Zájem o roušky a respirátory neutichá ani po půl roce od chvíle, kdy vláda poprvé nařídila povinné zakrývání nosu a úst. Pokrývku obličeje na jižní Moravě od léta vyrábí například společnost Respilon. Denní kapacita je 60.000 kusů, sdělila ČTK výkonná ředitelka firmy Jana Zimová.
Respilon v brněnském Technologickém parku vyrobil už přes 1,3 milionu nanovlákenných respirátorů. "Zájem o produkty ochrany dýchacího ústrojí se od jara tohoto roku enormně navýšil a svou výši si poptávka drží po celou dobu. Další dramatické navýšení nyní evidujeme ve spojitosti s nařízeními vlády. Na vysokou poptávku jsme připraveni, jak po stránce výrobních kapacit, tak po stránce procesní i zaměstnanecké," uvedla Zimová. Doplnila, že se vstupní náklady plošně zvedly.
Firma usilovala o zahájení výroby v Brně od jara. Dříve totiž vyráběla v Číně, což se stalo při zahájení koronavirové pandemie problémem, protože se ke svým výrobkům nedostala. Vyráběla také v Turecku, ale i odsud distribuce vázla, a firma tak nedokázala v nejkritičtějších měsících naplnit poptávku a řadu objednávek od zákazníků musela zrušit a vracet peníze. Po oboustranné dohodě zrušila i objednávku českého státu.
Letos v březnu obnovila výrobu roušek také společnost Dina-Hitex z Bučovic na Vyškovsku. "Doposud jsme vyrobili přes šest milionů kusů. Aktuální denní kapacita je 60.000 kusů. O ústenky je stále velký zájem. Cena, kterou jsme nastavili letos v březnu, se ukázala již po dvou týdnech jako neudržitelná, a to z důvodu zdražení a nedostatku vstupních materiálů. Od dubna jsme cenu nezměnili," řekla ČTK za firmu Libuše Machálková.
Firma Nanospace vyrobila od března do konce května půl milionu roušek z nanovláken. Zhruba 250.000 dodala jihočeským nemocnicím, dalších 200.000 kusů ministerstvu vnitra. Nyní dokončuje certifikaci pro nové roušky. Zprovoznila také portál, kde prodává ochranné pomůcky českých nanotechnologických výrobců, objednávek má teď až 2000 denně, proti létu dvacetinásobně víc. Roušky dál šijí i některé jihočeské textilky. ČTK to řekli zástupci firem.
Nanospace do loňska vyráběla lůžkoviny z nanovláken, jako doplňkové zboží prodávala roušky Respilon. Za několik týdnů by měla dostat certifikát, aby mohla svou roušku prodávat jako chirurgickou, a začne je vyrábět. Dosud si najímala jiné šicí dílny.
Zároveň vybudovala portál, na němž prodává české nanoroušky i respirátory. "Denně máme tisíc až 2000 objednávek ochranných pomůcek, jsme pod obrovským tlakem. Máme sklad na severní Moravě, tam si teď přes víkend brali brigádníky, odehrává se tam to, co před vánočním náporem," řekl ČTK obchodní ředitel Nanospace Jiří Kůs.
Prodej rostl i v létě, teď je ale proti červenci či srpnu zájem deseti- až dvacetinásobný. Výrobní potenciál v ČR je podle Kůse dostatečný. "Jednorázová vlna zvýšené poptávky způsobuje, že se zpožďují dodávky: přes léto jsme dodávali do dvou dnů, teď se to začíná protahovat na týden, tím obrovským nárůstem," řekl Kůs. Nanoroušky stojí podle druhu od 30 do 150 korun, respirátory od 70 do 230 korun.
Díky spolupracující firmě ze středních Čech má Nanospace linku, jež může denně vyrobit 10.000 roušek, kapacitu lze zvýšit na 22.000 kusů. Nanospace, jež letos čeká rekordní obrat v milionech Kč, teď vyrábí antivirové šátky s membránou firmy Pardam, denně tisíc.
Strakonická textilní firma Moira, která vyrábí funkční prádlo, ušila při koronavirové epidemii asi 20.000 roušek. "Zájem se po první vlně výrazně snížil, ale po pár kusech denně jsme je prodávali stále. A to včetně filtrů," řekla ČTK výkonná ředitelka firmy Marcela Vlčková. V posledních týdnech zaznamenala Moira vyšší zájem. Hodně roušek Moira rozdala.
Třeboňský Otavan vyrobil přes 280.000 látkových roušek. Teď má objednávky na 135.000 dalších. "Chtějí, abychom vyráběli látkovou roušku, do které si klient vkládá filtry, takže je látková rouška dlouhodobějšího charakteru," řekl ČTK generální ředitel Otavanu Lubomír Skála.
Po první vlně pandemie zbylo firmě ve skladech asi 2500 roušek, které doprodává. Když skončila jarní koronakrize, vrátil se Otavan ke své původní výrobě. "Neinvestovali jsme do toho, že bychom se připravovali na další výrobu roušek. Necertifikovali jsme je. A republika se zaplavila certifikovaným zbožím z dovozu," řekl Skála.
Související

