ROZHOVOR | Chaos šlo akceptovat na jaře, teď už ne. Považuji za zázrak, že lidé restrikce dodržují, říká pro EZ šéf strážníků

Jsou vidět v metru, autobusech i tramvajích. Městská policie hlavního města Prahy ostřížím zrakem kontroluje, zda cestující mají zakryté dýchací cesty v prostředcích Městské hromadné dopravy (MHD). „Stanovenou povinnost od 1. září nerespektovalo 3104 občanů, s nimiž jsme tento přestupek museli řešit. Strážníci, stejně jako policisté, mohou tyto přestupky řešit trojím způsobem, a to domluvou, příkazem na místě, což je udělení pokuty, anebo oznámením příslušnému správnímu orgánu,“ vysvětluje ředitel pražských strážníků Eduard Šuster v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Samotné řešení i stanovení sankce závisí vždy na posouzení strážníka, který situaci hodnotí.

Exšéf Pohotovostní motorizované jednotky policie ČR tvrdí, že Městská policie hlavního města Prahy již od března, kdy pandemie vypukla, upozorňuje na závažný problém. „A to, že český právní řád neobsahoval a stále neobsahuje žádné fakticky funkční nástroje, jak zajistit dodržování mimořádných a krizových opatření v případě, kdy by se situace s šířením SARS-CoV-2 začala dramaticky zhoršovat a zároveň společnost přestala tato nařízení dodržovat vstřícně, aktivně a spolehlivě, víceméně sama od sebe, tak jako tomu bylo na počátku krize,“ říká Šuster, rodák z Brna.

Přesto se pražští strážníci snaží v rámci dohledu nad mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví České republiky a nařízeními Krajské hygienické stanice hlavního města Prahy dělat maximum. „My naši činnost samozřejmě aktivně děláme proto, že to cítíme jako svou povinnost, to znamená, že chceme udělat maximum pro ochranu životů a zdraví obyvatel,“ tvrdí šestačtyřicetiletý muž, jenž strážníkům v metropoli velí už osmým rokem.

Absolvent Policejní akademie a Vysoké školy správní (obor veřejná správa) nechce, aby Městská policie hlavního města Prahy působila jen represivně, a to zvláště nyní v době koronavirové pandemie. Proto s kolegy usiloval o to, aby strážníci pomáhali v prevenci před nákazou a disponovali tak například dezinfekcí, kterou by rozdávali. Od sympatického záměru nakonec musel ustoupit. „Z počátku krize jsme o tom skutečně uvažovali, nicméně je třeba si uvědomit, že jsme organizací, která hospodaří s veřejnými finančními prostředky. Primárně je to o zodpovědnosti každého občana České republiky a ochoty společnosti jako celku akceptovat omezení, která jsou nezbytná pro úspěšné zvládnutí pandemie a minimalizaci jejích dopadů na životy a zdraví obyvatel,“ říká inženýr Eduard Šuster, který k policii ČR nastoupil už v roce 1994 a působil v ní i v managementu pražského ředitelství a dvou speciálních jednotek pořádkové a pohotovostní motorizované.

V ČESKÉM PRÁVNÍM ŘÁDĚ STÁLE ZEJE MEZERA

Pane řediteli, jak lidé dodržují povinnost nosit roušky, a to zejména v pražské MHD?

Naštěstí stále platí, že se většina občanů snaží mimořádná opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky a nařízení Krajské hygienické stanice hlavního města Prahy dodržovat.

Bezprostředně po prázdninách poklesla ochota občanů ústenky nosit, máte nyní pocit, že lidé jsou svědomitější?

Svědomité a zodpovědné části veřejnosti, která bere mimořádná opatření a nařízení vážně, patří velké uznání, poděkování a respekt nás všech. Naštěstí je to stále většina z celkové společnosti. S ohledem na zmatky, chaos a překotnost při zavádění mimořádných opatření a nařízení, a mnohdy protichůdná vyjádření nejen představitelů státu zodpovědných za řízení této krize, ale také často protichůdných vyjádření odborných lékařských kapacit, je to malý zázrak. Problémy, které byly akceptovatelné a pochopitelné v rámci počátku pandemie, jsou nyní zjevně neodůvodnitelné, i když se o to někteří velmi snaží. Česká republika bohužel zcela a trestuhodně prohospodařila čas, který si, díky zastavení chodu celé země v jarních měsících, velmi draze zaplatili a bohužel ještě zaplatí všichni obyvatelé země.

Absence roušky se nejčastěji řeší domluvou, co se ale děje, když si člověk z ní nic nedělá?

