Covid-19

Covid-19 je vysoce nakažlivá nemoc, jejíž první případ byl indikován v prosinci roku 2019 v čínském Wu-chanu. Během několika měsíců se nemoc pandemicky rozšířila do celého světa a nakazilo se jí přes 600 milionů lidí. Více než šest milionů lidí v souvislosti s covidem zemřelo. (Zdroj)

Covid-19 je klasifikován jako respirační a cévní onemocnění a způsobuje jej koronavirus SARS-CoV-2, který se přenáší kapénkami. Zatímco většina lidí má mírné příznaky, u některých lidí se objeví závažné potíže, které vyvolávají cytokinové bouře, poškození či selhání orgánů nebo krevní sraženiny. Nemocí se mohou infikovat lidé všeho věku a i po vyléčení řada z nich pociťuje následky přetrvávající řadu měsíců, mezi které patří například dlouhotrvající ztráta čichu, chuti, únava, závratě a další, tzv. dlouhý covid.

Nemoc se prokazuje pomocí řady diagnostických metod, mezi tu nejúspěšnější patří zejména reverzní transkripční polymerázová řetězová reakce v reálném čase (PCR test), která se provádí výtěrem z nosohltanu. Po zjištění pozitivity je nakažený člověk umístěn do izolace.

Léčba je v současné době u mírnějších průběhů symptomatická, v případě hrozby vážnějších potíží ale mohou lékaři indikovat i nově vyvinuté léky. Přesto platí, že nejlepší ochranou je prevence. Ta zahrnuje správné používání ochrany obličeje, dezinfekce, omezení kontaktu s jinými osobami, dostatečné rozestupy mezi jednotlivci a také vakcíny.

Nejčastější příznaky

• horečka
• suchý kašel
• únava
• bolesti svalů
• bolest v krku
• průjem
• bolest hlavy
• ztráta chuti nebo čichu
• vyrážka na těle nebo na prstech rukou a nohou
• dýchací obtíže nebo dušnost
• bolest nebo tlak na hrudi

Testování na covid-19

Podobně jako u většiny nemocí, i covid-19 spolehlivě prokáží testy. Ty se provádí ambulantně, nejčastěji výtěrem z nosohltanu. Následně se vyhodnotí přesnější, ale delší formou (PCR), nebo rychlejší, ale méně přesnou metodou (tzv. antigenní testování).

PCR test je určený a pojišťovnou hrazený pacientům, které k vyšetření indikuje ze zdravotních důvodů jejich ošetřující lékař. Mohou ho podstoupit i samoplátci. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Antigenní test lze podstoupit rovněž na odběrovém místě, nebo běžně zakoupit v lékárnách. Jde o relativně přesný test, který by měl ale být v případě pozitivity ověřen PCR testem. Seznam odběrových míst naleznete ZDE.

Léčba covidu-19

Vzhledem k tomu, že většina nemocných má žádné nebo mírné příznaky, měli by nakažení lidé praktikovat samoléčbu spočívající v dostatečném odpočinku, pití tekutin a výživné stravy. Zůstaňte v oddělené místnosti od ostatních členů rodiny a pokud možno používejte vlastní koupelnu. Myjte a dezinfikujte povrchy, kterých se často dotýkáte.

Všichni lidé by pak měli dodržovat zdravý životní styl. Dbejte na zdravou stravu, spánek, buďte aktivní a udržujte sociální kontakt s blízkými osobami prostřednictvím telefonu nebo internetu.

U závažnějších příznaků mohou lékaři předspsat molnupiravir od firmy Merck Sharp & Dohme (MSD) či remdesivir nebo nově paxlovid. U vážných stavů lékaři poskytují pacientům v nemocnicích standardní podpůrnou léčbu septického šoku a septického stavu, kam patří umělá plicní ventilace, kortikoterapie, léky na bolest, na utlumení, mimotělní oběh, očišťovací funkce, antibiotika, podpůrně vitamíny, výživa, rehabilitace a další.

Důležité kontakty

Jak covid-19 ohrožuje Česko, potažmo svět?

Pandemie covidu-19 se na první pohled může jevit vzhledem k vysokému počtu bezpříznakových lidí jako banalita, opak je ale pravdou. Důvodem, kvůli kterému většina států světa aplikovala restriktivní opatření, byl strach z šíření nemoci a následného kolapsu zdravotní péče. Statistiky ukazují, že zhruba 2 procenta nakažených vyžadují hospitalizaci, což může v konečném důsledku zapříčinit nedostatek zdravotní péče i pro pacienty s jinými chorobami. Opatření zabraňující šíření nemoci pak mají výrazný ekonomický dopad na státy i jejich obyvatele.

