Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Indie eviduje nejméně nově nakažených koronavirem za týden

Německo hlásí 1407 nově nakažených koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 1407 nákaz koronavirem. V předchozích dvou dnech přitom úřady hlásily méně než 1000 nových případů.

Počet nově nakažených v pondělí opět překonal tisícovku

Počet potvrzených případů nákazy novým typem koronaviru se v Česku v pondělí vrátil nad tisíc, kde byl minulý týden pětkrát. V pondělí přibylo 1038 nakažených. Je to pondělní rekord, před týdnem byl údaj zhruba poloviční. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Testování vakcíny AstraZeneca v USA stále stojí

Klinické testy vakcíny proti covidu-19 britské firmy AstraZeneca, což je jeden z nepokročilejších v současnosti vyvíjených preparátů, v USA zatím stále neběží. V jiných zemích přitom již znovu začaly poté, co je globálně zdržela zdravotní komplikace u jednoho z testovaných pacientů v Británii. Agentuře Reuters to sdělily nejmenované zdroje seznámené se situací.

Rozhovor

Chaos šlo akceptovat na jaře, teď už ne. Považuji za zázrak, že lidé restrikce dodržují, říká pro EZ šéf strážníků

ROZHOVOR - Jeho rétorika je nezvykle ostrá a upřímná. Ředitel Městské policie hlavního města Prahy Eduard Šuster podrobil kritice představitele státu i některé odborné lékařské kapacity za chaos i překotnost při zavádění mimořádných opatření a nařízení v souvislosti s koronavirovou pandemií. „Považuji za malý zázrak, že většina společnosti restrikce respektuje a dodržuje. Problémy, které byly akceptovatelné a pochopitelné v rámci počátku pandemie, jsou nyní zjevně neodůvodnitelné, i když se o to někteří velmi snaží. Česká republika bohužel zcela a trestuhodně prohospodařila čas, který si, díky zastavení chodu celé země v jarních měsících, velmi draze zaplatili a bohužel ještě zaplatí všichni obyvatelé země,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz šéf pražských strážníků.

Do karantény jen lidé bez roušky? Ministerstvo zavádí nová pravidla

Do karantény nebudou muset lidé, kteří se potkají s nakaženým covidem-19 s rouškou či respirátorem a sami také budou mít ochranu dýchacích cest. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) dnes po jednání Rady vlády pro zdravotní rizika oznámil, že nový metodický pokyn bude účinný od úterý.

Zvažují se další opatření proti šíření covidu. Ve hře je omezení hromadných akcí

Nelze vyloučit další cílená omezení kvůli covidu-19 u rizikových činností, například velkých shromáždění lidí, řekl dnes novinářům ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Bude se podle něj vyhodnocovat hlavně vývoj počtu nově pozitivně testovaných v tomto týdnu. Dnes se opatřeními zabývá také Rada vlády pro zdravotní rizika.

V čem Česko selhalo? Prymula vysvětlil, proč v dalších dnech přibudou tisíce nakažených

Zatímco první vlnu zvládlo Česko lépe než řada jiných zemí, nyní jsme třetí nejhorší v EU co do počtu nově nakažených. Vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví a člen Rady vlády Roman Prymula tvrdí, že to je proto, že jsme přestali být ostražití.

Česko není rizikové, tvrdí Babiš. Slovensku vytkl málo testů

Česká republika není podle premiéra Andreje Babiše (ANO) riziková země, jak uvádí Slovensko kvůli šíření koronaviru. Chápe ale pozici slovenského premiéra Igora Matoviče, který má křehkou koalici, řekl dnes Babiš novinářům v Lánech po jednání s prezidentem Milošem Zemanem.

Ve Walesu omylem zveřejnili data pacientů s covidem-19

Osobní data všech obyvatel Walesu, kteří měli od konce února do konce srpna pozitivní test na covid-19, se omylem objevila na veřejně dostupné webové stránce. Šlo o informace týkající se 18.105 obyvatel Walesu, uvedla dnes agentura Reuters s odvoláním na velšský státní zdravotnický systém.

