm ochrana dýchacích cest nevadí, druhým ano, a to zvláště těm, kteří mají roušku nasazenou delší dobu, například v uzavřených prostorech, kde je nyní opět nařízená povinnost ji nosit. Pak je pochopitelné, že propustnost roušky jim způsobuje určité dýchací problémy a někteří astmatici jsou tím trochu znevýhodněni.

Patří astmatici ohledně případné nákazy covidem-19 do rizikové skupiny?

Ne, protože je dosud zjištěno, že astmatik nepatří do rizikové skupiny, pokud by jej postihla covidová infekce. Pokud by tedy astmatik onemocněl koronavirem, pak by to pro něho nemělo znamenat zvýšené riziko horšího průběhu než jako u jinak zdravého jedince.

KAŽDÝ KAŠLAJÍCÍ ČLOVĚK NEMUSÍ BÝT NAKAŽEN COVIDEM-19

Můžete nám laikům, prosím, popsat, co se děje s plícemi, pokud je napadne nový typ koronaviru SARS-CoV-2?

Upozadíme nyní pacienty, kteří jsou infikování anebo mají jednoduchý průběh, jež odpovídá virovému onemocnění. Pokud dojde k masivnímu napadení a covidové pneumonii, tak to je obraz virové pneumonie, virového zánětu plic, který už nemůžeme považovat za banální problém, ale je to závažná zdravotní  komplikace. Dojde k napadení plicní tkáně a probíhají tam zánětlivé změny, které vedou k tomu, že pacient začne trpět nedostatkem kyslíku a plíce není dobře provzdušněná. Plíce je zánětlivě změněna a pacient je tak dušný. A na to se pak navazují další doprovodné příznaky, které jsou s tím spojeny.

Je možné, aby virus zdevastoval plíce zdravému člověku, který předtím neměl žádné pneumologické obtíže?

Ano, opravdu je to možné. Pochopitelně rizikový pacient je více náchylný k nákaze, to je určitá skupina lidí, kteří mohou, pokud dostanou tuto těžkou infekci, mít závažné komplikace a těžký průběh. Ale může dojít i k postižení zdravého jedince.

Jak byste vlastně definovala astma?

Je to zvýšená reakce průduškového stromu, bronchu, na různé podněty nejčastěji zevního prostředí, které se pro ně stávají nepříjemnými a ony reagují spasmem, tedy stažením, zúžením. Dochází i ke zvýšené tvorbě hlenu. Je to doprovázeno zhoršením dýchání, mohou být přítomny i pískoty, pacient kašle, někdy i vykašlává hlen. Celé to může mít velmi rychlý průběh.

Vy jste zmínila, že astma může provázet kašel. Právě astmatici nyní v době koronaviru dávají ironicky k dobru historky, že třeba v metru či jiném dopravním prostředku zakašlou a ostatní cestující si ostentativně odsedávají a dávají tak najevo, že jste infikovaný anebo vás doslova probodávají pohledem, že na veřejnosti nemáte nic pohledávat, když kuckáte. Co tomuto novému jevu jako plicní expertka říkáte?

Myslím si, že je to daň za současnou situaci, v níž žijeme. Je tedy třeba si uvědomit, že ne každý kašel je kašlem covidovým. Vždyť padesát procent kašle pochází i z mimoplicního původu. Kašlat tedy mohou  astmatici, lidi, kteří mají chronickou plicní nemoc, pacienti s chronickou bronchitidou, kuřáci, ale kašlat může člověk i kvůli špatné kombinaci léků či refluxu. Jenže dnes je kašlání vnímáno tak, že jde automaticky na vrub koronaviru. Proto třeba nosíme roušky, abychom nešířili kapičky do okolí, ale neznamená to, že každý, kdo zakašle, je infikován.

Jak bychom se v tomto kritickém období, kdy každý den padá rekord v počtu nakažených koronavirem, měli chránit? Co byste lidem doporučila, protože už i některé odborníky pohlcuje lehká hysterie?

Osobně si myslím, že se pořád nacházíme v takovém období hledání optimálního systému, jak by vše ohledně pandemie mělo fungovat. Jako nejsnadnější prevenci spatřuji nošení roušek, dodržování dezinfekce, udržování určitých odstupů mezi osobami. Co se týče mě, pak zachovávám zlatou střední cestu. Je nutné si uvědomit, že přichází podzimní období, budeme mít spoustu viróz, spoustu respiračních infekcí, tak jako se to děje několik desítek let zpátky. Navíc letos se ještě potýkáme s covidem-19, takže je nutné dodržovat obecná pravidla, a ta se pochopitelně netýkají jen astmatiků. To znamená, že pokud mám zvýšenou teplotu, rýmu anebo kašel, rozhodně nikam nepůjdu, zůstanu doma. A budu pozorovat, jak se nemoc vyvíjí. V případě, že se situace nebude příznivě měnit k dobrému a uvidím, že během jednoho či druhého dne se stav nelepší či nestabilizuje, nebo se dokonce zhoršuje, pak ihned kontaktuji praktického či plicního lékaře. V okamžiku, že se situace zhorší ve večerních či nočních hodinách, jedu okamžitě na ambulanci do nemocnice.