Není však překvapením, že nový typ koronaviru tříští společnost. Jsou lidé, kteří jej až přehnaně démonizují, na druhé straně barikády ale stojí ti, kdo jeho působení zlehčují. Díky dostupnosti internetu a sociálních sítí se dnes může takřka každý stát amatérským "lékařem" a své myšlenky a domněnky směle šířit do světa s vědomím, že jsou založené na faktech. Často je tomu ale jinak, a zejména v případě lékařských záležitostí.

Ty si totiž běžný občan na internetu nenastuduje. Navzdory tomu je jistá část veřejnosti po celém světě přesvědčena, že covid-19 si nic nezadá s chřipkou. Nepřekvapivě tento názor výrazně bují i v Česku, ačkoliv statistiky jsou neúprosné a právě na srovnání s chřipkou ukazují, jak covid-19 v dobách nejhorších průběhů pandemie ohrožoval svět.

Ročně dle statistik zemře v Česku v souvislosti s chřipkou zhruba 1500 lidí. Jen za poslední epidemiologické období se ale bavíme až o jednom milionu lidí, který respirační onemocnění typu chřipka ročně prodělá. Číslo 1500 zemřelých je tak nutno odvíjet od až milionu nemocných. V Česku již nemoc covid-19 prodělaly čtyři miliony lidí a počet lidí zemřelých v souvislosti s covidem-19 se pohybuje nad 40 tisíci, na milion nemocných tak připadá zhruba 10 000 úmrtí.

(Tvrzení, které říká, že zatímco lidé umírají na chřipku, s případě covidu je to "s" touto nemocí, je nepravdivé. Podle Státního zdravotního ústavu je totiž chřipka jako primární příčina smrti každoročně udávána jen u několika desítek osob. Ve většině případů totiž dochází k úmrtí obvykle z jiných příčin a chřipka je druhotná příčina. Lidé tak nejčastěji umírají "s chřipkou", ne "na chřipku", stejně jako "s covidem" a ne "na covid".)

Oproti chřipce je také covid-19 výrazně nakažlivější, a právě míra rizika přenosu a počtu hospitalizovaných a mrtvých lidí ohrožuje stabilitu a chod systému. Podle jedné ze studií je průměrná doba hospitalizace dospělého člověka s chřipkou 3,6 dne. Lidé, kteří na covid-19 zemřeli, v nemocnicích strávili v průměru 12 dní, z toho 9 dní na jednotce intenzivní péče (JIP) a 10 dní napojení na plicní ventilátory. V případě přeživších jde o 17 dní v nemocnici, 14 na JIP a 11 dní na ventilátoru. (Zdroj)

Právě takto dlouhé hospitalizace pak působí, že se zdravotnický systém začne velmi rychle hroutit, dochází místa pro pacienty v nemocnicích, prodlužuje se doba příjezdu sanitek, krematoria se dostávají na hranu svých kapacit a celý systém začne selhávat. To se může při černém scénáři v konečném důsledku promítnout i do zdraví nenakažených lidí, kteří by nemuseli včas dostat potřebnou lékařskou péči. Více informací naleznete ZDE.  

Kde se koronaviry vzaly?

Za posledních 20 let jde o třetí koronavirovou nákazu, s níž lidstvo zápasí. První dvě, tedy SARS a MERS, se podařilo včas zastavit, SARS-CoV-2 se ale stal pro velkou část světa nepřítelem číslo jedna. Zatímco lidé se snaží vyhnout nákaze a vlády přijímají drakonická opatření, vědci v laboratořích pracují na lécích a vakcínách, které by pandemii zastavily.

Koronaviry vznikly v důsledku postupných evolučních změn v průběhu let nebo možná desetiletí, kdy se přenášely mezi zvířaty, až nakonec získaly schopnost šířit se z člověka na člověka a způsobit život ohrožující onemocnění. Minulé výzkumy ukázaly, že se virus SARS-CoV-2 pravděpodobně vyvinul z dvou odlišných kmenů a tím získal možnost adaptace na lidské buňky. Je to přirozený proces známý jako selektivní smetení tzv. proces fixace výhodné mutace.