Slovensko zařadí Česko kvůli koronaviru mezi rizikové země

Slovensko od nadcházejícího pátku zařadí Českou republiku kvůli šíření koronaviru mezi rizikové země, rozhodl dnes slovenský ústřední krizový štáb. Informoval o tom na sociální síti státní tajemník slovenského ministerstva zahraničí Martin Klus a později před novináři to potvrdil slovenský premiér Igor Matovič.

Francie hlásí přes 6000 nakažených, města zavádějí opatření

Ve Francii za posledních 24 hodin přibylo 6158 potvrzených případů nákazy koronavirem. S covidem-19 zemřelo dalších 34 lidí, a celkem se tak bilance mrtvých vyšplhala na 30.950, informovala dnes agentura Reuters. Dvě z ohnisek - města Marseille a Bordeaux - zpřísnila opatření proti šíření viru. Omezila kapacity shromáždění či pití alkoholu v ulicích.

Česko přispěje přes 300 milionů korun do fondu EU na vývoj vakcíny

Česko přispěje více než 305 miliony korun do evropského fondu, z něhož je financován vývoj a výzkum vakcíny proti nemoci covid-19. Vláda to na dnešním zasedání schválila. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na tiskové konferenci po jednání kabinetu uvedl, že celkově mají členské státy Evropské unie přispět 750 milionů eur (20 miliard korun), Česká republika tak do fondu dá zhruba 1,5 procenta částky.

V neděli přibylo méně než 1000 případů covidu, dnešní čísla jsou zatím podobná

Nedělní přírůstek potvrzených případů nemoci covid-19 v Česku byl po pěti dnech nižší než tisíc. Přibylo jich 791, což je zhruba polovina sobotního rekordního počtu. Poklesl i podíl nových případů na počtu provedených testů. Dnes k 18:00 bylo nových případů 538, podobně jako v neděli k večeru.

V Anglii se kvůli koronaviru nesmí scházet více než šest lidí

V Anglii dnes začalo kvůli šíření koronaviru platit takzvané "pravidlo šesti", tedy zákaz shromažďování více než šesti lidí. Náměstek britského ministra spravedlnosti přitom vyzval obyvatele, aby policii hlásili, pokud někdo zákaz poruší, uvedla BBC na svém webu.

V Praze přibylo od neděle rekordních 288 nakažených covidem-19

V Praze přibylo od neděle rekordních 288 potvrzených případů koronaviru. Dosavadní maximum z pátku tak bylo překonáno o 13 nakažených.

V sanatoriu v Holicích se nakazilo 90 lidí, upřesnila hygiena

V sanatoriu Topas v Holicích na Pardubicku se prokázala nákaza u 90 lidí. Nedělní informace o 102 nakažených byly nepřesné, řekla dnes novinářům krajská epidemioložka Olga Hégrová. V zařízení jsou klienti s duševními chorobami.

Sjezd německé CDU se kvůli koronaviru zkrátí na jeden den

Německá vládní Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové vybere nové vedení strany na sjezdu 4. prosince. CDU to dnes oznámila na twitteru. Jindy běžný třídenní stranický kongres bude kvůli koronaviru omezen na jednodenní zasedání.

Od pondělí budou mít praktičtí lékaři informaci o svých nakažených

Od pondělí by měli mít praktičtí lékaři informace z Informačního systému infekčních nemocí (ISIN) o svých pacientech nakažených novým typem koronaviru. Novinářům to dnes řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO).

Hygienici někde trasování nestíhají, jiní pomáhají přetížené Praze

Hledat kontakty lidí nakažených koronavirem zvládají hygienici v závislosti na množství případů nemoci covid-19 v jejich kraji. Třeba na jihu Moravy mají přes maximální úsilí s trasováním kontaktů skluz několik dní, ve středních Čechách nebo na Vysočině zatím situaci zvládají.