Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Hygienici někde trasování nestíhají, jiní pomáhají přetížené Praze

Počet škol zasažených covidem-19 roste, nejvíc zavírají ve Středočeském kraji

očet škol v Česku, které se kvůli koronaviru zcela či částečně uzavřely, roste. Zatímco na začátku školního roku ministr školství Robert Plaga (za ANO) informoval zhruba o dvacítce škol, které se kvůli výskytu nákazy neotevřely, k pátku 11. září bylo karanténou zasaženo již 247 škol.

Nemocnice podle Vojtěcha zvládnou násobně víc pacientů s covidem-19

Nemocnice podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) zvládnou násobně víc pacientů s covidem-19 než nyní, a to i vážných případů. Volná je podle něj víc než čtvrtina lůžek na odděleních anesteziologie a resuscitace a jednotkách intenzivní péče a 58 procent plicních ventilací.

Od příštího týdne měl fungovat formulář pro příjezdy z rizikových zemí

Od příštího pondělí by měl být spuštěn elektronický formulář pro příjezdy z rizikových zemí do České republiky. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vládní rady pro zdravotní rizika to řekl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Z Evropské unie se to týká návratů ze Španělska, u kterých je, nově včetně Kanárských ostrovů, nutná karanténa či negativní test na onemocnění covid-19.

S voláním kontaktům nakažených pomáhá přes 500 telefonistů

S telefonickým trasováním kontaktů lidí s covidem-19 pomáhá hygienikům 519 lidí, z toho 72 armádních hygieniků. Dalších 200 lidí bude pro tuto činnost postupně proškoleno, uvedl dnes na twitteru Chytré karantény vládní zmocněnec pro informační technologie a digitalizaci Vladimír Dzurilla.

Podle hygieniků je situace neudržitelná. Vláda zavádí sebereportování

Hygienici v Jihomoravském kraji mají v souvislosti s koronavirem i přes maximální úsilí s oslovováním a trasováním kontaktů skluz několik dní, řekla dnes ČTK ředitelka protiepidemického odboru jihomoravské hygienické stanice Renata Ciupek. Od dnešního rána do oběda přibylo přes 50 nových případů. "Pracujeme i více než 12 hodin denně včetně víkendů a situace je v tomto režimu neudržitelná," zdůraznila Ciupek. Hygienikům by mělo ulevit sebereportování nakažených, které chce vláda spustit příští týden.

Nakažený Berlusconi byl propuštěn z nemocnice

Italský expremiér Silvio Berlusconi byl dnes před polednem propuštěn z milánské nemocnice, kde se od 3. září léčil s nemocí covid-19. Třiaosmdesátiletý politik zůstane prozatím v izolaci v Arcore nedaleko Milánu, informuje server listu Corriere della Sera.

Ve čtvrtek se za účasti WHO sejde Ústřední epidemiologická komise

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) na čtvrtek svolal Ústřední epidemiologickou komisi. Informoval o tom na twitteru. Kvůli koronaviru se komise sešla už v únoru, předtím v roce 2014 kvůli ebole. Hlavním cílem svolaného jednání je podle Vojtěcha sdílení aktuálních informací týkajících se řešení epidemie nového typu koronaviru.

Samoplátců je v testech na covid-19 téměř polovina. Vojtěch žádá, aby lidé zvážili nutnost testování

Samoplátců je mezi lidmi testovanými na covid-19 podle premiéra Andreje Babiše (ANO) asi 40 procent. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) vyzval občany, aby se nechodili testovat zbytečně. Členové vlády to řekli na dnešní tiskové konferenci k preventivní akci Stan proti melanomu. Zejména v Praze jsou testovací místa velmi vytížená. Zatím nejvíc bylo za den provedeno zhruba 18.500 testů, do poloviny října by mohla být kapacita až dvojnásobná.

Řidiči čekající na test na covid-19 zablokovali příjezd do Pardubic

Fronty aut, jejichž řidiči čekají na odběr kvůli testům na nový typ koronaviru v soukromé laboratoři Medila, blokují příjezd do Pardubic.