To ukazuje na možnost, že předek viru mohl v netopýrech cirkulovat dlouhou dobu, poté zmutoval a následně přeskočil na jiné zvíře nebo rovnou na člověka. Proto je veškerá genetická informace viru SARS-CoV-2 podobná genomu ostatních koronavirů, které se nacházejí v netopýrech, ale i v luskounech. Koronaviry společně s virem SARS-CoV-2 mají stejný genový základ a nepatrné rozdíly značí, že se jedná o typický vývoj, který podle vědců ukazuje na to, že virus SARS-CoV-2 je mutací předchozího koronaviru.

Odhaduje se, že 60 % všech známých infekčních chorob pochází se zvířat. Než svět zasáhl nový virus SARS-CoV-2, všech předchozích šest nalezených koronavirů pocházelo z netopýrů, myší nebo domácích zvířat. Netopýr je považován za přirozený rezervoár nákazy a jeho imunitní systém většinu koronavirů zničí. Virus může vyvinout několik dalších variant, které jsou odolnější a přeskočí na jiného netopýra. Více informací o tom, proč jsou koronaviry „výsadou“ až posledních let, a jak je zničit, naleznete ZDE.

V souvislosti s covidem-19 jsou často hojně zmiňovány i jeho mutace, zejména ta v poslední dobe nejrozšířenější, a sice omikron. Na světě ale existují tisíce mutací, ačkoliv většina z nich nemá na závažnost či míru šíření větší vliv. Více informací naleznete ZDE.

Dokážeme se koronaviru zbavit?

Je všeobecně známo, že cílem virů je buď plošné šíření, kterého lze docílit pouze v případě, že nakažený zůstane naživu a nebude mít vážné následky, nebo vysoká mortalita, které lze docílit rychlým útokem na imunitní systém, potažmo orgány.

Příkladem může být zmíněná španělská chřipka, která také nevymizela. Virus chřipky A subtyp H1N1 se po čtyřech smrtících vlnách adaptoval a dodnes žije s námi. Je však méně smrtelný než dříve, naopak se ale plošně rozšířil. Na rozdíl od situace před sto lety však dnes lidstvo má možnosti, jak nemoci potlačit a uměle zničit dříve, než zabijí miliony lidí.  

O tom se ostatně můžeme přesvědčit dalším letmým pohledem do minulosti. V posledních 20 letech se objevily tři nové typy koronaviru - SARS, MERS a právě SARS-CoV-2. SARS se nakazily tisíce lidí, zhruba desetina z nich pak zemřela. Smrtnost viru byla necelých 10 procent. Nemoc ale bylo poměrně lehké identifikovat, typickými projevy byla vysoká teplota, únava a bolesti, a inkubační doba byla krátká, až dva dny. 

Oproti tomu MERS byl ještě více smrtící, nakazilo se jím ale mnohem méně lidí, zhruba 3000. Necelá třetina z nich zemřela, virus se ale nešířil ani zdaleka tak rychle, jako jiné respirační choroby. SARS-CoV-2 je ze všech tří nejméně smrtící, šíří se ale nejvíc. Vir je ze své podstaty polomrtvá zombie, vnitrobuněčný cizopasník, který ne vždy chce své hostitele zabíjet. Zdá se, že přesně toto je ten případ, a v budoucnu možná bude covid méně agresivní a smrtící.

Virus nás podle některých lékařů ale nechce zabít. Nechce být smrtící. Chce, aby lidský hostitel přežil a měl příznaky co nejdéle, protože tím se udržuje v chodu. Čím déle nás dokáže udržet nakažlivé, tím lépe na tom je. A na rozdíl od předchozích koronavirů je tento virus méně smrtící, ale více se šíří. To bude problematické v případě, kdy jej bude chtít lidstvo vymýtit.

Kdyby lékaři dokázali zastavit sezónní chřipku, udělali by to. To je však prakticky nemožné, a podle řady odborníků se něco podobného už nepovede ani u covidu-19. Lidstvo si tak musí zvyknout na život ve světě, v němž životy lidí ohrožují dvě agresivní respirační onemocnění, které se ale naštěstí v poslední době projevují jen mírně.

Jak pandemie změnila svět?

V dobách nejsilnějších pandemických vln se největší boje sváděly v nemocnicích, kde se lékaři po celém světě snažili zachránit životy nakažených. V tuto chvíli se ale zdá, že největší nápor nemoci pominul a je na čase navrhnout změny, které by měly zabránit, aby se tato situace v budoucnu opakovala. Pandemie se dotkla každého z nás a zasáhla jak životy všech lidí na planetě, tak i spoustu firem, které byly nuceny hledat alternativní cesty, jak zůstat životaschopné.