Strážníci, stejně jako policisté, mohou tyto přestupky řešit trojím způsobem, a to domluvou, příkazem na místě, což je udělení pokuty, anebo oznámením příslušnému správnímu orgánu. Možnost řešit porušování krizových a mimořádných opatření příkazem na místě, tedy pokutou, byla zavedena až od poloviny května 2020, kdy vstoupil v účinnost zákon č. 243/2020 Sb., o pravomoci Policie České republiky a obecní policie postihovat porušení krizových opatření a mimořádných opatření nařízených v souvislosti s prokázáním výskytu koronaviru SARS CoV-2 na území České republiky.

A jak probíhá samotné posuzování?

Je to stejné jako u jiných přestupkových jednání – konkrétní řešení i stanovení sankce závisí vždy na posouzení strážníka, který situaci hodnotí, a na tom, jak danou situaci vyhodnotí s ohledem na všechny okolnosti daného přestupkového jednání v tu danou chvíli a na tom konkrétním místě.

Jaké má vlastně Městská policie hlavního města Prahy právní pravomoci či nástroje, jak zajistit dodržování těchto opatření?

Městská policie hlavního města Prahy již od března upozorňuje na to, že český právní řád neobsahoval a stále neobsahuje žádné fakticky funkční nástroje, jak zajistit dodržování mimořádných a krizových opatření v případě, kdy by se situace s šířením SARS-CoV-2 začala dramaticky zhoršovat a zároveň společnost přestala tato nařízení dodržovat vstřícně, aktivně a spolehlivě víceméně sama od sebe, tak jako tomu bylo na počátku krize. Na tomto stavu, vzhledem k výše uvedenému, bohužel nic nezměnil ani už zmíněný zákon č. 243/2020 Sb.

Městská policie hlavního města Prahy se snaží v rámci dohledu nad mimořádnými opatřeními Ministerstva zdravotnictví České republiky a nařízeními Krajské hygienické stanice hlavního města Prahy dělat maximum. Nicméně je třeba uvést, že ze zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví to přímo nevyplývá, neboť ve zmíněném právním předpisu, ze kterého veškerá mimořádná opatření a nařízení vycházejí, je jasně uvedeno, že kontrolu dodržování mimořádných opatření a nařízení provádí místně příslušné krajské hygienické stanice a ty si při tomto dohledu mohou vyžádat součinnost Policie České republiky. My naši činnost samozřejmě aktivně děláme proto, že to cítíme jako svou povinnost, to znamená, že chceme udělat maximum pro ochranu životů a zdraví obyvatel.

NA ZAJIŠTĚNÍ DEZINFEKCE NEMÁ ORGANIZACE PROSTŘEDKY

Kdy nastává případ, že je dotyčný vámi nahlášen příslušnému správnímu orgánu, kterým je krajská hygienická stanice?

Než se dostanu k zodpovězení dotazu, je nesmírně důležité zmínit, že obecně u všech pokut ukládaných v příkazním řízení na místě spáchání protiprávního jednání platí, že musí být splněny následující podmínky a to, že nestačí domluva, obviněný souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší, a s vydáním příkazového bloku. Pokud nejsou splněny výše uvedené skutečnosti, tak věc na místě příkazem (pokutou) řešit nelze a celá věc se oznamuje příslušnému správnímu orgánu, kterým je v tomto případě krajská hygienická stanice, která bude věc řešit v rámci správního řízení. Kolik případů v rámci správních řízení hygienické stanice vyřešili, nevíme a ani nám to nepřísluší jakkoliv komentovat.

Kolik pokut už jste od 1. září, kdy se roušky musejí nosit i v autobusech či tramvajích, vybrali? Jen připomenu, že v metru tato restrikce platí nepřetržitě od 17. března 2020.

Nemůžeme hovořit za Policii ČR, ale co se týče statistiky Městské policie hlavního města Prahy, pak konstatujeme, že pražští strážníci řešili od 1. září do pátku celkem 3.424 případů porušení mimořádných opatření a nařízení. Z tohoto počtu bylo 3.318 případů vyřešeno domluvou, v 98 případech byly příkazem na místě uloženy pokuty v celkové výši 20 tisíc Kč a osm případů bylo oznámeno správnímu orgánu. Nejčastěji se jednalo o porušení povinnosti mít zakryté dýchací cesty v prostředcích MHD, kvůli tomuto přestupku jsme celkem řešili 3.104 případů.

Neměli by strážníci kromě represí působit i preventivně? Mám tím na mysli, zda neuvažujete, že by byli vybaveni například gely či dezinfekcí, kterou by cestujícím rozdávali, zvláště když je každý den rekordní nárůst nemocných?

Z počátku krize jsme o tom skutečně uvažovali, nicméně je třeba si uvědomit, že jsme organizací, která hospodaří s veřejnými finančními prostředky. Primárně je to o zodpovědnosti každého občana České republiky a ochoty společnosti jako celku akceptovat omezení, která jsou nezbytná pro úspěšné zvládnutí pandemie a minimalizaci jejích dopadů na životy a zdraví obyvatel.