Správa rezerv nechá zlikvidovat přes 17 milionů roušek. Jsou prošlé

Japonsko po třech letech zrušilo nařízení o nošení roušek
Roušky a respirátory , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
včera

Důchody a novinka ohledně tisícovky navíc. V červenci nastává změna
včera

Australanka je vinná z trojnásobné vraždy. Smrtícím prostředkem se staly houby
včera

Dva incidenty na D3. Dálnici uzavřely hořící kamion i nehoda
včera

Vláda zakázala čínské služby ve státní správě. Znovu řešila i páteční blackout
včera

Rusko může za sestřelení letounu MH17 nad východní Ukrajinou, rozhodl soud
včera

Předsezónní strasti a radosti fotbalové Slavie. Hlásí posily i zranění, zůstane kouč Trpišovský?
včera

Fico promluvil u soudu, ale nikoliv osobně. Atentátník odmítá doživotí
včera

Šok v Red Bullu: Christian Horner po dvou dekádách končí na pozici šéfa
včera

Izrael chce přesídlit lidi z Gazy do „humanitárního města“. Šlo by zřejmě o válečný zločin
včera

Norskem otřásá skandál. Syn korunní princezny je obviněn ze znásilnění
včera

Pavel: Rusko musí pochopit, že je nutné jednat. Válka jinak může trvat roky
včera

Pravda o americké vojenské pomoci Ukrajině. Má dorazit další, Trump už ji slíbil
včera

Schillerová si neúspěch u Ústavního soudu vyložila po svém. Mluví o dobré zprávě
včera

Trump údajně hrozil Putinovi, že nechá bombardovat Moskvu. Vyhrožovat měl i Číně
včera

Předpověď počasí už s extrémy nepočítá. Meteorologové upřesnili výstrahu
včera

Unijní ostuda: Jen jedna z 27 zemí si splnila úkol. Šlo přitom o klima
včera

Důchodová reforma platí. ANO u Ústavního soudu narazilo
včera

Povodně v Texasu už mají přes sto obětí. Zemřely desítky dětí, padají první obvinění
včera

Nové informace o rozsahu škod pro íránský jaderný program. Šéf rozvědky promluvil
včera
Putin tak dlouho ignoroval Trumpa, až ho rozzuřil. USA mohou brzy promluvit jazykem síly
Po celé měsíce vystupoval americký prezident Donald Trump ve vztahu k válce na Ukrajině zdrženlivě. Jeho vyjádření byla sice často ostrá v tónu, ale obsahově střídmá – ať už směrem ke Kyjevu, nebo Moskvě. Bylo zřejmé, že jeho primárním cílem je uklidnit ruského prezidenta a přimět ho k větší vstřícnosti vůči požadavkům Ukrajiny i západních spojenců. Jenže s rostoucí neochotou Vladimira Putina ustoupit se tento přístup začal jevit jako neúčinný. Změna na sebe nenechala dlouho čekat.
Zdroj: Jakub Jurek