Jednou z nich je home office, tedy práce z domova. Ta není ničím novým, během pandemie ale zažila doslova boom a pro část podniků byla jedinou bariérou, která je oddělovala od krachu. Mnoho firem na ni ale nebylo připraveno, a zaměstnavatelé i zaměstnanci tak museli prakticky ze dne na den najít způsob, jak ji zefektivnit.

To s sebou v zásadě přineslo nutnost hledat způsoby, jak vytvořit on-line prostředí pro spolupráci bez nutnosti setkávání, které by zachovalo dobré vztahy na pracovišti. Neznamená to, že pandemie koronaviru pohřbila kancelářskou práci, dala ale vzniknout virtuální místům, kde se kolegové mohou setkávat, pracovat, vyvíjet, ale i relaxovat. V budoucnu se tak možná home office stane běžnější, než je dnes, protože z velké části nahradí práci v kanceláři.

Podobných změn doznaly i setkávání s firemními partnery nebo služební cesty. Osobní setkání sice pomáhají budovat vztahy a důvěru, organizace ale byly nuceny radikálně omezovat setkávání pracovníků s jinými lidmi, a začínaly si uvědomovat, že i tento způsob setkávání lze nahradit. V úvahu připadá například volání přes Skype a další technologie, které mohou nahradit osobní setkání a šetřit jak čas, tak náklady za dopravu. Videokonference tak mohou v budoucnu převládnout na osobním setkáváním.

Do popředí se také dostávaly streamovací a doručovací služby. Omezení vyžadovala, aby si lidé domů objednali pizzu a pustili si film na Netflixu, ačkoliv ještě před pár lety by šli na večeři a do kina. Tento posun sice ne každému vyhovoval, v budoucnu ale může zásadně ovlivnit poptávku i nabídku. Tyto služby začalo využívat stále více lidí a mnoho z nich jim přišlo na chuť. Zalíbily se jim a staly se z nich pravidelní zákazníci, o to více v případech, kdy nové filmy neputovaly do kin, ale rovnou na obrazovky lidí z celého světa. Příjmy z kin jsou pro filmová studia stále stěžejní, přesto se kultura po pandemii dodnes nevzpamatovala a kulturní akce vyhledává výrazně méně lidí, než před lety.

Změn doznala i oblast vzdělávání. Výuka se z lavic přesunula do on-line prostoru, což se ale ukázalo jako ne zcela efektivní a řada žáků měla problém s prospěchem či pochopením učiva. Přitom ani v době před pandemií nebyla například vysokoškolská přednáška vysílaná živě přes internet ničím zvláštním. U nižších stupňů se ale tnto typ výuky nijak neosvědčil. Stane se i přesto součástí každodenního života? V tuto chvíli se zdá, že nikoliv.

Změn ale doznala řada dalších oblastí. Rozšiřují se konzultace s lékaři po telefonu, došlo k větší podpoře domácích zdrojů, obnovení důvěry v experty a větší podpoře vědců, nebo třeba k podpoře zdravějšího životního stylu navzdory digitální době.

Dezinformace o koronaviru

Nejčtenější články o koronaviru

Analýzy

• Jak vyvinout vakcínu za rok? Vědcům stačí štěstí, Ebola a šimpanz, fámy o 10 letech jsou nesmysl
• Covid strčí chřipku do kapsy. Při stejném počtu nakažených bychom mrtvé počítali po tisících
• Koronavirus v Itálii. Proč zde počet nakažených stoupal nejrychleji na světě?

Rozhovory

• Předvánoční rozvolnění bylo tragickou chybou. Neregistrovanou vakcínou bych neočkoval, říká Maďar
• Covid není chřipečka, přijďte se podívat k nám na plicní, říká vrchní sestra
• Nikdo očkovaný těžkou formu covid-19 neměl, odpovědnost za újmy řeší zákon, říká ředitelka z AstraZeneky
• Berte tu nemoc vážně. Jsou to skuteční lidé, nejen pouhá čísla, říká medik