Jak ovlivňuje paracetamol naše chování? Nová studie přinesla zajímavé výsledky

Léčiva s paracetamolem jsou nejběžnější formou dostupného analgetika a antipyretika bez lékařského předpisu. Jsou šetrná k žaludku, a proto jsou určena nejen pro dospělé, ale i pro děti již od útlého věku. Důkazy z nové studie naznačují, že celosvětově nejrozšířeněji užívaný lék nemusí pomoci jen při bolestech nebo teplotách, ale může mít vliv na naše chování.

Lidovecký poslanec Výborný je nakažený covidem-19

Bývalý předseda KDU-ČSL poslanec Marek Výborný onemocněl covidem-19. Na twitteru oznámil, že průběh onemocnění je u něj s drobnou rýmou a fakticky bezpříznakový. Kvůli nákaze se nezúčastní schůze dolní komory, která začne v úterý. Poslanci se mají sejít v polovičním počtu, chybět bude i další nakažený poslanec - Pirát František Navrkal a část jeho kolegů.

WHO: Počet úmrtí v Evropě na podzim stoupne. Vakcína pandemii neukončí

Světová zdravotnická organizace (WHO) očekává, že v říjnu a listopadu přibude v Evropě úmrtí souvisejících s covidem-19. U příležitosti dvoudenní virtuální konference představitelů 53 zemí evropského regionu WHO o vývoji pandemie a zdravotnické strategii na příštích pět let to dnes agentuře AFP sdělil ředitel evropské pobočky organizace Hans Kluge.

Politici s Babišem v čele přiznávají: Uvolnit opatření byla chyba

Česko zažilo několik dní po sobě rekordní nárůsty počtu nakažených přesahující tisíc lidí denně. Dá se očekávat, že počty budou stoupat, což potvrdil i premiér Andrej Babiš (ANO). Ten také připustil, že rozvolnění opatření proti šíření koronaviru byl chybný krok.

V Brazílii přibylo 14.768 nákaz koronavirem a 415 úmrtí

Brazílie zaznamenala za poslední den 14.768 nových případů nákazy koronavirem a 415 úmrtí pacientů s nemocí covid-19. Informovalo o tom dnes brazilské ministerstvo zdravotnictví.

Německo hlásí 927 nových nákaz koronavirem

V Německu za posledních 24 hodin přibylo 927 nákaz koronavirem. Podobný údaj ohlásily úřady v neděli, kdy byl přírůstek 948 případů. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha.

WHO zaznamenala rekordní denní nárůst nakažených. Přes 300 tisíc

Světová zdravotnická organizace (WHO) za posledních 24 hodin zaznamenala rekordní denní nárůst nových případů nákazy koronavirem. Celosvětově jich přibylo 307.930 na celkových přibližně 28,64 milionu.

Prymula: Začala druhá vlna epidemie. Podle Flégra hrozí 4000 až 10 000 nakažených denně

V České republice je druhá vlna koronavirové epidemie. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl vládní zmocněnec pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Roman Prymula. Za 14 dnů až tři týdny může podle něj být v nemocnicích stejný počet hospitalizovaných jako na jaře.

Praha má podle hygieniků maximální opatření. Zbývá už jen jediná možnost

Česko v posledních dnech hlásí rekordní přírůstky počtu nakažených a největší počet lidí s novým typem koronaviru přibývá v Praze. Podle hygieniků už jsou ale v platnosti téměř všechna možná opatření, a zbývá už jen krajní řešení.

V sanatoriu Topas v Holicích je nakažených 102 lidí

V soukromém Sanatoriu Topas v Holicích na Pardubicku se covidem-19 nakazilo 102 lidí, jde o klienty i zaměstnance. Průběh onemocnění je u všech spíše mírný. Z celkového počtu připadá dramatická většina na klienty sanatoria, řekl dnes večer ČTK hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD). Potvrdil tak informaci České televize. Majitel sanatoria se odmítl vyjádřit.