Komentáře

• Blatnému nezlomila vaz politika, ale věda. Pro Zemana a Babiše je nepohodlný
• Odvolání Rážové ani přísnější testy ve firmách pandemii nezkrotí. Budeme v ní tonout dál
• Na jaře se zdravotníkům tleskalo, teď se na ně kašle? Věřme skutečným autoritám
• Z české politiky by byl zmatený i koronavirus. Třeba se pandemie lekne a odejde

Související články:

Rakousko má 869 nových nákaz koronavirem

Rusko hlásí dalších 5488 nákaz koronavirem a 119 úmrtí

V Rusku přibylo za posledních 24 hodin dalších 5488 případů nákazy koronavirem, čímž se celkový počet infekcí od začátku epidemie zvýšil na 1.057.362. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

V pátek téměř 1500 nově nakažených. Česko je na tom hůř než Polsko

Laboratoře v Česku v pátek odhalily rekordních 1447 případů koronaviru. Denní přírůstek tak počtvrté v řadě překonal tisícovou hranici. V zemi je aktuálně 12.260 nakažených, nejvíce od začátku epidemie. U většiny z nich má ale nemoc mírný průběh. Podle posledních údajů ke čtvrtku bylo s covidem-19 hospitalizováno 264 pacientů. Vyplývá to z informací na webu ministerstva zdravotnictví.

Německo zaznamenalo v pátek 1630 nových případů covidu-19

Německo za poslední den zaznamenalo 1630 nových případů nákazy koronavirem. Informoval o tom dnes Institut Roberta Kocha.

V Německu a Polsku budou protesty proti koronavirovým restrikcím

V Polsku a Německu se dnes uskuteční demonstrace proti restriktivním opatřením přijatým kvůli šíření koronaviru. V Mnichově by se na protestní akci mělo sejít až 5000 lidí, zúčastnit se jí chtějí i zástupci krajně pravicových hnutí. Další demonstrace je plánována v Hannoveru.

Rozhovor

Babiš zvedne obočí a epidemiologové ho poslechnou. I proto rapidně přibylo nakažených, říká pro EZ Flegr

ROZHOVOR – Z jeho hlasu vyvěrá zloba. Evoluční biolog Jaroslav Flegr se hněvá na epidemiology a úředníky, kteří během koronavirové pandemie poslouchají politiky místo toho, aby dělali skutečně potřebné a odborné věci. I proto podle renomovaného vědce tak rapidně za úterý vyskočila statistika nakažených, která přesáhla hranici tisíc nemocných za den. „Stačí, aby Babiš zvedl obočí a okamžitě udělají, co si myslí, že premiér chce. Nechají se prostě zastrašit politiky, které poslouchají na slovo podle toho, s čím přijdou oni,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz profesor ekologie Flegr.

Covidový semafor se výrazně zhoršil. V oranžovém stupni hrozby je šest okresů

V druhém oranžovém stupni rizika nákazy novým typem koronaviru jsou po dnešní aktualizaci tzv. semaforu ministerstva zdravotnictví vedle Prahy nově okresy Beroun, Kladno, Kolín, Praha-východ a Uherské Hradiště. Úřad o tom dnes informoval v tiskové zprávě. V těchto pěti okresech bude od pondělí 14. září podobně jako nyní v hlavním městě omezena otevírací doba stravovacích zařízení.

Francie hlásí přes 9000 koronavirových případů za poslední den

Ve Francii přibylo za posledních 24 hodin 9406 nových případů koronavirové nákazy a s innfekcí zemřelo dalších 80 lidí. Informovalo o tom dnes ministerstvo zdravotnictví. Rostou i počty hospitalizovaných. Jenom za posledních sedm dní francouzské nemocnice přijaly 2357 nových pacientů s covidem-19.

Novinář Woodward čelí kritice kvůli výrokům Trumpa

Zveřejněná únorová nahrávka, na níž americký prezident Donald Trump označuje koronavirus SARS-CoV-2 za "smrtící záležitost", vyvolala ve Spojených státech dvě vlny kritiky. Kromě šéfa Bílého domu, který před veřejností mnohokrát hrozbu viru bagatelizoval, se pod palbou ocitl i novinář Bob Woodward, kterému tehdy Trump virus popisoval jako velmi nebezpečný.

Nárůst případů covidu-19 v ČR k večeru byl opět rekordní

Nárůst případů nemoci covid-19 v Česku k večeru byl dnes znovu rekordní, k 18:00 přibylo 908 nakažených. Je to více, než bývalo od březnového začátku epidemie až do 8. září případů za celý den.

V Praze přibylo od čtvrtka rekordních 275 případů koronaviru

Nárůst potvrzených případů koronaviru v Praze po dvoudenním zpomalení znovu zrychlil. Laboratoře za posledních 24 hodin odhalily rekordních 275 nakažených. O více než 50 případů tak bylo překonáno dosavadní úterní maximum.

V Anglii se počet případů nákazy každý týden zdvojnásobí

S rychlejším šířením koronaviru se v posledních týdnech potýkají zdravotníci v Anglii, kde se počet případů nákazy zdvojnásobí každých sedm až osm dní. Vyplývá to ze studie, jejíž výsledky dnes zveřejnili britští epidemiologové. Podle nich se rovněž reprodukční číslo vyhouplo nad kritickou hodnotu jedna, což znamená, že počet aktuálně nemocných roste, uvedl server BBC.

Dánsko a Švýcarsko zařadily ČR mezi rizikové země

Dánsko zařadilo Českou republiku na seznam rizikových zemí kvůli vysokému nárůstu počtu případů koronavirové nákazy. Od dnešních 24:00 SELČ budou do Dánska vpuštěni z ČR jen ti, kdo mají k cestě pádný důvod. Turisté nikoliv. Informovalo o tom dnes české ministerstvo zahraničí a dánská média.

Nizozemsko má téměř rekordních 1270 nově nakažených covidem

Nizozemsko dnes hlásí 1270 nových případů koronavirové nákazy. V zemi se 17,4 milionu obyvatel jde o téměř rekordní denní nárůst a blíží se absolutnímu rekordu z počátku dubna, uvedla s poukazem na oficiální údaje agentura Reuters.

Hygiena trasování zvládá, tvrdí Babiš. Policie má podle něj hlídat nošení roušek

Hygienické stanice podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zvládají trasování kontaktů lidí nakažených koronavirem. Novinářům po dnešním jednání centrálního štábu zřízeného pro dohled nad opatřeními řekl, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) poděkuje ministerstvu vnitra za nabídku pomoci policistů. Policie se podle něj má hlavně věnovat hlídání toho, zda lidé dodržují povinnost nosit roušky.

Rakousko rozšíří povinnost nosit roušky, epidemie covid-19 se zhoršuje ve Švýcarsku

V Rakousku se kvůli šíření koronaviru od pondělí zpřísní pravidla nošení roušek. Lidé si budou muset ústa a nos znovu zakrývat v obchodech, v provozovnách služeb, na úřadech či ve školách. Na tiskové konferenci to dnes oznámil kancléř Sebastian Kurz. Omezena bude opět i kapacita veřejných akcí.

Česko mění mapu cestovatele. Kanárské ostrovy budou v kategorii vysoce rizikové

Při návratu z Rumunska nově nebude od pondělí nutná karanténa či negativní test na onemocnění covid-19. Ministerstvo zdravotnictví zemi zařadí na seznam s nízkým rizikem nákazy. Povinnost bude platit jen při cestě ze Španělska včetně Kanárských ostrovů. Resort to uvedl v dnešní tiskové zprávě k pravidelné aktualizaci mapy cestovatele. Situace se podle něj zhoršuje ve Francii, kam ministerstvo doporučuje cesty zvážit.

Nové nařízení pro Pražany: U vstupů do veřejných budov si musí vydezinfikovat ruce

Lidé v Praze si budou muset od pondělí vydezinfikovat ruce u vchodu do všech veřejně přístupných budov, restaurací, obchodů či hotelů. Důvodem je snaha zabránit šíření nemoci covid-19. Dodržování nařízení budou hlídat provozovatelé. Pokud si návštěvník ruce nevydezinfikuje, bude z budovy či provozovny vykázán.

Slovensko a Maďarsko se potýkají s další vlnou koronaviru, počet nakažených rychle roste

Bezmála desetimilionové Maďarsko zaznamenalo 718 nových případů koronavirové infekce, což je nejvíce od začátku pandemie. Testy onemocnění covid-19 doposud prokázaly u 10.909 lidí, 631 z nich zemřelo.

Německo hlásí 1484 nových případů covidu, rekord opět padl na Ukrajině

Německo za poslední den eviduje 1484 nových případů nákazy koronavirem. Dnes ráno o tom informoval Institut Roberta Kocha. V Česku, které má přibližně osmkrát méně obyvatel, je počet nově infikovaných jen asi o stovku nižší, ve čtvrtek jich přibylo rekordních 1382.